Americko-nigerijská autorka Nnedi Okoraforová není ve fantastickém žánru úplným nováčkem, podílí se na scénářích pro Marvel Comics a na svém kontě má i literární ceny Hugo a Nebula (za novelu Binti), Locus (za young adult román Akata Warrior) i World Fantasy Award za svou poslední knihu, román Kdo se bojí smrti, jejž v češtině vydalo v loňském roce nakladatelství Host. Společnost HBO od roku 2017 připravuje televizní adaptaci románu, přičemž producentem seriálu není nikdo menší než sám G. R. R. Martin. To je víc než dostatečný důvod očekávat od jejího prvního českého románu pouze to nejlepší…

Tradiční hororové klišé zahrnuje odlehlou chatu uprostřed lesů, různorodou skupinu zcela nepřipravených mladistvých sestávající se z amerických středoškolských archetypů a psychopata odhodlaného ulovit si svou noční svačinku. V Děsným krváku ovšem nebudete hrát za nebohou roztleskávačku v růžové sukýnce, která vždycky poběží do schodů, ačkoli každý ví, že tudy cesta nevede, ale naopak budete příšerou, která si ji s chutí naporcuje poté, co už spořádala kapitána fotbalového týmu i toho černocha v červeném startrekovském tričku. Z kickstarterové kampaně vzešlý Děsnej krvák je pocta vyvražďovačkám osmdesátých let a je to na něm vidět na první kousnutí…

Švédskou spisovatelku Karin Tidbeckovou mohou čeští čtenáři znát díky povídkové sbírce Sobí hora (Kniha Zlín, 2018), která je jedním z do češtiny přeložených zástupců sílícího subžánru severského podivna. Ve svém surrealismem promíseném románovém debutu Amatka Tidbecková reflektuje svět, v němž znak nezastupuje, není pouhým reprezentantem přirozeného světa, nýbrž je něčím, co všechny věci zásadně ovlivňuje a nutí je být tím, čím jsou označeny. Slova zde získávají moc formovat realitu, což je cesta, která ovšem nevede k nekonečným možnostem, nýbrž mění svět v dystopické místo, kde výraz svoboda slova získává zcela jiný rozměr…

Příběhy z dětství prožitého v krajinách švédských polí, jezer a předměstí, jejichž nedílnou součástí jsou obří stroje, dinosauři a zohýbané relikty strojů, u nichž se skutečný účel dávno vytratil pod všudypřítomnou námrazou, i tak by se dala charakterizovat ranná tvorba švédského malíře a designéra Simona Stålenhaga. Své obrazy tvoří digitálně, stylem záměrně napodobujícím malbu olejovými barvami na podkladu imitujícím plátno, přičemž všechny byly dlouhou dobu přístupné pouze na internetu. Jeho první tiskem vydaná kniha Ur Varselklotet (2014), v češtině nazvaná jednoduše Smyčka, nedávno vyšla jako velkoformátová publikace u nakladatelství Argo. A co se hodí k předvánočnímu punči lépe než mrazivé, nostalgické Švédsko zaplněné futuristickými vizemi a dětským úžasem?

Iaina Bankse může český čtenář znát především jako autora nežánrových románů (např. Vosí továrna nebo Most), z jeho sci-fi tvorby, pro niž ve jméně užívá iniciálu M., vyšly v českém překladu donedávna pouze romány Rub a Líc (Talpress, 2002) a Consider Phlebas (Classic, 2000). Druhý jmenovaný se u nás ovšem neproslavil jako fenomenální vesmírné dobrodružství od světoznámého autora, nýbrž jako ukázka otřesného překladu, jímž je možné bezpečně zabít knihu jakýchkoli kvalit. Nakladatelství Planeta9 nyní úvodní díl cyklu Kultura vydává v novém překladu pod názvem Pomysli na Fléba a s příslibem toho, že se v příštím roce dočkáme i dvou následujících (samostatných a česky nikdy nevydaných) svazků ze stejného univerza...

Po nedávno vydaném Skleníku vyšel s krátkým odstupem (opět ve spolupráci nakladatelství Argo a Triton) rovněž debutový román Briana W. Aldisse Nonstop. Příběh lidské společnosti, která dokonale zapomněla, že své životy prožívá na palubě vesmírné lodi, zůstává i šedesát let od svého vzniku stále živým, což dokládá i v pořadí páté české vydání. Od svého prvního vydání v Odeonu z roku 1979 se tedy Nonstop vrací do rukou českých čtenářů s téměř železnou pravidelností co deset let, a ačkoli i tentokrát vychází v původním překladu Jaroslava Veise a Veroniky Maxové, jedná se o autorem lehce rozšířený text v novém českém vydání navíc doplněný o originální předmluvu anglického spisovatele Christophera Priesta…

Jméno Briana W. Aldisse není pro českého čtenáře žádnou neznámou. Příběhy jednoho z Velmistrů žánru science fiction a představitele (nebo zvěstovatele) Nové vlny u nás vycházejí posledních čtyřicet let. Román Skleník se v českém překladu objevuje počtvrté, tentokrát díky spolupráci nakladatelství Argo a Triton jako devadesátý svazek edice Fantastika (předtím Laser 1992 a Laser-books 1998, 2007). Příběh chlapce Grena a jeho pouti světem vzdálené budoucnosti, jenž je zcela ovládán rostlinami, byl podobně jako řada jiných románů nejprve vydán na pokračování v americkém časopise The Magazine of Fantasy and Science Fiction, přičemž za původní pětici příběhově provázaných povídek Aldiss získal v roce 1962 žánrové ocenění Hugo pro nejlepší povídku…