Ukryti v knižních tirážích nejsou pouze překladatelé, které se vám snažíme pravidelně představovat v rámci našeho projektu Tváře překladu. Najdete v nich i řadu dalších profesí, kterým se chceme věnovat v rozhovorech vydávaných pod názvem Pohled za scénu. Jiří Štěpán (*1990, Frenštát pod Radhoštěm) vystudoval Marketingové komunikace na FMK Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a asi půl roku po absolvování magisterského stupně nastoupil do Hostu na svou současnou pozici. Během studia se na Fakultě technologické staral o marketing a příležitostně pracoval jako copywriter pro několik reklamních agentur. Ve volném čase hraje na basu ve free jazzové kapele Národní divadlo, píše o současné (převážně) alternativní hudbě na web Gin&Platonic...

Ukryti v knižních tirážích nejsou pouze překladatelé, které se vám snažíme pravidelně představovat v rámci našeho projektu Tváře překladu. Najdete v nich i řadu dalších profesí, kterým se chceme věnovat v rozhovorech vydávaných pod názvem Pohled za scénu. Začneme se stále ještě neokoukanou tváří marketingového pracovníka a příležitostného redaktora Lukáše Růžičky (*1988, Pardubice). Lukáš vystudoval žurnalistiku na FSV UK a řadu let publikoval články o komiksu v Pevnosti, Ikarii a Score, později se výrazněji prosadil na webu Komiksárium. Pracoval v Hospodářských novinách, od roku 2015 je zaměstnán v nakladatelství Paseka. Ve volném čase zkoumá dějiny amerického komiksu a stand-upu, sportuje a vymýšlí snídaňové recepty...

Evropská komiksová tvorba reprezentovaná zpravidla tzv. „bande dessinée“ se pomalu, ale jistě začíná prosazovat i na českém trhu, jenž donedávna převážně ovládal americký mainstream s výhonky japonské mangy. I v tak vyostřené konkurenci se naštěstí našel prostor pro zajímavé evropské kousky. V poslední době jsme se tak dočkali i několika čtivých „historických“ příběhů, tu a tam okořeněných přítomností magie či mystiky (Okko a Třetí zákon z Modré Crwe). V minulém roce se na trhu objevila zajímavá Cesta meče autorské dvojice Mathieu Mariolle a Federico Ferniani. A přestože šlo bezesporu o pozoruhodný počin, větší úspěch mu byl odepřen zejména kvůli takřka kapesnímu formátu, jenž vizuálně nepůsobil nijak lákavě...

Ctitelé klasické fantastiky, zejména pak science fiction s kořeny ve dvacátém století zřejmě nebudou souhlasit, přesto lze bez přílišného přehánění prohlásit, že dost možná žijeme na úsvitu nového zlatého věku fantastického žánru. Staří velmistři už odešli či už nepublikují, přestože se někteří dožili požehnaných let. Žánr se nebývale proměnil. Tolik diskutovaná diverzita s sebou vedle některých sporných až negativních projevů přinesla i neskutečnou otevřenost a nevídanou bohatost motivů. Ano, rovněž jistou rozmělněnost a nesoustředěnost, jisté ale je, že na angloamerické scéně předtím nikdy nevycházelo takové množství prací napsaných neangloamerickými autory. A nutno podotknout, že zajímavých, inovativních a žánr kupředu posouvajících prací...

Komiks jako svébytné médium urazil za poslední roky na českém trhu poměrně slušnou cestu, což je mimo jiné znát nejen na tom, jak k němu s oblibou díky vizuální stránce přistupují zpravodajská média, ale i na tom, jak bohatá a rozmanitá jsou dnes česky vydávaná komiksová díla. Máme tu nastupující generaci nadaných tvůrců, z nichž mnohé jsou ženy, věc donedávna nevídaná a dnes více než běžná. Máme tu celou škálu komiksů různorodého zaměření. Od čistě zábavného, řemeslného mainstreamu, přes inteligentní a nápaditá, ovšem stále na většinového čtenáře cílící díla, až po umělecké, v malých nákladech či za pomoci grantů a crowdfundigu vydávané knihy. Objevují se díla erotická až pornografická a vedle nich autorské komiksy pro děti...

Program jako už tradičně běžel hned v několika liniích, a to ve velkém, malém a ve sklepení odloučeném herním a manga sále. Mimo to tu byly k nalezení bonusy ve formě komiksové burzy, malířské dílny a dětského koutku s vlastním programem. V programu se našlo hned několik představení nových titulů, z nichž zaujal Truchlivý amoret pražský probíhající za přítomnosti scenáristy Jamese Stafforda a výtvarnice Lenky Šimečkové či křest prvního svazku disneyovské Zlaté klasiky. Knihu pokřtil Dan Černý, který se blýskl pozměněnou českou kačeří znělkou v kytarovém doprovodu („Kačer, úúú, teď k vám nerdi z dálky letí. Kačer, úúú, vydán Egmontem s novým fontem. Kačer.“) S chutí se k němu přidali i diváci a nostalgie z nerdů středního věků doslova kapala...

Osmá kniha série Ú. P. V. O. sledující nelehké a náležitě spletité osudy agentů Úřadu paranormálního výzkumu a obrany slibuje určité dějové vyvrcholení, přestože se ještě nedočkáme zakončení linky apokalyptického Žabího moru. Stejně jako v minulém svazku, Zahradě duší, se tu scenáristé Mike Mignola a John Arcudi zaměřují spíše na osobnostní drama. Ovšem na místo Aba Sapiena, jehož minulost jsme propátrávali v minulých svazcích, se do popředí posouvá nedávno dosazený velitel úřadu, kapitán Benjamin Daimio. Ukáže se, že i on skrývá patřičně tragickou minulost, z níž jsme dosud poznali pouhé střípky. A znovu se budeme v duchu ptát, jak dalece mají tvůrci děj série promyšlen dopředu a jak umně dokážou splétat různé nitky až dodatečně…

Nakladatelství Comics Centrum zahrnulo ctitele komiksového mága Mika Mignoly před nedávnem hned třemi svazky populárního Hellboy universa, kam vedle červeného rohatce s kamennou prackou patří i parta jeho stejně vypečených kolegů z Úřadu paranormálního výzkumu a obrany. Už sedmý svazek série Ú. P. V. O. opět vyšel díky crowdfundingové edici Na přání, což je pro jednu z nejzajímavějších a nejzábavnějších komiksových sérií na českém trhu hodně velká škoda. Nicméně se zdá, že by se do budoucna mohly objevit dotisky prvních dvou, dnes už beznadějně vyprodaných svazků série, a spolu s tím by se snad mohli přidat další, dosud váhající, tolik potřební čtenáři. Ti zkušenější už však netrpělivě postávají před Zahradou duší…

V závěru minulého roku nám nakladatelství Comics Centrum nadělilo už šestý svazek série Ú. P. V. O., která je neopomenutelnou součástí tzv. Hellboy Universa. Ostatně s některými z hrdinů jsme se poprvé setkali právě na stránkách popisujících Hellboyova mystická dobrodružství. Zde už však Hellboy služby Úřadu paranormálního výzkumu a obrany dávno opustil a jeho kolegové jsou tak nuceni v boji proti zlovolným paranormálním jevům pokračovat sami. Nutno říct, že si nevedou špatně, přestože v poslední době čelí doposud zřejmě nejobsáhlejšímu ohrožení v podobě Žabího moru, jak jsme se mohli přesvědčit především v minulém svazku s kódovým označením Černý plamen…

Dnešní svět už bere nerdy vážně, a přestože se jistě najdou posměváčci dosud trápící obrýlené spolužáky a kolegy věčně ležící v knihách, hrách a podivných filmech, při pohledu na žebříčky nejúspěšnějších výdobytků popkultury je jasné, na které straně je Síla. Subkulturu vybudovanou kolem fantastického žánru najdete dnes takřka kdekoli a troufám si říct, že návštěva Comic Conu přesvědčí i nejzarytějšího pragmatistu, že současný svět leží nerdům u nohou. Odtud už zase není tak velký skok k představě, že hráče vyspělých počítačových her vláda dlouhodobě využívá k různým přísně utajeným testům, zvláště při vědomí, že počítačové hry jsou už dávno oficiálně využívány k armádnímu či policejnímu výcviku…

Nakladatelství Comics Centrum se vedle knih publikovaných v nákladu určeném předchozími online objednávkami věnuje i vydávání běžně distribuovaných komiksů. Letos jsme se tak dočkali čtivého hororového kompletu Plášť, jenž rozvíjí původní povídku Joa Hilla a v budoucnu by se měl i u nás dočkat aktuálně vznikajícího knižního rozšíření, Corbenova souboru Duchové mrtvých, přinášejícího zdařilou směs komiksových adaptací Poeových básní a povídek, a První knihy hřbitovní, v níž P. Craig Russell s pomocí skupiny nadaných výtvarníků adaptoval i u nás známý Gaimanův román. Pokud tyto knihy něco spojuje, pak je to ponurá, více či méně hororová atmosféra, které se ovšem vymykají okouzlující příběhy Myší hlídky...

Pokud vám jméno Fantomas nic neříká, pak zřejmě nebudete starší třiceti let, jinak byste trojici komedií se rtuťovitým Louisem de Funèsem viděli mnohokrát či si alespoň vzpomněli na Vorlíčkovu Arabelu. Přestože se postava Fantomase dočkala mnoha různých zpracování a rozmanitého pojetí, její prapůvod najdeme v brakových románech dvojice francouzských novinářů Marcela Allaina a Pierra Souvestreho. S jen měsíčními rozestupy jich v letech 1911 až 1913 publikovali dvaatřicet a po Souvestreho smrti se k zločinecké postavě již sám Allain v letech 1925 až 1963 vrátil v dalších jedenácti svazcích. Některé romány z této předlouhé série jsme si dokonce mohli přečíst i v českém překladu...

Marvel je dnes celosvětově známou značkou, mediálním kolosem, jenž v jednadvacátém století naplno využil svého potenciálu. Díky Hollywoodu se z vlastníka úžasného komiksového univerza stala společnost budující bezprecedentní projekt navzájem propojených filmů, jenž doposud spolehlivě funguje jako učiněný stroj na peníze a s každým novým snímkem sílí. Ze společnosti, kterou její dřívější vlastníci s nadějemi označovali za „malého Disneyho“, se nakonec skutečně stala součást Disneyho konglomerátu. V knize Marvel: Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku se Sean Howe věnuje postupnému budování značky od třicátých let až po začátek jednadvacátého století a aniž by Marvelu upíral zasloužený úspěch...

Neil Gaiman je jedna z autorských hvězd současného fantastického žánru, kterou od postavení mezinárodní celebrity dělí snad jen dlouhodobý mediální úspěch. Možná že se ho už brzy dočká – na rok 2017 se připravuje televizní seriál Američtí bohové a mluví se i o filmovém zpracování věhlasného Sandmana. Ostatně Gaiman je na různá mediální přepracování svých děl vcelku zvyklý, za všechny jmenujme mladším čtenářům určenou Koralínu, které se vedle zdařilého animovaného filmu Henryho Selicka dostalo i neméně povedené komiksové podoby v úpravě Phillipa Craiga Russella. S tím Gaimana pojí spolupráce už od sandmanovského Ramadánu a později se Russell podepsal rovněž pod adaptaci Lovců snů...

Gotham City, velkoměsto srovnatelné s New Yorkem, ostatně ten je jeho reálnou předlohou. V Gothamu však vedle Temného rytíře strážícího noční klid, což je v ulicích tak rušné metropole úkol nadlidský, řádí rovněž vyšinutí maniaci rozmanitých schopností, mnohdy překračujících síly obyčejného člověka. A snad právě Batmanova přítomnost je do gothamských ulic láká jako můry za světlem. K tomu si připočtěte všudypřítomnou korupci zasahující nejen do řad zvolených správců města, ale i do řad policejních. Netýká se však detektivního oddělení závažných zločinů, které do nedávna svědomitě řídil nepodplatitelný komisař James Gordon. Zdejší detektivové jsou své práci oddáni...