Atticus O'Sullivan, poslední žijící druid, se vrací ve druhém svazku nové edice Style, aby si to dle svého naturelu vyřídil s příliš oprsklými čarodějnicemi a dalšími drobnými nepříjemnostmi. Pokud jste si tohoto svérázného dlouhověkého Ira a jeho věrného vlkodava oblíbili, pak se už s podobně krátkým intervalem můžete těšit i na třetí svazek Kronik železného druida, nemluvě o drobném dobrodružství, které brzy zažije se zákeřným koboldem na stránkách nejmenovaného konkurenčního časopisu. Jak je vidět, ani stovky let zkušeností ho ještě nenaučily vyhýbat se různým problémům tak dokonale, jak by si on sám možná ve skrytu duše přál. Což je naopak štěstí pro ty, co se už nemůžou dočkat, jak se vymotá z další pekelné šlamastyky, do které proti své vůli zas a znovu padá.

Scenárista a publicista Ondřej Štindl a výtvarník Josef Bolf spojili síly, aby vytvořili příběh o rozvrácené společnosti, sociálních experimentech, moci a násilí, v návaznosti na tradici dystopického románu. Jak prozrazují na stránkách věnovaných knize, původně šlo o scénář k filmu. Jenže v českých podmínkách by se na projekt těžko sháněly peníze, navíc i po několikátém přepsání nebyl s textem ani jeden z nich spokojený. Naštěstí si příběh našel cestu do vydavatelského plánu Arga. Očividnou inspiraci klasickými díly autoři nepotřebují popírat, protože i když je původ některých motivů zřejmý, románová prvotina obsahuje správnou kombinaci nahořklé chuti a osudovosti. Jde o typ příběhu, jaký se v české literatuře běžně nevyskytuje, a už proto si zaslouží pozornost.

Už včera vydalo nakladatelství Odeon novou knihu japonského spisovatele Harukiho Murakamiho, jenž byl jedním z letošních kandidátů na Nobelovu cenu za literaturu. Stejně jako u mnoha předchozích titulů, také 1Q84 spadá do fantastického žánru. Tentokrát se spolu s dvojicí bývalých spolužáků vydáme do světa, jehož realita se podivným způsobem proměnila, aniž by si toho lidstvo všimlo. Ve svém nejnovějším románu se Murakami pokusil propojit své dosavadní tvůrčí postupy a zkušenosti do rozsáhlého celku, ve kterém nechává zaznít mnoha protichůdným hlasům, aby se znovu a nově zamyslel nad svými oblíbenými tématy. V knize vychází první dvě části triptychu, jenž bude v českém překladu dokončen v září roku 2013.

Geniální vynálezce Tony Stark zabodoval v kinech už dvakrát (vlastně třikrát, když započteme týmovku Avengers) a 2. května příštího roku to zkusí znovu. S novým režisérem a podle traileru se znatelně vážnější tváří. Inu, Nolanova batmanovská trilogie funguje, tak proč něco podobného nezkusit i s ukecaným superhrdinou od Marvelu? Možná právě proto, že je takový, jaký je. Stačí si vzpomenout na jeho slavné: „Génius, miliardář, playboy, filantrop.“ Pro vtipné odseknutí nikdy nejde daleko, proč najednou taková změna? Copak není tahle jeho vlastnost vlastně klíčem k úspěchu celé série? Na druhou stranu ale dobře zpracované upoutávce nelze upřít tíživou atmosféru, která je atraktivní, přestože značně kontrastuje s dosavadním Favreauovým pojetím.

23. listopadu 1962 - černý den v historii Spojených států je jedním z nejlákavějších dnů pro všechny cestovatele časem. Cíl je to poměrně blízký, proč se tedy k němu nevydat na stránkách nového románu fenomenálního spisovatele Stephena Kinga. Zabrání jeho hrdina, středoškolský učitel angličtiny, atentátu na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a změní tak tok dějin? Zapíše se King tímto literárním dílem do dějin subžánru alternativní historie? Nakladatelství Beta - Dobrovský chystá novinku na 30. listopadu 2012 jako předvánoční dar všem ctitelům díla krále hororu, jenž se znovu vydal za hranice svého tradičního žánru. Úctyhodných 736 stran slibuje propracovaný pohled do doby na přelomu 50. a 60. let, do Ameriky silničních korábů a zářivých hudebních a televizních hvězd.

Letošní podzimní festival fantastiky FanCity propojil dvě nejlepší linie do jedné skutečně nabité, a v ní umožnil nahlédnout do překladatelských tajů, budoucnosti českých žánrových webzinů, minulosti vzducholodí i současnosti kosmických letů… a samozřejmě zdaleka nejen toho... FanCity jsem nakonec oproti plánu zúčastnit se od začátku téměř do konce navštívila pouze na den a půl, nepočítáme-li mou čtvrteční přítomnost jen na vlastní pořad, neboť kvůli nemoci jsem si ještě počátkem týdne nebyla jistá, zda budu vůbec schopná přednášet. Nebyla jsem zdaleka sama, kdo se potýkal s nachlazením; sychravé počasí zajistilo, že to bylo spíše pravidlem než výjimkou. Navzdory tomu nebyla na conu o zábavu nouze!

Nechali jsme se inspirovat zahraniční "konkurencí" a vyhlašujeme historicky první bitvu knižních obálek. Známé úsloví radí "nesuď knihu podle obálky", a proto bude vaším úkolem posuzovat čistě a jen obálku, nikoli obsah. V doprovodné diskusi vás žádáme nejen o výběr vašeho favorita, ale i o důvod, proč se vám obálka líbí. Samozřejmě se můžete vyjádřit i k ostatním obálkám, ovšem vítěz může být jen jeden. Pokud vás bitva knižních obálek bude bavit, budeme ji opakovat každých 14 dnů a v každém novém kole samozřejmě vyhlásíme vítěze předchozího utkání. Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovliňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. V prvním kole dojde na utkání čtyř domácích výtvarníků, ovšem příště může dojít ke konfrontaci i se zahraničními tvůrci.

"Tak už se to blíží... ten vytoužený okamžik, kdy to přijde. Smrt. Ano, můžete hrdě tvrdit, že se těšíte na smrt, aniž byste museli být šestnáctiletí gotici." Slova Jiřího Pavlovského jsou trefná, po nedávném zakončení desetidílné ságy Sandman se dočkáme také druhé knihy věnované jeho sestřičce Smrti. Od vydání komiksu Smrt: Vysoká cena za život uběhlo dlouhých pět let čekání, které dojde svého konce v listopadu tohoto roku. Pod působivou obálkou Davea McKeana a tradičně v překladu Viktora Janiše se opět můžeme těšit na netradiční zpracování postavy, která děsí a zároveň fascinuje lidstvo po celé tisíce let. Nakladatelství Crew navíc na příští rok slibuje další knihy komiksové řady Lucifer, která se sandmanovským univerzem rovněž souvisí...

Francouzský šarm v audiovizuální fantastice jsme zmínili už v případě Jean-Pierre Jeuneta, který vnesl do žánrové kinematografie pozoruhodnou vizuální poetiku. Společně s tím ovšem sdílí s dalším francouzským tvůrcem Lucem Bessonem i odlehčenost ve stylu vyprávění, se kterou boří zažitá schémata s půvabem a lehkostí. V první části článku jsme připomněli jeho začátky s Jeanem Reno v hlavní roli i jeho úspěchy na poli nežánrových snímků. Po úspěchu Magické hlubiny (Le Grand bleu, 1988), která se dlouho držela v evropských kinech jako divácká jednička, měl cestu k větším projektům otevřenou. Ovšem trvalo dalších devět let, než se na stříbrném plátně poprvé objevil Corben Dallas a než zazněl nejkrásnější hlas vesmíru.

Když loni na podzim vyšel první díl debutové trilogie Hannua Rajaniemiho, anglicky píšícího finského fyzika žijícího trvale ve skotském Edinburghu, nejeden recenzent vyjádřil spolu s obdivem také rozčarování z autorova úsporného stylu nenabízejícího téměř žádnou oporu v podobě příhodně umístěné vysvětlivky či doplňujícího výkladu, o slovníčku pojmů nemluvě. Moc tomu nepomohla ani skutečnost, že kromě četných anglických neologismů obsahuje Kvantový zloděj i termíny převzaté z nejrůznějších jazyků včetně například ruštiny či hebrejštiny. Výsledný text je však naštěstí tak barvitý a poutavý, že na tom v zásadě nesejde. Rajaniemiho slovní ekvilibristika totiž jiskří na fasetách superodolné narativní kostry tvořené svižným dějem...

„V roce 1969, v době, kdy se komiks začal emancipovat a vypadal stále dospěleji, se zrodil hrdina, který si získal obrovskou oblibu mezi čtenáři všeho věku. Tajemstvím Rahanova úspěchu opravdu je, že si jej zamilovali všichni „ti, kdo chodí vzpřímeně“.“ S tímhle tvrzením, které doprovází druhý u nás vydaný sešit Rahanových dobrodružství, se dá bezpochyby souhlasit. Syn Kraův totiž dokáže zaujmout mnoha věcmi, ale hlavně tím, že se do jeho příběhu můžete bez obav položit a prožívat všechny ty neuvěřitelné lapálie jako v nedozírné dětské fantazii. Netrvalo to tak dlouho a tuzemským čtenářům je naservírováno další dobrodružství z dílny scénáristy Rogera Lécureuxe a kreslíře André Chéreta pojmenované Rahan a rozpolcená hora.

Trio Gore Verbinsky, Jerry Bruckheimer a Johnny Depp, které nám přineslo perfektní první díl Pirátů z Karibiku (2003) a bohužel i dvě pokračování diskutabilní kvality (Na vlnách podivna režíroval Rob Marshall, takže se nepočítá), se chystá příští léto znovu zaútočit na pozici krále blockbusterů. Tentokrát už ale nikoliv prostřednictvím salv z lodních děl a za využití pirátské mytologie, nýbrž tak trochu po vzoru úspěšného animáku Rango (2011) skrze výstřely z bleskově tasených a jinak proklatě nízko u pasu zavěšených koltů. I když o nějaké ty nadpřirozené prvky snad nouze nebude. Divoký západ koneckonců krom bílých tváří představují také indiáni a představa jejich s přírodou spjatých čar působí docela svěže. Uvidíme, jak to ve výsledku dopadne...

Cenu Hugo pro nejlepšího profesionálního umělce letos získal John Picacio. A není se co divit, vždyť je stálicí mezi nominovanými – od roku 2005 se objevil mezi pěti vybranými jmény pokaždé. Jeho popularita za posledních pár let prudce vzrostla, přitom je ukázkovým případem selfmademana, který se propracoval vlastním úsilím bez konexí a uměleckého vzdělání. Vystudoval architekturu a také se jí až do roku 2001 živil, než se rozhodl plně věnovat ilustraci. Nikdy nelitoval let strávených v jiném oboru, naopak zdůrazňuje, že se díky tomu naučil některé praktické dovednosti – řešit komplexní problémy, jednat s lidmi, nacházet kompromisy. Čeští čtenáři budou znát jeho obálky z nakladatelství Laser-books, například Chvalozpěv na Leibowitze od Waltera M. Millera Jr. aj.

Obsah čísla 11/2012

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 5. 11. 2012

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Jsou knihy pro děti, které potomkovi přečtete před spaním a modlíte se, aby už konečně uslo. A pak jsou knihy pro děti, které si buď přečtete sami, klidně i když žádné dítě nemáte, anebo se těšíte na večer, až už konečně dítko zalehne a vy opět začnete číst. No a knížka O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby od Catherynne M. Valenteové je samozřejmě tím druhým případem, však se také stala bestsellerem, dočkala se pokračování a navíc byla odměněna Cenou Andre Nortonové (udílí se společně s Nebulou) a cenou Locus. Nemusíte zrovna chodit na základku, abyste si zrovna tuhle knížku užili, nemluvě o tom, že se můžete těšit i na pěkné ilustrace, jak se ostatně na knihu pro děti sluší. Pokud snad ale ještě pořád váháte, pak vám přinášíme ukázku v podobě úvodní kapitoly...