Zastavení na japonských ostrovech, které jsme v rámci série Mistři animované fantastiky udělali, se sice zdá být dlouhé, ovšem bohatost a tradice příběhů, jež japonští tvůrci tvoří, si to opravdu zaslouží. I po tak dlouhé době, kdy připomínáme jejich žánrové počiny na poli animované tvorby, jsme zdaleka neobsáhli vše, co by se slušelo představit. Snímky, které jsou inspirovány mangou, i ty, ze kterých naopak manga vzešla dodatečně. Ovšem ještě před tím, než ostrovy na čas opustíme, věnujme se dalšímu tvůrci, který je spojen s nejedním zajímavým seriálem. Fanouškům animované fantastiky by tak po Takahiro Ómorim nemělo zůstat neznámé i jméno Hiroši Nagahamy. Ačkoliv ho jistě znalci rychle přiřadí k fenoménu Mushishi, většině diváků u nás není tolik znám.

K mladší generaci japonských režisérů animovaných televizních seriálů patří také rodák z prefektury Óita Hiroši Nagahama. Začínal jako animátor v Madhouse Studiu, které ovšem opustil, aby se mohl věnovat svobodné tvorbě. Spolupracoval na množství projektů a režii si vyzkoušel poprvé na projektu Jūbee-chan 2: Siberia yagyū no gyakushū (Jubei-chan 2: The Counterattack of Siberia Yagyu, 2004). Jen o rok později od své první zkušenosti se společně s dalšími dvěma režiséry zapojil do projektu adaptace populární mangy Yuki Urushibary Mushishi. První epizody seriálu měly premiéru na televizních obrazovkách v roce 2005, o dva roky později byly příběhy uvedeny i na severoamerický trh. Mushishi se hlavní zápletkou v lecčems podobají před nedávnem zmiňovanému anime Natsume. Mushishi jsou lidé, kteří se zabývají existencí nadpřirozených bytostí Mushi. Patří k nim i hlavní hrdina příběhů Ginko, jenž epizodu po epizodě poznává nové a nové bytosti, řeší konflikty vznikající jejich koexistencí s lidmi, studuje jejich život a vše pečlivě zapisuje. Jednotlivé epizody seriálu jsou věnovány různým Mushi, vyústění nejsou jednoznačná a hrdinové chybují na obou stranách. Seriálová adaptace oblíbené mangy si záhy našla širokou základnu fanoušků a pro Nagahamu se stala průlomovým počinem v kariéře. Fenomén Mushishi se brzy dočkal i hraného filmového zpracování, vyšly dva soundtracky se seriálovou hudbou, Nintendo DS uvedlo na trh i hru. Hiroši Hagahama ovšem spojil svou tvůrčí dráhu s Mushishi i v dalších letech.

Poté, co natočil samostatný nežánrový video snímek Detroit Metal City (2008) o deathmetalovém zpěvákovi a jeho životních peripetiích, který získal i cenu na festivalu v Tokiu, připojil se znovu k jinému tvůrčímu týmu, aby jako režisér spolupracoval na dalším anime seriálu. Guilty Crown (Giruti Kuraun, 2011) je příběhem japonského chlapce Shu, který během neobvyklého dobrodružství získává zvláštní schopnosti a společně se skupinou rebelující proti vládnoucímu systému se v nedaleké budoucnosti postaví proti bezpráví. Nagahama pracoval na tomto projektu pod vedením Tecuró Arakiho jako epizodní režisér a tvůrce storyboardu. Dalším posunem v jeho kariéře bylo nežánrové anime Flowers of Evil (Aku no hana, 2013), které už ovšem neslavilo tolik úspěchů.

V letošním roce se ale Nagahama opět vrátil k projektu Mushishi jako hlavní režisér. Věrný původnímu konceptu a předloze představil fanouškům další sérii epizod ze života nadpřirozených bytostí Mushishi: The Next Chapter (Mushishi zoku shō, 2014), a to včetně pilotního dílu Mushishi tokubetsu hen: Hihamukage (2014). Abychom pochopili fenomén Mushishi, je třeba připomenout, díky čemu získala jak původní předloha, tak i anime tolik ocenění. Kritika hodnotí především chytře napsaný příběh vyprávěný jednoduchou vizuální poetikou s často přesahujícím poselstvím v mystickém, leckdy až hororovém podání. Spojení televizního zpracování Mushishi a jména Hiroši Nagahamy opět slaví úspěchy a dá se i očekávat, že bude trvalejšího rázu. Režisér ovšem stále patří mezi mladší generaci tvůrců, nechme se tedy překvapit, zda tomu tak skutečně bude a jaké budou jeho další projekty.