Ukryti v knižních tirážích nejsou pouze překladatelé, které se vám snažíme pravidelně představovat v rámci našeho projektu Tváře překladu. Najdete v nich i řadu dalších profesí, kterým se chceme věnovat v rozhovorech vydávaných pod názvem Pohled za scénu. Albert Balatka (*1985, Jablonec nad Nisou) se po absolvování Obchodní a právní akademie dle svých slov „nechal semlít“ korporátním prostředím v Telefónice O2 a UPC, odkud raději utekl k práci v Jabloneckém deníku, a když už měl i lokálních tahanic plné zuby, našel konečně duševní uspokojení v práci s knihami. Vedle science fiction vášnivě miluje fotografování přírody, ale učarovala mu i skotská whisky, zralé karibské rumy a různé druhy exotické kuchyně. Má dvouletého syna a druhé dítě na cestě…

Bez Alberta Balatky by čeští trekkies takřka neměli co číst…

Přestože je Star Trek v rámci fantastického žánru velmi specifický, třeba tím, že kombinuje „pokleslé“ dobrodružné cestování vesmírem a zkoumání exotických mimozemských společenství s hluboce humanistickými myšlenkami, nedá mi to a zeptám se, proč právě on a ne celá řada jiných vědecko-fantastických zákoutí, která mnohdy oplývají podobnými tématy?

Vždyť co je pro lidstvo zajímavější než dobrodružné cestování vesmírem? Jsem přesvědčen o tom, že kdybychom se v minulosti dokázali povznést nad malichernými konflikty a nad dogmaty ustavujícími řad společností strachem a nevěděním, už bychom vesmír obývali dávno. Jestli bychom ovšem bez nutného vývoje, jímž jsme si prošli, dokázali být tou ukázkovou modelovou civilizací založenou na dobrých úmyslech, kooperaci a vzájemném rozvoji, to je samozřejmě otázka, ale troufám si doufat, že ano, ostatně vesmírná spolupráce nám jde zatím velmi dobře.

Byl bych rád, kdyby se nám skutečného vesmírného cestování podařilo dosáhnout bez dalších nesmyslných konfliktů, žel optimismus k tomu nestačí. Jednou z možností je jít, sdělit svůj názor a přesvědčit o něm ostatní. A to je přesně to, co jeden losangeleský policista v šedesátých letech udělal. Šel a napsal svou revoluční vizi budoucnosti, kde je jedno, jak kdo vypadá, nebo jakého je pohlaví, ale kde záleží na tom, jaký jste jako člověk. Tím, že svou vizi odprezentoval pomocí populárního média, dokázal oslovit mnohem širší skupinu lidí, než by mu dovolovaly například univerzitní přednášky. Je to kvůli tomu v něčem horší přístup? Určitě ne. Početné zástupy dnešních trekkies dokazují, že se nemýlil.

A k tomu všemu měl Star Trek ještě i to štěstí, že se kolem něj vždy pohybovala tvůrčí elita své doby, a tak obsahuje vynikající scénáře stejně jako přelomové efekty a bohatou výpravu, čímž tvoří myšlenkově důležité univerzum, na které se chcete dívat, nebo se do něj začíst, znovu a znovu, protože je to zkrátka promyšlená zábava – svého druhu ideální směs. Existují podobná zákoutí science fiction? Jednoznačně. Existují stejná? Ne.

Jak ses vlastně k vydávání startrekových knih v českém překladu dostal? Kde se v tobě vzala myšlenka, že se ho ujmeš a kudy vedla cesta k realizaci tak – pro člověka bez zkušeností v oboru – šíleného nápadu?

Startrekovou řadu od Laseru jsem sledoval od samého počátku, protože jako první z různých nakladatelství měla potenciál. Po Nové generaci sice už dříve šáhnul X-Egem, ale tam cílili na těch deset nečíslovaných „prémiových“, mezi kterými byla i spousta pouhých přepisů televizních epizod, což logicky dopadlo, jak dopadnout muselo. Bez znalosti prostředí – těch knih k dnešnímu dni existuje přes osm set, což je více než televizních epizod – to zkrátka nejde. Minete jakoukoli malinkou souvztažnost a najednou se objeví krajně nepěkná dějová mezera. Laser začal pěkně od začátku a dokázal během několika málo let vytvořit základ, na kterém se dalo stavět. Nevím, jestli to byl nápad Tomáše Jirkovského nebo Přemysla Houžvičky, tehdejšího editora, ale nápad to bylo dobrý a potenciál se pak podařilo krásně využít spuštěním dalších řad – Deep Space Nine a Voyageru.

V letech následujících, kdy už edici vedl Radim Rouče, jsme se spolu často bavili o tom, co vybrat, co ne, jakou užít terminologii atd. Do edice jsem se tedy snažil promlouvat už mnoho let předtím, než jsem k tomu dostal příležitost. Dlužno dodat, že povětšinou marně… Na její směřování jsme měli dosti rozdílné názory. Najednou se rozhodl utnout stávající podobu edice a začal vydávat stranou stojící výroční knihy, bohužel ještě k tomu trilogie. A pak se najednou… vypařil. Co vím, tak nikomu nic neřekl a celý knižní Star Trek ležel přes rok ladem. Na podzim roku 2010 jsme si povídali s Honzou Hlávkou o tom, jaká je to škoda, zvlášť když tehdy zažívala Nová generace svůj televizní comeback, a na základě toho jsem zkontaktoval Laser a představil svůj plán na vzkříšení celé řady. Takže vlastně nešlo o nějaký „hurá nápad“, ale o logický krok. Vždycky jsem se řídil mottem „Když to neuděláme my, kdo to udělá?“ a bylo tomu tak i tady. S Laserem jsme se dohodli, že se nejdříve dodělají věci, na které jsou zakoupená práva – to je například důvod, proč v roce 2012 vyšla novelizace filmu z roku 2009.

Ale jsem rád za každou knihu, která pod mým vedením spatřila světlo světa, i když bych její vydání třeba osobně neinicioval. Po oné dlouhé pauze bylo pro nás opravdu těžké znovu vyjednat zajímavé podmínky s majiteli práv a bylo třeba znovu uzavřít dohody ohledně možnosti použití originálních obálek, navázat na spolupráci s původními překladateli rozjetých řad atd. Rozhodně to byla výzva. Ale nesmírně mě to bavilo a baví dodnes – jak redaktorská, tak organizační část. Po krátké době jsem se dostal i k terminologické a lingvistické redakci Briana Aldisse, konkrétně k prvnímu dílu jeho úžasné Helikonie, což by se mi jinak pravděpodobně nikdy nepoštěstilo, a k dalším věcem – například Stephenu Baxterovi.

Ačkoli se zdá, že nakladatelství Laser-books se letos probudí z umělého spánku a bude zřejmě pokračovat v hodně podobném stylu ve spolupráci s Euromedií, ty ses mezitím přesunul do Brokilonu, který za tvého dozoru chrlí Star Trek knihy dosud nevídaným tempem jedné za měsíc. Jak vlastně k tomu přesunu došlo a jak probíhal? A je české čtenářské prostředí připraveno na takové tempo vydávání Star Trek knih?

Za těch sedm let u Laseru bylo postupně čím dál jasnější, že edice akutně potřebuje nabrat tempo. Existovalo na to několik plánů, které z varieté různých důvodů nevyšly a Star Trek se začal ve frekvenci vydávání oproti jiným řadám v portfoliu nakladatelství propadat čím dál výrazněji. Poslední pauza mezi překládanými tituly představovala dvacet měsíců, což už opět znamenalo téměř stejné obtíže jako přestávka v letech 2009 až 2011. Nicméně to vlastně bylo logické – Laser se primárně soustředil na něco úplně jiného, kupříkladu rozvíjel horor, a už se ST neměl takřka nic společného.

V jednu chvíli, kdy už bylo jasné, že edici buďto vyvedu jinam, nebo kvůli tempu skončí, jsem si chvíli pohrával s myšlenkou, že budu Star Trek produkovat v rámci nějakého úplně nového nakladatelství, ale šlo zrovna o období, kdy všude kolem vznikaly žánrové experimenty a navíc mi přišlo, že by to pro značku Star Trek jako takovou byla špatná cesta. Už jsem se nějakou dobu znal s Robertem Pilchem, se kterým jsem se prakticky vždy na všem shodnul, čili oslovit jako první Brokilon byla jasná volba. Trvalo to celých dlouhých čtrnáct dní a vše bylo dohodnuto…

Brokilon se tedy Star Treku skutečně ujal a nyní konečně vychází svěžím tempem, papírově i elektronicky, a z ohlasů je jasné, že fanoušci takovou kadenci uvítali. Máme možnost čtenářům představit úžasné příběhy, které by jinak zůstaly skryty, pokračování osudů oblíbených hrdinů, vizi, že ten výjimečný „světlý“ vesmír stále existuje a rozšiřuje se. Osobně si navíc myslím, že v dnešní době je vyloženě potřeba přicházet s příběhy, kde prim hraje (ne)obyčejná lidská slušnost a spolupráce.

Albertova rodina čeká na další přírůstek…

Star Trek knihy u nás vycházely u různých nakladatelství včetně Laseru, který šel dosti odlišným směrem, než tomu bylo následně ve tvé režii. Jakou strategii jsi k obnovenému vydávání zvolil a jak se ti na ni podařilo navázat v novém působišti?

Jak jsem už psal, Radim Rouče vytvořil velmi specifickou větev, jejíž členitost se neosvědčila. Už tehdy jsem měl jasno, jakou koncepci zvolit, na které tituly se dále nesoustředit a naopak, kterým dát mnohem větší prostor. Doba pokročila a bylo jasné, že už nadále nelze pracovat (jenom) s romány, jejichž hlavní pointou je přiletět k planetě, vyřešit problém, odletět od planety, a všechno schovat pod kratičkou větu: „Toto se stalo mezi 18. a 19. epizodou páté řady.“ Fanoušci dobře vědí, že se závěrem seriálu nic nekončí, naopak. CBS v knižní podobě všechny série znovu rozjela s neméně poutavými a hlubokými příběhy, které jsou nejen koherentnější, ale i čtivější.

Samotný přechod z jednoho nakladatelství do druhého proběhl maximálně plynule. Český Star Trek oplývá sadou vlastních překladatelů i vlastním grafikem, navíc se díky změně partnera proces zdigitalizoval, čili i takové zrychlení přispělo k možnosti vydávat jeden román za měsíc. Na poli mezinárodním už to bylo horší, tam šlo o velmi perné období. Majitel práv najednou vyžadoval vše zasílat ke schvalovacímu procesu. Ať už šlo samozřejmě o českou podobu obálky, tak dále o větičku s copyrightem, podobu copyrightu, reklamu v knize, vizuální podobu loga mediálního partnera a podobné chuťovky. Naštěstí díky naší agentce z ANA Prague, a našemu společnému proudu urgencí, se vše stihlo a teď už je proces automatizovaný. (klepu na dřevo)

V Brokilonu jsi víceméně navázal tam, kde Star Trek v Laser-books skončil. Spoustu čtenářů by ovšem jistě zajímalo, co nás čeká do budoucna. Objeví se vedle dosud rozvíjené linie třeba i dokončení sérií Zkouška ohněm, Teorie strun či nové díly Enterprise?

V nejbližší budoucnosti dokončíme přelomovou trilogii Volání osudu, jejíž první díl vyšel těsně před Vánocemi, a která spojuje několik řad – Novou generaci, Titan, Enterprise a částečně i DS9 a Voyager – v jedinou. Krom toho, že je nesmírně poutavá, také vysvětluje řadu nezodpovězených otázek včetně té, která vzbudila za celou historii Star Treku snad největší záplavu všemožných teorií. Ale víc už neprozradím.

Hned poté přijde na řadu dokončení voyagerovské minisérie Teorie strun. Čistě proto, že by byla škoda nevydat třetí díl trilogie, když se dvěma předchozím podařilo vyjít na světlo. Byť z dnešního pohledu se oba první díly nalézají už v podstatě v hluboké minulosti. U TOSkové (podle původního seriálu) série Zkouška ohněm je situace horší. Už tehdy to nebyl dobrý nápad – série s kapitánem Kirkem jsou u nás ty nejméně populární. Bohužel se o tom z první ruky přesvědčila jak Česká televize, tak nejedno nakladatelství včetně Laseru. Fanouškovsky to samozřejmě smysl dává, ale teď pracujeme na několika možnostech, za kterých by to dávalo smysl i komerčně.

Po Voyageru čtenáře po devíti letech čeká návrat ke skvělé řadě Deep Space Nine románem Saratoga od prověřeného Michaela Jana Friedmana. Poté přijdou na řadu tři opravdové lahůdky: Kniha 2311: Hadi v rozvalinách s kapitánem Johnem Harrimanem a Enterprise-B pojednávající o tzv. Tomedském incidentu s Romulany, což je jedna ze stěžejních událostí startrekové historie; dohra trilogie Volání osudu s názvem Jednotný osud, kde uvidíme, co se všechno děje s naší Galaxií po oněch zásadních událostech; a obsáhlá povídková sbírka Příběhy od kapitánova stolu, kde si na své přijdou fanoušci všech řad. Rozhodně je nač se těšit!

Výhledově plánujeme jak hlavní linku Nové generace a Titanu, tak ostatní řady jako Enterprise, Deep Space Nine a Voyager. U Enterprise je zajímavostí, že si ji celou vzal pod křídla jeden autor, a to detailista Christopher L. Bennett, jenž vizionářsky popisuje dvaadvacáté století a hlavně vzestup Federace coby mírové mocnosti.

Příprava knih spojených se Star Trekem je v mnohém specifická a musí se jistě hlídat, aby každý detail souhlasil s děním v ostatních knihách i řadách. Pomáhají ti v tom betačtenáři? Jak vůbec ve zkratce vzniká v českém překladu kniha ze Star Trek vesmíru?

Ve zkratce? Složitě! Každá kniha nebo ucelená série z tohoto univerza je sama o sobě svébytným dílem. Je to tak je minimálně od roku 2005, kdy knihy začala produkovat přímo CBS. Naši překladatelé tedy musí být do jednoho fanoušky. Jinak to nejde. V momentě, kdy o univerzu nic nevíte, nebo jej znáte pouze okrajově, není možné Star Trek překládat. Nebo tedy samozřejmě ano – v konečném důsledku je to jen angličtina, ale pak jde bez výjimky o redaktorovu noční můru.

Když nám jednou do edice omylem zasáhlo nakladatelství Baronet, nechalo vlastním překladatelem přeložit jednu z nejlepších knih, ale zároveň jednu z nejdelších. Překladatel to pojal po svém, nerespektoval ani pomocný terminologický slovníček, a vehementně se mě snažil přesvědčit, že „lieutenant commander“ je korvetní kapitán. Že to dvacet let v televizi byl nadporučík pro něj nehrálo roli… Samozřejmě vůbec nevěděl jak uchopit kterou postavu a rozhodoval se čistě dle textu jediné knihy. Následně jsem ji přepisoval čtyři měsíce.

Pro své překladatele jsem postupem času sestavil příručku a jak jsem napsal výše, existuje také základní terminologický slovník, který sestavil David Bursa během výroby různých dabingů. Knižní univerzum však od té doby nabobtnalo do mnohem větších rozměrů a termínů je aktuálně asi třikrát tolik. Není legrace si to pamatovat a už vůbec ne ve chvílích, když se baví například o nějakém mimozemském džemu, kterým zrovna mažou croissant, a já si musím vzpomenout na tvar překladu šest knih zpátky. Z nějakého zvláštního důvodu si to ale vždy vybavím, dohledávám málokdy. Mám štěstí v tom, že to, co si zapamatovat chci, si pamatuju bez obtíží.

Skutečný problém přichází, když si autor plně neosvojí například fyzikální či astronomický termín a použije ho v knize nepřesně, ideálně i s poděkováním konkrétnímu vědci. Pak přichází na řadu konzultace s odborníky v oboru daného problému – vědci, astronomy, odborníky na transkripci z nelatinských jazyků, nebo i profesionálními hráči pokeru, když na to přijde.

No a příprava obálek… To by vydalo na román…

Knihovna plná vesmírných cest několika odvážných posádek…

Jaký názor máš na současný filmový a seriálový Star Trek či vůbec dění kolem tohoto fenoménu? Jsou nové filmy či seriál Discovery důstojným rozvíjením legendy? A co zvěsti o novém snímku v režii Quentina Tarantina a další plány?

Názor mám… problematický je asi to správné slovo. Od roku 2009, kdy Paramount restartoval Star Trek a představil reboot TOSky, jde spíše o autorský pohled, než o cokoli jiného. J. J. Abrams má notně svérázný rukopis a celé univerzum si přestavěl dle svého. Je otázkou, jestli by se výsledek měl jmenovat Star Trek, nebo „Action Adventure in Space“. Druhý film byl myslím propadák v každém ohledu a teprve třetí – Do neznáma – se mi opravdu zalíbil. Možná tím, že se mi zamlouvá režijní styl Justina Lina, možná scénářem od Simona Pegga, těžko říct. A hudbou! Málem bych zapomněl na hudbu – Giacchino se tu skutečně vytáhl. Každopádně tento paralelní vesmír nijak nerozvíjí původní univerzum – jde o hru na uzavřeném pískovišti. A stejné to bude s Quentinem Tarantinem, pokud to dopadne. Představí nám vlastní autorskou vizi, která bude podobná jeho předchozí tvorbě. Osobně si myslím, že jsme se tak rozloučili s posádkou Chrise Pinea, ale ještě uvidíme.

Discovery je experiment, kterému nefandím. Snaží se tvářit, že existuje v původním univerzu, ale na první pohled je jasné, že tomu tak není. Vnáší do Star Treku elementy podobné spíše Hře o trůny. Seriál je výrazně temnější, postavy mají diskutabilní charakter, nešetří se krví a prvoplánovou brutalitou. Poprvé v historii jde o Star Trek, který se snaží přizpůsobit své době, a to je špatně. Mnoho trekkies začalo za pravý Star Trek považovat spíše The Orville komika Setha MacFarlanea, popřípadě dlí u seriálu The Expanse. Uvidíme, kam se vše vyvine a posune. Můj tip je, že se k prověřenému vesmíru jednoho dne vrátí v televizi i na velkém plátně. Snad tomu tak bude.

Na závěr už tradiční dotaz: Star Trek a práci s knihami obecně máš jistě rád. Chtěl bys v této práci pokračovat i do budoucna? Kde se v ideálním případě vidíš za pět či deset let ode dneška?

S naší současnou populisticko-politickou situací? To je opravdu těžká otázka. S nadsázkou občas říkám, že tahle práce se technicky dá dělat odkudkoli ze světa… Ale samozřejmě chci u redaktorské práce zůstat, ideálně nejen u Star Treku. Doufám, že budu moct redakčně dokončit Helikonii, to bych opravdu rád. Jde o práci, ale stejnou měrou i o koníčka. Zábavného, náročného, čas žeroucího a úchvatného. Myslím, že to takhle funguje s jakoukoli profesí – největší radost zažijete, když děláte to, za čím si sami jdete.

Související odkazy:

Pohled za scénu 01: LUKÁŠ RŮŽIČKA

Pohled za scénu 02: JIŘÍ ŠTĚPÁN