Předvánoční čas přeje nejen fanouškům fantasy, ale i čtenářům science fiction, respektive milovníkům rozmáchlé vesmírné space opery a čtenářsky náročné dystopie. Britského spisovatele Petera F. Hamiltona známe především jako autora monumentální trilogie Úsvit noci. Do čtyř knih rozdělená románová dvojice Pandořina hvězda a Nespoutaný Jidáš jsou samostatným úvodem k ještě masivnější Sáze Společenství, do které se pustilo nedávno vzniklé nakladatelství Planeta9. Oproti tomu nakladatelství Kniha Zlín, součást olbřímí společnosti Albatros Media, sází na dystopii v podaní jednoho z nejvýraznějších nových hlasů zahraniční fantastické scény – švédské spisovatelky Karin Tidbeckové. Její originální a podmanivý román Amatka...

Joe Abercrombie si už české čtenáře podmanil šesti romány a jednou povídkovou sbírkou ze světa Prvního zákona. O jeho trilogii Moře střepů napsané pro mládež se však dlouho spekulovalo, zda u nás vůbec vyjde a pokud se tak stane, u koho. Nakonec se série chopila Euromedia prostřednictvím své nové akvizice, nakladatelství Laser, a aktuálně je k dostání úvodní svazek Půl krále. Těšit se můžeme na obsáhlý příběh mistra moderní fantasy, tentokrát zbavený jeho takřka nihilistického přístupu k životu svých postav... To Nora K. Jemisinová se doposud představila domácím čtenářům pouze románem Sto tisíc království. Její nová trilogie Zlomená země započatá úvodním svazkem Páté roční období se honosí rekordním záznamem v dějinách ceny Hugo...

Brian Wilson Aldiss napsal mnoho románů a vydal řadu povídkových sbírek, v českém překladu z nich známe tituly Temné světelné roky, Člověk svého času, Pokolení starců, Rovníková romance, Malacijská tapisérie, Galaxie jako zrnka písku, Kryptozoik, Příliš vzdálený svět, Druhý ostrov doktora Moreaua, Superhračky vydrží celé léto, Bílý Mars či monumentální trilogii Helikonie. Většina z nich u nás vyšla pouze jednou, pokud se snad nedočkala druhého vydání, a dnes už si je převážně pamatují jen oddaní čtenáři fantastiky či návštěvníci antikvariátů. Jak už to tak bývá, čas z Aldissova díla vybral několik výjimek. Jednou z nich je v českém prostředí román Skleník, který aktuálně chystají k opětovnému vydání nakladatelství Argo a Triton...

Rok s rokem se sešel a Městská knihovna v Praze zve na další ročník jednodenního conu CONiáše. Nemusíte se bát dorazit – budete totiž pod ochranou hrdinů, protože právě hrdinství je téma, které celý program spojuje. Možná se ptáte, kdo jsou to ti hrdinové. Jsou to lidé, kteří se nebojí postavit proti přesile? Nebo lidé, kteří se nebojí nosit rudé slipy přes kalhoty a tvrdit, že to je „super“? Lidé, kteří se nebojí říct nahlas svůj názor? Nebo bojovníci, kteří zachraňují svět bez ohledu na to, kolik lidí u toho umře? Jak má správný hrdina vypadat? A jak se má chovat? A jací hrdinové jsou nejlepší? A co dělat s internetovými hrdiny? Ptát bychom se mohli ještě dlouho. Faktem zůstává, že bez hrdinů by nebyla hrdinská fantasy. A vlastně ani žádné jiné příběhy...

Všem, kteří toto uzří, reinkarnaci známé pražské akce oznamujeme! Jsme nový con, který absorboval ducha legendárních Eroticonů. Náš repertoár čítá nejen erotiku ve sci-fi a fantasy, ale i nová témata, která na žádném jiném conu nenajdete. Čeká vás kouzlo lásky o svatojánské noci, orgasmus jako klíč k otevření magického zdroje i nymfomanie ve službách nekromancie. Eros a Thanatos v české knižní obálce pojednaný optikou černé mše, milostná magie v hard verzi a další zajímavosti. Těšit se můžete na úžasnou neopakovatelnou atmosféru, dvě linie přednášek a workshopů, a poutavý doprovodný program. Celou akcí vás bude provázet moderátor Marek Tvrdý, jehož příjmení ho pro takovou akci přímo předurčuje...

Mladá a nadějná spisovatelka Ludmila Müllerová patří k autorům, kteří prozatím publikovali pouze pod ochrannými křídly nakladatelství Straky na vrbě, což je snad trochu škoda, protože nikomu neublíží pokusit se uspět na více trzích… Nicméně je to také možná cesta k úspěchu, kterou se před ní ubíralo už několik zdatných předchůdců. Zdá se, že Ludmile to vychází, alespoň se dočkala vydání svého románového debutu, což se jen tak někomu nepoštěstí. Příběh Případu ztraceného hledače je destilátem severské legendy v prostředí jižanského slunce a větru od moře s přídavkem detektivní zápletky coby katalyzátoru. Už jen tento popis jistě v mnohých zažehne jiskru zvědavosti, kterou ještě rozdmýchá krásná obálka a doufejme, že i naše obsáhlá ukázka...

Vzhledem k zaměření našeho časopisu vám jen málokdy nabízíme ukázky knih z young adult titulů, obzvláště těch zaměřených na dívčí cílovou skupinu. A stejně tak se ani edice Fantastika nakladatelství Argo tímto směrem ještě nevydala, ačkoli kupříkladu série Řeky Londýna britského romanopisce Bena Aaronovitche slaví u čtenářek young adult ohromné úspěchy. Nepsaná pravidla jsou ovšem leckdy od toho, aby se porušovala, a tak si vás dovolíme upozornit na chystané Napětí anglické spisovatelky Naomi Aldermanové, knihu, v níž si autorka položila otázky: Jak by svět vypadal, kdyby se moc přesunula z rukou mužů do rukou žen? Kdyby po celém světě zavládl matriarchát a přestaly platit klasické genderové stereotypy?

Nakladatelství Host se na předvánočním trhu hodlá pořádně rozšoupnout i v oblasti fantastiky. Náročnější čtenáři si zřejmě přijdou na své především u románu Opskurno britského romanopisce Andrewa Caldecotta. První díl trilogie se odehrává ve městě zcela odděleném od zbytku Anglie. Jeho nezávislost je však podmíněna tím, že se nikdo nebude věnovat studiu opskurenské historie. Tahle fantasy je svérázná, zábavná, lehce humorná a především zvláštní tak, že si ji dle reakcí zahraničních čtenářů buď zamilujete, anebo ji dost možná ani nedočtete. Na druhou stranu, právě taková fantastika zpravidla patřívá k tomu nejzajímavějšímu, takže minimálně stojí za pokus, zvláště jestli vás zaujme anotace s popisem děje a především naše obsáhlá ukázka...

Z dnešního pohledu je časopis Weird Tales znám především jako místo, kde se objevovaly nejznámější příběhy Howarda Phillipse Lovecrafta a Roberta Ervina Howarda. Vedle nich pak ale také Clarka Ashtona Smithe, Franka Belknapa Longa, Seaburyho Quinna, Edmonda Hamiltona, C. L. Mooreové či Roberta Blocha a Henryho Kuttnera. Ve čtyřicátých letech zde upoutal čtenáře rovněž začínající spisovatel Ray Bradbury. A právě jeho povídky vydávané tou dobou v jednom z nejslavnějších žánrových časopisů tvoří páteř autorovy vůbec první povídkové sbírky Temný karneval, kterou nedávno v českém překladu vůbec poprvé vydalo nakladatelství Plus. Jen těžko bychom hledali lepší knihu, kterou by se hodilo uzavřít hororový týden na našem webu...

V rámci hororového týdne jsme už na webu XB-1 představili knihy o upírech i lovecraftovských děsech, chybět by jistě neměli ani stále populární zombie. Nakladatelství Argo nám už brzy nabídne druhý díl trilogie Apokalypsa Z úspěšného španělského spisovatele Manela Loureira. Úvodní svazek vydaný pod názvem Začátek konce před dvěma roky zaujal poutavým popisem počínajícího výskytu nemrtvých zachyceným ve formě deníku. Temné dny se vracejí do světa, v němž se lidská civilizace rychle hroutí a poslední zbytky lidstva hledají bezpečná útočiště, kde se jen dá. Jedním z posledních takových míst se zdají být i Kanárské ostrovy. Otázkou je, zda se kritickou situaci přece jen ještě podaří zvrátit, anebo už je na vše pozdě a zbývá jen krvavá hra o to, kdo přežije déle...

Abychom na webu našeho časopisu věnovali celý týden aktuálním hororovým počinům, to se ještě nestalo. Ovšem hororový žánr se v našich literárních končinách rychle vzmáhá a chvályhodně se to netýká pouze anglo-americké, potažmo dokonce ani pouze překladové tvorby, ale i odvážných knižních výdobytků domácích autorů. Vilém Koubek, autor cynického komiksového stripu Korektor přichází se svým neméně cynickým prozaickým debutem, ke kterému obálku samozřejmě nakreslila jeho komiksová spolupracovnice Jana Kilianová. A podle všeho půjde o řež plnou černého humoru kdesi na pomezí splatterpunku, bizarro a lovecraftovských vizí lidstvo přesahujících hrůz. Pokud si to neumíte představit, zkuste ukázku v podobě první kapitoly...

Obsah čísla 9/2018

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 4. 9. 2018

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Hororu se na českém úhoru daří čím dál víc, však také tento týden naše články takřka ovládne. Dnes vyšel očekávaný román Mainstream mladého českého autora Miroslava Pecha, který doposud vydával spíše nežánrové záležitosti. Vždy však tíhl k hororu, s nímž se toužil přiblížit svému literárnímu vzoru, jímž není nikdo jiný než Jack Ketchum. Jeho román kupodivu vyšel nejprve v polském překladu, české vydání je ovšem obohaceno hned o šest povídek, které vycházely porůznu od Respektu až po online časopis Howard. Těšit se můžeme na drsný zážitek doporučený čtenářům od osmnácti let. Nakladatelství Carcosa se navíc chce domácím představitelům hrůzostrašného žánru věnovat i do budoucna...

Září už je za dveřmi a spolu s koncem prázdninového lenošení přichází i začátek hlavní, předvánoční knižní sezóny. Všechna nakladatelství jsou tak v plné pohotovosti a začínají na nás chrlit záplavu knižních novinek. Velké plány má i nakladatelství Argo a samozřejmě v nich nebude chybět ani populární Ben Aaronovitch. Anglický humorista se měl do Čech vrátit u příležitosti PragueConu koncem letošního září, nicméně po očekávaném zrušení neblaze proslulé akce se nakonec objeví na táborském Tabooku a ochuzeni nezůstanou ani Pražané. Vedle samostatně vydané novely Nejodlehlejší stanice se jeho hrdinové v čele s neohroženým Peterem Grantem už brzy objeví také v komiksu Noční kouzelnice. Pokud se už nového Aaronovitche nemůžete dočkat, máme pro vás obsáhlou ukázku...

Tak nám v Čechách vzniklo další komplexní univerzum, univerzum rozprostírající se v mysli Miroslavy Dvořákové. Do naší reality proniklo nejprve v Ceně Karla Čapka, kde se s ním můžeme seznámit v novelách „Vykladač“ a „Kozel zahradníkem“ (nově „Ozvěny Twinsidoru“), nyní se jeho prostorová kapsa vynořila v třídílné sérii o jedné z Aliančních planet Mizeon. Společenství Aliančních planet či systémů však zahrnuje jen nepatrnou část Metaprostoru. Na každé planetě vznikla civilizace bytostí sice různorodých, nadaných ovšem schopností komunikovat, válčit i milovat se mezi sebou. K tomu jim napomáhají nejen vesmírné technologie; hlavní energií jejich života je magie. Magie, kterou nesmrtelní arcidémoni a raisi či draci čerpají z emocí prostých smrtelníků.