Žijeme v časech hněvu. Křik a řev jsou běžné v politických debatách. Urážky a nenávist jsou vnímány jako cesta kupředu. Platíme rozhořčením, a ignorance je naším prokletím. Jeden autor to předvídal: Harlan Ellison. Každý fanoušek sci-fi by měl znát Harlana Ellisona, jenž za svou více než šedesátiletou spisovatelskou dráhu napsal přes sedmnáct set povídek včetně klasik jako Nemám ústa a musím křičet, Smrtipták („The Deathbird“) a „Kaj se, Harlekýne!“ řekl Tikytak. Nenazývejme ho ale pouze autorem science fiction. Jeho příběhy se pohybují napříč žánry od sci-fi přes fantasy až k hororu, od detektivek k mainstreamu. Ellison psal slipstream dříve, než tento termín přišel na svět. Ellison obdržel devět cen Hugo, čtyři Nebuly a spoustu dalších cen...

Obsah čísla 7/2018

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 7. 2018

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Věkové doporučení na úvodním svazku komiksové série Pochmurný kraj (v originále Harrow County) upozorňuje, že kniha obsahuje násilí a hororové scény, a proto není vhodná pro děti do čtrnácti let. Další dílo z produkce amerického vydavatelství Dark Horse, o jehož český překlad se postaralo nakladatelství Comics Centrum, skutečně slibuje náležitě temnou zábavu – stačí ho jen letmo prolistovat a upoutají vás příznačně pochmurné, tmavé panely malované akvarelem, za něž je zodpovědný talentovaný Tyler Crook. Dostojí však příslibu hrůzostrašné zábavy i samotný příběh z pera scenáristy Cullena Bunna, kterého domácí čtenáři znají pouze z několika klasických marvelovek? Opravdu nás v Pochmurném kraji vyděsí ona „hejna běsů“, dle nichž se první díl série jmenuje?

Skupina stolních her označovaných jako Arkham Horror Files vychází ze světa H. P. Lovecrafta a jeho nezapomenutelného kultu Cthulhu. Díky vydavatelství Blackfire se už můžeme těšit z českých lokalizací Arkham Hororu, Eldritch Hororu a nedávno se překladu dočkala i druhá edice Panství hrůzy. Hry se od sebe naštěstí v mnohem liší a každá z nich přináší skutečně jedinečný zážitek z hraní. Panství se vymyká především tím, že si prozatím nejvíc z jmenovaných titulů zakládá na důstojném vyznění atmosféry tak dobře známé z děl mistra H. P. Lovecrafta i na jeho lásce k děsuplným příběhům, což je dosaženo především možností vyprávění ve stylu počítačových adventur. Příběh zde hraje prim a vaše rozhodnutí je stěžejní.

Řada čtenářů vnímá G. R. R. Martina pouze skrze Píseň ledu a ohně, ohromně úspěšnou, byť zatím nedokončenou fantasy ságu, která si získala nesmazatelné místo v síni slávy těch nejlepších fantastických příběhů všech dob. To je samozřejmě pochopitelné, jak ale každý poučenější fanoušek fantastiky ví, zároveň i dost nespravedlivé. Martin se nechal pohltit světem Západozemí až ve zralém věku, s už bohatou kariérou v zádech, ověnčenou řadou žánrových cen včetně těch nejprestižnějších. Patří mezi ty fantasty, kteří se suverénně pohybují v prostředí nejrůznějších poloh a stylů, napsal řadu skvělých science fiction i hororových příběhů. Zároveň nelze zapomínat na skutečnost, že jde o skvělého povídkáře, této formě dával v prvních desetiletích tvůrčí kariéry zřetelně přednost...

Kde pořád berou ty ostrovy? Poslední projekt nazvaný sebejistě Jurský svět před pár lety ztroskotal a nyní se na dinosaury ovládaném a lidmi opuštěném ostrově probudila k životu sopka, která má za riskantním genetickým experimentem udělat tlustou čáru a jednou provždy vrátit slávu druhohor do muzeí a na stránky učebnic. Ale je zde ještě jedna šance, další ostrov, bez sopky a přitom stranou civilizace. Záchranná akce se neobejde bez dokonalé znalosti prostředí, pročež se na scénu vrací dvě známé a osvědčené tváře, tedy Chris Pratt a Bryce Dallas Howardová. Všechno ostatní je nové a hlavně jiné, nikoli větší, barevnější a hlučnější, ale jiné. Tedy přesně takové, jaké jsou všechny filmy Juana Antonia Bayony…

Když se v únoru rozdávaly zlaté sošky Oskarů, byl Del Torův film Tvář vody jasným favoritem. Jeho tvůrci šli na pódium celkem čtyřikrát a nakonec i kvůli převzetí ceny za nejlepší film. Avšak ani přes nesporné produkční kvality si většina fanoušků barvité filmografie Guillerma del Tora tento film nezařadí mezi jeho nejlepší díla, přestože původní scénář pracující s romantickým příběhem o krásce a netvorovi nabídl ve filmovém zpracování příjemnou retro atmosféru studené války v průběhu šedesátých let minulého století. Stejný příběh je v literární podobě výsledkem už druhé spolupráce Del Tora s žánrově spřízněným autorem hororů a thrillerů Danielem Krausem, s nímž se místo divácké pozornosti tentokrát uchází o čtenářovu fantazii…

Vladimír Šlechta střídá pod vlajkou nakladatelství Brokilon v posledních několika letech dva ze svých oblíbených cyklů s železnou pravidelností. Ve svém na novinky bohatém roce 2015 to byli vedle Roku Havrana a tolkienovského Tajemství Morie oggerdovští Lovci přízraků, o rok později pohraniční Kukaččí mláďata a ve stejném duchu se v posledních dvou letech prostřídaly rovněž sbírka Já, Gowery a nedávno vydaný román Hořící přízraky, který volně navazuje právě na předcházející "Kukačky", přestože se autor dušuje, že jde o knihu samostatnou a pokud se nebudete bát spoilerů, můžete se do Šlechty pustit právě touto knihou. U čtenářů našeho webu lze ovšem znalost předchozích knih předpokládat, takže se můžete směle pustit do naší ukázky...

Dojít až na konec cesty se může jevit jako malicherný cíl, leckdy jde ale o úkol nadmíru povznášející, zvláště když se jedná o dlouhou a namáhavou pouť. Karlu Jeriemu, jednomu z nejpozoruhodnějších tuzemských komiksových tvůrců, se to podařilo na výbornou. V roce 2013 nám představil úvodní díl chystané trilogie Candide s podtitulem Král Bulharů, svéráznou, moderní adaptaci Voltairovy novely o naivním mladíkovi, na kterého během jeho pestré životní cesty čekají četné nástrahy krutého světa, v němž není nouze o války, spiknutí a zásadní filosofické otázky, nemluvě o osudové lásce. V roce 2015 se objevilo pokračování s podtitulem Velký inkvizitor a konečně letos se po všech stránkách barvitý epos klasického evropského střihu uzavírá v knize Eldorádo.

Nakladatelství Carcosa se rozhodlo rozjasnit příznivcům hororu jejich pochmurné, marné a tragické životy plné bolesti, děsu a nevýslovných hrůz. Nejdříve je obšťastnilo reprintem sbírky povídek samotného H. P. Lovecrafta. Následně je vystavilo bizarním hrůzám, jež se doposud utěšeně skrývaly ve Strašidelné vagině úchylného Carltona Mellicka III a nyní je v antologii Kingova nejvěrnějšího internetového stalkera jménem Hans-Åke Lilja (za takové by se nemusela stydět ani leckterá temná božstva) zahrnou celou řadou hrůzostrašných příběhů pocházejících ze zmučené fantazie autorů jako Stephen King, Ramsey Campbell, Jack Ketchum, Clive Barker či John Ajvide Lindqvist. A my máme tu drzost vám knihu doporučit prostřednictvím knižní ukázky...

Každý obor má svého génia. Géniem filmové scenáristiky v oblasti tvorby pro děti a mládež byl bezpochyby Ota Hofman. Spisovatel vládnoucí nesmírně sevřeným, dynamickým stylem, využívaným ovšem zejména v psaní pro film. Autor, který dovedl neobyčejně skloubit smysl pro civilní příběh s fantastickým vyprávěním. Pro fanoušky sci-fi pochopitelně především autor seriálu Návštěvníci, ale i mnoha dalších děl, možná ne tak známých. I s těmi vás seznámí kniha Poutník světem fantazie Ondřeje Slaniny (vydal Charon media). Publikace obsahující množství fotografií a reprodukcí plakátů i knižních obalů poskytuje poměrně důkladný přehled Hofmanovy tvorby. Byla připravena v úzké spolupráci s autorovým synem Ottou...

Vydání více než tisícistránkového souboru všech kratších prací jednoho ze zakladatelů vědecko-fantastického žánru je bezesporu výzvou, obzvláště na malém a přebujelém českém trhu, jenž povídkovým sbírkám obecně příliš nepřeje. Nakladatelství Plus se této výzvy přesto nezaleklo, i když objemný soubor z rozumných důvodů rozdělilo do tří knih. Vynálezci zázraků, první svazek sebraných povídek H. G. Wellse, navazují například na podobně velkoryse pojaté Spisy H. P. Lovecrafta. Čtenářům se tak dostávají Wellsovy kratší práce z let od 1888 do 1896, ať už ve starších překladech Vladimíra Svobody, či v případě méně známých a přetiskovaných povídek v nových překladech Sylvy Ficové, Markéty Musilové a Richarda Podaného...

Legendárního francouzského komiksového kreslíře Jeana Henri Gastona Girauda není potřeba představovat. Výtvarník mezi komiksovými fanoušky známý pod pseudonymem Moebius se nesmazatelně vryl do povědomí českých fanoušků komiksu především svou častou spoluprací s neméně věhlasným scenáristou Alejandrem Jodorowským (Incal, Andělské drápky, Šílená ze Sacré-Coeur), ale také bezhlasým příběhem Arzach vytvořeným dle vlastního scénáře, anebo nedávno vydaným výborem kratších prací Dlouhý zítřek a další příběhy. Moebius je celosvětově uznávaným géniem komiksové kresby, ovšem jako scenárista nijak zvlášť neproslul. O to větší zvědavost vzbuzuje objemný Svět Edeny, jenž se skládá z několika souvisejících částí...

Dvacátý čtvrtý ročník herní výstavy E3 se tradičně nesl v duchu velkých oznámení, která ovšem díky neodbytnému tlaku internetu a podezřele načasovaným únikům informací mnohdy nebyla příliš překvapivá. V průběhu konferencí, jež výstavě tradičně předcházejí, nepřišel žádný ze zavedených hráčů na trhu s konzolemi s hardwarovou novinkou. Na tuhle strunu začnou s největší pravděpodobností hrát až příští rok. Přesto je zřejmé, že vývojový cyklus současné generace konzolí je u konce, vývojáři nyní dokážou jejich výkon využít naplno a díky tomu se na konzolích PS4 a XBox One budou v následujících dvou třech letech objevovat po technické stránce ty nejlepší možné hry, což potvrzuje i několik desítek trailerů a gameplay ukázek...

Americký spisovatel Andy Weir před několika lety zazářil svým debutovým románem Marťan. Kniha zprvu prodávaná na Amazonu samotným autorem slavila úspěch a smlouva s profesionálním nakladatelstvím na sebe nenechala dlouho čekat. Kombinace vědy a dramatického dobrodružství sympatického marťanského trosečníka Marka Watneyho zapůsobila na tisíce čtenářů a prodeje záhy znásobil zdařilou filmovou adaptací zkušený režisér Ridley Scott. Po letech čekání přerušovaného řadou knih napsaných „v duchu bestselleru Marťan“ jsme se konečně dočkali autorova dalšího románu. Jeho Artemis je napínavý příběh, jenž se odehrává v malé měsíční kolonii v osmdesátých letech jednadvacátého století…