Juraj Červenák a jeho dvorní nakladatel Robert Pilch si očividně oblíbili předvánoční atmosféru Fénixconu a blízkých vánočních trhů v malebných ulicích města Brna. Dnes už je všem naprosto jasné, že právě tam bude Juraj křtít svou novou knihu a i letos se dočkají především příznivci neohroženého kapitána Báthoryho. V minulém svazku série se Kornélius, slavný turkobijec s tesknou poezií v srdci, dostal z tureckého otroctví až k branám samotného pekla a unikl snad jen o vlásek i se svým druhem ve zbrani, kozákem Voroninem. Báthory stále věří, že jeho syn zemřel v tureckém zajetí a již ho nic nedrží v zemích, jimž je křesťanská víra cizí. Je tedy nasnadě, že jeho další kroky povedou zpět do křesťanských zemí, kde prožije nová dobrodružství...

Počátky původně komiksového hrdiny s patriotistickým jménem Captain America se datují, nepřekvapivě, do období druhé světové války, kdy ve Spojených státech začaly vycházet sešity plné obrázků, na nichž Captain oděný do kostýmu symbolizujícího vlajku USA porážel armády nacistů a kopal Führera a jemu podobné do zadnice. Jak ale ukáže i filmová adaptace, než Cap poprvé oblékl kostým a chopil se příznačného nezničitelného štítu, nebyl jeho život zrovna fajn. Steve Rogers, jak zní jeho pravé jméno, totiž netrpěl přebytkem svalové hmoty a ženy v jeho přítomnosti neomdlévaly. Zato oproti jiným oplýval značným odhodláním a jistou mírou sebeobětování. Ale dost. Koho v tomhle případě zajímá psychologie hlavního hrdiny? Hlavní je, že je tady dostatek nácků k odstřelu.

Zbožňuji romány Tima Powerse, obzvláště ty z dávnějších dob a nejvíc ty z osmnáctého až devatenáctého století. Powers možná nemá moderní úderný styl (věc názoru), ale dokáže čtenáře zaujmout a nechat ho s úžasem civět, jak do sebe všechno postupně zapadá tak, že tvůrci Lega můžou jen tupě závidět. Pokud jsme vám v tomto týdnu představili hned dvě zásadní knihy (Crowley a Bacigalupi) předvánočního prodeje, pak je Powers černý kůň, knihou, kterou bych si sebou vzal na opuštěný ostrov, protože když ji dočtete, chce se vám mnohdy začít rovnou znovu a časem tahle chuť neopadá, ale naopak narůstá. No, alespoň u mě stoprocentně. Dobrá zpráva je, že se Powers k tomuto románu z osmdesátých let v současnosti vrátil ve velmi volném pokračování...

Šedesátá léta nebyla ve světě jen dobou studené války, prvních závažných žánrových snímků či vleklou válkou ve Vietnamu. Zatímco do domácností pronikala televizní zábava, která bohatostí nabídky rychle překonávala stříbrná plátna, v kinosálech stále ještě nebyla zastoupena podstatná část žánrové tvorby. Šedesátá léta se ovšem zapsala do dějin i jinými událostmi. Objevuje se hnutí hippies, do popředí zájmu se dostávají drogy, přichází sexuální revoluce… Celkově dekadentní náladě ve společnosti se věnovalo mnoho tvůrců mainstreamové literatury i zkušených světových režisérů. A v tomto období se také poprvé objevila komiksová hrdinka, která přesně odrážela atmosféru své doby. A opět není od věci připomenout, že tento čerstvý vítr přišel z Evropy.

Když u nás v minulém roce  vyšla sbírka Čerpadlo 6, bylo to pro některé jedince jako blesk z čistého nebe, mluvilo se o naprostém překvapení a geniálním autorovi, který se tu objevil zčistajasna. Jsem rád, že se knize podařilo takto zazářit, i když ti znalí vědí, že Paolo střádal kratší práce po řadu let a většina z nich (až na debut a závěrečnou povídku mimo fantastiku) se tu objevila dávno před sbírkou. Nyní se své knihy dočkají i znalci, kterým sbírka neukázala mnoho nového. Právě přichází románový debut jednoho z nejtalentovanějších autorů současnosti a za sebou vleče opravdu vysoká očekávání podpořená nejen značným úspěchem předchozí knihy na českém trhu, ale i plejádou cen včetně Huga, Nebuly a Locusu.

Srdečně vás zveme na vernisáž výstavy Muž na stezce výtvarníka Lubomíra Kupčíka, která proběhne 3. listopadu v 18:00 v Galerii Nemesis (5. května 62, Praha), jež se tak příkladně stará o popularizaci českého a slovenského fantastického umění. V rámci výstavy proběhne rovněž křest námořnické fantasy Tajný atlas spisovatele Michaela A. Stackpolea, ke které samozřejmě Lubomír Kupčík vytvořil poutavou obálku. Kmotrem knihy bude spisovatel Jaroslav Mostecký. Kupčík se na českém trhu prosadil zejména jako dvorní ilustrátor časopisu Pevnost, vytvořil však také řadu knižních obálek pro nakladatelství Triton, Epocha či Laser-books. Dnes patří k nejvýraznějším knižním ilustrátorům a jeho dílo by tak nemělo ujít vaší pozornosti.

Jedna z nejslavnějších vět filmového hororu otevírá dnešní téma, které je tak jednoznačně dáno - umělý člověk. Pokusy o jeho stvoření, o opakování zázraku života, se nepohybují jen v oblasti starých mýtů. Stačí se v proudu dějin zastavit na skok u nás v Čechách a vzpomenout rudolfinskou dobu, na alchymické pokusy o výrobu homunkula nebo židovskou pověst o golemovi. Když v roce 1818 vyšel anonymně Frankenstein - literatura byla tehdy přesycena gotickými romány plnými záhad a kouzel -, přinesl něco úplně nového. Brian W. Aldiss dílo Mary Shelleyové označil za první regulérní sci-fi, a to z dobrých důvodů - oživení umělé bytosti je vědeckým experimentem, nikoli náhodou nebo magií, celý proces je pečlivě naplánován a výsledek se podobá svému stvořiteli víc, než by se jemu samotnému líbilo.

Jsou knihy, které vás pobaví, stránky otáčíte jak za větrné smršti a konec přijde nečekaně, vždyť jste sotva začali číst... Pak jsou knihy, u kterých počítáte každou stranu (pokud knihu rovnou neodložíte) a konec je v nedohlednu... Ovšem s tímhle rozdělením si nevystačíme, jsou totiž i takové knihy, které vás baví, ale vy je čtete pomalu, vychutnáváte si tu atmosféru, děj sice nesviští rychlostí odbržděného expresu, ale o to víc si vás podmaní, spoutají a okouzlí. Takové knihy se nelíbí každému, zvláště pak ne těm, co se u knihy chtějí jen odreagovat. A přesně takovou knihu vám chci představit a doufám, že si najde dostatek spokojených čtenářů, i když jsem připravený i na odmítavé reakce. Ale věřte, chcete-li výjimečný čtenářský zážitek, je nutné někdy zariskovat a lepší čas už sotva přijde...

Ještě než začnete rozesílat své práce různým nakladatelstvím se slovy, že "rodině a kamarádům se to moc líbilo, a tak věřím, že to bude bestseller", využijte šance a zkuste své síly poměřit v nějaké literární soutěži. Pokud vás už rukopis SF/F povídky či románu pálí v rukou, zkuste štěstí třeba v právě vyhlášeném 31. ročníku literární soutěže Cena Karla Čapka a těžko u nás najdete soutěž s větší tradicí... Zasílat můžete veškeré dosud nikde nevydané práce žánru sci-fi, fantasy nebo hororu s fantastickými prvky psané česky nebo slovensky. A vězte, že nejeden dnes už renomovaný spisovatel fantastiky začínal právě v této soutěži a domácí nakladatelé ji dodnes střeží bedlivým okem...

Mimozemšťané se očividně letos naší modré planety nechtějí vzdát a po několika nezdařilých invazích jdou znovu na věc. Tentokrát však kašlou na okupování amerických měst a berou to přesně z opačné strany. Tedy přes matičku Rus. Ani zde ovšem nebude nouze o jistou dávku ryze amerického hrdinství. S nezvanými návštěvníky z jiné planety se totiž popere skupinka turistů, která vyrazila poznat krásy Moskvy a především pak jejího nočního života. Přestože Černou hodinu režíruje Chris Gorak, jenž thrillerem Mraky nad L.A. (2006) zrovna nezabodoval, svým jménem ho zaštítil Timur Bekmambetov (Wanted), i když je otázka, jestli se na něm nepodílí asi jako James Cameron na nudném a nezajímavém Sanctum (2011). Světovou premiéru má snímek 22. prosince 2011.