Brian McClellan se ve svém debutovém románu Příslib krve představil českým čtenářům jako spisovatel, jehož po právu předcházela pověst autora nadmíru čtivé fantasy série. Jeho trilogie Prachmistři přišla se zajímavým světem, jenž od klasických středověkých kulis přece jen urazil nějaký ten kus kupředu po cestě civilizačního pokroku. Muži i ženy nadaní talentem ovládat střelný prach jsou zde nositeli jisté dávky osvícenství a společenské proměny, však se také hned na prvních stránkách úvodního svazku dozvídáme, že právě oni stanuli v čele krvavé revoluce, která svrhla krále a jeho krutou magickou kabalu mocných čarodějů. Takřka každá důležitá postava je zde nositelem určitého nadán...

Vědecko-fantastický žánr zažívá v posledních letech na zahraničních trzích období renesance. Objevují se nejen zajímavé projekty souborných vydání starých mistrů, honosné reprinty klasiky, ale rovněž díla celé řady nových tváří. Za zmínku stojí i slušná záplava vesmírných příběhů sázejících na atraktivní a přitom lehce inovativní příběhy o dobývání nových obzorů reprezentovaná kupříkladu Becky Chambersovou, jejíž úspěšný románový debut se k českému vydání chystá. U nás se bohužel science fiction stále ještě tolik nedaří, přestože domácí tvorba dosvědčuje, že je tu snad značný prostor i pro překladovou tvorbu. A jak už to tak bývá, prakticky současně se na trhu objevují hned dva vcelku riskantní a o to víc zajímavé tituly…

Richard Corben patří k předním postavám amerického komiksu s nezaměnitelnou kresbou, jejíž neobvyklý styl si osvojil zřejmě jen díky svým undergroundovým začátkům. U nás se poprvé objevil na stránkách časopisu Crew2 v několika kratších pracích a později si ho čeští čtenáři mohli povšimnout také v sériích Hellblazer, Punisher, Vetřelci a samozřejmě rovněž v pekelném Hellboyovi, pro něhož nakreslil hned několik nepřehlédnutelných kratších i delších příběhů v čele s mimořádně vydařeným Paskřivcem. Výrazněji nám jeho kresbu představilo nakladatelství Comics Centrum v knize Ragemoor, na níž spolupracoval se scenáristou Janem Strnadem. Původně měl Ragemoor nést silnější stopy inspirace Poem…

Americký literární trh kypí u nás těžko představitelným životem, a že se naše malá zemička snaží, až to mnohé stále překvapuje. K úspěchu na tak přeplněném trhu je mnohdy přímo nutný dobrý nápad a ty jednoduché, přesto dosud nevídané a čtenářsky zajímavé dokážou stále upoutat. Američan Josh Malerman dosud působil jako zpěvák, textař a frontman rockové kapely, ovšem dnes je známější jako autor románového debutu, který stojí na pomezí hororu a postapokalyptické fikce. V románu V pasti (slovensky Naslepo, přičemž ani jeden název neodpovídá originálnímu názvu Bird Box, 2014) přišel s vizí světa, jehož obyvatelstvo se musí po náhlém zhroucení civilizace skrývat v zatemněných bytech…

Joe Kubert (1926-2012) je komiksová legenda českému čtenáři takřka neznámá. Jeho kariéra je spojena především s nakladatelstvím DC Comics, pro které pracoval už od čtyřicátých let 20. století, přičemž se významně podílel především na sériích se seržantem Rockem a superhrdinským Hawkmanem a sám vytvořil řadu dalších postav. U nás byl dosud znám jen jako spolutvůrce série Před strážci a klasikou, kterou už dnes bezesporu je Tarzan právě v éře Joa Kuberta. Ovšem ještě zajímavější než dlouho běžící komiksové série jsou jeho grafické romány, zvláště pak ty, jež jsou spojeny přímo s jeho životem. Např. v komiksu Yossel: 19. dubna 1943 (2003) zobrazil své alternativní životní osudy...

Frankofonní komiks to u nás nemá dlouhodobě lehké a v minulých letech byl zcela zastíněn především angloamerickou masovou produkcí, která mnohdy těží z popularity filmových a seriálových zpracování. Klasické žiletky, velkoformátová alba o několika desítkách stran, tu dopadly zcela stejně jako podobně klasická sešitová vydání amerických komiksů, ovšem zatímco angloamerický komiks tu i přes neúspěch sešitů vycházel v knižní podobě vesele dál, postupovat stejným způsobem v případě evropského komiksu připadalo českým nakladatelům riskantní, zřejmě kvůli nepoměrně většímu formátu. V posledních letech snad toto prokletí nadobro zlomila edice Mistrovských děl evropského komiksu...

Komiks Lovec nedávno zesnulého Darwyna Cooka patří k nemnoha kresleným noirovým detektivkám tzv. drsné školy, kterých se nám doposud dostalo. Slova Richard Stark: Parker na obálce navíc dávají jasně na vědomí, že jde o adaptaci proslulého románu Donalda E. Westlaka, jenž část své tvorby věnoval právě drsnému profesionálnímu zločinci Parkerovi. Nebudu si zde hrát na znalce drsné školy a sypat srovnání s románovou předlohou či s obdobnými detektivkami Dashiella Hammetta, Raymonda Chandlera a dalších slovutných představitelů americké hardboiled literatury. Navíc, přestože Westlake je u nás populárním autorem, jeho drsnější alter ego se dočkalo pouze úvodního a sedmnáctého svazku série...

Jedenáctý Crwecon se v sobotu 11. června pořádal v atraktivních retrofuturistických prostorách pražského klubu Cross, který je prostorný tak akorát, aby se v něm fanoušci komiksu neumačkali, přestože už je to leckdy na hraně. V prostorách kavárny byla jako každý rok možnost nákupu starších i novějších komiksů, deskových her a dalších fanouškovských propriet. Rodičové se mohli na čas zbavit svých dítek a svěřit je do péče spisovatelky Kláry Smolíkové, která jim do krve vpravila komiksové bubliny bez nebezpečí vzduchové embolie. Richard Klíčník dražil zajímavé kousky z tvorby předních komiksových tvůrců. Boris Hokr se za přítomnosti České televize opět ujal předávání cen Fabula Rasa...

Joe Hill prohrál k nezdaru předem odsouzenou bitvu a dnes je všeobecně znám jako „Kingův syn“, což jeho tvorbě zcela jistě přineslo zvýšenou pozornost. Dnes už ovšem víme, že by si ji možná pracněji a pomaleji, ale přesto nepochybně vysloužil i bez atraktivní rodinné příslušnosti. České čtenáře upoutal romány Černá krabice, Rohy a Vánoční říše, milovníci kratších příběhů uznale pokyvovali nad jeho sbírkou Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy, jako neméně schopný komiksový scenárista se pak projevil v šestisvazkové sérii Zámek a klíč, kterou ctitelé kreslených příběhů všeobecně pasovali za jednu z nejlepších sérií současnosti. O to víc nyní bude očekáván každý jeho nový počin…

Hubíme je jako škůdce a rozsévače chorob, používáme je k laboratorním pokusům, krmíme jimi nejrůznější plazí mazlíčky a nedej bože, aby se nám snad rozmnožily doma, to bychom na ně bez milosti poslali deratizátora či rovnou použili vražedné jedy. Pokud se snad někomu svěříte, že za plného vědomí vídáte mluvící myšky v pláštích a s mečem v ruce, nejspíš vám urychleně přivolá odbornou lékařskou pomoc, přesto tu jsou a dokonce vám doporučím, abyste si je dobrovolně pustili do bytu a ještě s nimi pokud možno netrávili čas sami, ale i s dětmi, jestli tedy nějaké máte. Myší hlídka je totiž báječnou zábavou především pro dětské čtenáře, i když i dospělí si v ní najdou své. Odvážné myši držící hlídku nad svými druhy...

Když se Superman poprvé proletěl tiskárenskými rotačkami, psal se červen roku 1938 a Spojené státy byly jen tři a půl roku vzdáleny od vstupu do druhé světové války. Superman se záhy stal jedním ze symbolů morální čistoty, boje za spravedlnost a cti přesahující lásku k vlastní zemi. Pro Američany byl a stále je vzorovým hrdinou bez bázně a hany, jenže tohle spojení už v jednadvacátém století vyvolává na ústech mnoha lidí pobavený úsměv, není tedy divu, že ho co do popularity válcuje temnější a ve svých metodách přece jen drsnější netopýří muž. Otázkou tedy je, bude Superman stále takový skautík, anebo se přece jen tu a tam dopustí zneužití svých nezměrných sil, i kdyby třeba jen ve službách nevinných žertů?

Ještě než se ve dvanácté knize dozvíme, jak skončí pozemský příběh Hellboye, a dříve než spolu s ním zavítáme do samotného pekla v navazující sérii Hellboy in Hell, máme tu jedenáctou knihu plnou kratších příběhů. Už věnování M. R. Jamesovi a J. Sheridanovi Le Fanu napovídá, že i tentokrát se setkáme s příběhy, v nichž bude scenárista Mike Mignola mísit mystické a mytologické motivy s historií a četnými literárními odkazy na dnes už klasickou hrůzostrašnou literaturu. Zpravidla jde o temné příběhy, v nichž Hellboy bojuje s rozmanitou nadpřirozenou hrozbou, nicméně se tentokrát dočkáme i originálních rámců, do nichž jsou jednotlivé povídky zasazeny, a na samotný závěr i méně obvyklého odlehčení...

Epická fantasy je tradičně rájem objemných románových sérií. Stejně jako v minulých letech jsme se i v loňském roce dočkali začátku celé řady zajímavých fantasy sérií, ať už od nám dobře známých autorů (namátkou trilogie Kharkanas Stevena Eriksona či pentalogie Mince a dýka Daniela Abrahama), anebo od nadějných nováčků (trilogie Stín krkavce Anthonyho Ryana či trilogie Čarotepec Blekea Charltona). I v letošním roce si pro nás nakladatelé připravili hned několik atraktivních novinek, a pokud bychom se měli spoléhat na zahraniční ohlasy, pak mezi ty nejpozoruhodnější bezesporu patří trilogie Prachmistři Briana McClellana či románová sága Kameron Hurleyové. Obě série chystá nakladatelství Talpress a první jmenovanou už stihlo uvést románem pod příznačným názvem Příslib krve...

Žádný zajímavý časopis by nevycházel bez svých čtenářů. O XB-1 to ovšem platí dvojnásob, protože jeden z jeho věrných čtenářů mu ve chvíli nejhorší přispěchal na pomoc a stal se jeho novým vydavatelem. Bláznovství, možná si řeknete, ovšem Saša Rusevský umí být nejen rozumným a úspěšným obchodníkem, ale i bláznem, když se pro něco nadchne. Zastihnout ho budete moci na blížícím se květnovém Světě knihy a neměli byste tuto příležitost minout, protože chytit Sašu není lehké, stále je někde na cestách a každou chvíli šplhá v nějaké exotické zemi na sněhem pokryté vrcholky, jedno zda je to v Asii, Africe či snad Jižní Americe. Možná stejným šílenstvím je i jeho projekt XB-1 fans, jenž sdružuje naše nejvěrnější fanoušky...

Klára Smolíková dělá pro komiksovou scénu možná víc, než by se zdálo. Její snad každotýdenní přednášky v knihovnách rozesetých po celé republice popularizují komiks mezi nejmladšími a přináší tak tomuto u nás v poslední době nadmíru progresivnímu médiu do budoucna množství nových čtenářů. Její nově vzniklá komiksová revue nemá být konkurencí zavedeného a snad i trochu zkostnatělého Čtyřlístku, ale jakousi mladší, rozvernější a především rozmanitější alternativou a jako takové jí nelze nepřát úspěch. Zatímco jsou práce na přípravě třetího čísla v plném proudu, my se prozatím podíváme na nedávno vydané číslo druhé, jež se honosí steampunkovou obálkou Tomáše Kučerovského s příznačným podtitulem Plnou parou vpřed!