Svět je zase v háji. Tentokrát ho zdevastovali blíže nespecifikovaní emzáci, kteří se orientují po sluchu a loví cokoli hlučného. Přežijí jen ti, kdo jsou naprosto potichu. Příběh filmu Tiché místo se točí kolem rodiny Abbottových (Emily Bluntová, John Krasinski a jejich děti), která se dokázala na nová pravidla adaptovat a usadili se na farmářské samotě. Je to zajímavé a po atmosférické stránce chytře zpracované, dobře zrežírované. Křik nebo převrhnutá lampa najednou funguje efektivněji a dramatičtěji než obří detonace v akčním bijáku. Stylem snímek připomíná starší horory, kde byla na prvním místě právě atmosféra a spíše hrůza z neviděného. Téhle rodince je prostě snadné fandit a z některých scén skutečně mrazí…

Zapomeňte na Cameronovy modré opičáky a úděsnou filmovou adaptaci od Shyamalana. Pravé zlato pod názvem Avatar leží v kresleném dobrodružství o plešatém klukovi s létajícím bizonem, který vládne větru a dává přednost vegetariánské stravě. Avatar: Legenda o Aangovi je seriál, který zavede diváka do světa inspirovaného asijskou kulturou a mystikou, v němž jsou někteří lidé obdařeni schopností ovládat živly. Voda, Oheň, Země, Vzduch – čtyři elementy, kolem nichž se utvořily čtyři specifické národy. V úvodu se seznamuje s dvojicí dětských sourozenců z vodního klanu. Ti při lovu objeví v ledovci zamrzlého chlapce. Brzy zjistíme, že kluk jménem Aang není pouze vládce větru, ale také poslední vtělení avatara – bytosti, která jako jediná dokáže ovládat všechny čtyři živly...

Přinést na plátna pokračování tak kultovní klasiky, jakou Blade Runner (1982) Ridleyho Scotta bezesporu je, musel být odvážný úkol pro všechny zúčastněné. Když se u nějakého díla opakují superlativy i po více než třiceti letech, všichni vědí, že s ním bude pokračování srovnáváno, což mu startovní pozici výrazně stíží. V rámci Hollywoodu se pokračováním příliš nedaří (výjimky jako Vetřelci nebo Terminátor 2 by se daly spočítat na jedné ruce). V případě nového snímku Denise Villeneuva (Zmizení, Sicario, Příchozí) to naštěstí neplatí. Blade Runner 2049 nejen ctí původní film ve všech myslitelných rovinách a nadhazuje podobné otázky, ale rovněž je opatrně nastavuje do nových rovin –příběhových i řemeslných…

Superhit televize HBO, který poslední léta láme rekordy sledovanosti, se letos vrátil na obrazovky v už sedmé řadě fantasy seriálu na motivy románové ságy Píseň ohně a ledu George R. R. Martina.  Příběh o politické a vojenské válce mezi významnými rody Západozemí přešel do další fáze poté, co si Cersei (stále vynikající Lena Headeyová) na konci minulé série uzmula Železný trůn pro sebe. Shodně s tím se nový král Severu, Jon Sníh (méně vynikající Kit Harington) snaží připravit svou zemi na útok bílých chodců, kteří se nezadržitelně (ale velmi velmi pomalu) blíží k jediné obranné linii. A nesmíme zapomenout na Matku draků, královnu Daenerys (ani trochu vynikající Emilia Clarková), která se konečně po šesti sezónách vrátila z exilu...

Román To se odehrává v městečku Derry ve státě Maine, které čtenářům Stephena Kinga rozhodně není cizí. Derry se nepodobá žádnému jinému místu v Americe, protože se zde ztrácejí lidé šestkrát častěji než kdekoli jinde – a v případě dětí ještě častěji. Parta místních dospívajících si během letních prázdnin začne uvědomovat, že podivné události se táhnou hluboko do historie městečka a zřejmě nějak souvisí s děsivým klaunem, který si říká Pennywise (kvalitně obsazený Bill Skarsgård). Jeho přítomnost postupně ukazuje, jak je Derry zkažené a jak je jeho vlivem většina dospělých buď zlá, slizká nebo dokonce pedofilní. Brrrrr! Opravdu se tu nenajde jediný sympatický dospělák, což je ovšem dáno také tím, že se jim děj zpravidla vyhýbá obloukem...

Kdyby nacisté vyhráli druhou světovou válku, historie by se nepochybně ubírala hodně děsivým směrem. Možná podobným tomu, který už v roce 1962 nastínil Philip K. Dick ve svém románu Muž z Vysokého zámku, za nějž obdržel prestižní cenu Hugo. Amazon se rozhodl potenciál alternativní dystopické historie proměnit v seriálový hit a zatím se mu to daří více než dobře. Způsobů, jak tuhle látku uchopit, bylo mnoho, tvůrci zvolili cestu kompromisu, kdy si z knižní předlohy berou jen základní kostru, motivy a některé postavy. V rámci filmového vyprávění se vydali směrem prostým filosofování, zato však s důrazem na větší diváckou atraktivitu. Rozehrávají tak v nápaditém univerzu příběh plný dramatických momentů…

Mezinárodní vesmírná stanice, jeden historický objev a obrovský průšvih pro všechny zúčastněné – to je Život, nový snímek švédského režiséra Daniela Espinosy (Nepřítel pod ochranou, Dítě číslo 44). Ač má tahle science fiction vznosný název a alespoň zpočátku si hraje víc na science, ve skutečnosti jde o thrillerový a přímočarý survival. Sonda, která přiletí z Marsu se vzorky, totiž na dosud poklidnou stanici přivezla i jednobuněčný organismus, který se má po drobném zásahu náramně k světu a ukáže se být nadmíru nebezpečný. Na řadu tak přichází nejen dramatický boj o holý život, ale především o to, aby se vetřelec nedostal z ISS na povrch Země. Gravitace a Vetřelec, případně Věc. Filmy, které svou symbiózou tvoří Život...

O Westworldu z produkce HBO se ještě před odvysíláním pilotního dílu mluvilo jako o nástupci úspěšné Game od Thrones. Podařilo se Johnatanu Nolanovi splnit v režijním debutu vysoká očekávání, nebo šlo o reklamní bublinu, která splaskla? Westworld je v současném seriálovém moři nepřehlédnutelným zjevením, žánrově je však vyhraněn. Někteří se budou rozplývat nad množstvím myšlenek a barvitými dialogy, jiní budou znuděně brblat, že „to už tu bylo“. Westworld je inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 1973, který natočil Michael Crichton a pojednává o zábavním parku obydleném westernovými androidy, tzv. výtvory. Je to gigantický futuristický „Disneyland“, kam si zbohatlíci jezdí vyhodit z kopýtka...

Jednotlivé příběhy z všem tak dobře známé Kytice se u nás dočkaly celé řady komiksových zpracování včetně stejnojmenného sborníku různých autorů z roku 2006. Po deseti letech se u příležitosti 205. narozenin Karla Jaromíra Erbena objevilo nové zpracování v edici Český Grimm nakladatelství Transmedialist. Komiksová Kytice vznikla v rámci crowdfundigové sbírky na serveru Hithit a stejně jako u výše jmenovaného sborníku je společnou prací celé skupiny tvůrců včetně ilustrátorů jako Vladimír Strejček ze studia DRAWetc, Marco Turini, jenž pracoval pro světoznámá nakladatelství či ilustrátorky Kateřiny Bažantové, která kromě jedné z balad vytvořila také poutavou obálku, kde na černém podkladu zobrazila poutavé barevné výjevy lákající k otevření…

Snad každý fanoušek science fiction zná jméno Philip K. Dick. Kultovní americký spisovatel dodnes poutá pozornost svou svébytnou literární tvorbou vyvěrající ze složité a mnohými obavami trýzněné tvůrčí duše, zároveň však rovněž patří mezi autory, jejichž díla jsou velmi často převáděna na filmové plátno či televizní obrazovky. Jednou z jeho nejznámějších prací se stal román Sní androidi o elektronických ovečkách (1968), který v roce 1982 působivou formou převedl do filmové podoby režisér Ridley Scott pod názvem Blade Runner. Nově se díky pražskému vydavatelství One Hot Book objevila na českém trhu rovněž audiokniha umně převyprávěná uznávaným hercem Martinem Myšičkou...

Na dvanácti místech Země zničehonic přistanou mimozemské lodě v podobě obřích „čedičových menhirů“. Návštěvníci z hvězd každých osmnáct hodin otevírají vstupy do svých korábů, díky čemuž mohou pozemšťané navázat kontakt. Do sbližování se však mimozemšťané nijak nehrnou. Lidé jsou zmatení a neschopnost dorozumět se celé situaci rozhodně nepomáhá. Americká vláda požádá o pomoc odbornici na lingvistiku Louise Banksovou (Amy Adamsová) a teoretického fyzika Iana Donnnelyho (Jeremy Renner), kteří mají mimozemšťany „rozpovídat“. Zatímco hrdinové usilovně pracují na rozluštění hádanky, mezi obyčejnými lidmi stoupá napětí a hrozba globálního konfliktu roste...

Zábavná nostalgie z dob kultovních žánrových snímků osmdesátých let v moderním kabátě. Tak by se dal popsat nový televizní seriál společnosti Netflix, Stranger Things, který na sebe ihned po uvedení strhl značnou pozornost. V čem tedy tkví kvality osmidílné série bratří Dufferů? Píše se rok 1983, obyvatelé městečka Hawkins ve státě Indiana žijí obyčejné životy amerického buranova, kde se nikdy nic zvláštního neděje. Klidným dnům je ovšem konec v okamžiku, kdy záhadně zmizí chlapec Will Byers. Pátrání se ujímá místní šerif Hopper, tým dobrovolníků a také chlapcovi nejlepší kamarádi (Mike, Dustin a Lucas). Kluci nakonec uprostřed lesa skutečně něco objeví – nikoli Willa, ale velmi zvláštní holku...

Stephen King je králem hororu, o tom není pochyb. Umí mistrně vystihnout psychologii postav, pozvolna budovat atmosféru jako pevnost a zručně utahovat šrouby napětí. Co už tak běžné není, tu a tam překvapí příběhy, které doslova chytí čtenáře za srdce. Za příklad mohou posloužit filmové adaptace Stůj při mně (1986), Vykoupení z věznice Shawshank (1994) nebo Zelená míle (1999). Nový televizní seriál pod názvem 11.22.63 lze námětem oprávněně připojit k výše zmíněným snímkům. Přestože zde nechybí mysteriózní atmosféra a jisté vědecko-fantastické prvky, v podstatě je to příběh o hloubce lidské duše a osudové lásce. Neteří se možná právě teď zděsili, ale nebojte...

Světový bestseller Metro 2033 ve své době mnohé nadchl. Příběh přeživších, kteří se ukryli před jadernou válkou v tunelech ruské metropole, měl i přes nedostatky prvotiny zcela zřejmé kvality. Thrillerové prostředí s prvky hororu, mystika, akce a lehce filozofující podtext. Tím vším čtenáře provázel mladý Arťom. Klučina, který se krátce po dospělosti musel vydat napříč lidským mikrokosmem poválečné společnosti. Metro 2033 mělo v době vydání značný úspěch a Dmitry Glukhovsky za knihu obdržel evropskou cenu ESFS na Euroconu v roce 2007. Následovalo pokračování Metro 2034, už s jiným hrdinou i jiným stylem vyprávění, a dvě počítačové hry, jimž se i přes akční žánr podařilo udržet výbornou atmosféru...

„Čím je definován lovecraftovský příběh?“ těmito slovy uvozuje editor a věhlasný odborník na dílo zakladatele moderního hororu S. T. Joshi svou už druhou antologii hororových povídek čerpajících z nestárnoucího odkazu Howarda Phillipse Lovecrafta. Že je mýtus mistrovy vesmírné hrůzy stále živý, se čtenář může přesvědčit v povídkách rozličných autorů díky nakladatelství Laser-books. Antologie Černá křídla Cthulhu 2 přináší fanouškům děsivého žánru příjemnou nálož kvalitních příběhů, které mají za cíl navodit příjemně nepříjemné mrazení v zádech. A rovnou si můžeme říct, že se to zdejším textům díky slušné úrovni opravdu daří. Stejně jako první svazek nabízí také druhá kniha Černých křídel Cthulhu řadu kvalitních příběhů...