Euro, ameritrash a wargame už vám nejsou neznámé pojmy, ale hry se nemusí omezovat jenom na karty, kostky, figurky a herní podložku. Svou dlouhou tradici mají také tzv. role-playing games (zkratka RPG) známější pod českým pojmem hry na hrdiny. Co táhne tolik lidí k usednutí ke stolu s tužkou, papírem a několika kostkami, jež pouze ve své hlavě přetváří na mohutné hrady, temné hvozdy a majestátné bytosti? A vůbec nejlepší otázka – mohou takové hry zajímat i vás? O RPG by se dalo napsat mnoho a spíše než na historii se v dnešním článku zaměříme na stručné představení žánru. V dalším článku se pak podíváme na českou hru na hrdiny Kouzlem a mečem určenou úplným začátečníkům.

Přece jenom trocha historie

Lidská představivost je nesmírně zajímavé a mnohdy překvapivě málo probádané území. V době, kdy počítačové technologie ještě nemohly přinášet dokonalé zobrazení fantastických světů, byli hráči odkázáni čistě na svou vlastní fantazii. Zlomový byl rok 1974, ve kterém designér Gary Gygax představuje první hru na hrdiny založenou na jeho dřívější práci na figurkové středověké hře Chainmail. Nejedná se o nic jiného, než o legendární Dungeons & Dragons (dále jenom D&D), které se v novějších edicích hraje dodnes. U nás byla snaha o licencovaný překlad her D&D, ale jednání nebyla úspěšná a tak vznikla nejznámější česká RPG značka Dračí Doupě od společnosti Altar. Po dlouhou dobu se žádné jiné hry neobjevovaly nebo si nezískaly větší popularitu, ale s pádem jazykových bariér a rozmachem dovozu zahraničních her se i čeští autoři posunuli a rychle dohánějí nejnovější zahraniční trendy. Mohu zmínit Střepy snů, které staví v první řadě na vyprávění a hraní postav. Dalším dobrým příkladem jsou Příběhy Impéria zasazené do viktoriánského období zaplněného upíry, vílami a dalšími nadpřirozenými postavami. Navíc je hra postavena na světově známém systému FATE.

Omezeni pouze představivostí

Výhodou her na hrdiny je jejich variabilita. Většinou vám pro celou herní skupinu stačí jedna kniha pravidel, pár tužek a papírů a kostky (někdy ani ty ne). K téměř každému RPG jsou zapotřebí minimálně dva hráči, z nichž jeden se ujme role vypravěče (Pán jeskyně, Game Master,…), který má za úkol vytvářet svět a dobrodružství pro ostatní hráče a jejich postavy. Ostatní si vytvoří nebo dostanou přidělené postavy. Dle systému a prostředí to může být trpasličí válečník, ostřílený hacker, elfí kouzelnice, nebo neohrožený vesmírný cestovatel. Vypravěč popisuje okolí postav a jednání jiných osob a bytostí, hráči na základě toho rozhodují o jednání svých charakterů. Obdobný systém můžeme znát z videoher, kde roli vypravěče obstarává počítač či konzole a hráč si vybírá z předem připravených možností. Kouzlo her na hrdiny však spočívá právě v tom, že žádná podobná omezení neexistují a hráči i vypravěč si mohou vymyslet zcela netradiční situace i jejich řešení. Jediným omezením jsou pak pravidla, která hru udržují v mezích. Výjimku a samostatnou kategorii tvoří tzv. gamebooky. Tyto zvláštní knihy jsou dobrodružstvím určeným pro jednoho hráče a pohybují se na pomezí klasických RPG a literatury. V deštivém dni bez jiných hráčů k dispozici se vám tak může splnit sen nejenom si číst hrdinský příběh o rytířích a dracích, ale mít možnost zasahovat do děje. O těchto knihách se dozvíte více v některém z budoucích článků.

Podzemí nebo pocity?

Jelikož první hry na hrdiny vznikaly pod silným vlivem figurkových válečných her, málokoho překvapí jejich silné zaměření na precizně a rozsáhle řešené boje. První RPG hry se zaměřovaly ve velké míře na tzv. dungeon crawl, tedy procházení podzemí, boj s příšerami, otevírání truhel s poklady a logické hádanky, jejichž vyřešení bylo nutné k dalšímu postupu. Za utržené zlaťáky se postavy vybavily lepší zbrojí, zbraněmi a kouzly a vydaly se osvobodit další hrad, jeskyni či les od nevítaných obyvatel. Pravidla zaměřená na řešení konfliktů mohou u takových systémů zabírat značnou část příruček a příkladem může být D&D, nebo z něho vycházející a momentálně velmi oblíbený systém Pathfinder. Novější hry se namísto boje více zaměřují na průzkum prostředí, řešení komplexních úkolů a vývoj postav po jiné než jenom číselné stránce. Tím je myšleno jejich interakce s okolím, mezi sebou v družině i vůči sobě samé. Vcítění a vyzkoušení si rozdílného uvažování, předností a slabin je další výhodou RPG, stejně jako vymýšlení netradičních řešení nebo postupů. Boje jsou řešeny převážně vyprávěcí formou s mnohem volnějšími pravidly. Jako příklad lze uvést české Dračí Doupě II.

Pro každého něco

Dnešní nabídka RPG je nesmírná, je však i přes snahu mnohých stále omezena znalostí anglického (nebo jiného) jazyka. Na trhu je ohromné množství systémů a prostředí, ve kterých lze hrát, ať už máte rádi sci-fi, fantasy, horror, steampunk, pohádky nebo i náš reálný svět. Pokud se chcete dozvědět o hrách na hrdiny více, můžete navštívit stránky česko-slovenského RPG fóra nebo anglické mezinárodní stránky RPG Geek. Zde si můžete přečíst více o jednotlivých herních systémech, užitečné rady a návody pro vypravěče i hráče a také domlouvání společných hraní. Ve větších městech existuje možnost vyzkoušet si hru na hrdiny v herní prodejně či klubu, nebo také ve volnočasových centrech a domech mládeže. V případě zájmu se neváhejte obrátit na zkušenější hráče ve svém okolí nebo využijte prostoru diskuze pod tímto článkem, kde se pokusím všechny vaše dotazy zodpovědět nebo zaslat vhodné odkazy. Pro lepší představu se příští pondělí dočtete o jedné z her pro začínající hráče s prozaickým názvem Kouzlem a mečem.

Související články:

Sto hráčů, sto chutí – díl první

Sto hráčů, sto chutí – díl druhý

Sto hráčů, sto chutí – díl třetí