Spisovatel Pavel Fritz se poprvé dostal do povědomí čtenářů před pěti lety svým military SF románem Letka 307. Jeho další kniha, hard science fiction Přístav u řeky Styx, se dokonce dočkala nominace na cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu v kategorii Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha za rok 2015. Jak si ovšem autor vede na poli povídek? V tomto směru se s ním prvně setkáváme až v jeho nedávno vydané povídkové sbírce Archa zrůd, nepočítáme-li předchozí časopisecké otištění jediné povídky Druh ve zbrani. Vydat povídkovou sbírku pouze s jednou dosud publikovanou kratší prací je bezesporu odvaha jak od autora, tak i od nakladatelství. Snad se jim vyplatí...

Cyklus Hry s příběhem určitě není čtenářům fantastiky neznámý, z této volné série vydalo nakladatelství Mytago už dvě antologie s podtituly Zločin a trest a Ocel a krev. Teď se nám do rukou dostává třetí svazek nazvaný Volání divočiny. Jako už tradičně do něj přispěla řada více i méně známých autorů – od Lucie a Petry Lukačovičových či Haniny Veselé až po jména zcela nová. Se svými jedenácti povídkami nabízí sborník zajímavý pohled do sedmi herních světů, navzdory názvu se však povětšinou jedná o příběhy poměrně krotké, což může čtenáře nalákaného představou rozdivočelé tvůrčí fantazie nepříliš příjemně překvapit. Celkově je kniha složena z valné části z příběhů založených na přímočaré akci...

Jméno britského spisovatele Alastaira Reynoldse u nás snad není třeba dlouze představovat. Jeho cyklus Odhalený vesmír, složený ze stejnojmenného úvodního románu, Kaldery, Archy a Údolí vykoupení, vzbudil i v našich končinách neobvykle kladný ohlas. Do češtiny byl přeložen i jeho samostatný román z jiného fiktivního univerza, Transport ledu, a část kratších prací. Po menší přestávce k nám dorazil i dosud samostatný román Prefekt, jehož příběh je opět zasazený do univerza Odhaleného vesmíru, ovšem odehrává se zhruba o století dříve a předchozí znalost cyklu tak není nutná. Tentokrát autor proslulý psaním nové space opery (nebo „gotické SF“, jak tuto část své tvorby sám nazývá) spojil oblíbený subžánr s detektivkou a thrillerem.

Františku Vrbenskou i Zuzanu Hlouškovou známe především jako autorky fantastické beletrie i publicistiky, ale ve svém novém společném projektu se – nikoli poprvé – představují rovněž jako editorky. Antologie Žena se lvem je dokonce plánována jako první ze série reprezentativních antologií fantasy, science fiction a hororu od českých a slovenských žánrových autorek. V jedné knize spojuje široce známá jména jako Vilma Kadlečková, Lucie Lukačovičová, Karolina Francová či Hanina Veselá s dosud méně známými tvářemi. Zajímavé a u nás stále ještě poněkud neobvyklé je i využití portálu Startovač pro zahájení odvážného projektu, jenž vznikl pod pracovním názvem Lehké fantazijno...

Sága Mycelium české autorky Vilmy Kadlečkové vzbudila značný ohlas u čtenářů i kritiků už prvním dílem Jantarové oči, vydaným v roce 2013. Následující tři díly (Led pod kůží, Pád do temnot a Vidění) se rovněž dočkaly nadšeného přijetí. Letos před Vánoci po pauze vyplněné loňskou novelou O snovačce a přemyslovi, nespadající do jmenovaného cyklu ani univerza, vyjde díl pátý a na příští rok se chystá závěrečný šestý. Na co se v nich můžeme těšit, jak se vyvíjel svět Mycelia i jeho inspirace a co si pro nás autorka chystá po dokončení ságy? Argenitový vesmír je světem mnoha tváří a Vilma Kadlečková vydává příběhy zasazené do tohoto svého univerza už od sklonku osmdesátých let...

Libereckou spisovatelku Karolinu Francovou snad ani není třeba dlouze představovat. Její sci-fi i fantasy romány a povídky, které publikuje už od roku 1999, se dočkaly vřelého přijetí a několika dotisků. Milovníci fantasy se budou dohadovat, zda je lepší Algar tarch, Arien, Kaynova doba nebo Zlatý plamen, příznivci science fiction se zase mohou přít, zda se jim více líbí román Zrádce nebo autorčino nejnovější dílo, román Konstantynův efekt, vydané letos v létě v edici Evropská space opera u nakladatelství Brokilon. S autorkou jsme si popovídali o nesmrtelnosti, vědomí i tvorbě fiktivních světů. Konstantynův efekt disponuje zajímavým světem Arvelu a Teritorií i neméně poutavými postavami...

Zima mrtvých vévodila herně na letošním FF, muzikál inspirovaný dílem legendárního Raye Bradburyho a rakety á la J. M. Troska zase tradičnímu Večeru fantazie. I za jediný víkend se na FF dalo stihnout leccos od křtů, přednášek a besed přes hraní deskovek až po hudbu a samozřejmě tradiční diskuse o tématech fantastických, fantastičtějších a nejfantastičtějších. Začátek conu pro mě paradoxně neproběhl na conu, ale v chotěbořské knihovně, kde se v pátek 8. 7. odpoledne odehrál křest nové knihy spisovatelky a psycholožky Petry Štarkové. Knížka hravou formou přibližuje psychologii a lidský mozek menším dětem, které se tak dozví o fungování paměti, pocitů, soustředění a dalších základních psychologických tématec...

Nová nepravidelná rubrika spisovatelky Julie Novákové je tu pro čtenáře se zájmem nejen o česky přeložené zahraniční romány, ale výhledově také o knihy, které přeloženy ani nemusejí být, přestože u některých tu nemalá šance je a jiné se už českého překladu třeba i dočkaly. V první části si posvítíme na (relativně) nové romány od Williama Gibsona, Madeline Ashbyové a Gartha Nixe – jehož Clariel, v níž se vrací do světa Starého království známého z „abhorsenské trilogie“ už u nás stihla vyjít. Nečekejte ovšem klasický formát recenzí, jde spíš o krátká zamyšlení a upozornění na pestré a zajímavé tituly, které byste si nemuseli nechat ujít, ať už v anglickém originále, anebo s trochou štěstí v českém překladu...

Lesní lišky a jiné znepokojivé příběhy, antologie povídek ze světa „podivné“ finské fantastiky, možná na leckteré čtenáře zapůsobí jako zjevení. Ač někteří ze zahrnutých autorů už česky publikovali, a to včetně románů, podobně obsahově široký a reprezentativní pohled na tuto fantastiku z kraje polárních lišek u nás dosud scházel. Lesní lišky tuto mezeru vyplnily velmi dovedným způsobem. Finnish weird neboli „finské podivno“ se ve světě stává stále známějším pojmem. Tento směr je ovlivněný zejména magickým realismem, folklorem a surreálními příběhy. Na rozdíl od regionálně nevyhraněného směru new weirdu obvykle obsahuje jemnější prvky fantastiky i podivna a více se blíží onomu magickému realismu...

Říká se, že neuniknete dvěma věcem – smrti a daním, nikdo už ale nedodá, co se stane, když se tato dvojice dostane do křížku, a tak jsem si neprozřetelně došla na poštu vyzvednout grafický román o smlouvě se Smrtí právě v den, kdy jsem se na poslední chvíli chtěla pustit do vyplňování daňového přiznání. Jak to dopadlo? Řekněme, že daně jsem nakonec stihla, ale četba příběhu o Smrti a umění ten den zvítězila. Sochař je totiž příběhem, od něhož se po otevření jen tak neodtrhnete. Grafický román Scotta McClouda, jenž se proslavil zejména vydanou publikací Jak rozumět komiksu, dorazil nedlouho po vydání originálu tak trochu nečekaně i k nám. A nutno přiznat, bylo to nadmíru příjemné překvapení...

Román Ve službách Spravedlnosti z pera americké autory Ann Leckieové vzbudil po svém vydání ve světě angloamerické fantastiky značnou pozornost a nyní se dostává i k nám. V čem je však space opera ověnčená prestižními žánrovými cenami tak nová a výjimečná? Jak v ní funguje neobvyklé používání gramatických rodů, a především, jak silného příběhu se dočkáme? První a zdaleka nejčastější věcí, díky které se o Ve službách Spravedlnosti mluvilo, bylo používání zájmen ženského rodu pro všechny postavy, neboť protagonist(k)a pochází z kultury, jejíž jazyk rody nijak nerozlišuje, a to přestože jde o lidskou civilizaci, v níž běžně existují muži a ženy. Mantra používání ženského rodu byla v souvislosti s románem opakována opravdu často...

Pod taktovkou stanice Syfy se nedávno na televizních obrazovkách objevila adaptace úspěšné knižní série Expanze od Jamese S. A. Coreyho, což je pseudonym, pod kterým publikuje autorská dvojice Daniel Abraham a Ty Franck. V češtině nedávno vyšel čtvrtý díl série, v angličtině vyšlo už pět dílů a chystají se přinejmenším další čtyři. Když se poprvé objevily zvěsti, že má kanál Syfy zájem o adaptaci Expanze, část fanoušků zajásala, ale snad ještě větší část se začala obávat kvalit výsledného produktu. Stanice proslula spíše lacinějším zpracováním a slabšími scénáři, byť se i v její produkci našly světlé výjimky. Expanze není v současnosti jediným ambicióznějším projektem, po němž stanice sáhla...

Stromy už dávno shodily listí a ulice pokrývá zimní břečka, ale nejen ti z nás, kdo mají raději podzim než zimu, se mohou přenést k trochu jinému přelomu roku – a především přelomu života a smrti. Nechte se fantazií legendárního Raye Bradburyho přenést do sychravého halloweenského podzimu uprostřed slunného dětství kluků na maloměstě amerického Středozápadu… Osm kluků ve strašidelných maskách vybíhá do setmělých ulic: „Koleda nebo trik!“ Jeden ale schází. Co se přihodilo Pipkinovi, obyčejně tomu nejveselejšímu z nich, tomu, kdo vždycky běhá nejrychleji, křičí nejhlasitěji a vymýšlí ta nejlepší dobrodružství? Odpověď možná leží v tajemném domě v rokli, kam je bledý a unavený Pipkin pošle, a u stromu ověšeného vydlabanými dýněmi…

Kdo by neznal filmové marvelovky? Iron Man, Hulk, Thor a kapitán Amerika se už v první fázi marvelovského filmového univerza představili v samostatných filmech, které pak završili Avengers. Možná si z těchto snímků pamatujete Phila Coulsona, agenta S.H.I.E.L.D.u, který měl lví podíl na iniciativě Avengers. Nejspíš si i vzpomínáte na to, co se mu stalo právě v tomto filmu… Smrt sympatického agenta dokázala přivést rozhádané hrdiny zpět dohromady a pomohla jim překazit Lokiho plán. Ale nemysleli byste si snad, že v superhrdinské frančíze je smrt nepřekonatelnou kariérní překážkou, že ne? Coulson se totiž těší docela dobrému zdraví a dostal vlastní speciální tým…

Patricka Stewarta znáte všichni jako kapitána Picarda nebo profesora Xaviera. Dovedete si ho ale představit v roli moderátora televizní show, který je zároveň třikrát rozvedeným alkoholikem nešetřícím ztřeštěnými nápady a silnými slovy? Hned v prvním dílu sitcomu Blunt Talk je policií nachytán v autě s prostitutkou, pustí se do souboje a na střeše auta obklíčen policisty recituje Shakespera. Samozřejmě, je přece Brit. Walter Blunt je nyní moderátorem poměrně úspěšné večerní show, která se pohybuje někde mezi talkshow, Stephenem Colbertem a výběrovým zpravodajstvím. Býval ale vojákem a sloužil mimo jiné v konfliktu na Falklandách. Tam se seznámil s Harrym, který u něj dnes slouží jako komorník...