Postapokalyptický žánr má pro mnohé z fanoušků fantastiky neodolatelné kouzlo, však už se také těší velké oblíbenosti po celá desetiletí, zvláště pak od doby, kdy po Zemi začal kráčet strašák jaderné války. Temných vizí konce dnešních dnů neubývá, spíše naopak, přesto jsou podobné knihy a filmy stále populární. Vidina bezútěšného světa, kolaps moderní techniky a civilizace a každodenní boj přeživších o holý život – nejen tyto atributy si s až hravou neodbytností umí pohrát s lidskou fantazií. Kdo by si nepředstavoval sám sebe, jak přežívá a putuje v neradostné budoucnosti? Nemluvě o samotné záchraně či vzkříšení lidstva. Německý spisovatel Felix A. Münter nabízí v románu The Rising – Nová naděje notně pesimistický pohled do naší budoucnosti…

Münterův příběh se odehrává několik desítek let po kolapsu. Čas je rozdělen na dobu PŘED a PO, příčina katastrofy není známa a vlastně není ani podstatná. Pravděpodobně se jednalo o sled mnoha událostí vedoucích ke konečnému krachu. Většina žijících obyvatel živoří, převládá zákon silnějšího a funkční pozůstatky minulosti mají větší cenu než lidský život. Doba PŘED se začíná pro mnohé stávat bájnou legendou. Vše se však ještě může změnit, snad i díky Erisovi a jeho přátelům. Při honbě za každodenní obživou se jim totiž do rukou dostanou vzácné datové paměti. Možný výdělek je přiměje změnit plány a než se nadějí, už doprovázejí nového majitele počítačových disků do tajemného vědeckého komplexu s názvem Institut. Svou cestu započnou v malé Stanici (bývalé benzínce) a kvůli zásobám se zastaví v železničním městě Yardu, kde se nevědomky zapletou do mocenských šarvátek. Následně jsou pronásledováni vojenskou skupinou a jejich cestu tak doprovází nebezpečí na každém kroku. Vyhlídky na úspěch výpravy jsou čím dál více nejasné…

Jedno postapokalyptické klišé za druhým, tak by se dala stručně popsat Münterova kniha. Hrdiny jsou sympatičtí bandité oplývající jistým morálním kodexem, přičemž se jejich chování nijak nevymyká charakteristickým prvkům postav jak z nějaké videohry – vůdce, průzkumník, stárnoucí cynický lékař a nováček. Děj svou přímočarostí a jednoduchostí ničím nepřekvapí, originality tu najdete pomálu jako sněhu na zimních ulicích českých měst. Jednotlivé kapitoly mají povídkový ráz, stačilo by jen trochu úprav a mohly by vycházet samostatně. V jedné z nich autor opouští své hrdiny a vrací se do Stanice, která zrovna čelí nájezdu pomstychtivých vojáků. A právě tenhle výsek z celého děje svým akčním tempem a emočním vypětím zastiňuje zbytek příběhu.

Náročný čtenář uvyklý na mnohovrstvé romány s pestrou škálou realisticky vykreslených osob zažije zklamání. Münter popis postapokalyptického putování tu a tam doplní krátkými odbočkami doplňujících celkový obraz, celkově je ovšem jeho popis světa propadlého všeobecné zkáze spíše vágní. Občas jako by se přímo bál příběh okořenit dějovými kličkami, například při odhalení spiknutí v Yardu se místo dramatických chvil dočkáme pouhého překotného útěku. The Rising – Nová naděje je tak typickou ukázkou nenáročné, čistě oddechové četby, která sice krátkodobě potěší, nic nového ale nepřináší. Ideální vlakové čtivo, které plně nevyužilo svůj potenciál.

Felix A. Münter: The Rising – Nová naděje

brožovaná, překlad Michal Smrkovský,

obálka Ignacio Bazán Lazanco, 312 stran, 289 Kč

Související odkaz:

Z trosek světa se pozvedá nová síla… (ukázka)