Jihoafrická novinářka, scénáristka a spisovatelka Lauren Beukesová zažila leccos. Pořizovala rozhovory se světovými celebritami, dokumentovala příběhy obětí podvodných e-mailů, psala o uprchlících z Demokratické republiky Kongo a o tamní občanské válce – a své bohaté zkušenosti před několika lety využila i při psaní urban fantasy s drobnými prvky kyberpunku: Zoo City. Zní kombinace městské fantasy a kyberpunku neuvěřitelně? Možná, ovšem Zoo City je uvěřitelné až do morku kostí! Jde o neotřelý, zábavný, napínavý román, který v sobě originálně spojuje thriller ze současnosti, městskou fantasy a velmi nepatrně i kyberpunk. Autorka připouští, že se možná někdy možná pustí i do jeho pokračování...

Kdo by neznal Herberta George Wellse, jednoho z průkopníků science fiction, autora Války světů, Neviditelného, Prvních lidí na Měsíci a dalších slavných děl? Ale možná už trochu méně čtenářů by znalo H. G. Wellse, zapáleného socialistu; ještě méně pak H. G. Wellse, výborného spisovatele, ale nervózního a neobratného řečníka; H. G. Wellse, jehož názory na sexualitu poněkud předběhly dobu; H. G. Wellse, který nikdy dlouho nevydržel na jednom místě, ale neustával v horečném pátrání po tom, kde mu bude nejlépe? David Lodge představuje celého Wellse ve své knize Výkvět mužství. Ač jsem četla téměř všechna Wellsova díla z hájemství science fiction, s ohledem na jeho život jsem byla téměř tabula rasa.

Letošní PragoFFest skrýval nejedno příjemné překvapení. Kolikrát se člověku stane, aby se ve dvou dnech seznámil se sexy sukubou, fanatickými mimozemšťany, nekromantkou či americkým autorem SF? V pátek jsem po práci dorazila jen na spisovatelskou besedu nazvanou Od nápadu ke knize, která ovšem rozhodně stála za to. Lenka Lukáčová dokázala svými otázkami přimět Martina D. Antonína, aby se rozmluvil o tom, jak to vypadá, když chce sexy sukuba svést trpaslíka, a dokonce i o tom, kdy snad bude naplněno čekání na novou Daemonicu a pokračování Křivého ostří. Jan Kotouč zmínil své plány ohledně pátého románu ze sektoru Hirano a zdá se, že vzhledem k mým plánům ohledně třetího dílu rozepsané hard SF trilogie bychom si spolu mohli dát motivační závod.

Psycholog a xenolog Victor Frenchstone přijíždí na okrajovou vesmírnou stanici potvrdit, zda byla sebevražda mimozemšťana skutečnou sebevraždou – a zaplétá se do celé sítě nešťastných událostí. Science fiction detektivka Lucie Lukačovičové, Stanice Armida, je po delší době prvním zástupcem tohoto žánru od českého autora; o to větší byla má zvědavost, jak se román povedl. Rozjezd byl trochu pozvolnější a tím, že čtenář mnoho informací zjišťoval čistě z vnitřních monologů postav a méně z jejich dialogů či činů, poněkud porušoval známé pravidlo show, don’t tell. Ovšem ve chvíli, kdy se děj přesunul do sekce M6 přezdívané Malá Indie, se tento menší nedostatek vytratil a poznávání postav i prostředí pomocí onoho show bylo rozhodně více než dost.

Ned Henry má těžký život. Poslední dobou je prakticky denně vysílán do minulosti, obráží tam dobročinné bazary, nakupuje utěráky a probírá se troskami vybombardované katedrály – a to vše jen proto, aby zjistil, kam se poděl biskupův pařízek. Ale i při tak zdánlivě banální činnosti může historik omylem vyvolat poruchy časoprostoru a v důsledku možná i nechat Němce vyhrát druhou světovou válku… Po vřele přijaté Knize posledního soudu k nám americká spisovatelka Connie Willisová zavítala s druhým svazkem volné série Oxford Time Travel, románem …o psu nemluvě. A kdo si myslí, že subžánr časovek je už dávno vyčerpaný a nelze v nich už napsat nic nového, měl by si knihu okamžitě zapsat na seznam povinné četby...

Andrea Cortová, českým čtenářům známá z románu Vyslanci mrtvých, se vrací v neméně zajímavé vesmírné detektivce Třetí dráp boží. Na podezřívavou sarkastickou vyšetřovatelku s temnou minulostí tentokrát zpočátku nečeká nový případ, nýbrž přátelské pozvání na planetu Xana, která je sídlem rodu Bettelhinů, jejichž korporace vyrábějí zbraně pro všechny světy schopné zaplatit. Jak už je ale Andreiným nepříjemným zvykem, absence kriminálního případu nevydrží dlouho… Nevydrží dokonce ani pár hodin; už krátce po příletu na orbitální stanici Xany se dvojice Bokajců pokusí spáchat na Andreu atentát za pomoci prastaré zbraně zvané Dráp boží. Celý incident je ještě zkomplikován přítomností dalšího Bokajce na palubě luxusního vesmírného výtahu...

Chtěli byste žít věčně, měnit těla, moci pečlivě kontrolovat své soukromí a žít ve světě, kde spravedlnost zvítězila a každý je svého štěstí strůjcem? Po přečtení Kvantového zloděje byste si to možná rozmysleli. V každém systému existuje trhlina… a najdou se tací, kteří ji obratně využijí. Chronický zloděj a hochštapler Jean le Flambeur patří mezi podobně nadané mysli. Jaké je první u nás vydané dobrodružství posthumanistického lupiče-gentlemana? A je to vůbec alespoň trochu gentleman, nebo nás i tady nechvalně proslulý podvodník klame? Na Kvantového zloděje, nominovaného na Pamětní cenu Johna W. Campbella za nejlepší SF román a cenu Locus za nejlepší prvotinu, jsem byla velmi zvědavá, neboť na Rajaniemiho povídky mám trochu rozporuplné názory...

Letošní podzimní festival fantastiky FanCity propojil dvě nejlepší linie do jedné skutečně nabité, a v ní umožnil nahlédnout do překladatelských tajů, budoucnosti českých žánrových webzinů, minulosti vzducholodí i současnosti kosmických letů… a samozřejmě zdaleka nejen toho... FanCity jsem nakonec oproti plánu zúčastnit se od začátku téměř do konce navštívila pouze na den a půl, nepočítáme-li mou čtvrteční přítomnost jen na vlastní pořad, neboť kvůli nemoci jsem si ještě počátkem týdne nebyla jistá, zda budu vůbec schopná přednášet. Nebyla jsem zdaleka sama, kdo se potýkal s nachlazením; sychravé počasí zajistilo, že to bylo spíše pravidlem než výjimkou. Navzdory tomu nebyla na conu o zábavu nouze!

Tak jsme se konečně dočkali české premiéry fanoušky dlouho očekávaného filmu Iron Sky – satirické science fiction komedie o invazi nacistů, kteří se těsně před koncem války ukryli na odvrácené straně Měsíce. Námět zní hodně šíleně a zdálo se, že z něj může vzniknout buď skvělá zábavná podívaná, nebo příšerná slátanina. K jaké možnosti se Iron Sky nakonec přiklonilo? První vlažné recenze ze zahraničních promítání má původní očekávání poněkud zchladily; zdálo se, že se z Iron Sky vyklubal film s velkým, ale zčásti promrhaným potenciálem – trikově skvěle zvládnutý a místy vtipný, ale s nefukčním scénářem a v mnoha pasážích nudný. Po české předpremiéře snímku na Festivalu fantazie tak bylo mé nadšení o to větší.

Letošní festival byl bez přehánění nejlepší, jaký jsem zatím – od ročníku 2009 – zažila. Podílelo se na tom mnoho důvodů, ale jedním z nejdůležitějších byl David Weber. Konečně se hostem festivalu vedle herců, zpěváků či režisérů stal slavný spisovatel – jeden z nejznámějších autorů military science fiction vůbec. Klubu fanoušků Weberova světa HMS Phantom se podařilo zařídit návštěvu spisovatele tak, aby na festivalu strávil oba víkendy a fanoušci na Klasikonu i Avalconu si ho užili co nejvíc. Webera jsem tak mohla poznat během závěrečných dní a z nejznámějších hostů jsem minula herečku Miru Furlan (Babylon 5), která dorazila pouze na první tři dny, a částečně další herečku Natalii Tenu (Harry Potter, Hra o trůny).