Zack Snyder naposledy zrovna nepotěšil vizuálně nápaditým, jinak však plytkým a nudným Sucker Punchem (2011) a možná i proto si zkusí napravit reputaci tím, co mu jde nejlépe. Tedy komiksovou adaptací. 300: Bitva u Thermopyl (2006) i Strážci – Watchmen (2009) jsou výborné filmy a není tedy důvod věřit, že restart filmového Supermana s názvem Muž z oceli nebude povedený. Nebo alespoň lepší, než Singerův úlet Superman se vrací (2006). Zvlášť, když nejklasičtější ze všech superhrdinů hlásí naladění na temnější vlnu ve stylu nedávno uzavřené trilogie o Temném rytíři (2005-2012). Však se také produkce příznačně chopil Christopher Nolan a pojede se hezky od začátku. Tohle by měla být pěkně drsná a emotivní podívaná, plná morálních dilemat a těžkých rozhodnutí.

Před pár lety se s Mitchellovým Atlasem mraků vytasil BB/art a úspěch tedy zrovna neslavil. Nakonec se kniha objevila v Levných knihách, což na českém trhu často znamená smutný konec nejen knihy, ale i autora. Mitchell u nás ovšem přežil a následovaly další jeho knihy... A i když od něj nakonec dal BB/art ruce pryč, našel azyl v Mladé frontě. Zdá se, že nyní se novému nakladateli důvěra v talentovaného spisovatele vyplatila a s monumentálním snímkem sourozenců Wachovských (nadále už nelze používat obvyklé "bratrů") přichází i druhé vydání Atlasu. Kdo by to do něj ještě před nedávnem řekl... Pokud totiž filmové zpracování využije potenciál dýchající z nedávno zveřejněného traileru, mohl by být i z knižního propadáku bestseller.

Science fiction seriálů na televizních obrazovkách v současnosti bohužel mnoho nenajdeme, počtem je válcují ostatní fantastické seriály a nemusí jít zrovna o veleúspěšnou Hru o trůny. I takový True Blood (Pravá krev), pokud máme zůstat u HBO, Supernatural (Lovci duchů) nebo Vampire Diaries (Upíří deníky) se s krásnými ratingy drží několik sezón a jasně určují trend, po němž dnešní publikum prahne. A po mimozemšťanech a vyspělých technologiích dnes skoro ani pes neštěkne. A proto, když už se slušné sci-fi přece jen objeví, je třeba mu věnovat patřičnou pozornost, protože nikdy nevíte, jaká perlička se z něj vyloupne. Příkladem budiž kanadské Continuum. Stojí ale za váš čas rovněž seriál Falling Skies, který letos dospěl ke konci druhé sezóny?

Velmistr žánru Robert A. Heinlein napsal přelomové science fiction jako jsou Hvězdná pěchota, Cizinec v cizí zemi či Měsíc je drsná milenka. Ovšem vedle těch nejznámějších děl je rovněž autorem řady dalších románů, jimž sluší označení mistrovské dílo science fiction. Jedním z nich je přijemná a dodnes čtivá "časovka" Dveře do léta, která se v českém překladu Pavla Medka objevila poprvé už v roce 1984 a letos se dočká už svého třetího českého vydání. Ačkoli román svého autora zcela jistě nezapře, přece jen se od zbytku Heinleinova díla trochu liší svou citlivou romantickou linkou spojenou s touhou po odčinění nespravedlnosti. Není však od věci přidat také varování na stáří románu, vždyť letos tomu je pětapadesát let, co román vyšel knižně v angličtině poprvé...

Dne 15. srpna 2012 zemřel ve věku 87 let americký spisovatel a redaktor Harry Harrison. Už podle jména může i neznalý čtenář odhadovat, že to nebyl právě umělecký tvůrce. Přesto je jeho ztráta pro mnohé čtenáře stejně a ne-li více palčivá jako nedávné úmrtí Raye Bradburyho. Ovšem o Harrisonově smrti se jen těžko doslechnete v televizních relacích a ani novinové deníky mu patrně nevěnují prostor. Harrison byl totiž čistě žánrový spisovatel, navíc razil povětšinou zábavnou formu science fiction a to už od roku 1951, kdy debutoval povídkou „Podzemní potápěč“. Byl to také světoběžník, už ve dvou letech se z rodného Connecticutu přestěhoval do New Yorku a v dospělosti zašel ještě dál, žil krátce v Mexiku, poté v Anglii a Itálii...

Mohlo by se zdát, že jsme monstrům požírajícím mladé a úspěšné americké občany věnovali příliš prostoru, ovšem snímek, na který se zaměříme tentokrát, rozhodně za pozornost stojí. Nalezneme v něm totiž několik překvapivě zábavných okamžiků a navíc se poučíme z historie původních obyvatel Ameriky - indiánů. Nečekejte ovšem žádné klišé v podobě rudých divochů a statečných bílých kolonizátorů ani příběh, který nám představí dalšího ušlechtilého rudého náčelníka z kmene Apačů. Skrz tvorbu „talentovaného“ režiséra maďarského původu, který tvoří v kanadské produkci a kterému se podařilo obsadit do hlavní role oblíbeného Michaela Shankse, pronikneme nejen do nejtajnější indiánské mytologie, ale seznámíme se i s množstvím dalších sympatických hrdinů.

Komiks jako pomyslné deváté uměni do svých útrob vstřebá skoro vše. Existuje mnoho komiksových subžánrů, stejně jako například u filmu. I zde nalezneme díla, která si svou podstatou najdou množství příznivců nejrůznějšího věku, ale také díla, která jsou už svou povahou určena spíše pro úzký okruh čtenářů a stanou se kultem maximálně tak v minoritním fanouškovské obci. Ovšem existují i výjimky, které potvrzují tyto nepsaná pravidla. Jednou z nich je zcela jistě fantazijní opus Arzach, který má na svědomí jedna z nekorunovaných hvězd evropského komiksu Moebius, vlastním jménem Jean Giraud. Není se tedy co divit, že nakladatelství Crew sáhlo ve své edici Mistrovská díla evropského komiksu právě po tomto díle.

Nakladatelství BB/art se po svazcích Bažináč (2003), Láska a smrt (2009) a Prokletí (2011) snaží ve zvyšujícím se tempu vypořádat s celkově šestisvazkovou sérií Swamp Thing scenáristy Alana Moora. Čtvrtý svazek se pod názvem Hejno vran objeví v osvědčeném překladu Viktora Janiše počátkem letošního října a my můžeme doufat, že se brzy dočkáme i zbývajících dvou knih. Poměrně nenápadně se nám tak dostává do rukou kompletní série, jež je v zahraničí řazena ke komiksovým vrcholům, bohužel u nás se jí zase tolik nedaří. Nezbývá než držet palce nakladateli, aby sérii dokončil a čtenáři dávající přednost spíše akčním flákům dostali chuť i na něco vytříbenějšího. Je trochu škoda, že se Swamp Thing neubránil přechodu k barvě, ale co, hlavně když bude kompletní.

Přestože je u nás téměř neznámý, ve Spojených státech je milovaný a uznávaný. Výtvarník a spisovatel Edward Gorey vytvořil za svůj život kolem stovky knih, ilustroval množství klasických románů od Charlese Dickense až po H. G. Wellse, své kresby publikoval v novinách a časopisech, ujal se výpravy pro několik divadelních představení a v neposlední řadě ho znají i televizní diváci jako autora úvodní znělky amerického seriálu Mystery!. Díky svému stylu bývá někdy omylem pokládán za Angličana a díky častému zobrazení dětí pak za ilustrátora knih pro nejmenší čtenáře. Ovšem jeho hrdinové jsou vystavováni strašlivým nástrahám, krutým ranám osudu a v mnoha případech se nedožijí posledních stran knihy. Edward Gorey je bezesporu zajímavá postava světové hororové ilustrace.

Polská science fiction dala světu nejen věhlasného velmistra Stanislawa Lema, ale také Janusze Andrzeje Zajdela (1938-1985), jehož vrcholné dílo - antiutopii Limes Inferior (1982) - můžeme s klidem v srdci zařadit mezi klasiku světové science fiction. Česky román vyšel bohužel pouze jednou v roce 1989, a tak je jeho druhé vydání vítanou příležitostí znovu navštívit blízkou budoucnost, ve které se lidé sice povětšinou shromáždili do velkoměst, ale navzájem se stýkají jen velmi zřídka. Hrdina knihy pak při svém zkoumání společnosti odkrývá překvapivé skutečnosti, jež jsou vládou pečlivě utajovány... Nové vydání obsahuje rovněž povídky Živá torpéda a Vyšší zájem. Všem našim čtenářům pak přinášíme obsáhlou ukázku z díla, která bude jistě tím nejlepším doporučením...

Převracení klasických pohádek naruby je v módě už delší dobu a bylo jen otázkou času, než dojde i na kultovního Čaroděje ze země Oz od Lymana Franka Bauma. Mocný vládce Oz, který bude mít premiéru 7. března příštího roku, ovšem není jen pouhým přepisem původního díla do modernější a mnohem víc cool roviny, jako třeba Sněhurka a lovec (2012). Snímek se románem inspiruje spíše jen rámcově, a protože se zaměřuje na oblíbenou postavu rádoby mocného čaroděje, za nímž hlavní hrdinka předlohy putuje, a jeho osudy před, při a po nečekané cestě do země Oz, klidně by mohl sloužit jako prequel. Jak se příštím jarem dozvíme, usednutí na trůn největšího mága není vůbec jednoduchý cíl a pouť za jeho splněním je klikatější, než průměrná porce čínských nudlí.

Americký spisovatel Adam-Troy Castro si u nás vydobyl slušnou pozornost debutovým románem Vyslanci mrtvých, v němž jsme se seznámili se svéráznou vyšetřovatelkou Diplomatického sboru lidské Konfederace Andreou Cortovou. Návštěva na umělém vesmírném habitatu Jedna Jedna Jedna, na němž všudypřítomné a zdánlivě všemocné umělé inteligence provádějí své experimenty s živými organismy a různými ekosystémy, čtenáře skutečně namlsala. Pro všechny příznivce dobrodružné science fiction máme dobrou zprávu - nakladatelství Argo chystá na letošní září románové pokračování Třetí dráp boží v osvědčeném překladu Aleše Drobka a s poutavou obálkou Chrise McGratha. Vše nasvědčuje tomu, že se Andrea Cortová vrací ve velkém stylu...

Julie je obyčejná, tichá a přemýšlivá, jedenáctiletá dívka. Jen žije ve špatné době. V době, kdy se začalo zpomalovat otáčení matičky Země. Co zní na první pohled jednoduše, může mít děsivé následky. Dny se neustále prodlužují, nejprve o minuty, poté o hodiny a o desítky hodin. Ptáci padají z oblohy a umírají. Slunce ničí rostliny. Může zmizet magnetické pole a sluneční žár namísto života přináší smrt, neboť paprsky nesou i určitou dávku radiace. Stačí velice málo, aby se pokazilo úplně všechno. I když Julie zjišťuje, že o světě víme jen málo a neznalost může být katastrofální, snaží se žít obyčejným životem obyčejné dívky... Vítejte ve světě úspěšného románu Věk zázraků americké spisovatelky Karen Thompsonová Walkerové.

Není to tak dávno, co trekkies marně sháněli nějakou novinku na knihkupeckých pultech, ale doba se změnila a nyní mají přímo žně. Vedle obnovené edice nakladatelství Laser-books se vesmírného průzkumu nejen pod velením Spojené federace planet už brzy chopí také nakladatelství Baronet (chystají románovou řadu Star Trek: Enterprise, kterou však - světe div se - odstartují nejprve v Laseru) a navíc se k nám chystá i první z komiksových omnibusů! Nakladatelství BB Art už se ostatně delší dobu v rámci omnibusů věnuje Hvězdným válkám, nemluvě o tom, že komiksové Star Wars univerzum má u nás dokonce svůj vlastní časopis... Je tedy rozhodně na čase, aby někdo alespoň zčásti vyrovnal účty mezi těmito hvězdnými fenomény.

Ceny World Fantasy Award budou letos uděleny začátkem listopadu v kanadském Torontu. Už dříve bylo ohlášeno, že ceny za životní zásluhy poputují do rukou George R. R. Martina a Alana Garnera. Českým čtenářům udělají nominace jistě radost, už teď známe některé romány (Buehlmana díky Baronetu, Martina díky Talpressu, King se objeví v Betě) a vcelku brzy se snad setkáme i s většinou povídek (želízko v ohni tu má listopadové číslo XB-1 a samozřejmě neopomenutelná ročenka Jonathana Strahana, k českému vydání se chystá i hororová antologie Kniha hrůz). V kategorii povídkových sbírek pak dostanou čtenáři XB-1 a Strahanových ročenek šanci si přečíst slušnou část skvělého souboru Maureen F. McHughové. Opět se prokazuje, že kvalita si do českého překladu cestu najde...