Richard K. Morgan si u nás v roce 2005 vybudoval dost slušnou pověst akčním románem Půjčovna masa, kterou spojuje prvky z díla Williama Gibsona s krvavými událostmi, jež by snad mohly zaujmout i nevděčné fanoušky Jiřího Kulhánka. Hrdina románu Takeshi Kovacs se pak o rok později vrátil v militárce Zlomení andělé a zahrál na trochu jinou notu, aniž by zklamal své příznivce. Od té doby se u nás objevily ještě dva samostatné Morganovy romány Brutální byznys a nedávno také Varianta 13, ale třetí a závěrečný díl s Kovacsem pořád nikde. Nyní našeho oblíbence čeká reinkarnace v podobě vydání celé trilogie v novém formátu a pod nevzhledným počítačovým obalem, který by vás však neměl odradit. Celá trilogie by měla vyjít najednou už 27. srpna!

Pětidílná komiksová minisérie z dílny Stevena Granta a Mikea Zecka (Avengers, The Defenders, The Hulk...), pojmenovaná prostě The Punisher (souhrnně vydaná jako Circle of Blood), si odbyla premiéru v roce 1986. Kromě nových Frankových zátahů proti zločinu přitom obsahovala rekapitulaci některých jeho dosavadních činů a celkem vtipným způsobem vysvětlila, proč doposud dělal, co dělal (například proč se konfrontoval se Spider-Manem) – tělem mu kolovala mysl ovlivňující droga. V dalším roce převzali štafetu scénárista Mike Baron a kreslíř Klaus Janson, jejichž stejnojmenná série čítá úctyhodných 104 dílů a vycházela dlouhých osm let. Mezitím ale tohle duo stihlo odstartovat ještě dvojici spin-offů – War Journal a War Zone.

Literární časopis XB-1 je z velké části věnován původní tvorbě, ať už jde o domácí autory kratších prací, nebo o jejich publicistické a výtvarnické kolegy. Vzhledem k ekonomické situaci na našem trhu zpravidla nejde o profesionály či snad dokonce členy naší malé redakce, ale o nadšené přispěvatele, díky jejichž nepříliš bohatě honorované práci můžeme každý měsíc vycházet. S většinou z nich spolupracujeme dlouhodobě a svou prací uvnitř i mimo časopis si dávno vydobyli nejen důvěru redakce, ale i našich čtenářů. Rádi však uvítáme i práce nováčků a bohužel zejména u nich tu a tam dochází k problémům, když se až příliš přiblíží k ať už známým či méně známým dílům svých kolegů. Každý podobný problém vrhá špatné světlo na kvalitu a snahu všech přispěvatelů našeho časopisu.

Je léto, a tak se i čtenář fantastiky může prostřednictvím nakladatelství Talpress symbolicky vydat na dovolenou. Samozřejmě s nikým menším, než je Sir Terry Pratchett, který vypustil mezi své fanoušky už čtyřiatřicátou (klobouk dolů, dámy a pánové, a poklonu až k zemi) Zeměplochu, tentokrát s dalšími příhodami Sama Elánia a tak trochu i Hlídky města Ankh-Morporku. Osobně jsem přesvědčený, že příběhy Hlídky patří k těm nejlepším z celé Zeměplochy (samozřejmě spolu s čarodějkami, Toničkou Bolavou a Fígly, mágy z Neviditelné univerzity, Vlahošem von Rosretem a Smrtěm), ale zde si musíme po většinu času vystačit pouze s Jeho Milostí vévodou z Ankhu, což může být pro mnohé šok. Nobyho ani Karotku ale netřeba oplakávat, alespoň od poloviny knihy...

Známá spisovatelská dvojice Damien Broderick a Paul di Filippo se v knize 101 Best SF novels from 1985-2010 zamysleli a pečlivě vybrali hned 101 nejlepších románů moderní science fiction (ostatně sám název je hezky vypovídající). Pro český trh to nedopadlo vůbec špatně, v překladu zde vyšlo 40 románů a některé další se připravují (stačí se podívat na úplný chvost seznamu). Objevila se i jména v žánru poměrně neznámá, přiznávám, že jsem dosud neslyšel o autorech jako jsou Rosemary Kirsteinová, Richard Powers či Liz Jensenová. Se zařazením většiny nelze než souhlasit, ovšem jako obvykle se tu skrývá pár diskutabilních titulů (zejména pak fantasy Naomi Novikové). Pro čtenáře SF to však může sloužit jako skvělé doporučení k další četbě...

Asi bychom nespočítali, kolik prapříšer i mutomonster či nových forem života povstalo na naší planetě, aby ohrozilo bezpečnost mnoha pěkně vypadajících lidí, sežralo/roztrhalo/polklo/zmutovalo padouchy a dalo vykvést novým citovým vazbám hlavních hrdinů. Tvůrci nízkorozpočtových snímků určených pro televizní vysílání či DVD trh se snaží diváky často zaujmout neuvěřitelnými kombinacemi témat. Nejsme tedy svědky pouze obvyklé bažiny jihu Spojených států či podzemních komplexů, ale i divoké džungle v různých historických obdobích nebo fantaskních planet. Nejinak je tomu i u dnešního filmu, který by se vlastně dal považovat za jakousi syntézu žánrů fantasy a sci-fi s vysloužilým komiksovým hrdinou v popředí. Ale začněme postupně a pěkně od začátku.

S upířími a jinými nadpřirozenými romancemi se v posledních letech roztrhl pytel a zdá se, že ani dnes zájem o ně výrazně nepolevuje. Neplatí to samozřejmě jen pro svět literární, neboť i v televizních obrazovkách a na plátnech kin se můžeme setkat s hrdiny, kteří nedají mnoha náctiletým slečnám (a jistě nejenom jim) spát. Zatímco ale Edward s Bellou z Twilight ságy nebo bratři Salvatorové z vcelku povedeného televizního zpracování Upířích deníků (The Vampire Diaries) se můžou někomu zdát už poněkud zaprášení a vyčpělí, stanice MTV vlila loňského léta romancím do žil novou krev seriálem Teen Wolf, běžícím nyní druhou sezónou. U nás se s ním můžeme setkat na obrazovkách televize AXN pod nepříliš zdařilým názvem Vlčí mládě, který může spíše odradit.

Někdy na přelomu let 2009 a 2010 se začaly plnit touhy příznivců romantických příběhů a nadpřirozených postav a do České republiky se ze zahraničí začaly epidemickou rychlostí šířit paranormální romance. Mezi nejznámější průkopníky upířích „paranormálek“ pro dospělé čtenáře patří Bratrstvo černé dýky od J. R. Wardové, Půlnoční rasa od Lary Adrianové a méně známí Strážci věčnosti od Alexandry Ivy. Ta stejně jako mnohé další autorky začínala psaním historických romancí. Pod jménem Deborah Raleighová jich od roku 2000 napsala více než dvě desítky. V roce 2007 spatřila světlo světa první paranormální romance ze série Strážci věčnosti (Guardians of Eternity). Během krátkých pěti let se série rozrostla na devět knih a tři novely.

Obsah čísla 8/2012

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 6. 8. 2012

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Kdo by to byl řekl, že od doby, kdy poprvé vyšla kniha Noční rasa (nebo také v originálu Cabal), uplynulo už téměř čtvrt století. Naštěstí patří k tomu typu literatury, kterému čas neublíží. A to z jednoduchého důvodu - je to příběh o lidech, o jejich touhách, o jejich hledání sebe sama, a to se nikdy nemění. Clive Barker rád zkoumá hraniční situace, ve kterých se osud jeho hrdinů zvrátí do nečekaných směrů, stejně tak je známý lehkostí, s jakou dovede podat krásu v hrůze, násilí ruku v ruce s láskou a hluboce ukryté zvrácenosti za maskou normality. Převrací klasické role - lovci se stávají pronásledovanými, mravní autority bestiemi, mrtví živými a živí mrtvými a mezi nimi se pohybuje nešťastný hrdina Aaron Boone, toužící spočinout konečně hluboko pod zemí.

Svéráznou dvojici čarodějů Moire a Desmonda znají čeští čtenáři díky časopisu Pevnost už od roku 2003, kdy se objevila první povídka této série z pera spisovatelky Petry Neomillnerové. Poprvé byly kratší příběhy cyklu Písně čarodějky vydány souhrnně ve sbírce Vlastní krev (Triton, 2006) a následně se čtenáři dočkali rovněž románů Nakažení (Fantom Print, 2007) a Hon na lišku (Epocha, 2011). Nakladatelství Epocha se nyní rozhodlo vydat kompletní kolekci všech osmi povídek série ve sbírce Rudovlasá - Cesta čarodějky, která by se měla objevit na knižních pultech na přelomu srpna a září. Vedle povídek z Vlastní krve a Pevnosti se zde objeví i jedna zbrusu nová práce a kniha se navíc dočkala opravdu překrásné obálky skvělého Romana Kýbuse.

Frank Castle, alias Punisher, není mezi českými příznivci komiksu neznámé jméno. Zásluhu na tom nese především nakladatelství Crew, které u nás sborníky s dobrodružstvími marvelovského antihrdiny vydává. Samozřejmě ne všechny – jde pouze o výtah toho nejkvalitnějšího, tedy příběhů z pera živoucí legendy, scenáristy Gartha Ennise, jehož lze označit za komiksovou obdobu Quentina Tarantina. Každopádně slovo "pouze" je na místě, protože Punisherovo zrození se datuje už do roku 1974, a tak by možná nebylo špatné si o tomhle cynickém chlápkovi, který vyhlásil krvavou vendetu všem mafiánům, vrahům, násilníkům, drogovým dealerům, psychopatům, sadistům, pedofilům a všemu dalšímu, co považuje za odpad lidské společnosti.

Nakladatelství Laser-books pokračuje s nabídkou lehkého letního čtení a pro všechny příznivce díla polského autora Andrzeje Pilipiuka připravilo jeho novou knihu Upír z činžáku. Tentokrát se (téměř) nedostane na populárního pijana a exorcistu Jakuba Vandrovce a dokonce ani na oblíbené magické příběhy sestřenek, těšit se můžete na zcela nový příběh, který českým čtenářům přiblíží život v komunistickém Polsku a pro mnohé starší čtenáře půjde o tu nostalgické, jinde zase spíše úlevné vzpomínání. Takový upír totiž nemá v Polské lidové republice lehký život, nějaké aristokratické chování se tu rozhodně netoleruje a veškerá temná a zlovolná šlechtická sídla byla samozřejmě znárodněna. I upíři se musí zařadit mezi spořádané občany a spolu s nimi vzhlížet ku světlým zítřkům...

Když vám je jednadvacet, myslíte si, že vám svět leží u nohou. A když je vám jednadvacet století, tak vám u nohou doopravdy leží. Stejně jako ryšavému mladíkovi s potetovanou pravačkou, který je ve skutečnosti pravým a navíc posledním žijícím druidem. Siodhachan Ó Súilleabháin, který dnes používá jméno Atticus O’Sullivan, se už od doby železné protlouká světem a úspěšně odolává vražedným pokusům, jež proti němu podniká starý keltský bůh lásky Aenghus Óg. Atticus totiž vlastní mocný meč Fragarach, který dokáže proniknout jakoukoliv zbrojí a po němž Aenghus prahne. V současné Arizoně, kde si útěky znavený druid otevřel obchod s okultními potřebami a rozhodl se na chvíli zklidnit svůj život, se však pomalu začíná schylovat k finálnímu konfliktu.

Kanadský spisovatel Guy Gavriel Kay sice stále ještě bojuje o přízeň českých čtenářů, ovšem i tak se mu podařilo v českém překladu publikovat svou téměř kompletní románovou tvorbu. Nakladatelství Argo se po klasické fantasy trilogii Fionavarská tapiserie rozhodlo vydat jeho dosud nejnovější dílo - historický román s lehkými prvky fantastiky Pod nebesy, v němž nás zavede do feudální Číny za vlády dynastie Tchang. Příběh se pak soustředí na syna proslulého generála, jenž si svými činy vyslouží neuvěřitelný dar od vládnoucí princezny - dar dvou set padesáti sardských koní. Dar, kterého je hoden snad jen sám císař a komukoli jinému hrozí přinést nebezpečí ztráty života. Máte-li rádi historickou fantasy, pak je román Pod nebesy pro vás přímo povinnou četbou.