Po několikatýdenním cestování mimo Hollywood se v naší sérii článků vraťme zpět, abychom zmínili dalšího z legendárních hororových tvůrců a jeho postavy, které skutečně překonaly hranice stříbrného plátna. Sedmdesátá a osmdesátá léta přála nejen tvůrčímu rozmachu v audiovizuální fantastice, ale také novým postupům i příběhům, které jsou přetáčeny dodnes. Překvapivě úspěšně si vedly i některé nízkorozpočtové snímky, ze kterých připomeňme debut Toba Hoopera Texaský masakr motorovou pilou či Halloween Johna Carpentera. Třetím mužem, který přímo tvořil dějiny filmového hororu, je Wes Craven. Muž, který svým filmovým debutem diváky pobouřil a šokoval natolik, že musel načas odjet ze země a usídlit se ve Francii. Věnujme se tedy dalšímu ze skutečných mistrů hrůzy.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA V PRAZE - KNIHOVNA OPATOV - ARTOTÉKA vás zve na výstavu ilustrací a grafik Karel Jerie: Křídla ilustrace. Malíř a komiksový výtvarník Karel Jerie se poprvé představuje významnou částí své tvorby, kterou je ilustrace. Jerie vychází z dlouhodobé spolupráce se science fiction časopisem Ikarie, která ho dostala do světa fantazie neznámé budoucnosti. Na zem se vrací ilustrováním povídek a románů, z nichž stojí za zmínku Hellerova Hlava 22 nebo Myrerův Poslední kabriolet. Svůj um dokáže nabídnout nejenom dospělým ale i očím dětí, které se mohou na houbách srazit se zlobivým houbařem, veršovat nad slůvky říkanek či poznávat historické výjevy z dějin lidstva. „Křídla ilustrace“ unesou diváka bez ohledu na věk či váhu jeho nároků.

Goon v angličtině znamená hňup, hulvát, ale i nájemná mlátička. A právě o posledním významu slova se budeme bavit v souvislosti se stejnojmenným komiksem. Goon zcela jistě není žádný pořádný fešák, spíše vypadá jako dělník z doků, který nejde pro ránu nějak zvlášť daleko. Nejčastějším adresátem jeho úderů jsou pak zombie a jiná dávno (ne)mrtvá havěť. Prostě všechen ten podivný šmejd, na který můžeme narazit v různých kategoriích filmových hororů, především od kategorie „B“ dolů. Pokud má být mlátička nájemná, tak samozřejmě potřebuje nějakého toho bosse. Tím je tajemný don Labrazio, u kterého téměř nikdo neví, kde je mu konec. Komiks Goon je především zábavou, ovšem nejedná se jen o nějaké bezduché vyvražďování parazitů...

Velmistr žánru Frank Herbert psal šestici románů z prostředí Duny více než dvacet let. Jeho syn Brian se ve spolupráci s plodným spisovatelem Kevinem J. Andersonem činí v tomto směru mnohem víc. Od roku 1999 společně vydali trilogii Předehra k Duně, následovanou trilogií Historie Duny a dvojicí přímých pokračování původní Duny. Vedle několika kratších prací pak vyšel rovněž sborník Cesta k Duně a opomenout nesmíme ani plánovanou tetralogii Hrdinové Duny, která je však po dvou dílech odložena na dobu neurčitou. Místo toho se spisovatelský tandem vrhl do nové trilogie Školy Duny. Úvodní díl nám české nakladatelství Baronet už brzy nabídne pod názvem Sesterstvo Duny a v příštím roce se snad dočkáme Mentatů Duny. Pokud jste pokračování přišli na chuť, máte se na co těšit.

Každé vydání starší literatury pokládá legitimní otázku, zda zůstala nadčasová. Obzvlášť duchařské povídky bývají označovány jako opakující se a vyčerpané, vždyť zlaté období „ghost story“ skončilo s vypuknutím první světové války. Někteří spisovatelé ale dokazují, že z nich lze vytěžit něco víc než jen zábavné historky. Henry James se jim sice věnoval jen okrajově, ale možná právě proto dokázal přijít s originálními náměty. V jeho příbězích se tudíž nesetkáme s duchy v klasickém hávu, kteří straší v prokletých domech nebo pronásledují každého, kdo se k nim shodou okolností přiblíží. Záběr má mnohem širší, tajemné přízraky u něj fungují jako katalyzátor, skrze který podává podrobné psychologické studie hlavních aktérů. Uchovaly si své kouzlo a fungují i dnes?

Moderní horor to u nás má opravdu těžké. Vyjma knih od osvědčených tvůrců jako Stephen King, Clive Barker či Dean R. Koontz se toho u nás objevuje opravdu pramálo. Tu a tam se však přece jen blýskne na lepší časy. Nakladatelství Laser-books se především díky snaze překladatele Milana Žáčka začíná věnovat rovněž modernímu hororu. V edici Noir nedávno představila dalšího mistra hrůzy Jacka Ketchuma a nyní se chystá vydat antologii plnou hrůzostrašné literatury z dílny skvělého britského editora Stephena Jonese, jenž je pro horor něco jako Gardner Dozois pro science fiction (včetně uznávané řady ročenek). Jonathan Strahan označil knihu "jednou z nejzásadnějších hororových antologií posledních let" a rozhodně nepřeháněl.

Na první díl Kladiva na čaroděje jsme čekali dlouho. Asi tak od Fénixconu 2011. Nový knižní seriál (vedle Marka Stonea a Agenta JFK třetí už v malém českém rybníčku) se samozřejmě orientuje diametrálně odlišným směrem než zbylá produkce. V zásadě jde o fantasy detektivku s týmem čtyř vyšetřovatelů v hlavní roli, ovšem to by projekt svým jménem nesměl zaštiťovat a první, avšak nikoliv poslední, dva díly napsat (nejen) komiksový guru Jiří Pavlovský, abychom se nedočkali něčeho extra. Žánrově tak Kladivo mnohdy tíhne až k hororu, ale nepostrádá ani akční pasáže a scény prošpikované hláškami tak, že se neubráníte záchvatům smíchu. On nadhled zde vůbec nechybí, vezměte si ústřední sebranku, kterou tvoří blázen, nekrofil, homofob a teoretická chovatelka koček.

Edice Mistrovská díla evropského komiksu nám předkládá jednu chuťovku za druhou. Po legendárních komiksech Výprava za ptákem času, Incal, Věčná válka a Arzach se souborného vydání dočká také oblíbený Blacksad španělské komiksové dvojice Juan Díaz Canales a Juanjo Guarnido. Ti už mezi lety 2000-2010 stihli vydat čtyři alba, z nichž první tři - Kdesi uprostřed stínů, Národ ledu a Rudá duše - vyšly na pokračování na stránkách českého komiksového časopisu Crew2. Souborné vydání však nabízí také poslední, čtvrtý příběh drsného detektiva v těle pantera a my si tak můžeme vychutnat dosud kompletní sadu jeho pátrání v noirově laděné Americe 50. let. Další svazky edice budou věnovány nesmiřitelnému válečníkovi Sláinovi a prohnilým konspirátorům z rodu Borgiů.

Malazská Kniha padlých, mohutná románová sága Stevena Eriksona čítající přes osm tisíc stran a téměř metr místa v knihovně, se pomalu chýlí ke konci. Už začátkem prosince vyjde v nakladatelství Talpress netrpělivě očekávaný poslední díl, Chromý bůh, což znamená, že i ti největší skeptici budou moci otevřít její stránky bez obav, že zůstanou opuštěni nakladatelem uprostřed příběhu s pokračováním v nedohlednu. Ale má smysl se do tak rozsáhlého projektu vůbec pouštět? Na to jsme se zeptali dvou zasloužilých čtenářů Malazské Knihy padlých. Výsledný rozhovor si můžete přečíst na následujících řádcích a učinit si z něj obrázek o jejich psychickém stavu. Upozorňujeme, že léčba závislosti způsobené čtením série není hrazena ze zdravotního pojištění.

Straky se letos slétají hlavně o Vánocích a jedna z nich nám přináší románový debut Daniela Tučky, jenž se v minulých letech profiloval jako vcelku nadějný autor svou častou účastí v různých literárních soutěžích. Pokud však nečtete soutěžní sborníky typu Mlok, Kočas či Žoldnéři fantazie, pravděpodobně jste o něm dosud neslyšeli a kniha tak může být vaším prvním seznámením s tímto zajímavým českým autorem. Jak se zdá, vydání své první knihy nepodceňuje a na svých stránkách zveřejnil nejen PR rozhovor, ale také knižní trailer, snad tedy zaujme dostatečný počet čtenářů a my se tak dočkáme i jeho dalších románů či povídkových sbírek. Umrlčí tanec je pak čtením především pro ctitele městské fantasy...

A máme tu třetí bitvu v epické válce obálek. Tentokrát si opět vystačíme s domácími bojovníky. Vedle trojice klasických SF/F obálek jsme pro vás připravili jednu čistě grafickou a minimalistickou. Uvidíme, jak si v ostré konkurenci povede. Pro nováčky připomínáme pravidla - hodnotíte pouze obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. V bitvě není důležité, zda jste příznivcem fantasy, science fiction, alternativní historie či historické fantasy. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či snad nakladatelstvím. Rozhoduje pouze váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovliňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

Knižní řada Mistrovská díla science fiction spěje ke svému čtyřicátému svazku, což je pozoruhodný úspěch, který při jejím založení patrně málokdo čekal. Upřímně, pokud ve své knihovničce nemáte alespoň pár kousků této řady, pak to s vaší láskou k vědecké fantastice není až tak horké. V rámci řady vychází rovněž klasická série Vesmírných odyseí od Arthura C. Clarka, ačkoli jsme si na její třetí svazek museli docela dlouho počkat. Ovšem román 2061: Třetí vesmírná odysea se konečně dostává na knižní pulty ve svém čtvrtém českém vydání. Tradiční překlad Zdeňka Volného opět doplňuje zdařilá obálka velmistra výtvarné fantastiky Michaela Whelana. Na čtvrtý, závěrečný svazek série bychom neměli čekat tak dlouho a těšit se můžeme i na další báječné knihy knižní řady Mistrovských děl.

Přelomový rok 1989 přinesl mnoho změn nejen v oblasti audiovizuálního umění, ale i v přijímání umění vůbec. Divácká pozornost byla zahlcena trezorovými počiny, které byly znovu uváděny na prestižních místech, svobodu v tvorbě uvítalo mnoho umělců zvýšenou aktivitou a přes hranice se k nám dostávaly snímky, o kterých fanoušci ani netušili. Stejně tak se rozkošatěla i tvorba Jana Švankmajera. A jak už to tak bývá, jejich produkce pocházela z různých zemí. Krátkometrážní snímky ovšem nebyly jedinou aktivitou světoznámého režiséra. V počátcích svobodného života u nás založil filmové studio a skrze svou tvorbu varoval před přílišnou euforií, kterou lidé z nově nabyté svobody prožívali. Nadčasovost jeho apelu můžeme ostatně posoudit i dnes.

Ó ano, už velmi brzy se strhne mohutná bitva o nevinné duše vašich dětí. V předvánočním čase se rozhodne, zda se z vašeho dítka stane vážně se tvářící dospívající s temnotou v duši nebo snad silný a sebevědomý teenager s vlastní hlavou. V obou případech to pro rodiče nemusí být zrovna výhra, ale co naděláte, to už je holt osud každého čtenáře fantastiky, jenž touží, aby se dorost vydal v jeho stopách. Na výběr dostanete ze dvou možností, buď výchovu svěříte Clivu Barkerovi, jenž se pokusí navždy změnit dětský pohled na svět ve třetím svazku románové řady Abarat, nebo zůstanete věrni domácím představitelům literární fantastiky a zvolíte Amélii od Petry Neomillnerové. Samozřejmě se nabízí varianta koupit obě knihy, pak ovšem možný dopad na dětskou duši nelze předem odhadnout...

Pavel Čech je všeobecně považován za jednu z nejvýraznějších osobností tzv. „generace nula“, tedy komiksových autorů, kteří se výrazněji začali prosazovat po roce 2000. Pravdou je, že Pavel Čech svou tvorbu presentoval už mnohem dříve. Takové Dobrodružství Honzy Štístka vyšlo už v roce 1990, ale autor se dříve věnoval spíše malbě a ilustracím. Pravidelněji jsme se s jeho tvorbou mohli setkávat až v komiksové revue Aargh!, do které často přispíval. Trošku pozapomenutý zůstal i jeho komiks Ruddy (2000), který vyšel v jednom sešitě společně s komiksem Tomáše Jirků O kutilce. To komiks Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009) vzbudil mnohem větší zájem a získal i cenu Muriel za Nejlepší původní český komiks...