Jedenáctiletá Rose Franklinová se při projížďce na kole v okolí Deadwoodu v Jižní Dakotě náhle propadne pod zem. Ocitá se v krychlové místnosti, která je obložena panely s neznámými zářícími znaky. Samotná Rose leží na dlani obrovské kovové ruky, která vyplňuje celou místnost... Spící obři jsou debutovým románem kanadského spisovatele Sylvaina Neuvela a zároveň prvním dílem plánované trilogie se souhrnným názvem Akta Themis. Kniha v roce 2016 zaznamenala na anglo-americkém trhu značný úspěch a studio Sony Pictures už si pojistilo práva na filmovou adaptaci. U nás vychází díky nakladatelství Knižní klub se zajímavě graficky řešenou obálkou, i když se budete během čtení obávat, že otvorem vystřiženým v obálce o něco zachytíte a knihu si tak potrháte…

Hloubení je dalším románem z Ryhopského cyklu Roberta Holdstocka. Volně navazuje na předchozí Lavondyss, ovšem stylem vyprávění se blíží spíše původnímu Lesu mytág. Všechny tři knihy pak spojují silný motiv rodiny a sugestivně podané téma mýtů, ať už těch pozapomenutých, tak i těch známějších, které jsou zde často nahlíženy novým, nečekaným způsobem. V Hloubení nám Holdstock představuje Alexe Bradleyho – bystrého a zvídavého chlapce, kamaráda Tallis Keetonové, která, jak už víme z románu Lavondyss, zmizela v Ryhopském lese společně s jejím otcem Jamesem, jenž se ji vydal hledat. Jednoho dne Alex společně se svým otcem narazí na Jamese Keetona, když se, fyzicky zničený a psychicky zlomený, vypotácí z Ryhopu, kde marně pátral po své dceři…

Mentálně retardovaný Charlie Gordon podstoupí experimentální neurochirurgickou operaci, která by mu měla zvýšit intelekt... Příběh Růží pro Algernon k nám promlouvá už mnoho let. Původní povídka vyšla anglicky už v roce 1959 (česky v roce 1976) a o sedm let později byla přepracována na román. Byla opakovaně adaptována pro film (včetně oscarového snímku Charly) a divadlo (v Praze už mnoho let k vidění v Divadle v Celetné). Příběh inspiroval i hudebníky, znalci si možná vzpomenou na stejnojmenné album Aleše Brichty, které má ovšem s původním dílem pramálo společného. Románovou verzi v loňském roce opět vydalo nakladatelství Argo a je třeba hned v úvodu říci, že ačkoli jde o třetí české vydání, poprvé u nás kniha vyšla s důstojnou obálkou.

Znáte Michela Fabera? Pokud čtete pouze SF literaturu, mohli jste narazit na jeho románovou prvotinu Pod kůží, která u nás vyšla hned dvakrát a byla dokonce i zfilmována. Faber je ale zejména renomovaným mainstreamovým autorem, české i světové čtenáře si získal zejména svým bezmála tisícistránkovým románem z viktoriánského Londýna Kvítek karmínový a bílý. Zaujmout by vás mohla například i autorova další kniha, Evangelium ohně, ve které se zabývá střetem víry a historických faktů v našem postmoderním světě. Nedávno se nám dostalo také možnosti přečíst si Faberův nejnovější (a bohužel zřejmě i poslední) román, tentokrát opět se silným vědecko-fantastickým prvkem, Knihu zvláštních nových věcí.

Recenzi Holdstockova Lesa mytág jsem zahájil osobně laděným odstavcem, ve kterém jsem se zamýšlel nad tím, jak se asi změnil můj vztah k Holdstockovu dílu po téměř dvaceti letech od prvního českého vydání a co s námi oběma – se mnou a s knihou – časový odstup udělal. Nechci se opakovat, a tak zde jen v úvodu článku o Lavondyss konstatuji, že i volné pokračování na mne tehdy před lety skutečně zapůsobilo, zároveň ale pro mne znamenalo určitou hranici možného, nejen co do tempa vyprávění, ale i z hlediska samotného děje. Tím spíše jsem byl zvědav na nové vydání od Arga, opět v pevné vazbě a s vydařenými ilustracemi Jana Dřevíkovského. Hrdinkou knihy je Tallis Keetonová, mladší sestra Harryho Keetona...

Každému, kdo se alespoň trochu zajímá o fantastiku, patrně není jméno Gardnera Dozoise neznámé. Proslul především jako editor a jako někdejší šéfredaktor časopisu Asimov’s SF získal neuvěřitelných patnáct cen Hugo. Sestavil rovněž slušné množství antologií, jichž vytvořil celé desítky, ať už samostatně, anebo ve spolupráci. Některé z nich vyšly i u nás – jmenujme například antologie New space opera 1 a 2 nebo Armagedony. V posledních letech opakovaně spojil síly s G. R. R. Martinem a společně sestavili několik multižánrových tematických antologií, namátkou např. knihy Warriors, Rogues (druhé jmenované se brzy dočkáme v českém vydání pod názvem Darebáci), Songs of the Dying Earth a další. Jednou z nich jsou i Nebezpečné ženy…

Vzpomínám si, jak jsem v roce 1994 coby šestnáctiletý jinoch zakoupil a přečetl první vydání Lesa mytág. V té době jsem byl po uši zamilován do Tolkienových knih, hltal jsem Amber, Zaklínače a další fantasy. Les mytág mě tehdy opravdu zaujal, i když šlo o náročnější čtení, než některé z výše uvedených – byl vážnější, hlubší, osobitější a dospělejší. Prvotní hvozd, který Holdstock stvořil, je zřídlem pohanských a raně křesťanských mýtů. Nové vydání po jedenadvaceti letech je proto vítanou příležitostí, jak se k této důležité knize vrátit, ohlédnout se přes propast času a zjistit, jestli cesta do hlubin mytického lesa, která okouzlila mladého adolescenta, osloví i životem už lehce okoralého muže takřka na prahu čtyřicítky.

Touha po dokonalosti je lidem vlastní už odnepaměti. Je všudypřítomná a umí být požehnáním i zhoubou lidského konání. Doba ale pokročila a s rozmachem vědy a techniky se stále naléhavěji vtírá otázka – proč se jen snažit dosáhnout hranic tělesné a duševní dokonalosti, proč je rovnou nepřekročit a nevydat se dál, než bylo ještě nedávno možno doufat? Tomuto směru, zabývajícímu se různými aspekty překročení hranice lidských možností, se říká transhumanismus. Myšlenky a nápady, které přináší, umí být svůdné a zrádné, ale každopádně jsou zajímavé a proto je transhumanistická sci-fi často velmi intelektuálně podnětná a zábavná. Téma s sebou totiž přináší zásadní otázky...

Daniel Abraham je v našich končinách poměrně zavedeným autorem. Česky mu vyšlo několik povídek, převážně v časopise XB-1. Spolu s Tyem Franckem píše vřele přijatou sérii space oper Expanze. A konečně, u nakladatelství Laser-books mu vychází fantasy tetralogie Kvartet vysoké ceny. Stejné nakladatelství nyní zahájilo vydávání jeho další fantasy série se souhrnným názvem Dýka a mince. V Kvartetu vysoké ceny, oné druhé autorově fantasy sérii, která u nás vychází, nám Daniel Abraham představil svět, který je asi originálnější, než ten v Dračí cestě, ale pomalé tempo vyprávění mne nakonec odradilo od čtení dalších dílů. V Dračí cestě, zdá se, našel autor rozumný kompromis...

Přiznávám, že na málokterou českou fantasy knihu z poslední doby jsem byl tak zvědavý jako na knižní debut Jany Šouflové. Mezi příznivci fantastiky populární ilustrátorka vytvořila obálky pro několik desítek nejen žánrových knih a s její tvorbou se poměrně často setkáváme především díky nakladatelství Straky na vrbě (například romány Stín modrého býka, Vítr v piniích či Mrtví muži netančí, abych jmenoval několik mých oblíbených). Její povídku ze sborníku Klášter slasti si bohužel vybavuji jen matně, přestože se mi celkem líbila. Své nejnovější dílo zasadila na středověký most uprostřed Londýna a s láskou vykreslené prostředí zde tvoří příhodné podhoubí pro zajímavé příběhy...

Znáte Zaklínače? To je, troufám si tvrdit, v našich končinách poměrně hloupá otázka. Sapkowského knihy o zaklínači Geraltovi se dlouhá léta těší velké oblibě nejen v české SF/F komunitě, ale podařilo se mu proniknout i do povědomí běžných, mainstreamových čtenářů. Můj kamarád si koncem devadesátých let dělal soukromý průzkum oblíbenosti fantasy knížek mezi svými spolužáky na Fakultě sociálních věd v Praze a Sapkowski vyšel jako jednoznačný vítěz, předstihl i Tolkiena a Pratchetta. Zaklínač je prostě fenomén, který funguje i po letech – první povídková kniha vyšla česky v roce 1992, poslední část pětidílné Ságy o zaklínačovi, kterou autor navázal na povídky, vyšla v roce 2000...

...a co takhle napsat článek o sérii polského spisovatele Roberta M. Wegnera? Je to bohužel stále dost opomíjená záležitost… Poněkud netradičně zahajuji tento článek parafrází slov Martina Šusta, která zazněla, když jsme probírali, o čem bych mohl příště napsat. Dovolil jsem si je použít, protože po přečtení Wegnerova díla musím říci, že jsou opravdu výstižná. Série o Meekhánském pohraničí vůbec není špatná, ale z různých důvodů, o kterých si povíme dále, je cesta k ní poněkud trnitá. Každý správný pohádkový princ vám ale řekne, že houština trnitých růží není důvodem k lhostejnému mávnutí rukou, ale naopak výzvou, která může skrývat i nečekaný poklad!

Doba pokročila a space opery opustily škatulku prostých vesmírných dobrodružství s romantickým nádechem. I v češtině si můžeme přečíst propracované a mnohovrstevnaté romány Petera F. Hamiltona či Alastaira Reynoldse, nemluvě o výborném Simmonsově Kantosu Hyperionu atd. A do stejné škatulky patří i nedávno vydaná románová série Expanze od Jamese R.A. Coreyho (což je ve skutečnosti společný pseudonym Daniela Abrahama, který je znám českým čtenářům z časopisu XB-1 či díky fantasy sérii Kvartet vysoké ceny, a Tye Francka, asistenta George R.R. Martina), která se od předchozích zmíněných přece jen v lecčem liší...

Hrabě Dracula je bezpochyby popkulturní fenomén. Bram Stoker, který o něm v roce 1897 napsal dodnes slavnou knihu, sice nebyl první, kdo psal o upírech, ale jeho dílo mělo v rámci upírského žánru zcela zásadní vliv. Od té doby vzniklo bezpočet Draculovských variací – literárních, filmových, ale i divadelních a videoherních. Kdo by tak Draculu neznal? Ale, ruku na srdce, opravdu Draculův příběh znáte? Víte, oč mu ve Stokerově knize šlo a jak dopadl? I na to se vás zeptá kniha Anno Dracula od britského spisovatele Kima Newmana, která by měla brzy vyjít v českém překladu. V Newmanově knize totiž Dracula neskončil rukou Abrahama Van Helsinga a jeho přátel...

Asi každý, kdo alespoň trochu čte zahraniční SF v originále, časem narazí na knihu či sérii, která ho zaujme, a řekne si: Kéž by tohle někdo vydal u nás. Občas se to podaří a dotyčný pak už jen doufá, že jeho oblíbené dílo potěší i české čtenáře. I já mám několik takovýchto soukromých tipů a jedním z nich je rozhodně i (v tuto chvíli čtyřdílná) série o pánech Burtonovi a Swinburnovi od britského autora Marka Hoddera. Její první část, v českém překladu nazvanou Podivná záležitost se Skákajícím Jackem, vydalo nakladatelství Triton, druhá pak vyjde co nevidět... Rád bych vám celou sérii trochu představil a pokusil se nastínit, jaké jsou podle mne její přednosti a slabiny.