Nikkarin (*1987), vlastním jménem Michal Menšík, je v současné době jedním z našich nejpopulárnějších komiksových tvůrců. Jeho prozatím největším čistě autorským projektem je postapokalyptická tetralogie 130, na jejíž závěrečný díl si čtenáři budou muset ještě nějakou chvíli počkat. Vedle dalších komiksů jako Rocky a Terka pro časopis Raketa pravidelně publikuje i stripy s nešťastníkem Bedřichem v časopisu ČILICHILI, nově se na tvůrčím webu Patreon objevila série kratičkých příběhů ze života Nikk & Mary. Nikkarin je samozřejmě známý i jako ilustrátor převážně dětských knížek jako Železný muž, 3333 km k Jakubovi nebo Nausika, dívka z Knosu. Za ilustraci knihy Dračí polévka byl nominován na ocenění Zlatá stuha...

Komiksová sága s tajemným názvem 130 se právě nachází ve třech čtvrtinách své cesty a její hrdinové už toho tak mají spoustu za sebou. Tvůrce prozatím nedokončené komiksové tetralogie Nikkarin, jedna z ikon současného domácího komiksu, stvořil svět plný odkazů a vedlejších motivů prostoupený postapokalyptickou atmosférou osudového příběhu, v němž se čtenář rád ztratí. Za odměnu nabízí příjemně nostalgické ohlédnutí za příběhy z dětských let stojících na pevných základech zbudovaných z dávných přátelství a nezapomenutelné mladické touhy po dobrodružství. V dobrém příběhu je často možné se ztratit nebo naopak najít, zda se najdete i ve stotřicítce si nedovolím odhadnout. Šance jsou ale veliké...

Arťom žije v labyrintu moskevského metra, kam se lidstvo uchýlilo po jaderné válce. V šachtách a tunelech živoří chabě propojená lidská společenství – co stanice, to specifická komunita. Mladík však jednou porušil jedno ze základních přikázání podzemní existence. Aby odčinil svou vinu, musí projít celým metrem až do poslední stanice, kde snad najde možnost, jak zachránit zbytky přeživší civilizace před zkázou…  První díl mezinárodně úspěšné dystopické série ruského spisovatele a novináře Dmitryho Glukhovského nazvaný Metro 2033 vychází jako audiokniha v podání herce Filipa Čapky. Novinku během knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy 2016 pokřtil sám autor...

Světový bestseller Metro 2033 ve své době mnohé nadchl. Příběh přeživších, kteří se ukryli před jadernou válkou v tunelech ruské metropole, měl i přes nedostatky prvotiny zcela zřejmé kvality. Thrillerové prostředí s prvky hororu, mystika, akce a lehce filozofující podtext. Tím vším čtenáře provázel mladý Arťom. Klučina, který se krátce po dospělosti musel vydat napříč lidským mikrokosmem poválečné společnosti. Metro 2033 mělo v době vydání značný úspěch a Dmitry Glukhovsky za knihu obdržel evropskou cenu ESFS na Euroconu v roce 2007. Následovalo pokračování Metro 2034, už s jiným hrdinou i jiným stylem vyprávění, a dvě počítačové hry, jimž se i přes akční žánr podařilo udržet výbornou atmosféru...

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Kritikova dobrodružství vám předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že jste si na dvojnásobný příděl rádi zvykli. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že na něj můžete kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Letošní rok je rokem zajímavých antologií netradičních žánrových povídek. Jakoby po letech naprosté dominance knižních souborů domácích autorů, mnohdy objemných a ambiciózních, přicházela doba drobných, ovšem o to více atraktivních zahraničních výběrů: Dvanáct autorů, dvanáct neobyčejných příběhů z Filipín, Vietnamu, Thajska, Indonésie a Singapuru. Legendy, tradice a technologie splývají v úžasné směsi, kterou doplňuje doslov orientalisty a spisovatele Jaroslava Olši, jr., shrnující vývoj a stav science fiction literatury v jihovýchodní Asii. Obálku inspirovanou jednou z povídek a vietnamskými legendami vytvořil pro české vydání Hài Hoàng, ilustrátor žijící v Ho Či Minově Městě...

Mysteriózní román Hawksmoor britského prozaika Petera Ackroyda v anotaci láká na přitažlivou zápletku, rozkročenou mezi dvě časové roviny. V osmnáctém století sledujeme osudy Nicholase Dyera, architekta pověřeného postupnou výstavbou sedmi londýnských kostelů, v současnosti zase pátrání detektiva Nicholase Hawksmoora, pracujícího na dopadení tajemného vraha, řádícího právě v blízkosti těchto staveb. Souvislost mezi oběma příběhy je na první pohled patrná, už proto, že Hawksmoor přichází na scénu až v polovině románu. Do té doby se už čtenář stihne seznámit s Dyerem, zná jeho satanistické vyznání i přesvědčení, že do základů každého z kostelů je třeba včlenit i lidskou oběť..

Paříž roku 1842 a Divoký západ roku 1858. Co mají společného? Nejen dva zrazené a odepsané hrdiny, ale především jednoho z nejslavnějších evropských komiksových tvůrců, Grzegorze Rosińského. Uznávaný výtvarník polského původu kreslil už od dětství a stal se světovou hvězdou, aniž by musel vytáhnout paty z rodné země. Tvůrcem legendárního Thorgala se stal ještě v době, kdy žil v Polsku, a tudíž si se scenáristou Van Hammem museli vyměňovat připomínky, kresby a scénáře poštou. Tady je vidět, jak moc ohromil své zahraniční kolegy, když byly ochotní absolvovat tohle martyrium jen proto, aby měli sérii kreslenou právě jím. Ovšem ve chvíli, kdy po úspěchu dobrodružství vikinga Thorgala rozjeli sci-fi řadu Yans...

Jistě ho znáte, má tmavé vlasy, účes na blbečka, brýle, v ruce kouzelnou hůlku a dost často něco drmolí nesrozumitelnou řečí. Ano, Tommy Taylor, naivní dětský hrdina fantasy série, kterou napsal jeho otec a jež se stala modlou pro milióny fanoušků na celém světě. Nebo jinak – hrdina komiksové série Mezi řádky, kterou stvořili Luciferovi posluhovači Mike Carey a Peter Gross. Už po první knize Tommy Taylor a falešná identita bylo jasné, že se dostáváme ke komiksu, který má silné vnitřní poselství a dovede svou promyšlenou premisou strhnout literární fanoušky. Nyní přihází druhé jednání nazvané Informátor, v němž autoři o trochu více poodhalí roušku tajemství, kterou je dosud vše zahaleno…

Letošní rok zdá se přeje zajímavým sborníkům zahraničních fantastických prací. Stačí vzpomenout malou antologii amerických žánrových autorek Plameňák na konci léta z produkce nově vzniklého nakladatelství Gnóm!, které v patách kráčejí začátkem května vydané Lesní lišky a další znepokojivé příběhy s podtitulem Antologie finských fantastických povídek. V pohledném a drobném vázaném svazku, jenž vznikl v rámci překladatelského semináře oddělení finských studií Ústavu germánských studií FF UK, najdeme u nás dobře známou Johannu Sinisalo ve společnosti neméně úspěšné Leeny Krohnové a další pětice finských spisovatelů. Bezesporu tak jde o vítané oživení převážně angloamerické překladové fantastiky...

Dost už bylo mang, v nichž přátelství a pevná víra v dobro porazí všechno zlé, mang, jejichž hrdinové se téměř bez škrábnutí zvednou ze země připravení k boji, i když jimi půltunový protivník právě mrskl plnou silou proti zdi, dost bylo předlouhých soubojů, které neberou konce, protože ani jedna strana ne a ne konečně umřít, řekl si roku 2009 Hadžime Isajama a začal psát Útok titánů. A tak se zrodila prozatím devatenáctisvazková krvavá řežba, která se dočkala animovaného zpracování, dvou japonských celovečerních filmů a dokonce i crossoveru s Avengers s názvem Attack on Avengers. V Japonsku a USA se během chvilky stala bestsellerem a od roku 2013 se drží mezi prvními třemi nejprodávanějšími tituly...

11. června 2016 od 9.00 vypukne další ročník nejstarší komiksové akce u nás, populárního Crweconu. Tento sraz lidí, kteří se zajímají o komiksové umění ve všech jeho podobách, už vstoupil do svého druhého desetiletí a jako už několik posledních let se bude opět konat v pražském klubu Cross, na rohu Plynární a Jankovcovy, kousek od Nádraží Holešovice. Ovšem dění bude tentokrát ještě nabitější než obvykle. Na programu jsou přednášky, křty nových titulů, rozhovory s největšími vydavateli (účast přislíbili Argo, BB/Art, Comics Centrum, Crew a Paseka), komiksové burzy, prodej originálních kreseb, promítání a další zajímavosti. Po velkém úspěchu z minulého ročníku nebude ani tentokrát chybět také program zaměřený na mladší návštěvníky...

Když se Superman poprvé proletěl tiskárenskými rotačkami, psal se červen roku 1938 a Spojené státy byly jen tři a půl roku vzdáleny od vstupu do druhé světové války. Superman se záhy stal jedním ze symbolů morální čistoty, boje za spravedlnost a cti přesahující lásku k vlastní zemi. Pro Američany byl a stále je vzorovým hrdinou bez bázně a hany, jenže tohle spojení už v jednadvacátém století vyvolává na ústech mnoha lidí pobavený úsměv, není tedy divu, že ho co do popularity válcuje temnější a ve svých metodách přece jen drsnější netopýří muž. Otázkou tedy je, bude Superman stále takový skautík, anebo se přece jen tu a tam dopustí zneužití svých nezměrných sil, i kdyby třeba jen ve službách nevinných žertů?

Nakladatelství Jota si pro české čtenáře připravilo další knihu z bohatého univerza nejdéle vysílaného vědeckofantastického seriálu Doctor Who, kterého jsme na českých televizních obrazovkách mohli zaregistrovat i jako Pána Času. Doposud se nám od nich dostalo jedné překvapivě povedené sbírky povídek a tří románů s Doktorových příhodami, které neohraničuje prostor ani čas. Jak si tedy povede dvanáctý Doktor v románu Roj hrůzy, čtvrtém samostatném příběhu, tentokrát z pera Mikea Tuckera, zkušeného autora mnoha doktorských dobrodružství? Rozhodně by nebylo na škodu přečíst si o Doktorovi něco objemnějšího, tak aby autor dostal prostor na propracovanější postavy a zajímavější příběh...

Čas od času se ve světě mangy a anime objeví postava, která, ač je původně koncipována jako vedlejší, uchvátí diváky natolik, že se stane hlavním tahákem dalších dílů, pokračování či případně následně vydávaných OVA. Existuje jen hrstka z nich, které z tohoto světa pronikly až do hraného filmu, ovšem fenomenální postava Black Butlera Sebastiana Michaelise to dokázala. Ze stránek populární mangy, přes svět televizních obrazovek, kde se objevilo první anime, až ke stříbrnému plátnu v hraném příběhu. A přestože jsme se tohoto fenoménu už dotkli v sérii článků Mistři animované fantastiky v připomínce tvorby Noriyuke Abeho, abychom pochopili onu míru popularity i oddanosti fanoušků...