Pryč jsou doby, kdy se většina spisovatelů science fiction dala jednoduše zaškatulkovat do jednoho subžánru fantastiky, jenž jim byl vlastní. Dnes se naopak mnozí snaží neustále překvapovat pohyby nejen mezi subžánry, ale dokonce i mezi žánry, případně jejich mísením do doposud neviděných podob, a to s rozmanitým úspěchem. Američan Dan Moren se ve svém románovém debutu Kaledonský gambit rozhodl zkombinovat science fiction příběh ze vzdálené budoucnosti se špionážním dobrodružstvím. Knihu s patřičně blyštivou obálkou vydalo nedávno nakladatelství Triton ve své SF/F edici Trifid. Planeta Sabaea, dočasné útočiště Elijaha Brodyho, bývalého pilota a jednoho z mála přeživších neúspěšné invaze illyrijské flotily...

Letos by se Frederik Pohl, velmistr žánru a jeden z nejvýznamnějších představitelů science fiction dvacátého století, dožil sta let. Jako spisovatel se zprvu proslavil spoluprací se svým autorským kolegou Cyrilem M. Kornbluthem, následně pak především knižním cyklem o pátrání po mimozemšťanech zvaných Heechee, ostatně úvodní svazek této série, román Gateway, se oprávněně stal první knihou věhlasné edice Mistrovské kusy SF v nakladatelství Laser-books. Poté, co se značka Laser přesunula do nakladatelské skupiny Euromedia Group, netrvalo dlouho a objevil se jubilejní padesátý svazek této edice, jenž příznačně opět patří právě Frederiku Pohlovi, respektive jeho románu Svět na konci času z roku 1990...

Vlado Ríša sestavuje antologie fantastických povídek řadu let, rok co rok se vydává tu do hájemství stempunku, jindy zase do ulic městské fantasy či do vesmírných dálav space opery. A pokaždé dokáže v bohatých žánrových vodách vylovit štědrou dávku příběhů, jimiž potěší nejednoho ctitele domácí science fiction a fantasy. Antologie Space opera 2018 nám před nedávnem přinesla osm dříve nevydaných povídek, které zdárně navazují na předchozí vřele přijatou Space operu. Autorský výběr jde chvályhodně napříč generacemi, najdeme tu tedy nejen léty prověřené matadory, tak i mladou krev, které ovšem zkušenosti, literární um a nápaditost rovněž nechybějí. Připravte se na rozmanitost prostředí i postav...

Science fiction nabízí nepřeberné množství pohledů na budoucnost. Vděčnou a žádanou vizí je například invaze neznámé cizozemské entity. Lidstvem obydlené planety jsou postupně ničeny, samotná Země ohrožena a naší civilizaci hrozí definitivní zkáza. Vždy se ale naštěstí najde hrdina, mnohdy starý nebo podceňovaný a do té doby přehlížený. Díky němu však dojde k poslední bitvě, k překvapivému zvratu, díky němuž je nepřítel za cenu vysokých obětí odražen. Lidstvo je zachráněno a čeká ho zářivá budoucnost... Fantom Printem v poslední době vydané trilogie Lazarova válka (Jamie Sawyer), Černá flotila (Joshua Dalzelle) a série První linie (Marko Kloos) popisují právě takové příběhy...

Prosadit se na českém knižním trhu, kde o přízeň čtenářů bojují desítky větších i menších nakladatelství, je zpravidla úkol dlouhodobý, nesnadný a (nejen finančně) vyčerpávající. Nejinak je tomu i v případě žánrové literatury. Nakladatelství Planeta9 vstoupilo do této arény v roce 2017 drobnou, avšak nápaditou novelou Okno do času anglického romanopisce Petera F. Hamiltona. Už tehdy však dávalo najevo, že má v plánu mnohem víc. A také že ano, po komorním příběhu přišlo s ambiciózním vesmírným dobrodružstvím, jehož rozsah nemá v současnosti na českém trhu konkurenci, vždyť román Pandořina hvězda: Bariéra je i přes úctyhodných takřka sedm set stran jen první polovinou úvodního svazku tzv. Ságy Společenství...

Robert Pilch se ve svém nakladatelství Brokilon chvályhodně věnuje především tvorbě domácích, českých i slovenských, autorů fantastiky. A přestože je jeho produkce poměrně četná, lze říci, že stále dává přednost kvalitě před kvantitou. Mezi stálice v jeho autorské lóži patří především Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a v neposlední řadě také Petr Heteša, jenž s plodností sobě vlastní a k nemalé potěše svých věrných čtenářů rok co rok představuje nové románové tituly. Takřka vždy jde o atraktivní směs akčního dobrodružství a kyberpunku, přičemž většina z nich se odehrává ve špinavých ulicích amerického Baltimoru. Ani letos tomu naštěstí není jinak – poslední knižní novinka nese název Žádná chvíle není poslední…

Nejeden začínající autor započal svou kariéru účastí v té či oné literární soutěži. Mezi dlouhodobě nejznámější, orientující se na fantasy v jakékoli podobě, patří Žoldnéři fantazie. Nejlepší práce jsou pak každý rok publikovány ve stejnojmenném sborníku. Pečlivou redakci a samotné vydání má na starost nezdolný Michael Bronec ve svém nakladatelství Straky na vrbě. Letos jsme se dočkali už devátých Žoldnéřů, tentokrát s podtitulem Na stopě zločinu. Naleznete v nich nejen jedenáct soutěžních povídek s poutavými ilustracemi, ale také galerii výtvorů ilustrátorské minisoutěže „O lahvičku miruvoru“. Nejen na poli literárním, ale i na tom výtvarném je totiž třeba dát možnost i novým tvářím...

Putování vesmírem, objevování nových planet a kontakt s mimozemskou civilizací, to vše patří mezi základní témata vědecko-fantastického žánru. Jde o stavební kameny tvořící základ žánru a objevují se tak v tvorbě snad všech uznávaných mistrů. Platí to samozřejmě i pro polského spisovatele Stanisłava Lema (1921–2006), významného představitele fantastické literatury nejen pro naše severní sousedy. Seznámení pozemšťanů s odlišnostmi cizích světů je jedním z nejdůležitějších aspektů jeho dodnes uznávaného díla, ať už se jedná o povídky, mající mnohdy humoristický ráz, či o romány jako Nepřemožitelný, Solaris či Planeta Eden. Poslední jmenovaný nedávno vyšel po takřka šedesáti letech od svého prvního českého vydání v péči nakladatelství Plus…

Americký spisovatel Jamie Sawyer, představitel subžánru militaristické science fiction, zahájil svým debutovým románem Artefakt trilogii Lazarova válka. Po delším čekání nás Fantom Print zkraje roku potěšil druhým dílem a než stačili čtenáři vstřebat další dobrodružství čerstvě jmenovaného podplukovníka Konrada „Lazara“ Harrise, objevila se na knižních pultech poslední kniha série pod překvapivým názvem Počátek. Román začíná osvobozením aliančních zajatců z bitvy u Damaškové trhliny, kde se skrýval další z pozůstatků zmizelého mimozemského druhu. Nejenom, že zde svedly boje síly Aliance a Asijského direktoriátu, došlo také k odhalení tajemství technologických Fragmentů. O pár měsíců později je území Aliance postupně dobýváno Krelly...

Americký spisovatel Andy Weir před několika lety zazářil svým debutovým románem Marťan. Kniha zprvu prodávaná na Amazonu samotným autorem slavila úspěch a smlouva s profesionálním nakladatelstvím na sebe nenechala dlouho čekat. Kombinace vědy a dramatického dobrodružství sympatického marťanského trosečníka Marka Watneyho zapůsobila na tisíce čtenářů a prodeje záhy znásobil zdařilou filmovou adaptací zkušený režisér Ridley Scott. Po letech čekání přerušovaného řadou knih napsaných „v duchu bestselleru Marťan“ jsme se konečně dočkali autorova dalšího románu. Jeho Artemis je napínavý příběh, jenž se odehrává v malé měsíční kolonii v osmdesátých letech jednadvacátého století…

Anglický spisovatel Richard K. Morgan svým románovým debutem Půjčovna masa z roku 2002 zabodoval nejen u čtenářů, ale slušně si vedl i u kritiky. Zvýšenou pozornost vzbudil jeho román i u nás a následně jsme se dočkali dvou pokračování. A tak když společnost Netflix oznámila seriálovou adaptaci, srdce nejednoho fanouška zaplesalo. Zároveň se však objevily otázky ohledně obsazení hlavního hrdiny a obavy, jak moc se bude televizní zpracování držet předlohy. Některé z otázek zodpověděl už vydařený trailer, nedávno jsme se však konečně dočkali samotného desetidílného seriálu, takže je jistě na čase zhodnotit, zda se můžeme těšit z dalšího povedeného díla od společnosti, která během několika posledních let zcela změnila pravidla televizní zábavy…

Román Artefakt, úvodní díl trilogie Lazarova válka britského spisovatele Jamieho Sawyera, vydalo nakladatelství Fantom Print už v roce 2016. Vytoužené pokračování svěžího příběhu na pomezí válečné SF a space opery se objevilo začátkem letošního roku a spolu s ním se na scénu vrátil i Conrad „Lazar“ Harris. Od události na planetě Helios III mezitím uběhly dva roky. Major Harris se svou jednotkou stále bojuje proti cizozemským Krellům. Nepřátelských útoků přibývá a hraniční karanténní zóna je v ohrožení. Harrisova závislost na přenosu do těl armádních duplikantů a především na umírání (přesněji řečeno na ukončení přenosu) roste. Zároveň se nevzdává myšlenky na záchranu své ztracené manželky. Vše se přirozeně odráží na jeho psychice...

Mnozí z nás jsou už od dětství fascinováni napínavými příběhy z exotických zemí, v nichž neohrožení hrdinové bojuji za pomoci přátel proti nespravedlnosti páchané na nevinných. Odtud už zbývá jen krůček k dobrodružství, která se odehrávají ve hvězdných dálavách plných cizích ras a entit rozmanitého druhu a tvaru. Přes různorodost postav i prostředí zůstává jejich podstata stejná a vše v nich zpravidla spěje k dobrému konci, přičemž nelze zapomenout na záchranu sličné dívky či jinocha z rukou či chapadel děsivého stvoření. Nejeden čtenář žánru science fiction tak s chutí podléhá kouzlu klasické space opery – subžánru, jenž v minulosti zažil četné úpadky a následující vzepětí. Nedávno se zejména díky britským spisovatelům dočkal své dosud poslední renesance…

Postapokalyptický žánr má pro mnohé z fanoušků fantastiky neodolatelné kouzlo, však už se také těší velké oblíbenosti po celá desetiletí, zvláště pak od doby, kdy po Zemi začal kráčet strašák jaderné války. Temných vizí konce dnešních dnů neubývá, spíše naopak, přesto jsou podobné knihy a filmy stále populární. Vidina bezútěšného světa, kolaps moderní techniky a civilizace a každodenní boj přeživších o holý život – nejen tyto atributy si s až hravou neodbytností umí pohrát s lidskou fantazií. Kdo by si nepředstavoval sám sebe, jak přežívá a putuje v neradostné budoucnosti? Nemluvě o samotné záchraně či vzkříšení lidstva. Německý spisovatel Felix A. Münter nabízí v románu The Rising – Nová naděje notně pesimistický pohled do naší budoucnosti…

Literární soutěže věnované fantastice u nás mají bohatou tradici. Nejstarší a nejznámější z nich nese honosný název Cena Karla Čapka (zkráceně CKČ) a je pořádána každoročně už od roku 1982. Nejeden renomovaný spisovatel české či slovenské fantastiky zde započal svou kariéru. O hlavní cenu v podobě keramické sošky Mloka zpravidla soutěží více než stovka děl a sympatické je, že zájem nemají pouze začínající autoři, ale mnohdy i zkušení matadoři. Čtenáři pak mají možnost přečíst si nejen v soutěži nejvýše umístěné práce v antologii Mlok, ale i ty, které porotu nezaujaly dostatečně, byly ovšem zajímavé natolik, že se dostaly do výběru administrátorky ceny Jiřiny Vorlové. Ani letos jsme o tuto tradici nebyly ochuzeni...