Naše filmové cestování zpátky v čase se tentokrát pokusí vrátit něco z pocitů a obav, které v 80. letech minulého století sdíleli lidé na obou stranách rozděleného světa. Pro někoho jde už o neznámý časoprostor, který ztratil své geografické hranice, pro jiné je to návrat do let předzvěsti nového Východu a Západu. Vize budoucnosti si každá generace utváří ze své reality, a to, jak ji viděli před téměř třiceti lety dva začínající režiséři, vypovídá o chaosu a zmaru. Smutnou shodou okolností právě v roce uvedení Dopisů mrtvého do kin došlo k havárii v Černobylu. O teorii, že rozpouštění ledovců v důsledku globálního oteplování způsobí zaplavení částí Evropy, slyšel snad každý. Že by možnosti ukryté ve filmařských vizích měly k reálné budoucnosti až nepříjemně blízko?

Ahoj lidi. Vím, že autor by měl oslovovat své čtenáře skrze své příběhy. Já to rád udělám a budu k vám promlouvat ze stránek knih, ale protože může jít o úkaz strašidelný (na mě knížka začít mluvit, tak se leknu), rád bych vás před tou další varoval. Tak se snad nebudete zlobit, když se vám vnutím na monitor a předem vás na tu událost připravím. Můj nový román Mrtví muži netančí vyjde 24. září 2011 – shodou náhod (jimž jsme samozřejmě i trochu napomohli) se přesně v tento den odehraje i pátý ročník CONiáše, který pořádá Městská knihovna v Praze. Stejně jako u Stínu Černého hvozdu, předchozí knihy ze stejného světa, i tentokrát jsme připravili knižní trailer. Samotný křest knihy je plánovan na odpoledne a propojen bude s malou divadelní a šermířskou scénkou.

Ponurá, atmosférická obálka mistra Edwarda Millera dává díky své námořnické tématice tušit, že k nám opět připlouvá císařský obchodní koráb Chathrand, jenž se za dramatických okolností ztratil na otevřeném moři v románu Spiknutí Ryšavého vlka z pera amerického spisovatele Roberta V. S. Redicka. Přímé pokračování nazvané Krysy a Královské moře by nám jistě mělo prozradit další osudy tohoto mimořádně mohutného korábu, osudy, jež ovlivňují celý autorem umně vypracovaný svět. Jak je vidět, námořnická fantasy si už i  na našem trhu získává punc solidně reprezentovaného subžánru a dle příznivého ohlasu, jenž doprovázel vydání prvního svazku tetralogie Dobrodružství Chathrandu by ani tentokrát neměla být o čtivé dobrodružství nouze.

Po letních měsících literárního sucha se k nám pomalu blíží podzimní příval knih a je tedy příznačné, že ještě než se na knižním trhu vůbec objevil první díl námořní fantasy trilogie Věk objevů, už nám Epocha a Triton nabízejí obálku a anotaci k dílu následujícímu. Celá série by se tak mohla objevit v krátkém sledu ještě v předvánočním čase a díky líbivým obálkám Lubomíra Kupčíka ji jistě nepřehlédnete. Lze také s napětím očekávat, zda se toto vůči čtenářům velmi vstřícné gesto setká s příznivou odezvou, přece jen vydat trilogii s měsíčními rozestupy na přeplněné knižní pulty je velký risk hodný obdivu. Kvalita a popularita předchozích česky vydaných knih Michaela A. Stackpolea dává nakladatelům jistou naději na úspěch, snad si čtenáři na autora ještě vzpomenou.

Představte si budoucnost, v níž lidé nestárnou - gen způsobující stárnutí byl jednoduše vypnut a po dosáhnutí věku dvaceti pěti let zůstávají všichni věčně mladí. Ovšem nic není tak jednoduché, za každou vteřinu věčného mladí musíte zaplatit a když nemáte čím, může být věčnost překvapivě krátká... Na vaší paži se ukazují zbývající vteřiny vašeho života a při nedostatku financí se okamžitě stanete vítaným příspěvkem k obraně proti celosvětovému přelidnění. Ovšem, ti bohatí se o takové malichernosti starat nemusejí a tam kde je čas měnou, se vteřiny života stávají tím nejcennějším artiklem ke korupci těch, jež by měli chránit nevinné... Za snímkem In Time (Včas) stojí scenárista a režisér Andrew Niccol, tvůrce, jehož filmografie je tím nejlepším doporučením.

Celosvětová smrtící epidemie nemusí nutně patřit k vědeckofantastickým motivům, zvláště pokud je zpracována s takovou mírou realističnosti, jakou dle ukázek disponuje chystaný celovečerní film Contagion (Nákaza) zkušeného režiséra Stevena Soderbergha. Ten je ve svých filmech zvyklý pracovat s celou škálou filmových hvězd (vzpomeňme trilogii Dannyho parťáci), a tak možná nepřekvapí, že i jeho nový film je doslova nabitý známými jmény. V hlavní roli se blýskne Matt Damon, jemuž budou dělat společnost Marion Cotillardová, Kate Winsletová, Gwyneth Paltrowová, Jude Law či Laurence Fishburne. Zápletka pak slibuje zoufalý boj mezinárodního týmu lékařů bojujících proti rychle se šířící smrtící nákaze.

Historie praví, že Apollo 18 na Měsíci nepřistálo a Američané se dalších výprav na našeho vesmírného souputníka zřekli. Ovšem, co když se najde utajený filmový záznam, který odkrývá rozsáhlou konspiraci a ukrytí faktu, že Apollo 18 na Měsíci přistálo a to, co tam nalezlo Američany vyděsilo natolik, že se jakýchkoli dalších přistání zřekli ze zcela jiných důvodů? Film společnosti Weinstein Company režíruje jako svou první americkou misi španělský režisér Gonzalo López-Gallego pod producentským dohledem Timura Bekmambetova. Skromný rozpočet 5 mil. dolarů sice nedovoluje příval špičkových speciálních efektů, ale zdá se, že Měsíc je tím pravým místem, kde se dají ušetřit peníze...

Jak už se mnohokrát potvrdilo, jedním z výrazných a stěžejních prvků pozoruhodných snímků s fantastickou tématikou bývá kvalitní literární předloha. Filmaři šedesátých a sedmdesátých let měli z čeho vybírat, a tak vznikala v této “triky nepolíbené” době skutečně nadčasová díla budující atmosféru a příběh jinak než efekty. Nejinak tomu bylo i na druhé straně “železné opony”, kde si tvůrci museli vystačit s mnohem omezenějšími rozpočty, kde se technické nedostatky improvizovaně zakrývaly a kde se muselo pozorně dbát na příběh kvůli politické situaci v zemi. Paradoxem bylo, že se podmínkami vybičovaná lidská tvořivost ukázala jako dobrý průvodce i přes všechny tyto překážky. A průvodce je i jeden z představitelů dalšího snímku, který si naši pozornost rozhodně zaslouží.

Sedm minut trvající kraťas "Portal: No Escape" režiséra reklamních spotů Dana Trachtenberga potěší snad každého diváka (pokud tedy nepratříte k těm, co potřebují veškeré informace typu co a jak a proč), ovšem úsměv na tvářích vykouzlí především hráčům videoher, zejména těch z produkce geniální firmy Valve. Trachtenberg pracoval na filmu jeden a půl roku a veřejnosti ho prezentoval na letošním ComicConu v San Diegu, přičemž si vysloužil ovace ve stoje a to zcela po právu. Již dříve zaujal jiným kraťasem s libozvučným názvem "More Than You Can Chew" a pěkně mrazivou atmosférou, ovšem Portal je přece jen trochu jiná liga a bude jistě zajímavé sledovat, s čím přijde Trachtenberg do budoucna. Podle všeho by si v Hollywoodu mohl vysloužit šanci na celovečerní film...

Když v roce 2008 norská společnost Funcom přišla s online hrou Age of Conan: Hyborian Adventures, předpovídali jí někteří nadšenci, že se v oblibě brzy vyrovná světové jedničce World of Warcraft. K tomu však nedošlo z velmi jednoduchých důvodů. Jednak měla hra omezenou přístupnost, byla určena až pro hráče od 18 let, a navíc měl její obsah daleko k barevnému kreslenému světu, který nabízí WoW. Člověk se ocitnul v roli otroka přeživšího ztroskotání lodi v pochmurném světě, kde existuje otroctví, prostituce, temné sekty a násilí všeho druhu. Po slibném začátku přišel propad, redukce počtu hracích serverů a odliv zájmu. Společnost nedávno přistoupila k uvolnění hry bez poplatků a dosáhla nyní dvou milionů registrovaných hráčů.

Dokázal se letošní jubilejní 30. ročník Parconu vyrovnat svým nedávným předchůdcům? Odpověď zní, alespoň v případě ročníků 2008 a 2009, ano i ne – v něčem se jim vyrovnal, v jiných věcech je i předstihl. Stal se tak více než důstojným pokračovatelem tradice, jejíž osud je bohužel v příštích letech nejasný. Chotěbořský Parcon měl velmi příjemnou komorní atmosféru; na rozdíl od obou plzeňských Parconů v letech 2008 a 2009 prostory naprosto vyhovovaly programu i množství účastníků, takže nehrozily prázdné opuštěné chodby a vzdálené sály obsazené pěti lidmi; místnosti programových linií byly pohodlně vedle sebe, člověk tedy nemusel nikde dlouho přecházet a nic hledat a naopak se mohl snadno setkávat s dalšími návštěvníky...

Jedno podivné deštivé léto v roce 1816 se u Ženevského jezera sešla malá skupina přátel. Neobvyklé počasí je donutilo trávit celé dny uvnitř pronajaté vily a tento čas naplňovali dlouhými nočními hovory, předčítáním a vymýšlením strašidelných historek. Asi už tušíte, o kom tu hovořím. Percy Shelley a Lord Byron to léto trávili ve společnosti svých přítelkyň, z nichž jedna se proslavila nedlouho poté příběhem o umělém člověku nazvaným Frankenstein. Tato čtveřice však měla ještě jednoho společníka, mladého Byronova lékaře Johna Williama Polidoriho. Přestože jeho jméno už dnes zdaleka nedosahuje slávy, která se i dál pojí k Mary Shelleyové, i na něj zapůsobila atmosféra dnů strávených ve Švýcarsku tak silně, že jednu z historek sám zpracoval.

30. ročník tradičního národního setkání fanoušků science fiction - PARCONU sebou jako vždy přinesl i výsledky nejprestižnější domácí literární soutěže - Ceny Karla Čapka. Letos si cenu nejvyšší - Mloka - odnesl Martin Gilar za novelu Zamrzlý vesmír, ovšem s prázdnou neodešli ani vítězové dalších kategorií. Pulce získali Ivan Mls za mikropovídku Penzi vezdejší dej nám dnes..., Dana Rusková za krátkou povídku Pavouček pro štěstí a Jiří Dluhoš za povídku Zelené světlo domova. Jako nejlepší nováček získal cenu Skokan Karel Doležal. Všechny tyto práce najdete v antologii Mlok 2011, jejíž obsah doplňují i práce umístěné na následujících místech soutěže. Další texty pak vyšly v antologii Kočas 2012. Ceny byly uděleny na Parconu v Chotěboři moderátorskou dvojicí Martinem Koutným a Jaroslavem Mosteckým.

V zimním městě Machi někdo zavraždil jednoho z možných následníků trůnu – obyčejně by podezření padlo na jeho bratry, protože od potomků vládce se očekává, že přispějí svou trochou jedu do vína či dýkou v zádech k nekomplikovanému předání vlády, jenže tentokrát se sourozenci oběti od smrti distancují. Podezření tak padá na Otaha – jejich nejmladšího bratra, který se svého města již dávno vzdal a momentálně je nezvěstným psancem, který snad měl co do činění se znepokojivými událostmi, jež vedly ke zhroucení mocného letního města Saraykehtu (události popsané v románu Stíny v létě, Laser-books 2009). Pro zajištění stability je nezbytně nutné Otaha dopadnout a popravit, o což se má postarat jeho dávný přítel.

Pro mě osobně je vítězem letošních cen Hugo spisovatel Robert Silverberg, alespoň jeho vystoupení během ceremoniálu by si jistě cenu zasloužilo, ovšem ani výkon Jaye Lakea a Kena Scholese v roli moderátorů nebyl vůbec špatný. Ceremoniál se jistě dá srovnávat s udílením Cen Akademie SFFH, jen kdyby časový prostor na Světě knih byl příznivější. Ceny Hugo se letos udílely na Renovation conu, 69. světovém sjezdů fanoušků science fiction, jenž proběhl v nevadském Renu ve dnech 17-21. srpna 2011. Novinkou byl živý přenos přes internetové stránky a doufejme, že se to stane tradicí (součástí článku je i záznam ceremoniálu). Bylo znát, že Američané si váží dlouhé tradice udílení cen a přitom si z nich umí dělat i neurážlivou legraci, snad se podobného přístupu dočkáme někdy i u nás.