Početný zástup oddaných fanoušků, kterých je i na našem území hodně, vyhlíží každou novou knihu krále hororu s netrpělivým očekáváním. Vždyť Kinga čtou i ti, kteří jinak fantastiku, potažmo dokonce horor nevyhledávají. A všichni tajně doufají, že dostanou román, kterým autor potvrdí své kvality, o nichž nelze pochybovat, ale jimž se už časem přece jen obrousily hrany. V případě nového románu Růženky byly naděje ještě větší, neboť po delší představuje titul slibující plíživou hrůzu a navíc vznikl ve spolupráci s jiným autorem. Autorovým spoluautorem tentokrát ovšem není v tomto ohledu osvědčený romanopisec Peter Straub, ale Kingův syn. Nejedná se ovšem o dobře známého Joea Hilla, který se už na tuzemských knižních pultech slušně zabydlel, ale o mladšího syna Owena Kinga, jenž se českým čtenářům představuje vůbec poprvé. Pro mnohé je to jasný důvod, proč „jít do nové kingovky“ a prozkoumat, co společný rodinný projekt přinese. Námět příběhu vypadá zajímavě a připomíná doby, kdy byl King otec na vrcholu a jeho knihy byly v rámci literatury hrůzy špičkou…

Ženy po celém světě opředeny spánkem…

Jak je se u Stephena Kinga stalo zvykem, děj knihy je situován do městečka, kde během neodvratné krizové situace postupně poznáváme řadu postav. Onou zápletkovou roznětkou se tentokrát stává situace, v níž všechny ženy světa postihne nevysvětlitelná „nemoc“. Ve chvíli kdy usnou, jejich obličej porůstá závojem bílých pavučin, a i když jejich životní funkce běží dál, nemohou se samy probudit. Pokud se někdo rozhodne strhnout jejich bizarní kokon a přivést je k životu, nastává u spáček záchvat agrese. Tzv. Růženky totiž nehodlají za žádnou cenu procitnout, a pokud je někdo ze spánku vyruší, se zlou se potáže.

V městečku Dooling, stejně jako po celém světě, nastává chaos a každý člen mužské populace se s nastalou situací vyrovnává po svém. Podstatná část příběhu se odehrává v ženské věznici nedaleko Doolingu a právě sem je přivezena žena, která jako jediná dokáže usnout a zase se vzbudit. Personálu se představí jako Evie Blacková a hned od jejího „vstupu na scénu“ je jasné, že její schopnosti jsou nadmíru nestandardní. Mnohým, kteří se nastalou situaci rozhodnou jakýmkoli způsobem řešit, brzy dojde, že právě tahle žena by mohla být klíčem k rozluštění celosvětové katastrofy.

Po letech zase pořádný King?

Zhruba třetina knihy působí jako „ze staré kingovské školy“ a děj čtenáře zcela pohltí. Rozjede se pozoruhodná, dobře promyšlená zápletka a události dostanou strmý spád. Spolu s několika zásadními postavami knihy jsme svědky zcela nestandardní budoucnosti a dostáváme (u Kinga naopak standardní) rozbor psychologie jednotlivých postav, včetně návratů do minulosti, které formovaly jejich osobitý charakter. V určité chvíli ovšem autorský tandem sundá nohu z plynu a svižný děj se začíná rozmělňovat, ztrácet tempo. Jednou z příčin je nabalovaní dalších postav na hlavní osu příběhu, ty zde však mají alespoň jistý dílčí úkol, jen je jim věnován nadbytek místa.

Horší je filosofování nad údělem mužů a žen ve společnosti. Postaveny jsou před nás otázky jako „Jaký by byl svět mužů bez žen?“ nebo „Zda jsou muži pro ženy opravdovým přínosem, bez kterého nemohou žít?“. Prvky mysteriózního hororu se tím rozplynou kamsi do existencionálních dramatických konverzací a linie, která je zasvěcena akci, chaosu a záchraně světa, se postupně dostává do pozadí. Nedá se sice říct, že by byl děj snad nesmyslný a řešené otázky neopodstatněné, ovšem po slibném hororově-thrillerovém rozjezdu může čtenář nabýt pocitu zklamání a posílení názoru, že Kingova aktuální tvorba pouze těží z toho, co si ve své zlaté éře vybudoval.

Vyřčené ovšem nelze brát tak, že by Růženky snad byly podprůměrnou záležitostí. Je zde držen Kingův poměrně vysoký standard, jejž můžeme srovnat s knihami jako Pod kupolí, Revival či Ostrov Duma Key. Na rozdíl od poslední dobou prezentované tvorby směřující spíše k detektivnímu, potažmo thrillerovému žánru (Lunapark, Pan Mercedes, Právo nálezce atd.) se mistr strachu vrátil k tradičně rozmáchlému stylu, čemuž odpovídá i počet stran. Ocenit musíme i námět, který mnohé zaujme už v anotaci.

Výsledku ale opět schází ono pověstné „něco“, které by podmanivé spící krásky vyneslo do výšin, v nichž dřímají Kingovy romány z autorova nejlepšího tvůrčího období. Jaký je skutečný přínos Owena Kinga pro román a které části patří vyloženě jemu, si netroufám ani odhadovat. V tomto konkrétním případě je však jasné, že syn otcův styl a preferovanou formu nijak nezměnil, a kdyby byl pod románem podepsán pouze King senior, všichni bychom to přijali jako holý fakt.

Stephen King, Owen King: Růženky

vázaná, překlad Linda Bartošková, 710 stran, 479 Kč

Související odkaz:

Nad Růženkami jen tak neusnete… (ukázka)