Ocenění

Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky 38 – Luc Besson 2/2

Autor Petra Kubátová | Aktuality | Pátek 26 Říjen 2012 7.40

Francouzský šarm v audiovizuální fantastice jsme zmínili už v případě Jean-Pierre Jeuneta, který vnesl do žánrové kinematografie pozoruhodnou vizuální poetiku. Společně s tím ovšem sdílí s dalším francouzským tvůrcem Lucem Bessonem i odlehčenost ve stylu vyprávění, se kterou boří zažitá schémata s půvabem a lehkostí. V první části článku jsme připomněli jeho začátky s Jeanem Reno v hlavní roli i jeho úspěchy na poli nežánrových snímků. Po úspěchu Magické hlubiny (Le Grand bleu, 1988), která se dlouho držela v evropských kinech jako divácká jednička, měl cestu k větším projektům otevřenou. Ovšem trvalo dalších devět let, než se na stříbrném plátně poprvé objevil Corben Dallas a než zazněl nejkrásnější hlas vesmíru. Navažme tedy na minulý díl a věnujme se Pátému elementu.

Zmínili jsme Jean-Pierre Jeuneta a jeho originální vizuální zpracování fantastických motivů, doménou Luca Bessona je především svébytný způsob vyprávění, mísení žánrů i porušování zažitých zvyklostí. Z předešlých nežánrových snímků Brutální Nikita a Leon si divák jistě vybaví specifické hlavní hrdiny, kteří dali vzniknout novým fenoménům v akčním žánru. Společným rysem (počítáme-li i Corbena Dallase) je civilnost a uvěřitelnost jejich jednání a tragikomičnost situací, ve kterých se nacházejí. Pátý element (Le Cinquième élément, 1997) byl svého času nejdražším snímkem studia Gaumont a zároveň nejdražším, který se točil mimo hollywoodská studia. Scénář napsal Luc Besson ještě v době studií na střední škole. Podle svých slov čekal dlouhá léta na technologický pokrok v audiovizuálním umění, aby se dal snímek natočit na špičkové trikové úrovni. A výsledek rozhodně stál za to. Film oplývá nejen množstvím originálních postav (moderátor Ruby Rhod, Corben Dallas, Plavalaguna, otec Vito Conelius), ale také se zapsal mezi pozoruhodné počiny hned v několika věcech.

Pro fanouška audiovizuální fantastiky v Čechách to byl například první snímek, který bylo možné shlédnout s technologií šestikanálového zvuku. (I když je toto prvenství spíše otázkou vybavenosti našich sálů a období premiéry.) Ve snímku se sice vyskytuje hlavní kladný i záporný hrdina, ale nikdy se nestřetnou, ba dokonce se ani nepotkají. Při výrobě byl použit největší model města své doby (některé miniatury budov měřily až sedm metrů). Na výrobě se podílel i slavný návrhář Jean-Paul Gaultier, který pro potřeby natáčení navrhnul 954 kostýmů. Netřeba dodávat, že snímek se stal díky své svěžesti opravdovým hitem a byl nominován na řadu žánrových i nežánrových cen a jen o rok později vznikla na jeho motivy i videohra. Ovšem tím, čím si získal srdce všech fanoušků, rozhodně byla originalita, s jakou dokázal vytvořit směs romantického, sci-fi i akčního žánru s neodolatelnou hudbou Erica Serry.

Po nepříliš úspěšném historickém dramatu Johanka z Arku (Jeanne d’Arc, 1999), ve kterém se opět objevila Mila Jovovich v hlavní roli, se Luc Besson znovu položil na vlnu žánrové audiovizuální fantastiky a natočil poetický fantasy snímek Angel-A (Angel-A, 2005). Tentokrát v černobílém vizuálním provedení rozehrál romanticky komediální fantasy podívanou o nesourodé dvojici hlavních hrdinů. Jak už to u svérázných počinů bývá, snímek rozdělil fanoušky na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedni jím byli nadšeni, druzí ho zatracovali. Bohužel ale nebyl navzdory své originalitě příliš úspěšný.

Trilogie o chlapci Arthurovi, který se zmenší a zachraňuje svět hrdinů, kteří nepřerostli ani mravence, rovněž nedokázala na předchozí úspěchy navázat. Jako kdyby režisérův cit pro syntézu žánrových prvků upadl, příběhy už tolik úspěchů nezaznamenaly. A po uvedení dobrodružného snímku Tajemství mumie (Les Aventures extraordinaires d’Adèle Blanc-Sec, 2010) Besson vody žánrového filmu opustil. Je ovšem třeba zmínit, že za svou kariéru vytvořil i několik snímků dokumentárních. A jeho dokumentární debut Atlantis (1991) je sám o sobě vizitkou skutečně citlivého a talentovaného tvůrce. Luc Besson, jehož rodiče byli instruktory potápění, v atmosféře podmořského světa vyrůstal a dlužno podotknout, že poetiku tmavomodrého světa dokázal vystihnout skutečně neuvěřitelně. Ovšem za zhlédnutí stojí jistě i DVD Madonna-Celebration (2009), na kterém spolupracoval s dalšími zvučnými režisérskými jmény.

111 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.