Snad všichni bez rozdílu obdivujeme její barevné, přitažlivé a neskutečně krásné obálky. Sama je označuje za lehce kýčovité, ale i kdyby, kdo by se za to na ni dokázal zlobit. V soukromí je totiž sympatickým živlem, schopným pustit se do čehokoliv a dělat to za chvíli přinejmenším velmi dobře. Od orientálního tance, přes jachting až po hraní na harfu a co ji popadne příště, to neví ani ona sama. Letos byla za svou obálku k Prokletým knihovnám oceněna Akademií SFFH a její radost z ceny byla svou čirostí prudce nakažlivá. V minulých letech získala už třikrát také cenu Aeronautilus pro nejlepší obálku a není důvod myslet si, že se jí podobných ocenění nedostane i do budoucna, a to jistě po zásluze...

Román Alif, neviditelný americké konvertitky k islámu G. Willow Wilsonové lze označit za moderní science fantasy pro mládež. Autorka za ni sklidila značný úspěch a pozornost, což se mimo jiné projevilo rovněž na poli literárních cen. Z těch žánrových obdržela World Fantasy Award a v anketě o cenu Locus skončila na krásném druhém místě, přičemž cenu jí za rok 2012 vyfoukl podobně orientovaný Saladin Ahmed, s jehož knihou souzní ve využití fantastických motivů převzatých z islámu a arabské mytologie. Ovšem nejde jen o to, ve druhém sledu lze obě knihy označit rovněž za jistou obhajobu islámu, jenž je po 11. září v očích západní civilizace silou zla...

Když se koncem října minulého roku objevil na našich internetových stránkách zajímavý filosofický strip Stvořitelé, nikdo nečekal, že se u čtenářů setká s takovým zájmem. Reagovali jsme na to tím, že jsme vám následně představili nabručeného Korektora a po něm i kontroverzního Hajzla, a i když tyto stripy na rozdíl od toho původního do fantastického žánru nespadají, zájem o ně se ještě o maličko zvýšil… A tak nám stripy v únorovém úhoru posloužily jako vhodná náplň našich článků. A když jsme se nebáli chválit strip z naší časopisecké konkurence, nezastavíme se ani před stripy z jiných žánrových webů, tentokrát se budeme venovat Sněhulení, které k nám zaválo z Vlčí boudy...

Po Zlaté knize komiksů Václava Šorela (2011) nám nakladatelství XYZ na závěr minulého roku nabídlo podobně koncipovanou Zlatou knihu komiksů Vlastislava Tomana (2013). Ten je znám nejen jako komiksový scenárista, ale především jako dlouholetý šéfredaktor kdysi nepřehlédnutelného a v masovém nákladu vydávaného časopisu ABC. Tomanova komiksová tvorba je na rozdíl od Šorelovy mnohem obsáhlejší, a tak nově vydaná kniha i přes svůj úctyhodný rozsah obsahuje pouze výběr, jenž se soustředil na fantastickou tvorbu v popředí s dodnes oblíbenou a často vzpomínanou trilogií Pod paprsky Zářícího a volně navazující trilogií Kruan z kmene Gron-c-chů.

Moderní fantasy nás přesvědčila, že hrdinové bez bázně a hany neexistují. Joe Abercrombie šel ještě dál a přesvědčuje nás, že hrdinové neexistují. Tečka. Jsou jen lidé, kteří jsou hrdiny pro ostatní, ovšem své hrdinské skutky učinili buď v touze po vlastním prospěchu či v obyčejné snaze přežít, anebo jednoduše proto, že už nemohli žít s tou špínou, kterou si v sobě nesou. Protože jak autor ústy jednoho ze svých hrdinů promlouvá, člověk může utéct téměř před vším, ale před sebou samým neuteče nikdy. Marná snaha o únik před krvavou minulostí je přesto jedním z hlavních motivů Abercrombieho nového románu Rudá země, který na konci loňského roku vyšel v českém překladu…

Pro nakladatele černý rok 2013 ukázal v závěrečném bilancování čtenářům překvapivě vlídnou tvář, i když opravdu výrazných titulů oproti minulým létům ubylo a přece jen se více sází takzvaně na jistotu. Hledají se i nové cesty, pomalý rozvoj prodeje elektronických knih doprovází vznik elektronických časopisů a čistě elektronicky vydávaných knih a sbírek. Slovenští nakladatelé začali publikovat česky a dávají šanci i českým tvářím. Oba tištěné žánrové časopisy přežily svůj ohlašovaný exitus a vycházejí kupodivu i nadále, ačkoli otázkou je, jak dlouho se jim to bude dařit. A knih se prodává čím dál méně, není divu, když má obyčejný člověk v našem státě mnohdy zcela jiné starosti…

Dnešní Batman je povětšinou pestrobarevnou přehlídkou soubojů a hrdinských póz, prsatých dlouhovlasých krásek a rychlých střihů, jednoduchých zápletek a supermoderních technických vychytávek. Vedle bohatého, přesto však ve výsledku nudně jednotvárného zástupu bleskově se střídajících superpadouchů se tu vedle Temného rytíře objevuje rovněž skvadra mladších hrdinů v čele s Robinem. A když už si scenáristé nevědí rady, vytasí se s dobře známými padouchy (vedle Jokera je to kupříkladu Two Face, Scarecrow, Penguin atd.) či chvilkovou alternací jiného hrdiny z DC univerza. Jednoduše recept na instantní moderní superhrdinský komiks…

Debutový román Nonstop knihkupectví pana Penumbry od amerického spisovatele Robina Sloana si ve světě nevedl vůbec špatně a vedle přízně čtenářů se dočkal pochvalných slov kupříkladu od Coryho Doctorowa či Nicka Harkawaye. Obálka slibuje pátrání po tajemství, které skrývá podivné knihkupectví, do něhož si zákazníci nechodí knihy ani tak kupovat, jako spíše půjčovat. A nejde zrovna o současné bestsellery ani o nestárnoucí klasiku, nýbrž o zašifrované svazky od autorů, o kterých jste v životě neslyšeli. Téhle záhadě se rozhodne přijít na kloub nově přijatý knihkupec s neukojitelnou touhou po dobrodružství a rozpletení jedné provokativní záhady...

Autorská dvojice Jan Hlávka a Jana Vybíralová vzbudila pozornost už svým románovým debutem Dračice, ovšem to bylo ve zpětném pohledu pouhé zahřívací kolo. Oba jsou fanoušky seriálového fenoménu Star Trek, a tak jejich srdce patří vesmírným dálavám plných čekajících dobrodružství. Takhle se zrodil nápad napsat v české science fiction velmi neobvyklý vesmírný cyklus, jenž vzdá hold klasickým rozevlátým space operám. A protože se oba psaním baví, od nápadu k jeho realizaci byl jen krůček. Román Mráz a hry vyjde co nevidět a s ním se zrodí nejen první svazek cyklu Algor, ale rovněž základ chystané edice Evropská space opera, v níž by se měly nejprve objevovat díla středoevropské science fiction, ale později, kdo ví...

Udržet na přebujelém českém knižním trhu po téměř deset let mnohadílnou sérii moderních space oper není v současné situaci nic snadného, a nejde jen o potvrzení kvalit a čtenářské atraktivity literární tvorby Neala Ashera, ale i o stvrzení dobré práce nakladatelství Polaris. Faktem je, že jsme se v poslední době nového příspěvku do světa Řádu dočkali jen každým druhým rokem, přesto však můžeme být vděční alespoň za to. Snad se tedy budeme s Asherem setkávat i do budoucna, stále máme ještě pár svazků mohutné série před sebou. Výhodou ovšem je, že většina z těch dosud nevydaných knih patří mezi samostatné příběhy, které by snad mohly přilákat nové čtenáře.

Dne 2. září 2013 zemřel velmistr žánru Frederik Pohl, jeden z posledních přímých účastníků a pamětníků tzv. Zlatého věku science fiction čtyřicátých let minulého století. Ačkoli je znám především pro svou literární tvorbu, které bezesporu vévodí romány Obchodníci s vesmírem (1952, ve spolupráci s Cyrilem M. Kornbluthem) a Gateway (1976), neméně významná a důležitá byla i jeho redaktorská činnost. Až do své smrti zůstal literárně činný a svůj poslední román publikoval v roce 2011. V rámci fantastického žánru byl vždy věrný vědeckofantastickým příběhům, kterým se jako spisovatel věnoval více než sedmdesát let. Odešla osobnost, která hluboce ovlivnila žánr a zůstane v srdcích mnoha tisíců čtenářů...

Martin Králik patří na Slovensku k nejaktivnějším postavám v rámci fantastického žánru. Už v roce 1997 spoluzakládal slovenský časopis Fantázia. V nakladatelství EPOS pomáhal publikovat knihy slovenských i zahraničních spisovatelů. Na nějaký čas obnovil známý bratislavský fanzin Istrozin, stál u zrodu prvního žánrového podcastu Rádio Fantastika a byl i spolueditorem pozoruhodných slovenských antologií Farby strachu a Čas hrdinov. Za to vše se mu dostalo nejen slovenského, ale i „federálního“ fandomového ocenění. A nyní se ve vlastním nakladatelství Rogerbooks snaží znovu postavit na nohy elektronický SF/F časopis Jupiter.

Václav Dort je mezi příznivci komiksu znám jako tvář nakladatelství Comics Centrum, jehož je ředitelem. Po celou řadu let nám jeho prostřednictvím nabízí mnohdy výjimečné a pečlivě vybrané kousky počínaje mytickou Vránu, přes legendární underground Dobrodružství Luthera Arkwrighta až po science fiction vypalovačku Drsná škola. A vedle toho vycházejí v Comics Centru rovněž úspěšné série, z nichž největší pozornost budí především Hellboy a Sin City. Václava Dorta jsme měli možnost vidět mnohokrát i na televizní obrazovce, která je v poslední době komiksu poměrně vstřícná, a dnes jsme ho vyzpovídali i na webových stránkách časopisu XB-1...

Jako druhá z nové dvaapadesátky se nám po supermanovském Action Comics představila další klasická komiksová série Detective Comics, která ve Spojených státech vychází od roku 1937 a jen o dva roky později dala vzniknout postavě pláštěm zahaleného Batmana, bojovníka proti zločinu, jenž chrání ulice prohnilého Gothamu. Batman si letos rozhodně nemůže stěžovat na nezájem českých nakladatelů. Asi nejpopulárnější světová komiksová postava těží z mimořádně povedených filmových zpracování, a tak jsme se u nás dočkali doslova batmanovských žní. Jak obstojí začátek běžné řadovky v porovnání s veleslavnými příběhy Batman R. I. P. či Soví tribunál?

Ani letos nepřineslo udělení cen čtenářů odborného časopisu Locus žádná překvapení. Zatímco v románových kategoriích dominují osvědčená či někdy až překvapivě protežovaná jména, kategorie kratších prací zcela ovládly autorky. Údiv se rozhodně nedostavil ani při pohledu na zbytek kategorií. Je skvělé, že tři ze čtyř oceněných románů známe z českého překladu, horší už je bohužel poznání, že ani jeden z nich není nijak převratný a lze se nad jejich vítězstvím i podivovat. Jistě by se našli i vhodnější kandidáti, ovšem nikoli tak zvučných a především v rámci úzké komunity čtenářů populárních jmen. Ceny Locus tak nedisponují potřebným nadhledem a bohužel vzbuzují neustále sílící dojem produktu uzavřené čtenářské komunity.