Jiří Grus je výtvarník, který už má v tuzemském komiksu pevně vybudované místo a nebojí se tak vyjádřit zcela volně své názory. S jeho prací se jistě setkal každý, kdo o domácí komiks byť jen trochu zavadil. Aktuálně připravuje nový ambiciózní komiks s osvědčenou scenáristickou dvojicí Džian Baban a Vojtěch Mašek, s nimiž spolupracoval na jednom z nejvíce diskutovaných komiksů loňského roku Ve stínu šumavských hvozdů. Nejen o této tvůrčí spolupráci, ale i o některých dalších projektech a samozřejmě také o nepříliš utěšeném stavu domácí komiksové scény bude tento rozhovor, přičemž by měl být první v seriálu rozhovorů se zajímavými tuzemskými tvůrci komiksu.

Komiksů s hororovými prvky je na českém trhu čím dál víc, ovšem pokud si odmyslíme humorně laděné mlátičky typu Goona či Fanouše, anebo zasloužilé harcovníky jako je všemi oblíbený Hellboy, pak těch opravdu klasických hororových novinek není zase tak mnoho. Nyní k nám přichází opravdová lahůdka - komiksová série Americký upír scenáristy Scotta Snydera a kreslíře Rafaela Albuquerqueho po zásluze odměněná cenou Eisner. Ve svých prvních pěti číslech nám v úvodním omnibusu předloží hned dva příběhy nového druhu amerických upírů a jejich eskalujícího konfliktu se svými předchůdci. Na první knize se svým vůbec prvním původním komiksovým scénářem podílel i Stephen King, což je jistě velké lákadlo pro jeho četné příznivce. Dál už vás asi nemusí ke koupi nikdo přesvědčovat...

Australan Ken Wong je představitelem nejmladší vlny výtvarníků, která se pokouší prorazit na mezinárodním poli fantastiky. Do středu pozornosti jej vynesl jediný velký projekt. Šlo o práci na pokračování veleúspěšné hry o trochu dospělejší a trochu depresivnější Alence, než jak ji známe z klasických knih Lewise Carrolla, od autora Americana McGeeho. Když hledal lidi pro druhé Alenčino dobrodružství, nebál se vzít neznámého člověka, který sotva dokončil školu, a jmenovat ho na místo art directora designérského týmu. Jenže jak se ukázalo, věděl moc dobře, co dělá. Objevil totiž Wongovy obrazy umístněné online, ve kterých rozvíjel a varioval nápady z první hry.

Každá šance na setkání se zahraničním autorem fantastiky je dobrou příležitostí k rozšíření obzorů nejen pro domácí čtenáře, ale samozřejmě i pro tuzemské spisovatele. V pondělí 4. března se od 19 hodin v rámci řady Literatura pod vysokým napětím uskuteční v pražském Goethe Institutu (Masarykovo nábřeží 32, Praha 1) autorské čtení a beseda s německým spisovatelem Simonem Urbanem, autorem knihy Plán N, kterou v loňském roce vydalo nakladatelství Odeon. Akce proběhne německy a česky se simultánním překladem, moderovat ji bude Alice Horáčková. Román se odehrává v alternativním světě, kde se historie po roce 1989 ubírala trochu jiným směrem, než je nám známo.

Vynikající krátkometrážní snímek Mortal Kombat: Rebirth (2010) režiséra Kevina Tancharoena ukázal, že z původně videoherní značky se i po letech neúspěšných pokusů o filmovou adaptaci dá vykřesat kvalitní podívaná. Bohužel ve Warner Bros. si to tak úplně nemysleli a celovečerák, který měl následovat, šel k ledu (oznámen sice byl a dokonce měl jít do kin letos, ale zatím se nic neděje). Ono se asi není čemu divit, Mortal Kombat (1995) je sice fajn béčko, ale jeho koncepce by dneska už moc neobstála, no a pokračování... To je prostě bezbožnost ve své nejčistší formě. Čímž chci říct, že chápu, čeho se producenti obávají. Na druhou stranu, kdyby se nebáli, nemohli bychom zadarmo sledovat webseriál Mortal Kombat: Legacy (2011) a to by byla škoda.

Tak už ho tu máme zase a všechna příšerácká verbež dostane znovu na budku, to je předem jasné. Tentokrát nahlédneme do dob, které našeho oblíbeného držkovitého borce tak říkajíc zformovaly. Vůbec poprvé se setkáme s věrným parťákem Frankiem, jenž bude od té doby trousit suché hlášky po Goonově boku, a dočkáme se i mnoha dalších tragických historek. Zdá se, že se Goon chytnul (bodejť by taky ne!) a ve výhledu se tak snad můžeme těšit na další krví a slizem prosáklé svazky. Nakladatelství Comics Centrum už tuhle vypečenou chuťovku poslalo na knižní pulty (a tentokrát opravdu na všechny), a tak není proč váhat a hned, co si přečtete námi doručenou krátkou ukázku, upalujte pro svůj kousek Goona, dokud vám ho nevyfoukne nějaké zombie, znáte ty nenažrané hajzly!

Kdo by neznal Herberta George Wellse, jednoho z průkopníků science fiction, autora Války světů, Neviditelného, Prvních lidí na Měsíci a dalších slavných děl? Ale možná už trochu méně čtenářů by znalo H. G. Wellse, zapáleného socialistu; ještě méně pak H. G. Wellse, výborného spisovatele, ale nervózního a neobratného řečníka; H. G. Wellse, jehož názory na sexualitu poněkud předběhly dobu; H. G. Wellse, který nikdy dlouho nevydržel na jednom místě, ale neustával v horečném pátrání po tom, kde mu bude nejlépe? David Lodge představuje celého Wellse ve své knize Výkvět mužství. Ač jsem četla téměř všechna Wellsova díla z hájemství science fiction, s ohledem na jeho život jsem byla téměř tabula rasa.

Doba neohrožených hrdinů v blyštivých zbrojích pominula. Dnes se fantasy přímo hemží spíše v temných barvách oděnými postavami za hranicemi zákona, které se ke svým obětem připlíží spíše zezadu, než aby je veřejně vyzvali na čestný souboj. Z knih vydaných u nás vzpomeňme dílo Scotta Lynche, Daniela Polanského či Douglase Hulicka. Rovněž temná akční fantasy sága Jona Sprunka ve stylu meč a magie se honosí vrahem a zlodějem v hlavní úloze. Nakladatelství Fantom Print tak pro tentokrát vsadilo na moderní fantasy se stylovými obálkami Michaela Komarcka a ve čtivém překladu Kateřiny Niklové. Letos by měla vyjít celá trilogie v rychlém sledu a rozhodně je na co se těšit!

Horor v českých zemích dlouho stagnoval, ba přímo paběrkoval. Vedle jediné superhvězdy, Stephena Kinga, se občas objevil nějaký osamocený titul, ale nikdy ne autor, který by podnítil větší zájem o žánr jako celek. Dean R. Koontz je prostě spotřební, snadno zapomenutelné zboží, horory Dana Simmonse pohřbily špatné překlady (a skutečnost, že je vnímán primárně jako autor science fiction), Clive Barker se přeorientoval na temné fantasy (včetně výborné, makabrózní série pro dětské čtenáře Abarat) a dokonce i Joe Hill (Kingův syn) bojoval s nepřízní čtenářstva. Ovšem v posledních dvou letech se začalo blýskat na časy a Kniha hrůzy, vydaná těsně před Vánoci, je tím nejlepším dárkem fanouškům žánru minimálně za posledních pět let.

Román Mlhy Věčnosti, zakončení dvoudílného cyklu Válka snů amerického spisovatele Johna C. Wrighta, nepatří ke knihám, o kterých by se mocně diskutovalo a které by se umisťovaly ve výročních žebříčcích popularity. To ostatně platilo i o dílu prvním (Poslední strážce Věčnosti, Laser-books 2010). Přesto se v obou případech jednalo o jedny z nejnápaditějších a nejlepších fantasy roku. Problém je, že kvality Wrightova díla nejsou z těch, kterých by si běžný český čtenář fantastiky kdovíjak vážil. Wrightův cyklus je pro mnohé těžkým oříškem. Generace strážců proti zlu, magické zbraně, proroctví a bájné krajiny... Od začátku prostě obě knihy obsahují tolik vysmívaných klišé a motivů, že to, slovy klasika, nemůže být náhoda. A také není.

Organizace Science Fiction and Fantasy Writers of America (SFWA) ohlásila letošní nominace na cenu Nebula za rok 2012. V pořadí už osmačtyřicátý Víkend cen Nebula proběhne ve dnech 16-19. května v kalifornském San José. Při pohledu na nominace lze konstatovat, že anglo-americkou fantastiku ovládají ženské autorky, což není nikterak překvapivé, ne nadarmo dostávají i na stránkách časopisu XB-1 značný prostor. V průběhu uplynulých několika let vykrystalizovala rovněž trojice silných online periodik ve složení Clarkesworld - Lightspeed - Tor.com, která postupně nahrazuje dříve dominující triumvirát Analog - Asimov’s SF - F&SF, ačkoli ani tato tradiční média samozřejmě nehodlají jen tak vyklidit pole.

Čím současnějším počinům v audiovizuální fantastice se věnujeme, tím častěji narážíme na vlivy dříve zmíněných kultovních snímků. A zatímco se v dalších částech série budeme věnovat i pozoruhodnému vzestupu žánru, který nastal díky trikové technice a skutečně zlomovým změnám v atmosféře světového uspořádání po pádu železné opony, nyní připomeneme mladší z generace tvůrců, kteří čerpali svou inspiraci právě z kultovních počinů, které již byly v sérii zmíněny. Jedním z prvních, jemuž se zároveň podařilo vytvořit nejeden nový kult, je Alex Proyas, australský režisér s řeckými kořeny. Ač patří k nové generaci tvůrců, o jeho filmech se už mnoho napsalo i namluvilo. A nejen pro obrovskou tragédii, která ho potkala hned v počátcích jeho režijní kariéry.

Nakladatelství Albatros / CooBoo si evidentně našlo zálibu ve frankofonních komisech, především pak v těch, které mají dlouholetou tradici a už dávno si našly místo na tamním komiksovém výsluní. Nejinak tomu je i v případe nově prezentované komiksové série Dobrodružství Pidilidí a jejího prvního dílu nazvaného Exodus. Vždyť první kresby pidilidiček vytvořil jejich autor, kreslíř Pierre Seron, už v roce 1966, o rok později pak vyšla první stránka jejich příběhů v oblíbeném magazínu Spirou. Scénář si poté vzal pod záštitu známý novinář Albert Desprechins, který se ve volných chvílích věnuje i scenáristice. První ucelený sešit, který je nyní předložen i nám, vyšel u nakladatelství Dupuis roku 1974. Od té doby se i ve zde vykresleném mikrosvětě událo mnoho zajímavého.

Pokud ještě neznáte Brandona Sandersona, měli byste to co nejdříve napravit, vždyť patří mezi nejzářivější jména nové generace fantasy tvůrců. Navíc je to autor nadmíru plodný, dokončení Jordanova Kola času sfoukl ve třech knihách jako nic a k tomu ještě publikoval několik svých prací. U nás ho známe mimo jiné díky zdařilé fantasy trilogii Mistborn (2006-2008), k níž se o tři roky později vrátil v románu Mistborn - Poselství práva. Nejde však o další fantasy román, ale o science fiction zasazenou do budoucnosti tohoto magického světa. Pokud vás snad zajímá, jak se Sanderson popasuje s žánrem science fiction, neměli byste nad koupí nového Mistbornu váhat. Těm opatrnějším pak doporučuji počkat na březnové číslo XB-1, kde vyjde Sandersonova obsáhlá SF novela.

Ty nejžánrovější chuťovky vymazlené spolehlivým překladem, zkušenou redakcí a zabalené do atraktivních obálek nejlepších mistrů svého řemesla vám i v roce 2013 přináší nakladatelství Laser-books, které se ne nadarmo stalo dle hlasování Akademie SFFH nejlepším žánrovým nakladatelstvím, a to každý rok v posledních pěti letech! Na začátek letošního ročníku se dočkáte směsi fantasy a science fiction, na své si přijdou fanoušci Star Treku, moderní fantastiky i té nejlepší žánrové klasiky. Samozřejmostí jsou dobře známá jména, ale i ti nejlepší nováčci, pokračování rozjetých sérií, ale i samostatné pecky. Prostě od každého něco a pro každého víc, než si myslíte. Zároveň připomínáme, že ediční plán má ještě hodně daleko do své úplnosti a množství novinek na vás ještě čeká.