Éra Nového Hollywoodu přinesla žánrovým fanouškům nejen mnoho nových postupů, koncepcí i způsobů, jak vyprávět příběh. Její vlna vynesla do předních řad nové talenty, kteří přepsali definice “trháku” a jejichž snímky otevíraly dveře novým subžánrům. Samozřejmý vliv na produkci filmových studií měl již velice rozvinutý trh s televizním materiálem i nástup nových technologií, které otevřely snímkům novou cestu k divákům. A dalšímu novému jménu se budeme věnovat v této části série. Jménu, které bývá spojeno s objevením prvních příběhů subžánru techno-thriller. Jménu jednoho z nejpřekládanějších tvůrců příběhů z blízké budoucnosti, který dokázal velice uvěřitelně nastínit vývoj vědy a poukázat na možnosti jejího zneužití.

Obsah čísla 1/2012

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 5. 1. 2012

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Režisér Peter Jackson se po King Kongovi a Pevném poutu znovu vrací do své oblíbené Středozemě a k dílu J. R. R. Tolkiena. To jistě není nic, co by vás nějak překvapilo, a novinkou není ani fakt, že půjde o zpracování dětem určené fantasy Hobit, jejíž děj se odehrává před událostmi Pána prstenů. Nijak obsáhlá kniha se dočká hned dvoudílného zpracování ve snímcích The Hobbit: The Unexpected Journey (2012) a The Hobbit: There and Back Again (2013). Diváci se tak znovu setkají s některými starými známými v čele s čarodějem Gandalfem a hobitem Bilbem Pytlíkem. A vrátí se i milášek Prsten v rukou chtivého Gluma... Oproti předloze se objeví i další hrdinové filmové trilogie a bude zajímavé sledovat, jak si s tím scénář poradí.

Současní výtvarníci se často potýkají s tím, že jejich díla nejsou pro publikum srozumitelná. Divák u nich ztrácí dojem sounáležitosti s autorem a nezdá se mu, že by se dotýkaly věcí, které sám zná. To však není případ Cheta Zara. Jeho obrazy jsou přístupné, přímé a hlavně bez oklik, jejichž prostřednictvím se mnozí snaží vytvářet tzv. vysoké umění. Pokud se ho někdo zeptá, jak by popsal svoji tvorbu, říká jednoduše: „Maluji monstra“. Možná se tato koncepce zdá jednoduchá, ale Zar ji považuje za prospěšnou konfrontaci s různými strachy a obavami, ať už diváka, nebo jeho samotného. Temná témata navíc mají tu schopnost, že udržují vazbu s tajemnem a mystičnem. Vždyť lidé mají stále potřebu je hledat a umění jim nabízí jednu z cest, jak se jich alespoň dotknout.

Na českém trhu se začíná objevovat čím dál více projektů, na nichž se podílí více autorů. Po zahraničím inspirovaných záležitostech (Conan, Mark Stone) se díky úspěchu dnes už značně obsáhlé řady JFK v poslední době objevují i další řady. Kupříkladu nedávno ohlášený projekt Kladivo na čaroděje vytvořený za podpory nakladatelství Epocha a časopisu Pevnost spisovatelem Jiřím Pavlovským. Anebo ambiciózní Kroniky karmínových kamenů z nakladatelství Zoner Press, nedávno odstartované knihou Prsten od vévodkyně od Františka Novotného. Druhý svazek volně propojené řady si nevzal na starost nikdo jiný než sám šéfredaktor časopisu XB-1 Vlado Ríša a neváhal se znovu podívat do svého oblíbeného prostředí leteckých soubojů 1. světové války.

Napadlo vás někdy, co byste dělali, kdyby se do domu vedle vás nastěhoval čtyři sta let starý upír a začal postupně vysávat vaše vrstevníky? Inu, asi ano, pokud jste tedy viděli hororovou komedii Noc hrůzy z roku 1985, ve které se teenager Charley, společně s hercem a televizním moderátorem Peterem Vincentem, musel vypořádat s podobným problémem. Po bezmála třiceti letech jsme se dočkali remaku, za kterým stojí mimo jiných i režisér a scénárista původního filmu, což se znatelně podepsalo na kvalitě snímku. Samozřejmě jen v dobrém slova smyslu. Tom Holland si je zdá se dobře vědom toho, jak by měla vypadat moderní upířina a ne, rozhodně v jeho očích nejde o variaci na třpytící se rádoby vampíry ze Stmívání.

Shrneme-li posledních několik článků série, musíme upřímně uznat, že rok 1982 byl pro žánrového fanouška rokem nejen podivuhodným, ale především přelomovým. Díky Stevenu Spielbergovi se objevuje hodný mimozemšťan, do kin vtrhlo ztvárnění subžánru fantastiky “meč a magie”, poprvé se tvůrci pokusili podívat do vnitřku počítače a vyrojilo se množství povedených entit, které se snažily obyvatele planety sežrat. Do filmové produkce se nejen odrazil fakt objevení formátu VHS, ale stále častěji se ozývala i televizní studia a do světa audiovizuální zábavy začaly pronikat první hry. A tento rok o sobě také dal znovu vědět jeden z prvních režisérů skutečně děsivé mimozemské existence Ridley Scott, který předložil divákům svou verzi novely P. K. Dicka.

Superhrdinských filmů už bylo dost, tak proč to pro jednou nevzít z druhé strany? Jistě, je trochu klišé obdařit nadlidskými schopnostmi bandu lidí, kteří „se o ně nikoho neprosili a vlastně jimi strašně trpí“, ale, no, když se vynechá text v uvozovkách, jak to ostatně Kronika (2012) dělá, dost možná se dozvíme, jak by stokrát ohraný příběh dopadl, kdyby hlavní hrdina, potažmo hrdinové, neměli smysl pro to, co je správné a dobrý úsudek. Čili, jak by se asi zachovala většina lidí, kdyby je zčistajasna něco obdařilo například schopností telekineze. Samozřejmě! Vzali by kameru a šli na Youtube nahrávat veselá videa, ve kterých by si stříleli z obyčejných občanů. Jenže ona taková moc jednomu dřív nebo později na mozek vlézt prostě musí...

Duchařské historky představují velmi variabilní zdroj vyprávění. Dají se na nich stavět hrůzostrašné příběhy, komedie, romantické zápletky nebo klasická divadelní dramata, jak to blahé paměti provedl Shakespeare Hamletovi. Zjevení ducha automaticky vyvolá strach, který vychází z předpokladu, že může škodit živým lidem nebo že přichází jako předzvěst tragických událostí. Proto se tyto příběhy tradičně obejdou bez násilných scén i nákladných filmových triků, jejich základ tvoří atmosféra místa, tajemno a znepokojivé náznaky. Víra v existenci duchů přetrvává i dnes, média zásobují s nepřetržitelnou pravidelností informacemi o strašidelných domech a prokletých lidech, kteří se opakovaně vracejí do pozemského světa. Mohou páchat zlo, mohou pomáhat a mohou se i zamilovat...

Ačkoli režisér Barry Sonnenfeld strávil posledních pět let tvorbou televizních projektů, řemeslo filmové režie snad nezapomněl. Rozvzpomenout se mu navíc pomůže dvojice starých známých Will Smith a Tommy Lee Jones, i když bude to hlavně Will Smith kdo si tady zahraje především (Jones už přece jen není ve svých pětašedesáti v tak dobré formě). Agent K (Jones) už zase lítá v problémech, ovšem tentokrát je to poněkud vážnější: nadobro zmizel ze Smithovy časové linie. Ovšem nebyl by to ke všemu odhodlaný Agent J (tj. Smith), aby se mu nevrhl na pomoc. A tentokrát ono „vrhnutí se na pomoc“ vezme opravdu doslova, jak ukazuje trailer. Divákům nezbývá než doufat, že i napotřetí budou Muži v černém v té nejlepší formě (za Tommyho Lee Jonese to převezme Josh Brolin) a znovu si tak užijeme divokou směs komedie a SF.

Vítěz soutěže Daidalos 2011 literárního SF/F časopisu XB-1 byl vyhlášen 3. 12. 2011 během Fénixconu v Brně. Přestože jsme změnili název časopisu i soutěže a dostupnost našeho měsíčníku se na nějaký čas podstatně ztížila, počet soutěžních prací zůstal letos téměř stejný - do naší literární soutěže DAIDALOS 2011 jste nám poslali 159 povídek ve 107 zásilkách. Z tohoto celkového množství postoupilo do druhého kola 26 povídek, z nich pak byly ještě dvě na doporučení porotců vyřazeny a 24 již tedy vydrželo až do finále. Pokud jde o témata soutěžních povídek, pro příště by nás více potěšilo hojnější zastoupení čisté, ryzí sci-fi se vším, co k ní patří a jak ji máme rádi. Ale nyní už zpět k letošním výsledkům soutěže, která mimo názvu získala i zbrusu nové logo, jež je dílem Adama Pižurného.

V Brně byly 3. 12. 2011 na Fénixconu vyhlášeny výsledky soutěže O nejlepší fantasy 2011. Jde o jednu z nejstarších a nejuznávanějších literárních soutěží na českém trhu. Pořádá se od roku 1988, kdy se jeho první vítězkou stala spisovatelka Vilma Kadlečková. Od té doby se mezi vítězi vystřídala řada známých jmen, kupříkladu Miroslav Žamboch, Jaroslav Mostecký, Michal Špaček, Leonard Medek, Juraj Červenák a Jana Rečková. Letos se vítěz rekrutoval z úzkého kruhu čtyř nominovaných rytířů fantasy a stal se už jednadvacátým nositelem meče (ve dvou ročnících nebyl tento čestný titul udělen). Zároveň byl vyhlášen nový ročník Soutěže O nejlepší fantasy 2012. Máte-li chuť zařadit se po bok slavných nositelů meče, zkuste štěstí v dalším ročníku věhlasné soutěže!

Osmdesátá léta byla v mnoha ohledech přelomová pro širokou škálu odvětví. V zábavním průmyslu se objevil nový formát VHS, který nejenže umožňoval dříve natočené filmy prodávat či půjčovat pro domácí promítání, ale který také zkrátil cestu amatérským tvůrcům k natočení snímků vlastních. A nejen samotní amatéři pochopili, že trh opravdu expandoval, zareagovala všechna velká studia a šanci dostaly i nízkorozpočtové nebo experimentální projekty. S rozvojem technologií se ovšem objevil na trhu další významný hráč audiovizuální zábavy. Zprvu velice nenápadně, ovšem později se stále razantnějšími nástupy produktů. Objevily se první počítačové hry a svět audiovizuální fantastiky se změnil nejen pro tvůrce, ale i pro diváky.

Soutěž „O stříbřitělesklý halmochron“ je jednou z nejstarších scifistických literárních soutěží u nás. S drobnými přestávkami je plzeňským klubem vědecké fantastiky Andromeda pořádána již od roku 1984. Historicky prvním vítězem se stal Jan Hlavička, který dokázal zvítězit hned dvakrát, stejně jako Vilma Kadlečková – Klímová, Jan Vavřička Jr. nebo Darth Zira. Mezi vítěze a držitele originálních halmochronů patří i Jaroslav Mostecký, Pavel Kosatík nebo Jan Kovanic. Kromě vlastního halmochronu z Dárečkovy dílny se ocenění mohou těšit na sborník vítězných prací a knihy z nakladatelství Laser-books. Jak už sám název napovídá, je tato soutěž zaměřena především na povídky s tématikou cestování časem, nicméně porotci se nevyhýbají ani jiným tématům.