Minulý týden jsme si lehce přiblížili žánr her na hrdiny, nebo taktéž role-playing games (zkratka RPG). Ten je díky Dračímu Doupěti (dále jenom DrD) dobře znám mnoha českým hráčům, nikoli však všem. Dnešní článek je určen těm, kterým není myšlenka na neohroženého hrdinu cizí, ale neměli nikdy příležitost vyzkoušet si převedení svého přání do skutečnosti. Podrobněji se podíváme na českou hru Jiřího Reitera Kouzlem a mečem od nakladatelství Mytago. Ačkoliv tato společnost vydala větší systém Příběhy Impéria, který si také zaslouží zmínit, Kouzlem a mečem je výjimečné hned v několika ohledech. Jedná se o po všech stránkách malou hru určenou mladším dětem a začínajícím hráčům.

Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy četla román tří autorů. Možná nikdy. Spolupráce dvou je vcelku běžnou literární záležitostí, ale jít do trojky, to už chce odvahu. V případě Honu na lovce jsem byla odměněna dobrodružnou četbou příjemného a svižně napsaného sci-fi románu, jenž první krůčky udělal už před více než pětatřiceti lety. Původně to měla být novela, ale v průběhu dlouhých období, kdy Ramon Espejo, hlavní hrdina a jeho svět odpočívali v šupleti, se příběh rozvinul v něco víc. Přes přiznání autorů, že by se dal rozepsat do vícesvazkového díla, jde o příběh uzavřený, což je v současné fantastice věc bohužel takřka nevídaná...

V roce 2012 skupina vědců ve výzkumném centru CERN objevila neznámé částice, které dostaly název exotic matter (exotická hmota nebo jednoduše XM). Zatím se o nich neví mnoho: do našeho světa přicházejí odkudsi zvnějšku, ovlivňují lidi a nesou strukturovaná data, která musejí mít na svědomí nějaká inteligentní stvoření. Jejich prostřednictvím má lidstvo na dosah nedozírné možnosti pokroku – ovšem ne bez rizika, takže názory na pokračování výzkumu se různí a o jejich možné využití se ve skrytu vede dramatický spor. Že jste o tom ve zprávách neslyšeli? Možná proto, že veškeré související dění se maskuje jako hra jménem Ingress. Hra, do které se můžete zapojit i vy...

Nová řada seriálové Hry o trůny dle celosvětových bestsellerů George R. R. Martina je na dohled a stanice HBO se už jistě těší na nové divácké rekordy. Šílenství kolem tohoto neustále narůstajícího mediálního fenoménu se tak znovu roztáčí na plné obrátky a my se můžeme těšit nejen na vzdálený příslib nových románových dílů, ale i na různé knižní doplňky. Fanouškům se už dostalo kupříkladu Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera a značná očekávání se vztahují k připravovanému vydání encyklopedické knihy The World of Ice and Fire. Nemalá pozornost je věnována rovněž různým mapám, k nimž lze tak trochu řadit i námi dnes oznámenou novinku...

V minulých dvou týdnech jsme se věnovali jednomu z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších českých režisérů, jehož snímky znají nejen fanoušci audiovizuální fantastiky, ale i diváci několika generací. Oldřich Lipský byl zajímavý nejen jako tvůrce nestárnoucích příběhů, ale především jako režisér, který dokázal shromáždit invencí sršící štáb a který pro naši kinematografii objevil hned několik nadmíru zajímavých jmen. V předcházejících článcích jsme zmínili například Miloše Macourka, Zdeňka Svěráka, Ladislava Smoljaka či Jaroslava Uhlíře, v závěrečné části mimo jiné připomeneme jedny z jeho nejslavnějších parodií vztahující se nejen k žánru a oblíbenému spisovateli Julesi Verneovi...

Nakladatelství Polaris chystá už desátou knihu ze světa Řádu britského spisovatele Neala Ashera. Po uzavření spatterjayské trilogie (Stahovač, Cesta Sabla Keeche a Orbus) se tak dočkáme rovněž prozatím posledního románového dobrodružství neobyčejného vesmírného agenta Iana Cormaka, jenž už se nám předtím představil v románech V pavučině, Hranice Řádu, Mosazňák, Agent Řádu a nedávno rovněž v prequelu Stín škorpiona. Nezbývá než doufat, že se do světa všemocných umělých inteligencí, mimozemských Pradorů, spatterjayského viru a nebezpečné džainské technologie budeme nyní už v samostatných románech či v povídkové sbírce vracet i v příštích letech...

Když se koncem října minulého roku objevil na našich internetových stránkách zajímavý filosofický strip Stvořitelé, nikdo nečekal, že se u čtenářů setká s takovým zájmem. Reagovali jsme na to tím, že jsme vám následně představili nabručeného Korektora a po něm i kontroverzního Hajzla, a i když tyto stripy na rozdíl od toho původního do fantastického žánru nespadají, zájem o ně se ještě o maličko zvýšil… A tak nám stripy v únorovém úhoru posloužily jako vhodná náplň našich článků. A když jsme se nebáli chválit strip z naší časopisecké konkurence, nezastavíme se ani před stripy z jiných žánrových webů, tentokrát se budeme venovat Sněhulení, které k nám zaválo z Vlčí boudy...

Obsah čísla 4/2014

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 4. 2014

Vydavatel: XB1 s.r.o.

John Jude Palencar a draci, to je spojení, které se tohoto výtvarníka drží poslední dekádu jako klíště. Navzdory tomu, že za svoji dosavadní kariéru vytvořil stovky ilustrací, i u nás je nejznámější obálkami k sérii Odkaz Dračích jezdců od Christophera Paoliniho. Eragon a všechny další díly románového cyklu se těší celosvětové oblibě a i když je zdobily různé titulky, ty Palencarovy natolik vyčnívají nad ostatní, že se staly doslova jejich značkou. Místo dramatického a majestátního zpodobení draků v celé jejich obří kráse zvolil Palencar portréty, které vystihují osobnost každého z dračích protagonistů. Nejzajímavější je vznik prvního obrazu ze série, Safiry...

Příběh Vesmírné odysey britského velmistra žánru Arthura C. Clarka patří v rámci vědeckofantastické literatury mezi ty nejslavnější a podobné postavení má díky souběžně vznikajícímu filmovému zpracování legendárního režiséra Stanleyho Kubricka rovněž ve světě filmu. Ačkoli se úvodní svazek série objevil v českém vydání už šestkrát, kompletní čtyřdílná sága vychází teprve potřetí, poprvé pak v brožované úpravě v rámci uznávané a čtenáři oblíbené knižní řady Mistrovská díla science fiction plzeňského žánrového nakladatelství Laser-books. Vyvrcholení tisíc let trvajícího příběhu budoucnosti lidstva a jeho střetu s tajemnými mimozemskými artefakty se tentokrát skrývá pod lákavou obálkou Donata Giancoly.

Sborník fantasy a sci-fi povídek Kočas 2013 může, jak už ostatně tvrdí jeho anotace, znamenat pro každého něco jiného. Pro začínající autory představuje šanci, jak o sobě dát leckdy vůbec poprvé vědět, pro zvídavého čtenáře pak příležitost seznámit se s novou generací autorů fantastiky. Jedná se o knihu složenou z povídek, které porotce literární soutěže o Cenu Karla Čapka sice zaujaly, mezi finální práce publikované v antologii Mlok se ale přesto nedostaly. I proto mě letošní sborník plný známých jmen a často i nadprůměrných příběhů, mile překvapil. Rozhodně však není četbou pro každého, povídky totiž kromě účasti v soutěži spojuje neveselá až tíživá atmosféra světů, v nichž se odehrávají...

Euro, ameritrash a wargame už vám nejsou neznámé pojmy, ale hry se nemusí omezovat jenom na karty, kostky, figurky a herní podložku. Svou dlouhou tradici mají také tzv. role-playing games (zkratka RPG) známější pod českým pojmem hry na hrdiny. Co táhne tolik lidí k usednutí ke stolu s tužkou, papírem a několika kostkami, jež pouze ve své hlavě přetváří na mohutné hrady, temné hvozdy a majestátné bytosti? A vůbec nejlepší otázka – mohou takové hry zajímat i vás? O RPG by se dalo napsat mnoho a spíše než na historii se v dnešním článku zaměříme na stručné představení žánru. V dalším článku se pak podíváme na českou hru na hrdiny Kouzlem a mečem určenou úplným začátečníkům.

Po žebříčku zahraničních prací z minulého týdne vám tradičně přinášíme také nezbytný žebříček domácích povídek opět dle hlasování na bibliografickém serveru Legie.info. Výslednou situaci si můžete porovnat s minulými ročníky či s letošní nadílkou zahraničních prací, s níž je domácí tvorba našeho časopisu často srovnávána. Objevíte rovněž, jak si v konkurenci nastupující generace vedli ostřílení matadoři jako Jana Rečková, Vladimír Šlechta či Josef Pecinovský. Zajímavé bude rovněž zjištění, jak se dařilo povídce Jana Kotouče, která se jako jediná z našeho časopisu probojovala do nominace na cenu Akademie SFFH. A jako vždy budeme vděční za jakoukoli vaši reakci a názor...

Každý časopis potřebuje vývoj k tomu, aby neustrnul. Ovšem u literárního časopisu je to věc obtížná, zvláště pokud jde o konzervativní žánrové čtenáře. Pokud bychom snad opravdu důsledně sledovali trendy, pak by dnes na stránkách xbéčka vycházely dystopická dobrodružství a paranormální romance pro mládež od přibližně 14 až do 28 let a zřejmě by nás četl nadpoloviční počet žen. A to, jak jistě víte, není zrovna pravdivý obrázek o našem časopisu. V poslední anketě jsme se vás tedy ptali, jak jste spokojeni s jednotlivými částmi časopisu a zajímali jsme se i o některé v minulosti diskutované podrobnosti, o jejichž změně lze jistě uvažovat. A dnes vám přinášíme výsledky našeho průzkumu...

Jak už i ten nejmenší fanoušek fantastiky dobře ví, Vladimír Šlechta střídá ve své knižní tvorbě dva světy. Do fantasy spadající Krvavé pohraničí a postapokalyptický Oggerdův svět. Chystaný román Kyborgovo jméno je novým a dle Šlechtova zvyku upraveným vydáním třetího svazku dosud pětidílné oggerdovské série, do níž patří rovněž tituly Střepy z Apokalypsy, Ostří ozvěny, Projekt Berserkr a Keltská brána. Už dnes je jasné, že nás v budoucnu čekají i další upravená vydání nyní už pod hlavičkou Brokilonu a s lákavými obálkami slovenského malířského mága Michala Ivana. Výhodou samozřejmě je, že jednotlivé svazky jsou samostatně čitelné. Ke koupi toho aktuálního se vás pokusíme nalákat ukázkou...