Jeff Lemire rozehrává jemně hořkou parodii na superhrdinské ságy, v jejímž rámci spolu postavy příběhu musí žít jako každá jiná dysfunkční rodina. I znalci americké komiksové historie si v Černé palici přijdou na své: každá z postav totiž odkazuje k určité komiksové éře a autor si jejich prostřednictvím originálně pohrává s klišé, která jsou pro danou dobu a tvorbu typická. Lemire přenechal výtvarnou stránku komiksu kreslíři Deanu Ormstonovi a sám se ujal pouze scénáře. Černá palice začala vycházet pod hlavičkou Dark Horse v roce 2016 a ohlasy na sebe nenechaly dlouho čekat – v roce 2017 série získala prestižní Eisnerovu cenu za nejlepší novou komiksovou řadu. Dark Horse prozatím ze série vydalo třináct sešitů ve dvou knihách, celkem by mělo vyjít pět knih…

Mýtus Barbarelly coby komiksové postavy je na našem území poměrně populární. Mnozí viděli filmovou adaptaci režiséra Rogera Vadima z roku 1968 proslavenou především představitelkou hlavní role Jane Fondovou, mytickým sexuálním symbolem své doby. A nezapomenutelný je i filmový plakát určený pro tuzemská kina, kterého se v době největšího tvůrčího rozmachu zhostil s gustem sobě vlastním Kája Saudek. Ten také mimochodem posloužil jako podklad pro obálku limitované verze komiksu, kterou nedávno přineslo nakladatelství Argo ve své nové edici Argomiks. I po několika desítkách let se klade na mysl zásadní otázka: Jaký je vlastně původní černobílý komiks, jejž vytvořil talentovaný francouzský umělec mnoha profesí Jean-Claude Forest?

Málokterá kniha vzbuzovala ještě před vydáním českého překladu tak vysoká očekávání jako Problém tří těles čínského autora science fiction Liou Cch'-sina. Čtenáři časopisu XB-1 měli menší výhodu v tom, že poměrně obsáhlý výňatek z románu znali ve formě novely "Kruh", přesto však nebyli připraveni na románovou vizi v celé její šíři. Nutno dodat, že úvodní svazek trilogie Vzpomínka na Zemi naděje v něj vkládané víceméně uspokojil, což se v takových případech zdaleka nepodaří vždy. Čtenáře zpravidla nadchl originalitou vize a exotickou příchutí čínské fantastiky, kterou u nás známe jen velmi okrajově. Není tedy divu, že pokračování nazvané Temný les bylo očekáváno se zvyšující se netrpělivostí. Pokud jste se k němu ještě nedostali, nabízíme vám obsáhlou ukázku...

Populární série Divokých karet neztrácí dech, v anglickém jazyce je aktuálně k vydání připravován už dvacátý šestý svazek. Poutavý alternativní svět vytvořený spisovatelem a editorem Georgem R. R. Martinem a následně v rámci tzv. „sdíleného světa“ nabídnutý řadě dalších autorů zkrátka stále baví. Jeho vznik se datuje do poloviny osmdesátých let a od té doby pravidelně vychází další a další pokračování, do budoucna se podle všeho můžeme těšit i na televizní seriál. V našich podmínkách pochopitelně tak daleko nejsme, nicméně nakladatelství Argo, které se do vydávání této řady odhodlaně pustilo, se nedávno dostalo ke třetímu dílu. Divocí žolíci, jak zní název nově publikovaného svazku, jsou tedy na knihkupeckých pultech a nastal tak čas na podrobnější pohled…

Obsah čísla 12/2017

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 5. 12. 2017

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Stále ještě poměrně nové nakladatelství Mystery Press prozatím nebylo k fanouškům fantastiky příliš přívětivé, však se také takřka striktně zaměřuje na moderní thriller. Ovšem tu a tam se k našemu oblíbenému žánru přece jen přiblíží. Za zmínku stojí například sherlockovský román Páté srdce od ctitelům science fiction velmi dobře známého Dana Simmonse. Nyní nám v čistě elektronicky vydané Polární záři nabízí směs SF a thrilleru, kterou nenapsal nikdo jiný než Jiří Mazurek, český spisovatel, jenž většinu svého povídkového díla publikoval na stránkách časopisu Ikarie a po jejím zrušení se několikrát objevil i v XB-1 či Pevnosti. Pokud tahle novinka dosud unikala vaší pozornosti, zkuste naši ukázku a uvidíte, zda nestojí za koupi...

Američanka Becky Chambersová patří k výrazným novým tvářím současné podoby science fiction a v českém překladu se s ní můžeme seznámit díky nakladatelství Host. Její Dlouhá cesta na malou rozzlobenou planetu pracuje s klasickými žánrovými motivy, ovšem nahlíží na ně z nezvyklého, respektive spíše neočekávaného úhlu. Román původně vydaný v roce 2015 vypráví o kosmické lodi zaměřené na takzvané tunelování, což je způsob hloubení jakýchsi zkratek v hvězdném prostoru. Ve světě příběhu je to jediná známá cesta, kterou lze překonat dlouhé vzdálenosti mezi světy. Tuneláři vytváří ukotvené průchody mezi vrstvami vesmíru a ty tak následně slouží ostatním typům kosmických lodí jako skutečná obdoba tunelů, umožňujících překonat časovou propast...

Stále ještě je co ve vodách světového komiksu objevovat. Nakladatelství Argo si vybralo lahůdku, která u nás podle všeho měla vyjít už dávno. Leč dočkali jsme se až nyní. Příběh o Cromwell Stone představuje českým čtenářům v nejčistší podobě Andrease – rafinovaného scenáristu, přepečlivého výtvarníka, který si ve své atmosférické kresbě pohrává s odkazy na estetiku ocelorytin z devatenáctého století, a současně mistra komiksové kompozice, jenž stále dokáže překvapovat inovativními nápady. Lovecraftovský příběh o záhadném domě a ještě záhadnějších bytostech, které v něm a kolem něj žijí, vás uhrane svou jedinečnou estetikou. V jedné knize dostanete kompletní trilogii, kterou Andreas tvořil celých třicet let a na každé stránce je to bezesporu znát...

Je dokonáno, Liga spravedlnosti byla posledním chybějícím článkem v pestré mozaice komiksových snímků roku 2017. Film představil první filmovou týmovku ze stáje DC Comics a zároveň uzavřel jednu dekádu filmového průmyslu příznačnou vstupem Marvelu na žánrové kolbiště s ambiciózními plány na vytvoření rozsáhlého komiksového vesmíru, jež se studiu podařilo takřka beze zbytku naplnit. Snaha Ligou spravedlnosti dohnat úspěšný týmový formát Avengers dopadla v podání studia Warner Bros z hlediska tvůrčího zázemí rozpačitě, a hlavně zcela nepotřebně. Zejména když si uvědomíme, že se právě tomuto studiu podařilo s komiksovou sólovkou jako po Titaniku vůbec prvnímu pokořit hranici jedné miliardy dolarů pouze z kinovýdělků…

Patnáctý svazek edice Mistrovská díla evropského komiksu je jasným důkazem, že i když je ho přece jen stále málo, evropský komiks si na českém knižním trhu po letech strádání a ústrků vydobyl své pevné místo se sice poměrně malou, ale věrnou klientelou. Pomohla mu k tomu rovněž vzrůstající popularita původem chilského scenáristy Alejandra Jodorowského; ne náhodou nese třetina svazků jmenované edice právě jeho jméno. MDEK se stal nemilosrdným ledoborcem ničícím letité kry nezájmu českých čtenářů o evropský komiks a s jeho pomocí se sama Crew nedávno odhodlala založit brožovanou edici Modré Crwe a do budoucna přemýšlejí i o evropských velkoformátových albech, což jsou nepochybně znaky neustále sílícího trendu...

Jednou z charakteristik komiksového roku 2017 je pro české čtenáře bezesporu zvýšená pozornost věnovaná erotickému komiksu, o který se chvályhodně přetahují především nakladatelství Argo a Crew. Z trochu jiného konce a mimo proud klasiků kreslené erotiky se k tématu odvážilo přispět i nakladatelství Paseka, jež na chvilku opustilo Záleskautky a Hildu a v podobně hravé formě, leč se zcela odlišným obsahem, nabízí zevrubný pohled na dějiny lidské sexuality v podání francouzského sexuologa Phillipea Brenota. Komiks na prostoru dvou set stran sleduje vývoj člověka od homo habilis až po kyberprostorem propojené jedince současnosti a s řádnou porcí ironie provází čtenáře dějinami často svázanými nevědomostí, předsudky a pokrytectvím.

Každý žánr má své legendy a science fiction není výjimkou. Do zlatého fondu vědecko-fantastické literatury patří celá řada knih, některé z nich ovšem nemohou chybět v žádném takovém přehledu nestárnoucí klasiky. Hyperion Dana Simmonse, jenž je bezesporu jednou z nich, již brzy ve spolupráci publikují nakladatelství Argo a Triton. Oproti poslednímu vydání v objemném Kantosu půjde o samostatný román Hyperion, ovšem ne tak docela. Vedle krátké předmluvy britského spisovatele Petera F. Hamiltona bude kniha obsahovat rovněž noveletu "Kentaurova smrt" od Dana Simmonse, která se světem Hyperionu úzce souvisí. Samotný román vychází v revidovaném překladu Jana Pavlíka, bonusovou noveletu přeložil Petr Kotrle...

Vídeňský Comic Con je na poli fantastiky bezesporu největší evropská událost roku. Letošního třetího ročníku se zúčastnila plejáda známých hvězd v čele s Adamem Brownem známým z filmu Hobbit, Jasonem Isaacem, který se představil například jako Lucius Malfoy ve filmovém Harrym Potterovi, nebo komiksovým scenáristou Scottem Snyderem, jenž je u nás znám díky Batmanovi či Americkému upírovi. Celkem dorazilo šedesát hvězdných hostů a pro návštěvníky byl připraven osmapadesátihodinový program, doprovázený bezpočtem soutěží a možností navštívit přes tři sta vystavovatelů a klubů. Není tedy divu, že VIECC Vienna Comic Con 2017 vzalo útokem celkem 24 800 fanoušků, což jak sami uznáte, zdaleka nepřekoná ani český Festival Fantazie...

Zatímco kdysi mladí editorští vlčáci odpadají, Vlado Ríša sází jednu antologii za druhou a zpříjemňuje si tak šéfredaktorské povinnosti v časopise XB-1. V posledních letech sestavil sborníky Sorry, vole, error (2007), Časovír (2008), Roboti a lidi (2009), Zabij/zachraň svého mimozemšťana (2010), Mrtvý v parovodu (2012), Zpěv kovových velryb (2014), Bájná stvoření (2016) a přestože od roku 2010 publikoval novou antologii každé dva roky, tentokrát šlápl do pedálů a nasadil jednoleté tempo. Zvolil si k tomu téma pro čtenáře science ficiton nanejvýš atraktivní: Space operu a přizval si osvědčené hvězdné harcovníky i vesmírné královny . Kdo tak štědré nabídce odolal?

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako třetí nám rozhovor poskytla Dana Krejčová (*1968), překladatelka známá především díky překladům fantasy románů Davida Gemmella či Stevena Eriksona. Vzděláním doktorka veterinární medicíny, oboru se dnes nevěnuje. První profesionální překlad publikovala v polovině 90. let a záhy začala spolupracovat s nakladatelstvím Návrat, pro které přeložila řadu knih Davida Gemmella či Roberta Jordana. V současnosti spolupracuje především s nakladatelstvím Talpress. Ráda cestuje, chová australské honácké psy a libuje si v (ne)obskurní asijské kinematografii.