Původem mexický režisér Guillermo del Toro je znám především filmovými sériemi Hellboy, Hobit a Pacific Rim, ovšem jeho dosud nejlepším snímkem je vizuálně podmanivý Faunův labyrint. Jak už to v poslední době bývá, věnuje se rovněž televizní tvorbě, z níž stojí za zmínku především upírský seriál Agresivní virus. A odtud už to není daleko k jeho literární tvorbě, s mohutnou upírskou nákazou jsme se totiž mohli setkat rovněž v románové trilogii Zhoubný kmen, kterou del Toro napsal ve spolupráci s Chuckem Hoganem. Spojení filmové a literární práce se režisérovi zřejmě zalíbilo, a tak se můžeme vedle jeho posledního filmu Tvář vody těšit i z románové verze romantického příběhu, jenž tentokrát vznikl ve spolupráci s Danielem Krausem...

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž se pravidelně objevuje na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako desátá nám rozhovor poskytla Veronika Volhejnová (*1962), která v roce 1984 úspěšně dokončila studia na fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Překladu se věnuje od roku 1992 a žánroví čtenáři ji budou znát především díky překladu několika svazků z původní série Duna od Franka Herberta či z fantastiky pro mladší čtenáře, z níž jmenujme Letopisy Narnie od C. S. Lewise a Artemise Fowla od Eoina Colfera. Sama napsala publikaci Čeští spisovatelé a podílela se na vzniku knih 234 českých osobností a Osobnosti českých dějin. Má jednoho manžela, tři děti a dva kocoury…

Obsah čísla 3/2018

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 6. 3. 2018

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Pokud jste v první části našeho výběru krátkých snímků minulého roku zaznamenali zvýšený počet hororů, a přitom tento žánr zrovna nevyhledáváte, ať už je zpracován jakkoli, pak na tu správnou notu možná zahraje následující nabídka. Slovy Davida Armsbyho, jehož snímek je v této nabídce zaslouženě hned na prvním místě, jsou krátké filmy příležitostí k navození určitého pocitu a k zamyšlení nad zajímavým tématem, ale zbytek včetně odpovědí na představené otázky už nechávají na divákovi. Často ho opouští zadumaného nad otevřeným koncem. Snad se něco takového podaří alespoň jednomu z následující pětice filmů. A ještě než se zeptáte, odpověď zní ano, tohle je přesně ten typ článku, který čeká na vaše reakce v komentářích.

Stephen King je jedním z nejplodnějších a zároveň nejpopulárnějších autorů současnosti. Jeho romány, novely a povídky jsou prodchnuty hrůzou, strachem a nestvůrami jak lidskými, tak zcela nelidskými. Co ale o slavném autorovi, jemuž se po zásluze přezdívá „král hororu“, vlastně víme? Na různých webových stránkách lze nalézt spoustu informací a čerpat je můžeme i z občasných časopiseckých článků, to ovšem není pro skutečně autorovy fanoušky dost. Nakladatelství Baronet si pro ně koncem loňského roku připravilo skutečnou lahůdku. Více jak šestisetstránkovou knihu mapující život hororového romanopisce včetně útlého dětství, studií, období rané tvorby až po dlouhá léta strávená na místě jednoho z nejčtenějších spisovatelů historie…

Pochybovat o popularitě anglického spisovatele fantastiky a komiksového scenáristy Neila Gaimana by bylo zbytečné. Jeho jméno je samo o sobě zárukou dostatečné poptávky a prodejnosti. Pravdou také ovšem je, že autorova aktuální tvorba nedosahuje kvalit jeho dřívějších přelomových děl, na něž přísahají zástupy věrných fanoušků. Možná i proto tuzemští nakladatelé často sahají k u nás dosud nevydaným dílům ze spisovatelovy zlaté éry. Nejinak je tomu i v případě na vánoční trh připraveného komiksu Knihy magie, jenž tehdy ještě v sešitové podobě poprvé vyšel v letech 1990 až 1991. Pozoruhodné je, že Gaiman zde definoval přesnou vizuální podobu nejpopulárnějšího čarodějnického učně všech dob. Timothy Hunter jako by byl  dvojčetem Harryho Pottera...

V minulém roce získal Kazuo Ishiguro, britský spisovatel japonského původu, Nobelovu cenu za literaturu. Přestože se ozývaly hlasy, dle kterých by si patrně nejvyšší literární ocenění zasloužil spíše japonský spisovatel Haruki Murakami, nebývale vysokou kvalitu Ishigurovy tvorby nelze nijak popírat a Nobelovu cenu mu tak snad jakkoli nepřát. Ishigurův působivý román Neopouštěj mě, jenž v českém překladu Gisely Kubrichtové vychází díky nakladatelství Argo podruhé, lze označit za alternativní dystopii. A že se autor fantastickým motivům ve své tvorbě nevyhýbá, dokazuje i česky nedávno vydaný román Pohřbený obr, jehož děj se odehrává v postartušovské středověké Británii. Pokud snad máte chuť na náročnější četbu, v obou případech nemusíte déle váhat...

Space opera Ve službách Milosti uzavírá novátorskou a v zahraničí opěvovanou trilogii Rádčské říše americké spisovatelky Ann Leckieové. Nakladatelství Plus nám ji kompletně naservírovalo v průběhu necelých dvou let, za což samozřejmě patří všem zúčastněným dík a uznání. Obzvláště v tomto případě, kdy jde o prózu poměrně komplikovanou a zároveň vzájemně úzce provázanou, je svižné tempo vydávání českých překladů výrazně ku prospěchu věci. Hrdinkou románové trilogie je Breq, před tisíci lety umělá inteligence lodi Spravedlnost Toren, po jejím zničení však pouhý jedinec, do kterého bylo vědomí Spravedlnosti Toren částečně přeneseno. Každá bojová loď Rádčského impéria totiž využívá takzvané perifery...

Ukryti v knižních tirážích nejsou pouze překladatelé, které se vám snažíme pravidelně představovat v rámci našeho projektu Tváře překladu. Najdete v nich i řadu dalších profesí, kterým se chceme věnovat v rozhovorech vydávaných pod názvem Pohled za scénu. Albert Balatka (*1985, Jablonec nad Nisou) se po absolvování Obchodní a právní akademie dle svých slov „nechal semlít“ korporátním prostředím v Telefónice O2 a UPC, odkud raději utekl k práci v Jabloneckém deníku, a když už měl i lokálních tahanic plné zuby, našel konečně duševní uspokojení v práci s knihami. Vedle science fiction vášnivě miluje fotografování přírody, ale učarovala mu i skotská whisky, zralé karibské rumy a různé druhy exotické kuchyně. Má dvouletého syna a druhé dítě na cestě...

Po slabším ročníku 2017 nasazuje Marvel letos do kin rovnou tři tituly, s nimiž se chystá překonat řadu historických milníků. Jako první jde do boje Black Panther, jehož trailery běžely v českých kinech často vedle ukázek na druhý Pacific Rim. Z nerovného souboje vyšla lépe černá pohyblivá šelma, která uzemnila monstrózní robotické figurky neotřelým prostředím plným barev a energické akce. Jeden z nejnovějších marvelovských hrdinů uvedený do filmového světa ve velkém crossoveru Captain America: Občanská válka, kde ovládnul nejednu scénu, nyní otevřel tajnou bránu do země svého původu, království Wakanda, jediného místa na Zemi, které pod povrchem ukrývá ložiska vzácného vibrania. Kdo vládne Wakandě, vládne i vibraniu, a země právě přišla o svého krále…

Tvář vody je desátým filmem mexického režiséra Guillerma del Tora, jenž si osobitými hororovými fantasy snímky, z nichž nejvíce zaujal Faunův labyrint, získal slušné množství věrných fanoušků. Mezitím se tvůrce, jehož jméno v Hollywoodu nabylo na významu, pustil do jiných projektů příbuzných žánrů, aby se nyní alespoň v základních rysech vrátil zpátky ke kořenům. Dějištěm příběhu jsou tentokrát Spojené státy počátku šedesátých let, jež se v napjatých časech naplno rozjeté studené války přetahují se Sovětským svazem o prvenství v jaderném i vesmírném programu. Jednoho dne je do výzkumných laboratoří dopravena nádrž se záhadným obojživelným tvorem, jehož spřízněnou duší se stane němá uklízečka. Tak začíná pohádka o lásce, ztrátě a monstru…

V posledních několika letech se Sergej Lukjaněnko s chutí věnuje práci na sérii Pohraničí, odehrávající se v takzvaném Centru, ústředním světě všehomíru, v němž se sbíhají a protínají všechny ostatní světy. Hlavní hrdina byl okolnostmi donucen vstoupit do Sboru pohraniční stráže, který se na této křižovatce tisícovek civilizací stará o udržování pořádku. Příběh otevírá román Stráž (2013), který Lukjaněnko napsal sám, a pokračuje knihami Reverz (2014), na které se podílel také známý moskevský spisovatel Alexander Gromov, a Čopka (2014), jejímž spoluautorem je Michail Tyrin. Svět Pohraničí však začíná žít vlastním životem, což dokazuje pětice románů, na kterých se už Lukjaněnko autorsky nepodílel...

V maratonu letošních výročí si připomeneme září roku 1938, Mnichovskou dohodu a okleštění prvorepublikového Československa. Ačkoli druhá světová válka oficiálně vypukla o nějakých jedenáct měsíců později, z tuzemského pohledu s ní Mnichov splývá, věci se začaly dít už tenkrát. Ostatně Rakousko chytlo anšlus ještě o půl roku dřív, nemluvě o tom, co se už od počátku třicátých let dělo v Německu. S Hitlerovým nástupem k moci se nad naší první republikou stále rychleji stmívalo. Čas třetí říše a druhá světová se na dějinné ose překrývají a sama éra druhé světové války zůstává pro současnou kulturu (i politiku) historickou událostí první velikosti – nebo něčím jako podebraná jizva v tkáni. Dokazuje to neutuchající zájem o militaria z oné doby...

V cyklu Zápisků se věnujeme nejen knihám a audiovizuálním počinům, ale i stolním hrám, které často víc než vše zmiňované zprostředkovávají neocenitelný zážitek fanouškům všech věkových kategorií. Nad stolní hrou se opravdu může skvěle pobavit nejen rodič a dítě, ale často i prarodič. Tento týden jsme pro vás vyzkoušeli hru vymykající se obvyklým zvyklostem. Takovou, ve které bude jeden z hráčů spát a snít. Pokud vás napadlo, že se bude jednat o obdobu všeobecně uznávané a nebezpečné hry Kdo vzbudí medvěda, kde hlavního hráče hraje chrápající a poctivě odpočívající dospělý a zbytek neposedná šeptající drobotina, vyvedeme vás z omylu. Stolní hra Když sním opravdu nemusí končit řevem, bručením ani divokou honičkou v domácnosti...

Drsného ranaře Goona a jeho cynického společníka Frankyho jistě netřeba českým fanouškům komiksu blíže představovat. Nakladatelství Comics Centrum hrdě zásobuje čtenáře sérií napěchovanou přisprostlým humorem, přetékající krví, zpřeráženými čelistmi a údy a prošpikovanou obskurními hláškami už od roku 2012, kdy v Česku vyšel první díl Goona. Původně undergroundový komiks začal vycházet v roce 1999. Postavu Goona vymyslel americký scenárista a výtvarník Eric Powell jako kritiku doby, společnosti a aktuálního stavu umění. Velkým milovníkem Goonových příběhů je režisér David Fincher, se kterým Powell v současnosti spolupracuje na převedení Goona na filmové plátno. Obě knihy si čtenáři budou moci v rámci edice „Na přání“...