Jak jistě všichni příznivci svalnatého barbara vědí, nakladatelství Argo začalo před třemi lety vydávat zdařilé francouzské komiksové adaptace slavných povídek Roberta Ervina Howarda, původně publikované nakladatelstvím Glénat. Oba dosud vydané svazky shrnují tři příběhy adaptované různými tvůrci, přičemž si čtenář mohl pokaždé vybrat mezi třemi příslušnými obálkami. V nejbližších měsících se podle všeho dočkáme třetího svazku, je tedy nejvyšší čas připomenout si ten předchozí. Ke koupi je od března minulého roku. Knihu otevírá Dcera pána mrazu a jak po scenáristické, tak po výtvarné stránce se jí zhostil Robin Recht. Jedná se o vůbec první původní povídku s Conanem...

Na sklonku roku 2018 vydalo nakladatelství Argo první svazek nových komiksových adaptací klasických povídek proslulého Roberta E. Howarda, jednoho ze zakladatelů fantasy subžánru „meč a magie“. S jeho nejslavnějším hrdinou Conanem se čeští milovníci kreslených příběhů už nějaký čas setkávají díky Comics Centru, které vydává conanovskou řadu amerického nakladatelství Dark Horse. V Argu sáhli po verzi francouzského nakladatelství Glénat a zatímco americké adaptace sledují vnitřní chronologii Conanových příběhů s cílem vylíčit jeho osud od narození v bitvě až po usednutí na královský trůn, u těch francouzských je tomu docela jinak. V Glénatu se rozhodli pro návrat ke Conanovým kořenům se vším všudy...

Jana Nečasová (nar. 1983) žila po studiích bohemistiky několik let v zahraničí a živila se mnoha různými profesemi. Po návratu se nachomýtla k pozici externí redaktorky v brněnském nakladatelství Host a dostala se tak zase k tomu, co jí zaměstnávalo hlavu odjakživa, k významu slov a jejich vzájemným vztahům. Postupně zjistila, že i s češtinou se dnes člověk může stát digitálním nomádem, a mnoho knih tak rediguje z různých koutů světa. Pracovala například na Pátém ročním období a Bráně z obelisků od americké autorky N. K. Jemisinové (v současnosti rediguje poslední díl Kamenné nebe) nebo na připravovaném románu Před bouří, úvodním svazku nové trilogie české spisovatelky Zuzany Hartmanové.

Komiksové nakladatelství Crew vydalo vloni dvě knihy nové série Requiem: Upíří rytíř a řekněme si to rovnou, je to velká věc. A to především proto, že se jedná o dílo kmotra britského komiksu, vpravdě legendárního scenáristy Pata Millse. Ten má na svědomí takové záležitosti jako třeba neúprosného Soudce Dredda, keltského bijce Sláina, nebo u nás méně známého ukrutníka Torquemadu. Kdo už měl s jeho tvorbu někdy co do činění, dobře ví, že Mills je starý provokatér. Ani tentokrát tomu není jinak a předkládá nám příběh německého vojáka Heinricha, jenž roku 1944 padne na východní frontě a vzápětí se ocitne v pekle. Ano, hlavním hrdinou je nacista. A aby to nebylo tak jednoduché, z jeho vzpomínek...

Když nakladatelství Paseka vydalo koncem loňského roku Kosmo knedlíky, nejnovější autorský komiks Craiga Thompsona, potěšilo vedle fanoušků tohoto nadaného amerického umělce, jenž se u nás skvěle zapsal grafickými romány Pod dekou a Habíbí, zajisté i příznivce dětských či rodinných komiksových sérií jako jsou Hilda a Záleskautky. A jásat mohou i milovníci science fiction – spolu s Violet, dívkou s fialovými vlasy se totiž vydáme na výpravu do vesmíru. Violet je obyčejné děvče žijící s obyčejnými rodiči v přívěsové kolonii v blízkosti vesmírné stanice určené pro zámožnější vrstvu. Její matka, švadlena, dostane nabídku na stanici pracovat

Současný boj s koronavirem zasáhl nemilosrdně i knižní trh, a to na všech frontách od nakladatele až po tiskárny. Takřka ze dne na den a zcela neočekávaně se vše zastavilo a prodeje knih se propadly až téměř k nule. O způsobených ztrátách, ale i o výhledech do budoucna jsme si povídali s Veronikou Marhounovou z nakladatelství Planeta9. Planeta9 je zatím ještě mladé a malé nakladatelství moderní a klasické sci-fi, nicméně už se u čtenářů těší oblibě, jelikož vypouští na oběžnou dráhu například knihy Iaina M. Bankse, Petera F. Hamiltona či Adriana Tchaikovského. Otázka je, zda se na jejich knihy můžeme těšit i do budoucna?

Pravým fanouškům fantasy subžánru meč a magie zajisté neuniklo, že komiksové nakladatelství Crew začalo v minulém roce vydávat slavnou sérii Žoldnéř španělského výtvarníka Vicenta Segrellese. Daný subžánr sice stále žije a přinejmenším v literární formě se i nadále vyvíjí vzrušujícím novým směrem, ale přece jen se mu v dnešní době nedostává takové pozornosti jako kdysi. Nicméně retro obecně táhne, a přestože už dávno minula šedesátá léta, kdy výtvarné stránce fantastiky vládl Frank Frazetta, i léta sedmdesátá, kdy se o pozornost hlásil jeho následovník Boris Vallejo, nezbývá než doufat, že si Segrellesovo dítko let osmdesátých najde dostatek čtenářů, abychom se dočkali všech třinácti alb...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrátil na web XB-1 a objevuje se u nás opět každých čtrnáct dnů. Jako dvacátá nám rozhovor poskytla překladatelka Martina Knápková (*1983). Znalosti anglického jazyka si osvojila během studií  anglistiky a bohemistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Knihám se nevěnuje pouze jako překladatelka, ale také v rámci svého zaměstnání v literární agentuře Kristin Olson. Jejími prvními překlady byly povídky z dvousvazkové sbírky Planeta, která neexistovala od Philipa K. Dicka, na níž spolupracovala rovněž jako jazyková redaktorka. Pro nakladatelství Argo přeložila i svoje dosud nejtěžší překladatelské kousky...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrátil na web XB-1 a objevuje se u nás opět každých čtrnáct dnů. Jako devatenáctý nám rozhovor poskytl spisovatel a překladatel Martin D. Antonín (*1978). Vystudoval obor diplomacie a politologie na Vysoké škole ekonomické. Jako spisovatel je znám povídkovým cyklem Trpasličí čest, samostatnými romány Křivé ostří a Zelená a fantasy sérií Daemonica. Přeložil už více než sto komiksů – z nichž nejznámější je zřejmě série Živí mrtví, u níž se dokonce podílí na přípravě českého znění stejnojmenného televizního seriálu. Pořádá tzv. LARP akce, především Konec dějin? a Bezkrálí...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a objevuje se u nás opět každých čtrnáct dnů. Jako sedmnáctý nám rozhovor poskytl Stanislav Komárek (*1960), který se k překladům dostal nejprve amatérsky ve fanzinech a posléze i profesionálně. Původním vzděláním je technik a polštinu, z níž překládá, nikdy nestudoval, ale slýchal ji už od dětství v česko-polském jazykovém prostředí na rodném Těšínsku. Známý je zejména díky překladům povídek a románů Andrzeje Sapkowského, ale protože tvrdí, že poznávat nuance a specifika jazyka se daří na různorodých tématech, nedrží se výhradně SF a přeložil i publikaci z oboru historie architektury...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a objevuje se u nás opět každých čtrnáct dnů. Jako šestnáctá nám rozhovor poskytla Alžběta Lexová (nar. 1988 v Opavě), která vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Z anglického jazyka překládá detektivky, thrillery a fantastiku. Ze science fiction a fantasy známe její překlady Dana Simmonse, Roberta A. Heinleina či Cassandry Clare. Ve volném čase, kterého bohužel nemá moc, se s oblibou věnuje čtení, běhání, případně si zajde na pivo s kamarády. Mimo to tiše trpí nezvladatelnou závislostí na kofeinu a špagetách.

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a bude se zde opět objevovat každých čtrnáct dnů. Jako čtrnáctý nám rozhovor poskytl Robert Tschorn. Narodil roku 1974 v Praze, dnes žije na jejím okraji a v Teplé. Během studia angličtiny a lingvistiky na FF UK navštěvoval překladatelské semináře Martina Hilského, Františka Fröhlicha a Zdeňka Hrona. Začínal překlady fantastiky, především pro časopis Ikarie či nakladatelství Laser a Triton, jmenujme třeba romány Philipa K. Dicka, ... o psu nemluvě Connie Willisové nebo Nežádoucí efekt Christophera M. Priesta. Pro nakladatelství Argo přeložil tři knihy Irvina Welshe...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a bude se zde opět objevovat každých čtrnáct dnů. Jako dvanáctá nám rozhovor poskytla Dominika Křesťanová (nar. 1966), která vystudovala moderní filologii, obor angličtina-norština a překládá především irskou, anglickou a americkou beletrii. V minulosti pracovala též v redakci Readers' Digest a jako učitelka anglického jazyka na střední škole. Její překladatelské dílo je obsáhlé a do fantastického žánru zavítala například Peakovým Gormenghastem, Pullmanovou trilogií Jeho temné esence či obsáhlými romány Střet králů a Tanec s draky, které patří mezi nové překlady celosvětově oblíbené Písně ledu a ohně od George R. R. Martina.

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a bude se zde opět objevovat každých čtrnáct dnů. Jako jedenáctý nám rozhovor poskytl Milan Pohl (nar. 1982), jenž k fantastice přilnul na základní škole, když mu učitelka na suplované hodině pustila Star Wars. První sci-fi povídky začal psát kolem svých dvaceti let (vítězství v soutěži O Stříbřitělesklý halmochron 2003, finále soutěže Ikaros), pak se zaměřil především na překladatelskou činnost. Do češtiny převedl kolem třiceti knih Star Wars, Bennettovo Město schodů či Všechny ptáky na nebi Charlie Jane Andersové, podílel se na překladu a dramaturgii seriálu Firefly. Kromě literární a filmové fantastiky...

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž se pravidelně objevuje na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako desátá nám rozhovor poskytla Veronika Volhejnová (*1962), která v roce 1984 úspěšně dokončila studia na fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Překladu se věnuje od roku 1992 a žánroví čtenáři ji budou znát především díky překladu několika svazků z původní série Duna od Franka Herberta či z fantastiky pro mladší čtenáře, z níž jmenujme Letopisy Narnie od C. S. Lewise a Artemise Fowla od Eoina Colfera. Sama napsala publikaci Čeští spisovatelé a podílela se na vzniku knih 234 českých osobností a Osobnosti českých dějin. Má jednoho manžela, tři děti a dva kocoury…