Opět díky moc všem za postřehy! Doufejme, že další čísla budou buď lepší, nejste-li příliš spokojeni, nebo minimálně stejně dobré, pokud spokojeni jste

Sice nejsem z dubnového čísla uchvácená jako P. Šimčík, ale ani jsem v něm nenarazila na nic, co by mne znechutilo nebo uráželo.
Návrat domů – z této povídky jsem byla poněkud rozpačitá, než jsem zjistila, že šedý rámeček na konci stránky, který jsem v pološeru považovala za konec povídky, není, čím se zdál být. (Totéž se mi pak stalo ještě myslím u Přátel.) Na druhý pokus velmi příjemná melancholická povídka.
Orm Nádherný – nebylo to špatné, ale není to typ povídky, který bych vyhledávala.
Vnoření jsem bohužel četla po kouskách a moc mě ze začátku nebralo, druhá část byla ale o poznání lepší a ačkoli se dalo předpokládat, že hlavní hrdinové (ne)přežijí , byla jsem napnutá až do konce.
Přátelé – ve čtrnácti bych tohle sežrala i s navijákem, Star Trek + romanťárna končící přesně podle očekávání. Trochu mi vadil styl psaní, ale zvykla jsem si. Občas jsem nevěděla na jakém místě v čase a prostoru se nacházím, během pár řádků jsem to sice zjistila, ale nebylo by od věci na tom trochu zapracovat.
Útok lehké jízdy – nechápu potřebu některých autorů zdobit svá díla nepříliš povedenými verši Jinak nemám problém si od pana Smetany zase něco přečíst.
Ante Portas Veritas – IMHO by povídka fungovala (pro mne daleko lépe) i bez mlsovských ozdobiček, navíc vata v podobě dlouhé řady nebeských sekuriťáků byla zcela zbytečná. Otázkou je, jestli by se pak povídka dostala do finále Daidala, takže to možná publikováníchtivý pán E.Pocha zařídil správně.

Slovenštinu si v XB-1 zase ráda přečtu, kdyby si někdo dělal čárky. A naší mládeži by částečná znalost příbuzného jazyka rozhodně neuškodila.

Niekoľko postrehov k aprílovému číslu:

Poviedky:

Návrat domu, Orm nádherný – krásne a s citom napísané dielka, veľmi veľa ľudskosti a štipka originalita sa našla tiež. Tieto dve mi utkveli bez problémov v pamäti a rád si ich niekedy pripomeniem.

Vnoření – neviem ako ostatné diela autora (ktoré sú výborne zhrnuté v rozšírenom "medailóne"), ale toto ma naozaj nezaujalo. Poviedka mi prišla dlh, nudná a mix vedy a fantastiky bol v tak zlom pomere, že som nevedel, čo mám považovať za reálne podklady, z ktorých autor vychádzal a čo za čistú fantáziu – budí to vo mne dojem, že si vymyslel úplne všetko, vrátane všetkých tých častí o evolúcii, genetike a "sociohistórii". Rozťahaný úvod a stred poviedky dal síce vyniknúť akčejšej druhej polovici, epilóg bol však tak nejak "romanticky" odfláknutý.

Přátelé – nechcem byť príliš tvrdým kritikom začínajúcich autorov (veľmi si vážim ich odvahy mať snahu niečo vlastné publikovať), preto by som najskôr povedal, to, čo sa mi páči: postavy a rozprávanie – veľa priamej reči, vcelku dosť akcie. Horšie je to však s výstavbou príbehu – dej je tak nejak nasekaný bez ohľadu na čitateľa – najskôr sme na lodi, potom na stanici, potom v prítomnosti, zrazu o dvadsať či koľko rokov v minulosti – to všetko bez nejakého delenia na odstavce. Takisto nepovažujem za príliš originálne poňatie "Pekla" – to sa mi hneď vybavili Badlands z DS9 (potažmo Voyageru), celkovo niektoré prvky evokujú Star Trek – hlavne niektoré nezmyslené technické termíny (rekuperácia vody??). Na proti tomu sa mi ale páči, že hlavným hrdinom nie sú ľudia, alebo ľudská rasa.

Útok lehké jízdy – vcelku klasická fantasy poviedka, veľmi sa mi páčilo, ako autor dokázal na priestore veľkosti jednocentovky vykresliť náznaky celého fantasy sveta s čarodejmi, ktorý bojujú po boku vojsk vedených kráľmi.

Ante Portas Veritas – slovenský zástupca je skôr takou fraškou, štýl mi troška pripomína prvé knihy Baričáka, ale je to veľmi dobre čítavé a hlavne zábavné.

Chcel by som sa ešte redakcii poďakovať za výborné články o Steampunku a Found footage subžánre – niečo nové som sa dozvedel resp. som si pekne utriedil myšlienky v problematike.

Celkovo sa teda jedná o podarené číslo, ale prosím, zapracujte na tom, aby sa v časopise nevyskytovalo toľko preklepov, opakovaných slov a chybičiek všetkého druhu, ktoré tam nemusia byť. XB-1 potom pôsobí dosť amatérsky, čo síce nie je pravda, ale dojem to budí zlý.

Náhodou, já se se slovenštinou rád potrápím a klidně i u delších věcí, i když tahle byla snad ještě něčím říznutá, protože občas to bylo takové hardcore, že jsem přemýšlel jestli to třeba není polsky

Jinak recenze na Sarden je napsaná a čeká na vydání, takže k obsahu se tu teď vyjadřovat nebudu, snad jen, že se číslo povedlo. Na 1/2012 nemá, ale pro mne se řadí těsně za něj.

Osobně si myslím, že otištění alespoň kratších prací ve slovenském jazyce je vhodným kompromisem. Samozřejmě chápu, že některým českým čtenářům slovenské povídky v původním jazyce dělají problémy a stejně tak chápu, že někteří čtenáři by nepřekládali žadné slovenské povídky. Zcela dokonalé řešení v tomto případě pravděpodobně neexistuje (ačkoli v případném elektronickém vydání by mohly být přítomny obě verze).

Na druhou stranu, připomínka vůči obálce, kde jsou i slovenské povídky označovány za české je samozřejmě na místě a určitě v tomto směru dojde ke změně.

Erunamo: píšeš "bylo by podle mě hloupé se vzdalovat slovenským čtenářům překladem jejich autorů do češtiny"…. já bych se nějakého vzdalování rozhodně nebál. Slovenští čtenáři berou četbu češtiny jako naprostou samozřejmost a vlastně i nezbytnost, protože tak je to zkrátka z hlediska vydávání SF na Slovensku nastavené. Takže češtinu sdílíme všichni společně. Se slovenštinou je to poněkud jinak. Nic nás netlačí do jejího používání a tak ji ani nijak moc nepotkáš. Netvrdím, že je to dobře, ale prostě tak se vyvinula situace. A netýká se to jen knih, ale i časopisů, dabovaných filmů apod. Pak to dopadá tak, že hodně mladá generace už má se slovenštinou problém, protože jí skoro nikde neslyší.

Jinak se slovenskými povídkami v originále problém nemám, neškodí si ji občas připomenout, ale samozřejmě je pro časopis rozumné řídit se přáním čtenářů.

Když jste tu nakousli tohle téma, tak já mám zas trochu jinou vítku. Nemám nic proti slovenským povídkám psaných ve slovenštině, ale trochu mi uniká, proč je na obálce psáno "české povídky" a rubrika uvnitř časopisu se jmenuje "Domácí SF". Za prvé mi teda nepřijde správné přisvojovat si slovenskou povídku za českou a za druhé by to chtělo nějak sjednotit s vnitřním obsahem. Chápu přístup (dle mého správný a sympatický), že slovenské a české tvorbě dáváte společný "domov", ale v tom případě pište na obálku "domácí povídky", nebo jednoduše "domácí sf" a "zahraniční sf" jako je to uvnitř časopisu.
Osobně bych volil jak na obálce, tak uvnitř časopisu: "Zahraniční povídky" a "České a Slovenské povídky" Tím by bylo vše jasné.
Jinak Ikarie má určitě zájem prosazovat se i na slovenském trhu (každej milion obyvatel dobrej a bylo by podle mě hloupé se vzdalovat slovenským čtenářům překladem jejich autorů do češtiny. Mě by osobně nevadily ani články.

Takze dubnove cislo a odkaz na Legii:

http://www.legie.info/kniha/13…..ky#zalozky