Hellboy a legenda o Artušovi (recenze)

Autor Miroslav Štrobl | Aktuality | Středa 17 dubna 2019 23.45

Oznámení filmového návratu pekelníka s drtivým pravým hákem a upilovanými rohy přivítala řada fanoušků s nadšením, s obavami naopak přijala změnu tvůrčího týmu, v němž post režiséra neobsadil Guillermo del Toro a postava Hellboye nepřevzala rysy charismatického Rona Perlmana. Tyto obavy se začaly naplňovat po uvedení prvního traileru, který byl přes svoji rozpačitost jasnou zprávou, že srovnávání nové a staré podoby filmového Hellboye je cestou do pekel. Neil Marshall jako specialista na drsnou britskou řezničinu bude jen těžko prodávat divákům pohádkovou atmosféru. Psí vojáci skutečně nejsou Faunův labyrint, což je jen další důvod k tomu, aby nový Hellboy dostal šanci…

Při snaze Marshallova Hellboye někam zařadit a přitom pochopit, proč je takový, jaký je, se přímo nabízí pohled do režisérovy filmografie k filmu Soudný den z roku 2008. Tento dnes již kultovní snímek pohybující se v agregovaných hodnoceních těsně nad průměrem má stále své neodolatelné kouzlo a sex-appeal (později se dostaneme k tomu, že přesně tohle nový Hellboy bohužel nemá). Kombinováním motivů z mnoha áčkových i béčkových filmů různých žánrů vznikla dynamická akční jízda, která dosud nemá obdoby. Hellboy je také mixem všeho možného ovšem s tím rozdílem, že jsou na sebe všechny prvky křečovitě naroubované a rozbíjí plynulost vyprávění. V hlavní příběhové linii má Hellboy za úkol zabránit návratu zlé čarodějnice, kterou před pár stoletími rozsekal král Artuš na kusy. Tento motiv, dějově velice prostý a pro pochopení zcela bezproblémový, je použitý pouze jako kostra nebo spíš jen páteř, na kterou se nabalují další a další fragmenty jiných příběhů, jež by na ní bylo možné vršit donekonečna. Neslouží totiž ústřední příběhové linii, nýbrž světu Hellboye, který mají rozvíjet.

Narušování těmito fragmenty či mikropříběhy je provedeno dvěma způsoby. Tím prvním jsou klasické flashbacky, s nimiž film ukazuje originy všech hlavních postav a to včetně těch, u nichž to vůbec není zapotřebí. Ale stejně jako se musí seskládat rozsekaná čarodějnice, je nutné zkompletovat i puzzle filmového Hellboye. Druhým typem vstupů do hlavního příběhu jsou všemožné odbočky, které nakonec nikam nevedou. Opět, nejde zde o prohloubení příběhu, nýbrž o detailní vykreslení vnitřního světa filmu. Proto divák zničehonic sleduje skupinu jezdců na koních vedenou rytířem s bustou jelena na hlavě, souboj s obry, vyjednávání s babou Jagou a další bizarní scény. Kromě toho se zakomponováním artušovské legendy stává z Hellboye mimoděk komiksová odpověď na Šifru mistra Leonarda, což jen dokládá, jak moc je tento dadaistický počin hravý a zároveň neobyčejně roztříštěný.

Nový Hellboy je také ukázkovým příkladem toho, že eRkový rating sám o sobě ještě lepší film nedělá. Vyhřezlé vnitřnosti, vypíchnuté oči nebo sem tam přeseklá krkavice tu sice jsou, důvodů ke vzrušení už však tolik nepřináší. Větší pozdvižení zřejmě způsobí svérázná kvalita digitálních efektů, která nechává přívlastek digitální opravdu naplno vyznít. Pryč jsou doby nákladných loutek a přepečlivě modelovaných masek. Co se týče hlášek, není na tom nový Hellboy ve srovnání s tím starým nijak zle. Stačí si vzpomenout na Zlatou armádu, kde byly dva dobré vtipy na celý film. Tady se postavy dobírají vcelku přirozeně a nešponují dialogy do nesnesitelných konstrukcí.

Hellboy je jistě pozoruhodný kousek, jehož neúspěch je z velké části dán srovnáváním s Del Torovou verzí. Přestože je David Harbour v roli pekelníka bezproblémový, leckdo bude chtít na jeho místě stále vidět Rona Perlmana. Zároveň výtvarný styl není natolik výrazný, aby si vybojoval místo v bezpočtu jiných komiksových adaptací. Za mnohé si však může Hellboy 2019 sám a jedním z jeho hlavních problémů je právě to, co jej činí zajímavým – roztříštěnost. Věčným vyrušováním v toku příběhu si ničí atmosféru, pokud se ji tedy rozhodne budovat. Tuctový a nijaký příběh by ještě nebyl takový problém, ale když se k tomu přidá všechno ostatní, zůstane z toho divácky vcelku neatraktivní film, který oblíbeného rudocha pošle na pár let zase k ledu.