Co víc by si mohl tvůrce komiksu pro své nejznámější dílo přát než velkorozpočtovou filmovou adaptaci? Jean-Claude Mézières, kreslíř jednoho z nejslavnějších evropských komiksů Valérian and Laureline, by jistě nepohrdl vyjádřením George Lucase, v němž by slavný režisér konečně potvrdil, že pro Hvězdné války skutečně čerpal inspiraci právě ze stránek komiksů o dvojici časoprostorových agentů. Na druhou stranu Luc Besson „valeriánskou“ inspiraci v případě Pátého elementu nikdy neskrýval a jako někdo, kdo už Valeriana v podstatě jednou natočil, se zřejmě ukázal být vhodným kandidátem. K padesátému výročí od uvedení prvního příběhu v časopisu Pilote tedy přivedl do kin film, jehož rozpočet činí závratných dvě stě milionů dolarů.

Až vám bude vrtat hlavou, jak rozeznat hipsterského Yettiho od těch ostatních, až budete přemýšlet, jak mocnou zbraň můžete stvořit z obyčejné gumičky na vlasy a při nesnázích volat svatou Marii Curie, s největší pravděpodobností jste byli nejen ovlivněni, ale doslova vtaženi do dobrodružných příhod Záleskautek, dalšího z komiksových počinů nakladatelství Paseka. Tábornickým dobrodružstvím tak, jak je známe z knížek Jaroslava Foglara, už v moderní době odzvonilo, ovšem i přes naše uspěchané a technologiemi protknuté návyky má objevování soužití s přírodou stále cosi do sebe. Čtveřice Shannon Wattersová, Grace Ellisová, Noelle Stevensonová a Brook Allenová se rozhodla přiblížit kouzlo skautského života...

Píše se rok 2052. Lidstvo se už téměř zvládlo vyhubit atomovkou a nyní umírá jedno ze sedmi dosud přežívajících měst. Ve spodních patrech vertikálně členěného Attiona City propuká epidemie neznámého viru, posledního hřebíčku do rakve chátrajícího ghetta – Downtownu. Přestože ti, kdo drží v rukou otěže města, žijí na míle vysoko, zdá se, že skuteční vládci a zároveň i nepříliš typičtí hrdinové se rodí právě zde, v rozkladem prolezlé temnotě zrozené v debutovém románu třiadvacetiletého spisovatele Pavla Bareše, jehož dílu dalo šanci brněnské nakladatelství Host v rámci své neustále rostoucí pozornosti vůči fantastickému žánru, chvályhodně bez rozdílu, zda jde o tvorbu zahraniční či domácí…

Počet filmových premiér se ve druhé polovině prázdnin neuspokojivě smrštil na minimum, jakoby si i kinosály chtěly oddechnout předtím, než dorazí podzimní filmová nálož. Ovšem i tak si z naší pravidelné nabídky, která s fantastikou místy jen koketuje, můžete vybírat. Z nežánrových filmů můžeme upozornit na domácí snímek Křižáček Václava Kudrnky s Karlem Rodenem v hlavní roli, jenž je dle ohlasů určen spíše pro náročnějšího diváka. To nový film Jana Svěráka Po strništi bos bude zřejmě cílit na co nejširší diváckou obec napříč generacemi. Po delší době se v našich kinech představí i původní slovenský snímek, kriminálka Petera Bebjaka Čára. Z dalších zahraničních snímků zmiňme komediální drama Gastóna Duprata a Mariano Cohna Vážený občan...

Jedenáctiletá Rose Franklinová se při projížďce na kole v okolí Deadwoodu v Jižní Dakotě náhle propadne pod zem. Ocitá se v krychlové místnosti, která je obložena panely s neznámými zářícími znaky. Samotná Rose leží na dlani obrovské kovové ruky, která vyplňuje celou místnost... Spící obři jsou debutovým románem kanadského spisovatele Sylvaina Neuvela a zároveň prvním dílem plánované trilogie se souhrnným názvem Akta Themis. Kniha v roce 2016 zaznamenala na anglo-americkém trhu značný úspěch a studio Sony Pictures už si pojistilo práva na filmovou adaptaci. U nás vychází díky nakladatelství Knižní klub se zajímavě graficky řešenou obálkou, i když se budete během čtení obávat, že otvorem vystřiženým v obálce o něco zachytíte a knihu si tak potrháte…

Už v roce 1968 mohli diváci zahlédnout Charltona Hestona, o jehož záda se na vraníkovi opírala unavená Linda Harrisonová, v dnes kultovním sci-fi snímku Planeta opic. Přes mnohá pokračování a nepříliš povedený remake režiséra Tima Burtona z roku 2001 zavítalo před šesti lety do kin Zrození planety opic, které díky novátorskému přístupu k látce sklízelo velmi kladné ohlasy u diváků i kritiky. Nedávno vstoupil na scénu třetí díl plánované trilogie uvozující původní příběh zrozený v podobě románu francouzského spisovatele Pierra Boullea a spolu s ním se vrátil rovněž vůdce opičího národa Caesar. Válka o planetu opic začala a na počest původního snímku se v ní vrací i výše zmíněná němá Nova. Dokázali tvůrci uspokojit nemalá očekávání diváků?

Román Jeffa VanderMeera Anihilace se v zahraničí i u nás dočkal obrovského kritického i čtenářského ohlasu a lze navíc předpokládat, že zájem čtenářů ještě vzroste po uvedení chystaného filmu režiséra Alexe Garlanda s Natalie Portmanovou v hlavní roli do kin. Fantaskní, chvílemi až hororová výprava do tajemné Oblasti X přiměla nejednoho čtenáře zatajit dech a útlý svazek nepustit z rukou před dočtením. VanderMeer se k Oblasti X, jejíž potenciál zdaleka nevyčerpal, rozhodl vrátit v navazujících svazcích Autorita a Akceptace. V česky nedávno publikované Autoritě se ovšem přímo do Oblasti X znovu nepodíváme – místo toho zůstaneme na opačné straně hranice, v organizaci Jižní Zóna dohlížející na záhadnou oblast po několik desetiletí…

Číst mezi řádky znamená vnímat z určitého díla i to, co není přímo vysloveno. Pomocí kritického myšlení dychtivě lapat naznačené i netušené souvislosti, které by měly v mysli vybuchnout za pomoci ideového doutnáku zapáleného ponoukajícím autorem. Právě o takový přesah se snaží tvůrci komiksové série Mezi řádky – scenárista Mick Carey a kreslíř Peter Gross. Vytvářejí pro čtenáře hru postavenou na historických základech, popkulturních odkazech, a především na znalosti rozmanitých literárních děl publikovaných napříč lidskou historií. Ani čtvrtá kniha neopouští styl pomalého vyprávění plného náznaků, úvah, nečekaných zvratů, ale i slepých uliček, změn rytmu a dějových odboček. Ostatně vše krásně stvrzuje samotný podtitul: Leviatan.

Izraelský autor science fiction Lavie Tidhar se čtenářům časopisu XB-1 představil například v povídkách "Vůně pomerančovníků" a "Aféra Šangri-la". V minulém roce knižně debutoval na českém trhu románem Muž leží a sní (2014), ve kterém Německo ovládli místo Hitlera komunisté, a zdá se, že šlo o debut úspěšný, protože nakladatelství Argo letos přispěchalo s románem Usáma (2011), za který si autor vysloužil Světovou cenu fantasy a nominaci na Cenu britské asociace SF. Však má také Tidhar k Británii blízko, narodil se sice v izraelském kibucu a později žil i v Jižní Africe, Laosu nebo na Vanuatu, v současnosti však už delší dobu bydlí v Londýně. V českém překladu se můžeme těšit i na jeho mozaikovitý SF román Centrální stanice (2016).

Je to už pár let, co se bývalá vojenská základna v Bratronicích proměnila na druhý domov prapodivných deviantů a ztracených existencí z pustin postapokalyptického světa. Junktown: Město, ve kterém je možné téměř všechno. V jednu chvíli utrácíte v kasinu svá drahocenná Zetka a ani nevíte jak, už se rvete v aréně o svou čest, nebo v náboženské válce hájíte svou víru: Atom, nebo Benzín?  Ve dvou bunkrech, které slouží jako hlavní stage, probíhají různorodá vystoupení přes zavěšování lidí na háky až po rockʼnʼrollové nebo metalové koncerty. Zdá se vám to na váš vkus moc divoké? Nebojte, Junktown myslí i na ty, kterým vyhovuje spíše klidnější zábava. Můžete se schovat třeba do kina, kde si v klidu vychutnáte klasické postapo fláky...

Na krví zbrocené dlažbě špinavé ulice prohrávají svůj souboj pod náporem několikanásobné přesily nepřátel dva hrdinové, přeživší apokalypsy známé jako Černý mor. Záměrně na sebe strhli veškerou pozornost, aby svou nezištnou obětí zajistili včasný útěk zbylé čtveřice jejich společenstva, která tak bude moci pokračovat v boji v nadcházejících temných dnech. Poslední šíp se zakousne do těla vrávorající postavy, jež mohla být před příchodem Černého moru obyčejným vesničanem, poslední úder mečem utne hlavu tlusťochovi, odpornému sádelnatému zombíkovi se slinami u popraskaných rtů. Následně se na přeživší vrhne zbylý zástup a oni umírají pod tíhou mrtvých, trháni na kousky v děsivé agonii…

Spider-Manovy pavoučí sítě se na stránkách komiksu poprvé zachytily v roce 1962 a od té doby se jich drží tak, že mu to mnozí mohou jen závidět. Uplynulo úctyhodných padesát pět let plných rozmanitých dobrodružství a z Petera Parkera se na dlouhé časy stala jedna z nejvýraznějších komiksových postav. Marvel může být na svého pavoučího superhrdinu právem hrdý, však je také jedním z hlavních tahounů nakladatelství a své domovské stáji zajišťuje nemalé zisky. Ovšem podívejme se na věc i z jiného úhlu pohledu – po tolika letech je krajně obtížné vymyslet na Petera Parkera něco nového; originální dobrodružství, které by nepřipomínalo nic, co už tu bylo. Taková výzva se pro scenáristy může lehce proměnit v noční můru...

Kdyby nacisté vyhráli druhou světovou válku, historie by se nepochybně ubírala hodně děsivým směrem. Možná podobným tomu, který už v roce 1962 nastínil Philip K. Dick ve svém románu Muž z Vysokého zámku, za nějž obdržel prestižní cenu Hugo. Amazon se rozhodl potenciál alternativní dystopické historie proměnit v seriálový hit a zatím se mu to daří více než dobře. Způsobů, jak tuhle látku uchopit, bylo mnoho, tvůrci zvolili cestu kompromisu, kdy si z knižní předlohy berou jen základní kostru, motivy a některé postavy. V rámci filmového vyprávění se vydali směrem prostým filosofování, zato však s důrazem na větší diváckou atraktivitu. Rozehrávají tak v nápaditém univerzu příběh plný dramatických momentů…

Ctitelé klasické fantastiky, zejména pak science fiction s kořeny ve dvacátém století zřejmě nebudou souhlasit, přesto lze bez přílišného přehánění prohlásit, že dost možná žijeme na úsvitu nového zlatého věku fantastického žánru. Staří velmistři už odešli či už nepublikují, přestože se někteří dožili požehnaných let. Žánr se nebývale proměnil. Tolik diskutovaná diverzita s sebou vedle některých sporných až negativních projevů přinesla i neskutečnou otevřenost a nevídanou bohatost motivů. Ano, rovněž jistou rozmělněnost a nesoustředěnost, jisté ale je, že na angloamerické scéně předtím nikdy nevycházelo takové množství prací napsaných neangloamerickými autory. A nutno podotknout, že zajímavých, inovativních a žánr kupředu posouvajících prací...

Holandský spisovatel Thomas Olde Heuvelt vydal doposud pět románů a řadu povídek přeložených do mnoha světových jazyků. V roce 2015 získal za anglicky publikovanou povídku „The Day the World Turned Upside Down“ cenu Hugo a stalo se tak vůbec poprvé, kdy jedno z nejprestižnějších ocenění v rámci fantastického žánru získala překladová práce. Za česky vydanou povídku Tušoznalci z Dój Saket, přeloženou do anglického jazyka pod názvem „The Ink Readers of Doi Saket“, byl o rok dříve nominován na Huga i World Fantasy Award. V roce 2016 se prosadil na americkém knižním trhu hororovým románem HEX, jenž byl pro anglo-americké vydání zčásti upraven. Práva na vydání byla následně prodána do Brazílie, Číny, České republiky...