Ocenění

Sto hráčů sto chutí – díl třetí

Autor Tomáš Přibyl | Aktuality | Pondělí 3 Březen 2014 8.15

Po mechanismy vytříbených euro hrách a emočním a epickém ameritrashi se dostáváme zřejmě k největšímu zápřahu mozkových závitů. V dnešním díle o typologii nahlédneme do světa bitevní vřavy válečných her, které jsou mnohdy známy dle svého originálního anglického pojmenování jako wargames. Ať už jste měli někdy chuť vybojovat si coby velitel svou malou bitvu, nebo vést celý národ k vítězství, dnes představovaná kategorie her je určena právě vám.

Wargames

Válečné hry se, jak už samotné označení napovídá, zaměřují na reálné či smyšlené konflikty, mnohdy se vyznačují vyšší komplexností pravidel a velmi často využívají mapy s hexy, což je síť tvořená šestiúhelníky. Lze je dále dělit na tři druhy podle měřítka konfliktu na taktické, operační a strategické. Taktické hry jsou na úrovni jednotlivců, případně malých skupin a omezují se na sledování jedné bitvy, nebo menšího konfliktu jednotek. Představitelem takové hry může být například Advanced Squad Leader (zkráceně ASL), která je mnohými hráči válečných her považována za jasného představitele tohoto žánru. Mezi první a druhou skupinou je občas těžší hledat rozdíly, operační hry jsou v zásadě shodné s těmi taktickými. Hráči však namísto jednotlivců pohybují většími oddíly a sledují celé bitvy většího měřítka nebo válečné kampaně. Jak taktické tak operační hry bývají většinou určené malému počtu hráčů, nejčastěji dvěma, kteří se ujmou dvou znesvářených stran.

Na první pohled viditelný rozdíl je až u strategických her, kde se hráč ujme celých armád či národů. Řeší se v nich diplomatické vztahy, celé frontové linie apod. Kromě toho zde už nemusí být vždy použit systém hexových map, ale časté je dělení na síť bodů spojených čarami. Hry patřící do této kategorie bývají rovněž určeny většímu počtu hráčů, ale existují samozřejmě výjimky. Příkladem této kategorie může být Here I Stand, ve které si hráči prožijí období neklidných reformačních válek v Evropě, a to jak na poli mocenském, tak i ve zcela specifickém světě náboženském. Zajímavostí válečných her jsou na zadní straně krabice vyobrazená měřítka komplexnosti, vhodnosti pro hru jednoho hráče, nebo měřítko množství (1 žeton = 100 mužů), času (1 tah = 6 měsíců) a prostoru (1 hex = 10 km). Autory těchto her jsou mnohdy historici, kteří do pravidel přidávají obsáhlé rozbory vyobrazených událostí, dobové fotografie a poznámky o zúčastněných jednotkách.

Jak to vypadá na bojišti

Hlavním materiálem válečných her je papír/karton. Symbolem je běžné použití čtvercových žetonů pro zobrazení jednotek. Žetony jsou ideální z několika důvodů, z nichž první je značně prozaický – vybavit válečnou hru plastovými figurkami by zvýšilo pořizovací cenu do nepřijatelných výšin, které by se rovnaly neprodejnosti. Další je přehlednost a snadné zobrazení všech potřebných informací o jednotce přímo na žetonu bez potřeby zvláštních separátních tabulek nebo balíčků karet. Stejně tak je přehlednější pohled na herní plán s velkým množstvím žetonů jednotek, než s velkým množstvím figurek. Jednou z výhod je i větší skladnost žetonů a možnost jejich kupení do komínků, takže nehrozí, že by hráč kvůli rozměrnosti figurek ztratil přehled, zda jsou na tom či onom hexu. Stejně tak mapy jsou buď na pevném kartonu, jak jsme zvyklí z ameritrash a euro her, nebo jsou na tenkém křídovém papíru. Pokud vidíte hráče s plexisklem nebo průhlednou pevnou fólií položenou přes herní plán, jedná se nepochybně o válečnou hru.

Přestože je ve wargame vždy přitomný prvek náhody představující různé neovlivnitelné vlivy (počasí, zaseknutí zbraně apod.), nehraje zde vždy rozhodující roli, ačkoliv se to nemusí jevit tak jednoznačně. Ve většině her se souboje jednotek vyhodnocují na základě hodů šestistěnnými kostkami. Náhodu v podobě hozených čísel lze ovšem minimalizovat správnými rozhodnutími, chytrým postavením jednotek, vhodným manévrováním atd. Kostky tak představují hrozbu neúspěchu, ale hody jsou povětšinou okolnostmi natolik modifikovatelné, že zde nemůže být řeč o slepé náhodě. Válečné hry v sobě svým způsobem mísí logické uvažování eura s dramaticky vygradovaným konfliktem a emocemi ameritrashe. Specifikou je hraní dle scénářů, které mohou už od začátku jasně znevýhodňovat jednu stranu, pokud tomu tak historicky bylo. Takový přístup se v euro ani ameritrash hrách neobjevuje, počáteční pozice hráčů je i v asymetrických hrách vyrovnaná. Cílem tady nemusí být vždy jednoznačně vyhrát, ale hra vám může jednoduše nabídnout možnost vyzkoušet si pozici velitele v některé z historických leč značně nevyrovnaných bitev. Hráč se následně pokouší dokázat či překonat výsledky reálně uskutečněných konfliktů.

Kde si zabojovat

Válečné hry mají ohromný tematický zápřah, a přestože je zcela jednoznačně nejhojněji zpracovaným konfliktem druhá světová válka, lze velmi snadno nalézt hry zasazené napříč historií od antiky (Sword of Rome, Successors) až po dnešní dobu (Andean Abyss, Phantom Leader), občas najdeme i hry z žánru science fiction (Space Empires: 4X) nebo fantasy (Dragon Rage). Tuto skupinu her rozšiřují například vydavatelství GMT Games, Multi-Man Publishing (MMP), Lock’n’Load Publishing nebo menší Academy Games. V českém jazyce tento žánr zástupce stále nadějně vyhlíží, leč pro zaměření na úzkou skupinu hráčů se v dohledné době v naší mateřštině zřejmě moc překvapení nedočkáme. Náladu nám tak může zpravit alespoň společnost MindOk, která v češtině představila snad nejlépe hodnocenou hru všech dob (přinejmenším na největším světovém herním serveru Board Game Geek se drží na první příčce několik let) zobrazující konflikt USA a Sovětského svazu od druhé světové války až k přelomu tisíciletí. Legendární Twilight Struggle od GMT můžete najít v českých obchodech pod názvem Studená válka. Pokud se o této klasice chcete dozvědět více, počkejte si do příštího pondělí, kdy vám hru náležitě představíme a zhodnotíme. Druhým novým vydáním od této společnosti bude 1989: Úsvit svobody pojednávající o pádu komunismu v tzv. východním bloku Evropy.

Související články:

Sto hráčů, sto chutí – díl první

Sto hráčů sto chutí – díl druhý

860 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Kim — 3.3.2014 @ 11.28

    super diky

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.