V roce 1995 se německý autor Klaus Teuber podílel na boomu společenských her svým výtvorem Osadníci z Katanu. Hra byla jednoduchá, zábavná a snadno si ji zahrál i naprostý začátečník, přesto měla jednu nevýhodu. Osadníky si zahrají tři až čtyři hráči, s případným rozšířením pět nebo šest. Mnozí však chtěli podobně uspokojivý zážitek i ve dvou. Na odpověď Klause Teubera se čekalo dlouhých patnáct let, ale výsledek rozhodně stojí za to. Knížata z Katanu jsou karetní hrou pro dva, kterou na český trh uvedla společnost Albi a my se jim dnes podíváme na zoubek. V malé čtvercové krabici najdete pravidla v českém a slovenském jazyce, celkem 180 čtvercových karet, dvě šestistěnné dřevěné kostky a dva dřevěné žetony...

Od nečekané smrti Michaela Crichtona, spisovatele, jenž celosvětově proslul především jako autor románových předloh k filmům Kmen Andromeda a Jurský park, uplynulo už pět let. Jako už to u úspěšných spisovatelů bývá, po jejich smrti se z autorských archivů můžeme leckdy dočkat příjemných překvapení ve formě dosud nevydaných prací. V Crichtonově případě šlo o romány Pirátská odysea (2009) a Mikro (2011), jichž jsme se v českém překladu dočkali s dvouletým zpožděním. Aktuálně vydávaný román Mikro byl v Crichtonově pozůstalosti nalezen jako pouhý náčrt, jehož rozvinutí dostal na starost americký spisovatel Richard Preston (mimo jiné autor předlohy k filmu Smrtící epidemie).

Červencovou nabídku jsme raději přeskočili a vrhli se rovnou na srpen, přičemž jsme se opět primárně zaměřili na domácí výtvarníky. Pro jistotu opět připomeneme bitevní pravidla – hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. V bitvě není důležité, zda jste příznivcem hororu či temně laděné science fiction. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. A neváhejte se o ně podělit. Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovlivňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

Laurell K. Hamiltonovou proslavila jak u nás, tak po celém světě její veleúspěšná románová sérieAnita Blakeová – lovkyně upírů, která v dnešní době čítá úctyhodných dvacet dva dílů a patří k nejslavnějším dílům paranormální fantastiky. Během psaní Anity však Hamiltonová dostala nápad i na jiný románový cyklus – a tak se zrodila dark fantasy série Merry Gentryová. V knižní edici Fantastická Epocha vychází pod názvem Pohlazení soumraku už druhý díl, a ani tentokrát nebude nouze o akci, napětí ani erotiku. Celkem se můžeme těšit na osm svazků série, která vycházela v rozmezí let 2000 až 2009. Uvidíme, zda se Merry zvládne vypořádat s intrikami a úklady své královské rodiny a vybojovat si právo na klidný život…

V Týdnu knihoven, který se letos koná už posedmnácté, nabízí Městská knihovna v Praze hned dvě akce, které by mohly zajímat fanoušky fantastiky. Pokud tedy nemáte na začátek října žádné kulturní plány, nastražte oči. V úterý budeme dokazovat, že když si víc než dvacítka zavedených i začínajících autorů myslí, že knihovny nejsou nuda, něco na tom bude. Důkazy jsou více než hmatatelné: „Nojo, má to 960 stran a váží přes kilo a čtvrt!“ tvrdí nakladatel. A ve čtvrtek se staneme svědky existencionálního střetu různého pojetí literatury. Jak obstojí náš bijec v konkurenci básníků, scenáristů a mainstreamových beletristů? Proti „buldozeru české fantastiky“ Jirkovi W. Procházkovi budou stát stejně zdatní šampioni z jiných žánrů. Těšte se na zápas století.

Brněnské nakladatelství Host nás letos potěšilo zajímavými romány Léky smutných od Pavla Gottharda, Mapa času španělského spisovatele Félixe J. Palmy či nedávno představeným Nonstop knihkupectvím pana Penumbry amerického autora Robina Sloana, jehož dílo sice prvky fantastiky postrádá, zato však disponuje snad všemi atributy, díky nimž by se přece jen měl čtenářům fantastiky líbit. Na konec září pak Host připravuje historický thriller s lehkým nádechem fantastiky Zlatý vlk od polského spisovatele Bartłomieje Rychtera, z něhož vám přinášíme ukázku. Román vyniká především poutavě vykreslenou dobovou atmosférou kdysi poklidného polského městečka na sklonku devatenáctého století...

Ačkoliv jsme se minule dotkli generace filmařů, u které nebylo samozřejmostí, že prošli filmovou školou či nějakou systematickou formou audiovizuálního vzdělávání, nejnovější generace tvůrců je už jiná a pozornost si také zaslouží. S technickým pokrokem a neuvěřitelnými trikovými možnostmi se posunuly nejen zobrazovací možnosti, ale vzrostla i obliba žánrových snímků a produkce audiovizuální fantastiky po celém světě prudce stoupla. Ovšem ani prestižní univerzita, jakou je například Harvard, nedokáže tvůrcům zajistit úspěch u diváků či pozornost producentů. V dnešním článku připomeneme dosavadní práci talentovaného a osobitého scenáristy a režiséra Darrena Aronofskyho...

Faktem je, že upírů je všude jak listí na podzim, ovšem na webových stránkách XB-1 jich zase tolik nepotkáte, a tak snad není od věci občas připomenout existenci dnes dost možná nejpopulárnějšího subžánru fantastiky. A protože jsme mediálním partnerem všech knih nakladatelství Brokilon, je to o důvod víc přinést vám ukázku ze třetího svazku románové série Upíři z Morganville. Ta si ve světě vede natolik dobře, že od prvního dílu vydaného v roce 2006 vyšlo už čtrnáct dílů a na závěr roku se připravuje patnáctý. Jak je vidět, pořád máme co dohánět a to i v zahraniční upírské fantastice. Navíc by nás zajímalo, kdo z vás si občas přečte nějakou tu moderní upírskou záležitost?

Hellboy je jedna z komiksových postav, které už dávno přerostly stránky vlastní série a žijí si tak trochu vlastním životem. Jako vše, co jednou prorazí do zářivého světa šoubyznysu, má i tento neúnavný rudý démon vlastní celovečerní filmy, trika, batohy a kdoví co všechno ještě. A samozřejmě především hordy fanoušků a nekritických uctívačů. Není se tedy co divit, že nakladatelství Comics Centrum připravilo na četné a hlavně neúnavné žádosti nové vydání vyprodaného druhého svazku jeho temných dobrodružství Hellboy: Probuzení ďábla. A dle jejich zvyku opět v upravené podobě a navíc s možností koupě spolu se stylovým zapalovačem, s nímž si on sám tak rád zapaluje obří doutníky.

I na Slovensku vycházejí zajímavé žánrové knihy a je tak trochu škoda, že se jim u nás nevěnuje příliš velká pozornost, pokud tedy nejsou přeloženy do českého jazyka. Slovenskou spisovatelku Lívii Hlaváčkovou neznáme pouze z četných českých conů, kterých se často zúčastňuje, ale například také z časopisu Pevnost a z různých antologií. Vystudovala medicínu a na její tvorbě je znalost lidské anatomie a s tím spojené znalosti četných způsobů, jak může člověk zemřít, rozhodně znát. V současnosti pracuje ve farmaceutické firmě, která se věnuje klinickému zkoušení nových léků a přístrojů. Ve volných chvílích přispívá na svůj blog, kde vedle odborných článků ze světa filmu publikuje rovněž fantasy detektivku na pokračování...

Obrazy Erika Fortuneho jsou zvláštní, tajemné, jemné i strašidelné a zároveň si nad nimi budete lámat hlavu, minimálně ze dvou důvodů. Jednak nic neříkají přímo, působí jako mnohovrstevné sny, a proto jejich interpretace závisí na osobnosti a rozpoložení každého jednotlivého diváka. A za druhé tu je Fortuneho technika. Kdo zná triky digitálních umělců, možná by si tipnul, že vznikly v počítačovém programu. Nic však není od pravdy víc vzdáleno, protože Fortune počítače ve své práci nepoužívá vůbec a spoléhá se jen na barvy a štětce. Dokáže dosáhnout přesvědčivého 3D efektu, jasného světla a hlubokého stínu, nebo rázné dynamiky v pohybu postav, ale využívá je tak, aby nekopírovaly realitu.

Obsah čísla 10/2013

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 1. 10. 2013

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Přežít do dalšího dne. Držet se party a splnit kvótu. Nemít hlad. Vyhnout se výprasku od zfetovaného táty. Mít rozum a taky kliku, dají-li Sudičky. Tak vypadá život dospívajícího Nailera Lopeze, rozbírače lodí ze slumu na pláži ozdobené rezavějícími vraky dávno mrtvých tankerů. Jejich vyhřezlé útroby jsou rájem pro lidi kuchající všechno, co se dá prodat do sběru. V dálce na mořském obzoru se prohánějí bělostné klipry uhánějící nad hladinou s větrem o závod. Ale snít je nebezpečné. Tomu, kdo se zasní, se může i chvilka nepozornosti ošklivě vymstít. A spoléhat se na záchranu někým jiným se nevyplácí. Každý koneckonců chce být Klikař – a je ochoten tomu obětovat všechno.

Vzato kolem a kolem by dnes skalní scifisti za pořádné vesmírné dobrodružství snad i stříleli, bohužel na prodejích to není moc vidět. Kdepak jsou Alastair Reynolds, Peter F. Hamilton či John C. Wright? Neal Asher u nás vychází jednou za dva roky a můžeme být rádi. Edita Dufková ukázala, že česká spejska by snad mohla být odpovědí a uvidíme, jak si povede duo Hlávka/Vybíralová. Jakousi zahraniční protiváhou by se snad mohl stát obsáhlý románový cyklus Jamese S. A. Coreyho, což je pseudonym autorské dvojice Daniel Abraham (u nás dobře známý knižně i ze stránek XB-1) a Ty Franck (asistent samotného GRRM). Pokud už si scifisti nekoupí tohle, pak už tu bude občas vycházet jen Star Trek a to ještě kdoví jestli...

Slovenský elektronický sci-fi časopis Jupiter jsme vám představili docela nedávno v rozhovoru s jeho šéfredaktorem Martinem Králikem. Na profesionální úrovni si hledá místo v silné konkurenci českých měsíčníků. V září vyšlo už šesté číslo, s nímž přichází řada změn. Tou nejdůležitější je samozřejmě fakt, že jde o první placené číslo, přičemž jeho předchůdce si stále můžete stáhnout na stránkách věnovaných časopisu zcela zdarma. Šesté číslo je navíc věnováno steampunku a ohlašuje tak do budoucna tematicky zaměřená čísla (příště se dočkáme space opery). Tak jako v minulosti je velká část obsahu časopisu v češtině, takže i ti, co mají se slovenštinou problémy, si určitě přijdou na své…