Alternativní dějiny jsou atraktivní oblastí, do níž se pro inspiraci neustále vydává mnoho moderních tvůrců. Zvláště oblíbeným obdobím je pak druhá světová válka, která učarovala rovněž americkému spisovateli Ianu Tregillisovi. V románu Hořká setba, úvodním svazku trilogie Milkweed, nás zavede do časů, kdy si chtěl Hitler se svou Německou říší podrobit celou Evropu a poslední nadějí, jež mohla jeho vzestup zastavit, byla Velká Británie. Autor využil množství prvků ze skutečné historie, leckdy se jimi nechal jen inspirovat a často si jednoduše dotvořil vlastní svět i dějiny, v níž hlavní roli sehrává věda i okultismus. O německé posedlosti okultními vědami není třeba dlouze vykládat...

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Nyní vám kritikova dobrodružství předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že si na dvojnásobný příděl rychle a rádi zvyknete. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že stačí na něj kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Fenomén japonského anime dalece přesáhl svět animovaného filmu, jenž byl dlouho chápán jako žánr vhodný pouze pro děti. Přestože se v průběhu celého vývoje tohoto filmového odvětví objevovali tvůrci, kteří natáčeli snímky i pro dospělé, nejpřesvědčivější počiny se objevily až v Japonsku. Podhoubí a tradice, která příběhy formovala, byly zdokonalovány dlouhá staletí, stejně tak i umění kresby. V dnešní části Deníku otaku si představíme dva anime seriály, které mají v popisu svého žánrového zařazení poznámku ecchi. Toto slovo naznačuje, že se nejedná o seriál pro děti, obsahuje lehce provokativní pasáže a je ohraničen přístupností patnácti let. Nejedná se ovšem o explicitní zobrazování erotiky.

Robert Holdstock se proslavil románem Les mytág, ovšem v jeho volném pokračování se odvážil proniknout do nitra lesa ještě hlouběji, nejdále v rámci svého Ryhopského cyklu. Spolu s dívenkou Tallis můžeme onu obtížnou cestu podniknout spolu s ním. Na místě je však vhodné zmínit drobné varování slovy spisovatelky Lisy Tuttle, která ve své předmluvě uvádí: Lavondyss ... je pro čtenáře mnohem náročnější, tak jako byla náročnější i pro autora. Kniha je bezpochyby autorovým čtenářsky nejobtížněji uchopitelným dílem, o to víc se však dokáže odvděčit. Nové české vydání opět přináší reprezentativní vázanou a nově ilustrovanou podobu a my se už můžeme těšit na další svazky série plánované na příští rok...

Andrzej Pilipiuk se zaslouženě řadí k ikonám polské fantastiky, která si svou přetrvávající popularitu dokázala obhájit i v našich zajímavými domácími i zahraničními tituly doslova překypujících luzích a hájích. Polský mistr je u nás znám díky trilogii Sestřenky či románu Upír z činžáku, ale především díky bláznivým dobrodružstvím věčně nalitého amatérského exorcisty Jakuba Vandrovce. V nedávno publikované knize Cesta do Nidarosu otevřel Pilipiuk novou sérii Oko jelena, která původně začala v Polsku vycházet již v roce 2008 – a překvapivě v ní o populárním vymítači skutečně není ani slovo (pokud tedy nepočítáme zadní stranu obálky). Úvodní díl série představuje klasický otvírák...

Přestože byl letošní rok tím posledním, kdy cena World Fantasy Award nesla podobu zakladatele moderního hororu H. P. Lovecrafta, ani jeho ostře rasistické názory neumenšují obrovskou popularitu jeho děsivého díla plného kosmických hrůz. V minulém roce nakladatelství Laser-books nabídlo věčně hladovým fanouškům antologii plnou temných příběhů, které různými způsoby rozvíjejí jeho dílo. Editorem nebyl nikdo jiný než patrně nejuznávanější odborník na mistrovo dílo S. T. Joshi. A protože se kniha setkala s úspěchem nejen ve světě, ale i u nás, po roce se dočkáme druhého svazku. V obsáhlé ukázce vám přinášíme nejen jednu z povídek, ale především obsah plný zajímavých autorských jmen...

Vydavatelská politika komiksových sérií nakladatelství BB/art je zahalena rouškou tajemství temnější než chodby samotného Arkhamu. Zatímco některé rozjeté série pravděpodobně zůstaly ležet v prachu zapomnění, objevily se první knihy sérií nových. Aktuálně se představují hrdinky něžnějšího pohlaví Wonder Woman a Harley Quinn. Dnes se budeme věnovat druhé jmenované, která si i před relativně krátkou existenci – poprvé se v komiksu objevila v roce 1992 – vydobyla v historii DC Comics pevné a nezpochybnitelné postavení. Známá je především jako Jokerova (bývalá) milenka či jako cvokařka z Arkhamova ústavu (rovněž bývalá). A taky jako naprosto šílená superzloduška!

Karel Zeman vytvořil jako jeden z nejtalentovanějších a nejznámějších českých filmových tvůrců skutečně kouzelný svět, nadčasový a všeobecně přístupný. Není divu, že jeho dílo poutá pozornost po celém světě a patrně tomu tak zůstane i do budoucna. Unikátním průvodcem po jeho stále živé a poutavé tvorbě je kniha napsaná těmi nejpovolanějšími – dcerou a vnučkou. Poznáme nejen režisérovy průkopnické postupy na poli animované tvorby, ale dokonce budeme moci nahlédnout i do technických podkladů stojících na počátku každého z jeho jedinečných snímků. A protože nezanedbatelná část z nich patří do fantastického žánru, kniha jistě stojí za pozornost každého fanouška.

V jednom z předchozích článků jsme se podívali na hru McJohny’s od českého tvůrce Jana Vaněčka. Dnes se podíváme na stejného autora, ale diametrálně odlišnou hru. Z veselého párty prostředí krabího fast foodu se přesouváme do ponurého světa magie, steampunku a hororu, kde si mocné bytosti nevybíravě vyřizují účty. Pojďte se dnes s námi podívat na nemilosrdný střet dvou hráčů v karetní hře Shuffle Heroes pro dva hráče, kterou vydává společnost Czech Board Games ve spolupráci s vydavatelstvím Blackfire. Tato recenze vznikla dle anglické verze z Kickstarteru, případné jazykové odchylky od české verze dostupné v obchodech jsou možné...

Trilogie fantastických techno-thrillerů Tajemství původu úspěšného amerického spisovatele A. G. Riddla sklidila překvapivý úspěch nejen ve světě, ale i u českých a slovenských čtenářů. Zatímco v českém překladu vyšla pod původními názvy Atlantský gen, Atlantský mor a Atlantský svět, na Slovensku se prozatím objevily úvodní dva svazky pod názvy Tajomný gen Atlantídy a Desivý mor Atlantídy, zatímco závěrečný díl se chystá pod názvem Zázračný svet Atlantídy. Přestože české vydání vyšlo rychleji, na Slovensku už mají k dispozici rovněž překlad autorova posledního, tentokrát samostatného románu Odlet. Jak je vidět, A. G. Riddle vzal náš knižní trh útokem, a pokud jste ještě váhali, třeba vás přesvědčí naše ukázka...

Když se začátkem loňského roku slovenský spisovatel Juraj Červenák na svých stránkách vyjádřil, že se prvního dílu historické detektivní série Stein a Barbarič prodalo na Slovensku za tři měsíce víc, než kterékoli jeho jiné knihy za tři roky, bylo to jasný doklad toho, že si doširoka otevřel pomyslné dveře ke zcela novým čtenářům. Blíží se konec roku 2015 a nám se v českém překladu pod názvem Ohnivé znamení dostalo už třetího svazku cyklu, a tak o přetrvávající popularitě nemůže být pochyb. Ač je Juraj Červenák většinou čtenářů stále považován primárně za autora fantasy, je vidět, že se nebojí ani historických událostí zahalených do detektivního hávu. Uvidíme tedy, jak se mu do budoucna bude dařit...

Petru Neomillnerovou jednoduše není třeba představovat, četné ctitele fantastiky (a nejen je) už potěšila pětadvaceti knihami, v nichž představila zejména neohrožené literární hrdinky, především čarodějku Moiru, zaklínačku Lotu či upírku Tinu Salo, ale i celou řadu dalších příběhů či magických zajímavostí. Před třemi roky úspěšně vstoupila rovněž na pole dětské literatury ilustrovanou knihou Amélie a tma a o rok později se opět ve spolupráci s ilustrátorem Lubomírem Kupčíkem odhodlala vytvořit pokračování Amélie a barevný svět. Poutavou a vizuálně okouzlující trilogii uzavírá chystaná kniha Amélie a duchové připravovaná na letošní předvánoční trh opět nakladatelstvím Albatros...

Finská spisovatelka Johanna Sinisalo se českým čtenářům poprvé představila krátkým magickým příběhem Ne před slunce západem v roce 2003 a o rok později se objevila také na stránkách Ikarie. Letos u nás vydané Jádro Slunce je jejím dalším výjimečným románem, žánrově se pohybujícím mezi dystopií, psychologickým dramatem, sociální sondou a thrillerem. Sledujeme v něm příběh Vanny, dívky, která podlehla závislosti na kapsaicinu a která marně pátrá po své sestře. V pozadí poznáváme rovněž obraz finské společnosti, jež se za posledních více než sto let alternativní historie posunula k novému společenskému řádu, období blahobytu, tzv. eusistokracii. Finsko se vyčlenilo z Evropy i z celého světa, uzavřelo své hranice...

Josef Sedlák a Tomáš Staněk, dva mladí ilustrátoři studující třetí ročník bakalářského programu ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při ZČU v Plzni, se kromě kresby, malby a ilustrace primárně věnují komiksu a během posledního roku společně vydali dvě čísla komiksového časopisu XEROX. Ten vznikl v roce 2012 jako výstup komiksového workshopu pod taktovkou Vladimíra 518 na pražské Scholastice – obsahem byly krátké komiksy účastníků týdenního semináře a po rozebrání asi patnácti kusů samotnými autory šel projekt víceméně k ledu. Před rokem a půl se však dvojice rozhodla uvést věci do chodu a kontaktovala autory z čísla jedna i nové tváře...

Jméno kladenského rodáka Romana Bureše vám zřejmě nic neřekne. Začínal psaním povídek zveřejňovaných na internetu a už po dvou letech publikoval hned dva historické příběhy knižně. V krátkých románech Legionář (Alpress, 2013) a Zuřící lev (Akcent, 2013) se vrátil do divokých časů antického Říma. Ctitele fantastické literatury se však pokouší zaujmout až nyní, a to aktuálně vydaným románem Propast času (Knižní klub, 2015), ve kterém si pohrává s oblíbeným motivem poruchy časoprostoru (domácí pamětníky při čtení anotace napadne kupříkladu klasický abíčkovský komiks Tvrz). A protože fanoušci fantastiky produkci Knižního klubu příliš nesledují, přinášíme vám z nové knihy obsáhlou ukázku...