S nedávným zánikem časopisu Ikarie, jehož místo se pokouší zaujmout nový časopis XB-1, stále ještě čerstvým ohlášením konce slovenského časopisu Fantázia a s nadcházejícím posledním číslem české edice magazínu F&SF čím dál víc přemýšlím o tom, proč se tu téměř zcela přestalo dařit zejména zahraniční SF/F povídce? K nebývale smutné bilanci zaniklých časopisů přidejme fakt, že u nás téměř nevycházejí antologie moderní zahraniční fantastiky. Český čtenář tak pomalu, ale jistě přestává mít možnost sledovat vývoj světové fantastiky, což může mít dle mého názoru značný vliv i na fantastiku domácí, která se v hlavním proudu sice ubírá svým vlastním směrem, přesto se však okrajově vždy nechávala ráda inspirovat.

Do třetice všeho nejlepšího z mangy od nakladatelství Crew, které se snažilo namíchat českým čtenářům tu nejlákavější kombinaci původem z Japonska. Už jsme vám představili krvavou a erotickou gangsterku pro dospělé Crying Freeman, akční mlátičku pro mládež Naruto a tentokrát dojde na inteligentní detektivku pro všechny věkové skupiny s tajuplným názvem Death Note (Zápisník smrti). Všechny tři série by měly patřit k tomu nejlepšímu, co japonský komiksový trh nabízí a snad právem se dočkaly světového věhlasu a vydání v mnoha zemích. Dvanáctidílná série je vystavěná na poměrně zvláštní premise. Zkuste si představit, že existují bytosti zvané bohové smrti. Každý z těchto bohů vlastní zápisník, do kterého když zapíše něčí jméno a představí si při tom jeho obličej, dotyčný zemře...

Každý motiv, každá postava, která se stala inventářem žánru, se musela odněkud objevit a prošlapat si cestu ke své současné slávě. Spisovatelé a filmaři krůček po krůčku, dekádu po dekádě utvářejí a formují to, co původně bylo pouhou neohrabanou, kostrbatou příšerou. Stává se lidštější, stává se hrůznější, stává se hrozbou - médiem, které slouží tvůrcům k vyjádření jejich obav a strachů. Plní roli protihráče člověka a naší civilizace, představují esenci zla nebo zpochybňují fungující řád a přinášejí do světa tajemství, které se vytrácí z našeho běžného života. Jsou nečekaní, neuvěřitelní, hroziví. A proto se k nim stále vracíme. V úvodním díle našeho seriálu se budeme věnovat slavné mumii, oblíbené po celá desetiletí zástupy filmových diváků...

Pixar. Z „o dost lepší než Disney“ se změnili „v to nejlepší z Disney“ a pořád jim to šlape. Nedávno ohlásili nový projekt, což znamená okamžité zbystření pozornosti celé filmové veřejnosti. Co kutí v Pixaru tentokrát? Ve snímku nazvaném Brave (Odvážná) zavítáme do hájemství slavných legend Skotské vrchoviny (kdo je viděl, nikdy nezapomene). Princezna Merida se utká s tradicemi, osudem a s nejdivočejším zvířetem kraje. Naštěstí je dcera krále Ferguse a královny Elinor nezlomná duše a schopná lučištnice, naprosto odhodlaná najít si svou vlastní cestu životem. Neváhá se vzepřít starým posvátným zvykům trojice zemských lordů MacGuffina, Macintoshe a Dingwalla a o pomoc požádá starou Čarodějnici, ačkoli brzy zjistí, že to patrně nebyl tak dobrý nápad. Jen skutečná odvaha jí pomůže zlomit kruté kouzlo dříve, než bude navěky pozdě…

Povídka "Tajemství chatrče Adbela Jameely" z květnového čísla XB-1 vzbudila slušnou pozornost a převážně kladnou odezvu nejenom ve světě, ale i u domácích čtenářů. Zdánlivě prostý příběh v sobě ukrývá mnoho nevyřčeného, což povzbudilo autorku následujícího textu k netradiční úvaze. Podobné články bychom s velkou radostí přivítali od kohokoli, berte to tedy jako výzvu a zapojte se. U science fiction se přímo nabízí např. úvaha nad technickými a technologickými aspekty některých autorských nápadů, nad tím, kde končí realita a začíná fantazie tvůrce, samozřejmě se ale nabízejí i různé další úhly pohledu - historické, sociologické atp. Pokud tedy s povídkami v časopise nekončíte ihned po přečtení, zašlete nám svoje úvahy a komentáře, nebo se alespoň zapojte do diskuse...

Věříte na osud? Nebo si myslíte, že budoucnost není pevně daná a záleží jen na vašich rozhodnutích, jakou si ji uděláte? Jste, jak by řekl Neo, pánem svého života? A co když ne? Co když je všechno předurčeno a existuje plán, v němž je celé vaše působení na tomto světě nalajnováno a navíc je tu speciální oddělení takzvaných Správců osudu, které tak trochu po vzoru záporáků ze Smrtihlava (1998) dohlíží, aby se nic nevymklo kontrole? S touto myšlenkou si pohrává režijní debut George Nolfiho a nikoho nepřekvapí, že jde o filmovou adaptaci další povídky SF mága Philipa K. Dicka. Přestože se jedná především o romantický kousek, fantastické prvky v něm rozhodně nehrají druhé housle. Dočkáte se přiměřené záplavy triků, snímek nepostrádá ani akční sekvence a zajímavé nápady, na dnešní Hollywood dostanete o něco víc, než byste možná čekali...

Včera byly v americkém Seattlu uděleny ceny čtenářů odborného časopisu Locus a nepřinesly snad vůbec žádné překvapení. Ve všech hlavních kategoriích se stal vítězem předem očekávaný favorit a občas ani ne tak po zásluze jako spíše dle dlouhodobé popularity. Kritici českých Cen Akademie SFFH mohou jen závidět, kdyby se o cenách i v USA pokaždé strhla tak nemístná diskuze jak je tomu tradičně u nás, měli by v tomto případě tolik munice k házení „špíny“, že by se snad samou radostí pominuli… Pro méně znalé připomeňme, že ceny Locus patří tradičně mezi nejvýznamnější ocenění na americkém SF/F trhu a udílejí se každoročně už od roku 1971. O vítězích rozhoduje anketa mezi čtenáři uznávaného teoretického časopisu, jenž se věnuje jen a pouze fantastice.

I když se Procházkova nová povídková sbírka honosí přízviskem "profilová", lze ji brát rovněž jako volné pokračování vřele přijatého souboru Totální ztráta rozměru (2003), vždyť obě sbírky mají překvapivě společnou pouze jedinou povídku, což je dobrá zpráva pro všechny, kdo vlastní předchozí svazek příběhů "buldozeru české fantastiky". Ať už je to ale jakkoli, žádný fanoušek české fantastiky by si neměl nechat ujít obsáhlý sborník jedné z autorských legend, zvláště když obsahuje hned tři dříve nevydané práce. Nakladatelství Brokilon nenechalo nic náhodě, obálka výtvarníka Jana Patrika Krásného a grafika Lukáše Tumy vypadá věru lákavě a obsah doplňuje doslov Jiřího Popiolka a autorský medailonek Martina Fajkuse. Už teď je jasné, že tahle kniha vtrhne na domácí scénu s pořádným řevem, jak se na ďábla se jménem JWP sluší...

14. červenec se blíží a s ním i dosavadní vyvrcholení světového fenoménu kolem mladistvého kouzelníka Harryho Pottera - závěr filmové série Harry Potter a Relikvie smrti, část druhá. Po první části, která byla spíše takovým prologem, tedy přichází mohutná finální bitva v Bradavicích a s ním i dramatický souboj Harryho Pottera vy víte s kým... Zůstává otázka, zda se v budoucnu skutečně dočkáme ať už volných či snad dokonce přímých pokračování. Přece jen, navázat na takto úspěšnou látku je velice lákavé. Pokud jde o spisovatelku J. K. Rowlingowou, konečná odpověď ještě zdá se nepadla, přesto lze doufat, že se v budoucnu alespoň vrátí ke psaní. Ve žhavé současnosti se připravuje na spuštění internetových stránek na adrese http://www.pottermore.com/, jež by se mělo odehrát právě dnes, jen za pár hodin...

Do, Ti a Nebeská brána - Do a Ti jsou mimozemšťané, kteří v roce 1997 přitáhli k naší planetě obrovskou kosmickou lodí Hale-Boppovu kometu. Ve skutečnosti se jedná o entity, které ve svých tělech ukrývají klíče k Nebeské bráně. (Naposledy byly tyto klíče přítomny na Zemi před 2000 lety v Ježíši a jeho Otci.) Tyto entity jsou „nadlidské úrovně“ a objevují se společně se znamením na nebi. Přilétají, aby řádně připravené lidské bytosti mohly evakuovat do skutečného „nebeského království“. Jejich mluvčími byli Marshall Herff Applewhite (1931-1997) a Bonnie Lou Nettlesová (1955-1997). Byli kontaktováni v roce 1973 s odůvodněním, že jsou těmi svědky, o kterých hovoří biblická kniha Zjevení v 11. kapitole. Od roku 1975 tedy připravovali lidstvo na přílet dalších mimozemšťanů.

X-Meni jsou u nás dobře známí nejen díky filmové trilogii, která jako jedna z prvních ukázala, že i komiks z Marvelu může fungovat jako moderní velkofilm, ale i celou řadou komiksů, ať už z řady Komiksových legend, z časopisu Marvel Heroes, nebo z novodobého zpracování New X-Men geniálního scenáristy Granta Morrisona. Ovšem s příchodem nového filmu přichází i nová komiksová řada X-Men: První třída, v níž se už podle názvu podíváme do samých začátků Xavierovy školy pro mutanty a na první třídu zelenáčů ve složení Cyclops, Iceman, Beast, Marvel Girl a Angel, které známe jako ostřílené borce chránící školu budoucnosti. Film se rozhodně povedl a brázdí vody našich kin už delší dobu, teď uvidíme, jestli i komiks od u nás neznámých jmen dokáže být stejně zábavný...

Společnost CzechNetMedia, která provozuje Topzine.cz, magazín pro studenty a mladé lidi do 34 let, uvedla v pondělí 13. června do veřejného beta provozu svůj nový internetový magazín Fanzine.cz zaměřený na sci-fi, fantasy a horor. Podle ředitele médií CzechNetMedia Radka Langa se má Fanzine.cz stát jakousi trvalou žánrovou přílohou  Topzine.cz. Nový magazín vznikl z původní rubriky Hry a fantastika, která si za dva roky existence získala na oficiální stránce na Facebooku více než 4 tisíce fanoušků. Šéfredaktorem Fanzine.cz se stal bývalý editor rubriky Hry a fantastika Marek Hofman.

Když Karel Čapek roku 1935 napsal svůj snad neznámější román, Válku s mloky, jistě ani netušil, jak moc se bude jeho dílo o několik desítek let později podobat skutečnosti. Vzestup dělnické strany, uzurpování „životního prostoru“, válka... Četba knihy je naprostou nutností nejen pro sci-fi nadšence. Autor buduje dokonalou atmosféru a hrozba ze strany mloků, jež jsou obrazem nacismu, je díky civilnímu podání ze stránek doslova cítit. Nejen režisér a producent Tomáš Krejčí považuje Čapka za národní poklad, ale je to právě on, kdo stojí na pozadí vzniku filmové adaptace jednoho z nejzásadnějších fantastických počinů, které kdy vzešly z per českých spisovatelů, a přestože k úspěšnému dokončení projektu vede dlouhá a klikatá cesta, snaží se po ní kráčet dál.

M. John Harrison je dnes vzýván jako hlavní inspirátor hnutí new weird a pravdou je, že jeho Viriconium se jako netradiční dílo na pokraji science fiction a fantasy okořeněné skvělým literárním stylem jako předchůdce new weirdu přímo nabízí. Přitom především původní román Pastelové město (1971) dokáže bezpochyby zaujmout i milovníky klasické fantasy, ovšem postupem času se cyklus od klasické podoby žánru čím dál více vzdaloval... Nakladatelství Laser-books tak maže další velký dluh vůči světové fantastice, souhrnné vydání celého cyklu obsahuje nejen románovou trilogii, ale i doplňující kratší práce a je tak jistě zajímavým střípkem z historie fantastického žánru. Román vychází v omezeném nákladu dvanácti set kusů s předmluvou Neila Gaimana

Aštar, velitel čtvrtého sektoru průzkumné stanice Share v sobě objevil silné nadání pro jednání s lidskými bytostmi, a tak se konečně můžeme dovědět, proč nad námi flotila sil Světla bdí, jaká budoucnost nás čeká a také, která žánrová díla nejsou žánrovými díly, ale nenásilným zjevováním pravdy. Na rozdíl od Orthona se podařilo Aštarovi díky talentované pracovnici kravína kontaktovat velice schopného a učenlivého pozemšťana, pana Ing. Ivo A. Bendu. Moudrý velitel čtvrtého sektoru usoudil, že spisovatelé science fiction a vědci nejsou odolní pro tak náročný úkol, a vybral si člověka s technickým vzděláním, kterému samozřejmě pomohl úpravou DNA. Díky tomu se lidstvu podařilo přetlumočit nejen mnoho poselství a sdělení, ale také osvětlit některá tajemství vesmíru. Skutečná pravda o našem bytí není vůbec jednoduchá.