John Shirley to vzal v románovém příběhu ze světa her Halo pěkně od podlahy. A není se co divit, vždyť kdysi patřil mezi čelné představitele kyberpunkového hnutí, literárního směru, který sázel právě na dravost, akčnost a intenzivní vypravěčský styl. A takový je i jeho příspěvek do série Halo – brutální vesmírné bitvy se v něm misí s chladnými intrikami, hrdinství se rodí z krvavých činů a na pozadí těchto událostí se tvoří dějiny. Dějiny, z nichž vzejde agresor, kterému se bude muset lidstvo postavit, aby ho nepotkal stejný osud jako kdysi rasu Předchůdců… Kdoví, třeba nám jednoho dne Fantom Print nabídne i něco z jeho původní tvorby, kupříkladu slavnou kyberpunkovou trilogii Eclipse...

Z pohledu fanouška filmové fantastiky se první prázdninový měsíc jeví jako více než zajímavý. Sára Connorová se tváří v tvář opět setká s robotickými stroji z budoucnosti. Do filmového Marvel univerza přibude miniaturní superhrdina Ant-Man. S celou rodinou vyrazíme na animák, z něhož je cítit návrat starého dobrého Pixaru. Mrkneme i na tuzemskou klasiku režiséra Karla Zemana, jehož legendární snímek se dočkal zasloužené digitalizace. Odkryjeme roušku tajemství zahalující nový český film, jehož tvůrci slibují cestu za blíže nespecifikovaným pokladem. A na závěr vyrazíme na dokument, jenž vzdává hold muži, který v tuzemské filmové fantastice nebyl dosud překonán...

Stephen King patří k nemnoha jistotám, na které se příznivec fantastického žánru může bez obav spolehnout. Přestože se jeho věk důrazně blíží k číslici sedmdesát, tvůrčí elán rozhodně neztrácí a daří se mu natěšeným čtenářům servírovat další nové tituly. V roce 2014 tak do mistrovy bohaté bibliografie přibyly hned dvě nové položky, vedle svižné krimi Pan Mercedes to byl na Kingovy poměry další poněkud útlý román Revival, kritiky označovaný za návrat ke klasickému hororu. Dlužno říct, že se k této nálepce sám autor hrdě hlásí hned v úvodním poděkování, kde jmenuje velikány strašidelného žánru. Očekávání vyvolané poctou H. P. Lovecraftovi nebo Mary Shelleyové je rozhodně naplněno...

Tento víkend se jako každý rok udělovaly ceny Locus dle výsledků hlasování čtenářů stejnojmenného amerického odborného časopisu. V hlavních kategoriích slavil především Joe Abercrombie, jehož oceněná díla snad už brzy oceníme i u nás. Podruhé za sebou se dařilo i Ann Leckie, která své tažení za lovem literárních cen zahájila minulý rok. Většinu literárních kategorií opanovaly ženy, jak už bývá u žánrových cen v posledních letech zvykem. Některých oceněných a zejména nominovaných románů se dočkáme i v českém překladu, stejně jako vítězné antologie Darebáci sestavené hvězdným duem George R. R. Martin a Gardner Dozois, v níž se dařilo i jednotlivým povídkám. A pozadu snad nezůstane ani časopis XB-1...

Pokud jsme se minulý týden věnovali fenoménu japonského anime Evangelion, rozhodně bychom měli další článek věnovat jeho stěžejnímu tvůrci, japonskému scenáristovi, režiséru a herci Hideaki Annovi. Přestože jsme se totiž věnovali anime a tradici animované fantastiky na asijských ostrovech po dlouhou dobu, jeho jméno zůstalo dosud opomenuto. Hideaki Anno ovšem patří nejen mezi originální a významné tvůrce, jeho příběhy vynikají propracovanou psychologií postav, netradičními vizuálními sekvencemi i množstvím myšlenek a emocí. Ani jeho tvůrčí začátky nebyly nikterak hladké a osobní i profesní život poznamenalo množství komplikací. Představme si tedy jeho stěžejní práce...

Jsou partie, v nichž lze jen zvítězit, nebo zemřít. Velcí političtí hráči galaxie, císařství Algor a demokratický Menabaran, o tom ví své a povykování viridianských mírumilovných pacifistů na tom nic nezmění. Jenže nový premiér Menabaranu nehraje o trůny a desetiletí trvající šachová partie meziplanetární politiky mu připadá zoufale neefektivní. Jeho ambice – a především ambice těch, co ze stínů pohybují jeho figurkou – jsou mnohem větší… Základem jsou dvě dějové linie – algorsko-viridianská, zaměřující se na ne zcela dobrovolné manželství princezny Viktorie a císaře Andreje, a mezobaranská, v níž autoři oscilují mezi thrillerem a komentářem současného politického dění...

Komiksová revue Aargh! se za léta své existence stala známou a vyhledávanou značkou. Z fanouškovsky nadšeného fanzinu se vypracovala na regulérní časopis, který vychází za pomocí grantů a přináší přehled nejen o tuzemské, ale i o zahraničních komiksových scénách. V každém čísle je věnován prostor jedné zemi a tamním tvůrcům. V aktuálním čtrnáctém čísle se takto mimo jiné podíváme do Velké Británie, která je jednou z mála evropských zemí držících krok s celosvětovým komiksovým děním. A to nejen co se kvality samotných tvůrců týče, ale i zajímavostí produkce, která v daném teritoriu vychází. Jak se už stalo hezkou tradicí, čtenáři si mohou vybrat ze dvou variant obálky...

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii... Star Wars! Většina z vás si zřejmě velmi živě představila úvodní titulky a burácející skladbu zahajující každý film jednoho z nejznámějších fiktivních světů. Nepřekonatelný fenomén Hvězdných válek je tu s námi už bezmála čtyřicet let a za tu dobu se rozšířil do všech lidmi obydlených koutů naší malé planety. A kdo by se nechtěl alespoň na chvíli stát rytířem prastarého řádu Jedi, vesmírným pašerákem, lovcem odměn nebo pilotem bojujícím proti zlovolnému Impériu? Nyní máte možnost, stačí si jen sehnat pravidla a hodit kostkami. Vžít se můžete do mnoha různých rolí a do rukou se vám může dostat i světelný meč přímo lákající ke galaktickému dobrodružství...

Přestože ve svých dílech zpravidla nevyužívá fantastických prvků a vystačí si pouze se zlem ukrytým hluboko v každém z nás, patří Jack Ketchum k nejvýznamějším postavám moderního hororu. U nás se představil nekompromisním románem Po sezoně (1980) a český čtenář se dočkal hned necenzurované podoby známého díla. Tak jako u Ketchumova obdivovatele Stephena Kinga, i jeho téměř kompletní dílo bylo zfilmováno, a to včetně nově vydaného románu Dívka od vedle (1989). Místo kanibalské bandy primitivů se nám tentokrát dostane mnohem realističtějšího příběhu domácího násilí, které vás patrně vytrhne z vašeho dosavadního klidu a kdoví, jak se budete dívat na své okolí po přečtení knihy...

Ano, již dvacet let v Chotěboři pořádáme setkání příznivců sci-fi, fantasy a hororu. Za těch dvacet let jsme představili desítky herců a režisérů, spisovatelů a výtvarníků, vědců a odborníků, desítky divadelních představení i diskoték, stovky filmových projekcí a turnajů v počítačových a stolních hrách, tisíce přednášek a spoustu dalšího programu.  A letos přidáme další nášup zábavy pro fanoušky. Letošní jubilejní ročník byste si tak neměli nechat ujít. Jde přece o nejfantastičtějších 12 dní o prázdninách. 1.–12. července v Chotěboři se na vás těšíme my i autoři bohatého programu s více než patnácti sty pořady. A to už je pořádná nálož, aby si každý fanoušek fantastiky do sytosti vybral...

Jurský park je pasé, na bíločervené džípy sedá prach a původní červenožlutočerné logo je dobré tak akorát na podpal. Na zašlých zbytcích Hammondova snu vyrostl rovnou celý svět. Jurský svět. Postavte před turistu v zábavním parku nějakou atrakci, a jakmile si ji ozkouší, chce větší a úžasnější. Tohle ví i manažerka Claire v podání Bryce Dallas Howardové a tak jí není proti srsti nechat v laboratoři vypěstovat ultimátního křížence, který má být to nejskvělejší a nejúžasnější, co bude v Jurském světě k vidění. Jenže jak už to tak bývá, lidé podcení mnoho faktorů a kříženec Indominus Rex je najednou na svobodě. A jelikož je to pěkně chytrá potvora, musí být ten, kdo ji chce porazit, mnohem chytřejší…

Květnová nabídka knižních obálek domácích výtvarníků byla neobvykle bohatá a vybrat z nich bitevní čtveřici tak bylo velmi těžké. Nyní je na vás vybrat vítěze, jenž postoupí do závěrečných semifinálových kol a třeba se i stane novým vítězem. Pro jistotu ještě připomeneme bitevní pravidla – hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. Neváhejte se o ně podělit! Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovlivňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

„Nové vydání prvního dílu výjimečné ságy historické fantasy, která zaujme strhujícím dějem, živoucími hrdiny a realistickým ztvárněním drsných časů vikingských válečníků,“ takto nás láká nakladatelství Epocha na knihu českého spisovatele Jaroslava Mosteckého: Jdi a přines hlavu krále, která je zároveň prvním svazkem vikingské trilogie. Ta u nás začala vycházet v roce 1995 (první díl tehdy ještě pod autorovým pseudonymem Jeremy Shackleton). Ale co nám opravdu tato kniha přinesla, splnila očekávání a sliby anotace? Pokud jste se s Mosteckým ještě knižně nesetkali a hledáte příjemně dobrodružné čtení, lze úvodní svazek trilogie Vlčí věk s lehkým srdcem doporučit...

Po sérii článků, která byla věnována hlavně tvůrcům starého kontinentu, na chvíli odhlédněme od blízkých zemí a osvěžme se představením tvorby dalšího zajímavého režiséra z japonských ostrovů Kazuja Curumakiho. Od ryze uměleckých a experimentálních počinů přes evropský kyberpunkový debut se opět přesuňme mezi tvůrce současné anime generace uvyklé točit filmy pro nesmírně konkurenční prostředí. Dnes se tak vrátíme nejen k fenoménu, jakým japonské anime rozhodně je. Ačkoli Curumaki neudivuje a neokouzluje svět natolik jako režiséři ze studia Ghibli, jeho snímky se vyznačují zajímavými charaktery a silnou vizuální stránkou...

Před delší dobou se na webu XB-1 objevil článek věnovaný seriálu Jekyll, který měl odstartovat sérii příspěvků zabývajících se fantastikou v televizních seriálech. Pokud jste šestidílnou britskou minisérii Stevena Moffata dosud míjeli, můžete si článek dohledat (odkaz najdete na konci článku) a dohnat resty, protože seriálových genialit je vskutku hodně a není to tak dávno, co v jednom sloupku zabývajícím se tímto tématem Moffat napsal, že v televizi najdete poutavější scénáře a kvalitnější a propracovanější příběhy než na filmovém plátně, čemuž se mnohdy opravdu nedá odporovat. Dnes se podívejme na seriál, který je zvláštní v tolika ohledech, že je snad ani nelze vyjmenovat, přitom je aktuální a neskutečně skvělý.