Příběh o spadlé hvězdě a mladíkovi, jenž se vydá do zapovězeného světa za zdí, aby ji přinesl darem své vyvolené, je díky filmové adaptaci notoricky známý nejen fanouškům jeho autora Neila Gaimana. Román Hvězdný prach vyšel v češtině poprvé už roku 1998 díky nakladatelství Polaris, které v průběhu let jeho vydání několikrát zopakovalo, od roku 2007 vychází s filmovou obálkou (a dalšími fotografiemi z filmu v příloze), v loňském roce také jako e-kniha. Konec minulého roku však Gaimanův prach přivál i z jiných koutů. Crew čtenářům nabídla zajímavou alternativu: bohatě ilustrované vydání, které novelu vrátilo tam, kam patří – z pouhého „merche“, který má ke koupi přimět především filmového diváka, povýšila opět na knihu, jež už svou grafickou podobou láká...

Představa, že světem, tak jak ho známe, začne proudit magie, může být pro fanoušky fantasy skutečně vzrušující. A když navíc stavidla této energie otevře Liberečan a Českou republiku povýší na světovou velmoc, pocítí tuzemský čtenář lehké mravenčení kolem žaludku. Karolina Francová přitažlivosti příběhů z alternativních světů využila ve svém cyklu Purpurová noc, jenž vychází pod taktovkou nakladatelství Brokilon (příznačně v edici Alternativa). V prvním svazku série představila Liberec ve stínu Rudé věže, a po této „neklasicky klasické“ fantasy o dvou mázích bojujících o moc přichází s druhou knihou, která přímo navazuje na předešlé události a v níž se současný vládce Česka musí střetnout se silou zcela jiného druhu – s tisíciletým démonem...

Už podle jména lze předpokládat, že Opskurno nebude jen tak ledajaké město. Leží sice uprostřed Anglie, avšak britské koruně nepodléhá. Žije z vynálezů, které prodává světu díky tomu, že jeho obyvatelé oplývají výjimečným talentem pro nejrůznější vědní i umělecké obory – nikdo z nich však nezná místní historii, její výuka je přísně zakázaná… A co víc, místní jsou pověstní svou nedůvěrou k „lidem zvenčí“. Znáte snad lepší prostředí, kde pátrat po dávných tajemstvích a kousek po kousku rozkrývat, co má navždy zůstat skryto? Román Opskurno britského spisovatele a dramatika Andrewa Caldecotta, který v češtině vydalo nakladatelství Host, láká na pořádnou (téměř pětisetstránkovou) porci anglické fantastiky...

Myšlenka odklízet nepohodlné a nebezpečné jedince na Měsíc není nijak převratná, stačí zmínit románovou klasiku Roberta A. Heinleina. V knize australského spisovatele Anthonyho O'Neilla Na odvrácené straně, kterou v češtině vydalo nakladatelství Leda, je však trestanecká kolonie vybudovaná na Měsíci jen první krůčkem na cestě k daleko závažnějším pohromám. Román má zcela jiné ambice – detailně vykreslit, kam až by takové rozhodnutí mohlo dojít. Od nedobrovolného osídlení naší oběžnice vrahy a násilníky vede přímá cesta k veskrze dobrovolnému exilu podobných jedinců do města příhodně nazvaného Očistec, kde jsou pozemské hříchy navždy „odpuštěny“. Takové město svou pověst využívá jako reklamu a následně se stává cílem zvídavých turistů…

Na chatě v takřka liduprázdné, opuštěné vsi Slatinka uvězní bouře šest rozmanitých osob, které si čekání na vlídnější počasí krátí vyprávěním příběhů. Někteří z nich jsou rození vypravěči, jiní čtou příběhy z tabletu, další se spokojí s rolí pouhého posluchače a nemusí být mezi nimi pouze lidé… Slovenská spisovatelka Alexandra Pavelková v románu Údolí lilií, jejž v češtině nedávno vydalo nakladatelství Argo v edici Fantastika, spoléhá na jeden z nejstarších způsobů prožívání dobrodružství – na představivost, která otevírá dveře do lidské duše, a slova, jejichž prostřednictvím lze změnit nejen člověka, ale i celý svět. V ústřední roli půvabné knihy oblíbené žánrové autorky tak stojí příběh sám, což je dozajista ambiciózní čin…

Věkové doporučení na úvodním svazku komiksové série Pochmurný kraj (v originále Harrow County) upozorňuje, že kniha obsahuje násilí a hororové scény, a proto není vhodná pro děti do čtrnácti let. Další dílo z produkce amerického vydavatelství Dark Horse, o jehož český překlad se postaralo nakladatelství Comics Centrum, skutečně slibuje náležitě temnou zábavu – stačí ho jen letmo prolistovat a upoutají vás příznačně pochmurné, tmavé panely malované akvarelem, za něž je zodpovědný talentovaný Tyler Crook. Dostojí však příslibu hrůzostrašné zábavy i samotný příběh z pera scenáristy Cullena Bunna, kterého domácí čtenáři znají pouze z několika klasických marvelovek? Opravdu nás v Pochmurném kraji vyděsí ona „hejna běsů“, dle nichž se první díl série jmenuje?

Román Neopouštěj mě loňského držitele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura vydalo nakladatelství Argo v edici angloamerických spisovatelů AAA. Nakladatelství však k přečtení láká nejen milovníky „uměleckých kvalit“, ale i žánrového čtenáře, a to douškou o příběhu situovaném do alternativní dystopické Anglie. Ne, nestřílí se tu ani nepáchá jiná forma fyzického násilí. Nebortí se tu politické systémy ani nelidsky nastavené společenské konvence, nikdo se tu proti ničemu nebouří… a možná o to tíživější je atmosféra příběhu vyprávěného s pokorou člověka, který je smířen se situací ve světě, kde by čtenář nějakou pořádně bouřlivou reakci očekával. Tahle „dystopie“ působí realisticky a funkčně… a to překvapivě i z pohledu utlačovaných…

Celosvětová epidemie, která téměř vyhubí lidstvo… a jako znak padlé civilizace (ideálně americké) velkoměsto, jehož betonové ulice zarůstají břečťanem a po střechách rezivějících aut se prohánějí divoké kočky a pak taky něco exotičtějšího… třeba opice. To jsou motivy, na něž jsme v postapokalyptických příbězích zvyklí, a najdeme je i v románu Pat Murphyové z roku 1989, který v českém překladu vydalo nakladatelství Gnóm. Jenže… jenže! Město, nedlouho poté je mnohem víc než další přídavek do už dost ohmataného ranku. Tak jak se u Gnómu stává zvykem, láká čtenáře na žánrový příběh s potenciálem „velkého písemnictví“ – a Pat Murphyová těchto kvalit dostojí beze zbytku. Není však třeba bát se nezáživného čtení, naopak…

Píše se rok 2025 a ze světa, jak ho známe, zbyla jen iluze. Česku vládne mág Radek Rener, jemuž se podařilo objevit skrytý zdroj magie na úpatí Jizerských hor. Kromě prastaré síly však osvobodil i nebezpečné bestie, jako jsou harpyje nebo draci. Teď panuje z Rudé věže, kterou nad zřídlem své moci vystavěl. Česko se pod jeho vládou stalo nejsilnější světovou mocností. Svým poddaným zajišťuje bezpečí a prosperitu, život bez nemocí… Utopie? Ale vůbec ne! Další svazek edice Brokilon Alternativa, tentokrát zaměřený na alternativní Liberecko, je víceméně klasickým fantastickým příběhem se všemi svými klišé, která z něj prosakují do našeho světa. A autorka románu, Karolina Francová, staví na třecích plochách, jež takové spojení nutně přinese…

Píše se rok 2052. Lidstvo se už téměř zvládlo vyhubit atomovkou a nyní umírá jedno ze sedmi dosud přežívajících měst. Ve spodních patrech vertikálně členěného Attiona City propuká epidemie neznámého viru, posledního hřebíčku do rakve chátrajícího ghetta – Downtownu. Přestože ti, kdo drží v rukou otěže města, žijí na míle vysoko, zdá se, že skuteční vládci a zároveň i nepříliš typičtí hrdinové se rodí právě zde, v rozkladem prolezlé temnotě zrozené v debutovém románu třiadvacetiletého spisovatele Pavla Bareše, jehož dílu dalo šanci brněnské nakladatelství Host v rámci své neustále rostoucí pozornosti vůči fantastickému žánru, chvályhodně bez rozdílu, zda jde o tvorbu zahraniční či domácí…