Rok 1983, Sovětský svaz. Návrat sovětských kosmonautů se při sestupu z orbity komplikuje. Nahoru byli vysláni dva lidé, ale dolů se vrátili s nezvaným hostem. Vše je před veřejností řádně ututláno a přeživší jsou odklizeni s ujištěním, že se po nelehkém přistání zotavují. Doktorka Taťána Jurijevnaová mezitím sedí před lékařskou komisí v Moskvě, kde jí kvůli kontroverzním metodám hrozí ztráta licence. Díky svému netradičnímu přístupu se však dostane do hledáčku plukovníka Semidarova. Příslib záchrany kariéry je dostatečnou motivací a tak mladá doktorka odlétá na odlehlou vojenskou základnu v kazašské stepi. Tam zjišťuje, že kosmonaut Konstantin Sergejevič má v těle jakousi cizí entitu. Doktorka musí zjistit, zda lze vetřelce oddělit od jeho hostitele…

Náš výběr toho nejzajímavějšího ze zahraniční fantastiky prvního pololetí roku 2020 jistě není vyčerpávající, zvláště s přihlédnutím na jeho poněkud konzervativní ladění. Neváhejte a upozorněte na knihy, které v něm dle vašeho názoru citelně chybí, jakoukoli podobnou reakci pouze vítáme. Je rovněž nepřehlédnutelné, že produkci prvního pololetí ovlivnila celosvětová pandemie, se kterou se budou nejen žánroví nakladatelé vypořádat přinejmenším po celý letošní rok, pravděpodobně však ještě déle. Mnohé projekty byly pozastaveny, odsunuty, leckdy i zrušeny. V tomto ohledu se projevilo, jak věrní jsou čtenáři fantastiky, kteří neváhali nakupovat v čase zavřených obchodů přímo u nakladatelů...

Nastaly temné časy. Po otevření prastarého sarkofágu se na nic netušící svět vrhnou krvelační démoni rozsévající smrt a zkázu. V soubojích s nimi zemře nesčetně hrdinů, nicméně se stále ještě nacházejí další s nezlomnou touhou v srdci démonické řádění jednou provždy zastavit. V samotném závěru na ně čeká soupeř nejobávanější, sám arcidémon Malghazar s ostrými plamennými spáry a spalujícím pohledem se silou tekoucí lávy. Jedním z takových hrdinů se staneš i ty. Nezbývá než překontrolovat zásoby lektvarů, naostřit zbraně a probudit v sobě nekontrolovatelnou zuřivost berserka. Jen tak se lze dostat až k branám Sancta…

Produkce Comics Centra bývá návyková, tohle malé komiksové nakladatelství věnuje své produkci nadstandardní péči, otevírá dveře dokořán před fanoušky a při každé jejich návštěvě navíc nešetří úsměvy a dobrou náladou, přestože je vlastně vytrháváte z práce. Spolu s tím, že vybírají to nejlepší zejména z produkce amerického nakladatelství Dark Horse, jež proslulo nejen příběhy z neustále se rozrůstajícího světa Mika Mignoly, se nelze divit, že si kolem sebe postupem času vytvořilo nemalou komunitu věrných příznivců. Je tak těžké takřka jakékoli jejich novince odolat, přestože knihovna úpí pod návalem titulů, zvláště když do ní tu a tam vložíte nějakou tu jejich monstrózní lahůdku o velikosti knižního Moby Dicka. 

Jana Nečasová (nar. 1983) žila po studiích bohemistiky několik let v zahraničí a živila se mnoha různými profesemi. Po návratu se nachomýtla k pozici externí redaktorky v brněnském nakladatelství Host a dostala se tak zase k tomu, co jí zaměstnávalo hlavu odjakživa, k významu slov a jejich vzájemným vztahům. Postupně zjistila, že i s češtinou se dnes člověk může stát digitálním nomádem, a mnoho knih tak rediguje z různých koutů světa. Pracovala například na Pátém ročním období a Bráně z obelisků od americké autorky N. K. Jemisinové (v současnosti rediguje poslední díl Kamenné nebe) nebo na připravovaném románu Před bouří, úvodním svazku nové trilogie české spisovatelky Zuzany Hartmanové.

Komiksové nakladatelství Crew vydalo vloni dvě knihy nové série Requiem: Upíří rytíř a řekněme si to rovnou, je to velká věc. A to především proto, že se jedná o dílo kmotra britského komiksu, vpravdě legendárního scenáristy Pata Millse. Ten má na svědomí takové záležitosti jako třeba neúprosného Soudce Dredda, keltského bijce Sláina, nebo u nás méně známého ukrutníka Torquemadu. Kdo už měl s jeho tvorbu někdy co do činění, dobře ví, že Mills je starý provokatér. Ani tentokrát tomu není jinak a předkládá nám příběh německého vojáka Heinricha, jenž roku 1944 padne na východní frontě a vzápětí se ocitne v pekle. Ano, hlavním hrdinou je nacista. A aby to nebylo tak jednoduché, z jeho vzpomínek...

Příběh Pod vodou sleduje posádku podvodní stanice Kepler, která je umístěná jedenáct kilometrů pod hladinou Pacifického oceánu. Jde o nejhlubší vrt na světě a už úvodní titulky napoví, že se tu děje něco zvláštního. Nevysvětlitelné anomálie, záhadná zmizení a také otřesy. Společnost Titan Industries ovšem zametá všechny informace pod koberec. Extrémní tlak, naprostá temnota, klaustrofobické prostředí a neznámé živočišné druhy, které jsou nebezpečnější, než si domýšlivý homo sapiens myslí. Jediné slovo: Vetřelec. Pod vodou se kultovním filmem Ridleyho Scotta inspiruje hodně, pouze zvolil místo osamocení ve vesmíru izolaci pod vodou…

Když nakladatelství Paseka vydalo koncem loňského roku Kosmo knedlíky, nejnovější autorský komiks Craiga Thompsona, potěšilo vedle fanoušků tohoto nadaného amerického umělce, jenž se u nás skvěle zapsal grafickými romány Pod dekou a Habíbí, zajisté i příznivce dětských či rodinných komiksových sérií jako jsou Hilda a Záleskautky. A jásat mohou i milovníci science fiction – spolu s Violet, dívkou s fialovými vlasy se totiž vydáme na výpravu do vesmíru. Violet je obyčejné děvče žijící s obyčejnými rodiči v přívěsové kolonii v blízkosti vesmírné stanice určené pro zámožnější vrstvu. Její matka, švadlena, dostane nabídku na stanici pracovat

Švédský výtvarník, hudebník a spisovatel Simon Stålenhag je nepřehlédnutelným talentem. Jeho nejznámějším dílem je Smyčka, podzemní komplex největšího částicového urychlovače na světě, jenž po sobě zanechal v nepříliš hustě obydleném okolí zbytky často už rezivějících budov, fantastických strojů, ale i podivných zvířat. V okolí Smyčky je často možné i nemyslitelné, což se samozřejmě neobejde bez zásahů do života místních obyvatel. Smyčka vznikla nejprve jako soubor digitálních maleb zveřejňovaných autorem na internetu. Později byly tyto malby spojené nostalgickým vzpomínkovým příběhem shromážděny ve dvou knihách...

Knižní trh se hroutí a je pravděpodobné, že až budeme všichni beze strachu moci vyjít z našich domovů, bude vypadat zcela jinak, než jsme ho doposud znali. Nakladatelská činnost nikdy nebyla příliš výdělečnou, tedy alespoň pro většinu subjektů. Mnohá nakladatelství žila takzvaně „od výplatě k výplatě“. Také proto značnou část trhu ovládly mediální společnosti postupně skupující zajímavé nakladatelské značky. A protože se málokdo v této džungli vyzná, pokusím se na dalších řádcích letmo nastínit, jak vašim oblíbeným nakladatelům co nejvíce pomoci. Začněme tím, proč se vlastně obávat těžkých ekonomických dopadů na knižní trh, když si dle představ mnohých všichni mohou v dobrovolné izolaci či karanténě číst co duše ráčí...

Současný boj s koronavirem zasáhl nemilosrdně i knižní trh, a to na všech frontách od nakladatele až po tiskárny. Takřka ze dne na den a zcela neočekávaně se vše zastavilo a prodeje knih se propadly až téměř k nule. O způsobených ztrátách, ale i o výhledech do budoucna jsme si povídali s Veronikou Marhounovou z nakladatelství Planeta9. Planeta9 je zatím ještě mladé a malé nakladatelství moderní a klasické sci-fi, nicméně už se u čtenářů těší oblibě, jelikož vypouští na oběžnou dráhu například knihy Iaina M. Bankse, Petera F. Hamiltona či Adriana Tchaikovského. Otázka je, zda se na jejich knihy můžeme těšit i do budoucna?

Outsider, nová série HBO, je adaptací stejnojmenného románu Stephena Kinga, který u nás vyšel teprve loni (Beta-Dobrovský, 2019). Fanoušci krále hororu si na filmová zpracování v posledních letech nemusí stěžovat. V roce 2017 se z adaptace knihy To stal kasovní trhák následovaný několika menšími projekty, které sice tolik nezazářily, ale ostudu si rozhodně neudělaly (Geraldova hra, Doktor Spánek, seriál Pan Mercedes). HBO také naskakuje do vlaku „kingovské“ hrůzy a přináší podívanou, kde žánrový fanoušek ocení silnou atmosféru i slušnou dávku napětí. Za přispění výborných herců se tak můžete těšit na příběh, kterému nálepka „podle Kinga“ rozhodně sluší.

Deskoherní vetřelci! Tedy skoro. Hra Nemesis totiž skutečně čerpá z filmového Vetřelce, nicméně nedisponuje potřebnou licencí, a tak vetřelčí potvory v názvu vystřídal kosmický koráb jménem Nemesis. Ovšem co se týče zpracování a herního zážitku, nezavdá si se slizkým emzákem opatřeným dvojitými čelistmi téměř v ničem. Poté, co vás počítač probudí z hibernace, zjistíte, že jeden člen posádky je mrtev a nějaké monstrum si to vzalo zkratkou skrz jeho hrudní koš. Ale co dál? Částečná amnézie z dlouhého spánku situaci rozhodně nepomáhá a navíc se vám zdá, že vaši „společníci“ na vás nějak divně pokukují. Nuže? Nabít pulsní pušky a potichu našlapovat! Ticho opuštěných kajut, uliček a šachet nemusí být tak bezpečné, jak se na první pohled zdá…

Pravým fanouškům fantasy subžánru meč a magie zajisté neuniklo, že komiksové nakladatelství Crew začalo v minulém roce vydávat slavnou sérii Žoldnéř španělského výtvarníka Vicenta Segrellese. Daný subžánr sice stále žije a přinejmenším v literární formě se i nadále vyvíjí vzrušujícím novým směrem, ale přece jen se mu v dnešní době nedostává takové pozornosti jako kdysi. Nicméně retro obecně táhne, a přestože už dávno minula šedesátá léta, kdy výtvarné stránce fantastiky vládl Frank Frazetta, i léta sedmdesátá, kdy se o pozornost hlásil jeho následovník Boris Vallejo, nezbývá než doufat, že si Segrellesovo dítko let osmdesátých najde dostatek čtenářů, abychom se dočkali všech třinácti alb...

Při dnešním množství seriálů se stává, že jich spousta rychle vyšumí z hlavy, případně se ztratí v našlapané konkurenci. Ojediněle se však objeví kousek, v němž je od prvního okamžiku cítit něco jedinečného. Přesně takový dojem vyvolává Undone, krátkometrážní animovaná série společnosti Amazon. Undone nevypadá jako nic, co jste zatím mohli v televizi vidět, a od prvních minut přislibuje vtahující emotivní zážitek. Audiovizuální i vypravěčský. A pokud byl pro hlavní hrdinku usazený život tou nejhorší noční můrou, seriál Undone pro ni přichystal nejedno překvapení…