Od závažných i hravých žánrových celovečerních filmů z japonských studií jsme se minulý týden přesunuli k dalšímu formátu, který je mezi fanoušky žánrové animované televizní fantastiky značně oblíbený, k televizním seriálům. Tvůrce, jehož profilu se věnujeme, sice nepatří mezi festivalové hvězdy či slavné osobnosti, jeho práce je ovšem populární nejen v Japonsku. Takahiro Ómori tedy sice patří k méně známým režisérům a také k mladší generaci, ale už v první části článku jsme představili tři projekty, které za pozornost rozhodně stojí. Nejen zpracování legendární mangy Haibane, kde spolupracoval s Jošitoši Abem, ale i režie skvělé hororové Hell Girl.

Pět románů stačilo Larrymu Correiovi na to, aby se z jeho série Lovci monster stal čtenářský hit. Partička bijců, kteří se nechají najímat na likvidaci všemožných netvorů, funguje zkrátka jako dobře promazaný stroj. Navíc – a to je potěšitelné – se Correia snaží v rámci rozumných mezích experimentovat. A tak po třech týmovkách přišel ještě se dvěma sólovkami – Alfou a právě Nemesis. Tentokrát se dostane na jednu z nejpopulárnějších figur cyklu, agenta Frankse z Úřadu pro kontrolu monster. S tímhle víc jak dvoumetrovým chlápkem složeným ze spousty dalších lidí a posíleným alchymistickým elixírem a démonským rezidentem sídlícím v jeho těle si ale není radno zahrávat…

Když v roce 1989 začala vycházet komiksová série Vrána od Jamese OʼBarra, zrodila se legenda posílená temným příběhem o autorově umělecké terapii poté, co jeho přítelkyni zabil opilý řidič. Komiks vyšel v mnoha různých překladech a po celém světě se ho prodalo přes tři čtvrtě miliónu výtisků. Následovalo další tragickou nehodou doprovázené filmové zpracování plus jeho několik méně vydařených pokračování, televizní seriál, několik románů a samozřejmě další komiksová pokračování. První z nich vyšlo v roce 1996 pod názvem Mrtvá doba a komiks podle OʼBarrova námětu vytvořil scenárista John Wagner a začínající bulharský výtvarník Alex Maleev jako svou první zahraniční zakázku.

Příběhů o cestě k osobní svobodě je spousta. Najdeme je v každém druhu umění. Některé se opakují, ale nejde o cílené plagiátorství, spíše o jednotlivé příběhy či osudy, o hledání svobody v každém z nás. Jedním z takových příběhů je i divadelní hra presentovaná ostravským Divadlem loutek – Marvin, které má podtitul Příběh chlapce, který svýma čistýma očima právě objevuje svět. Jedná se úžasné propojení loutky a lidského těla. O citlivé prolnutí grotesky, hororu, poetiky, moderního tance a loutkového divadla, které v konečném důsledku vytváří fascinující spojení. Hlavní dějová linie sleduje útěk mladého chlapce před autoritami internátu do světa vlastní fantazie.

Podle průzkumů věří kolem padesáti procent obyvatel Velké Británie na duchy a dvacet procent dokonce tvrdí, že přímo zažilo paranormální jevy. Odborníci taková čísla vysvětlují často tím, že lidé potřebují věřit v něco mimo racionální svět, kterým jsme zahlceni. Ale určitě má nemalý vliv i britská mytologie, pohanské kulty a historie, neboť všechny tyto tradice jsou dodnes na ostrovní půdě živé. Důkazem mohou být umělci, kteří z nich stále vycházejí a nepůsobí ani zastarale, ani šíleně (a jestli ano, pak jen trochu...). Po několika článcích zaměřených na technologie a science fiction na chvíli ubereme z pedálu plynu a na skok se vrátíme do světa křehké fantasy.

Kdo by čekal od tvůrčího spojení dvou světoznámých autorů hrůzostrašné literatury čistokrevný horor, byl by v případě románu Talisman (1984) zklamán. Jde totiž o temnou fantasy, která nás z naší reality zavede do jiného, fantastického světa. Román u nás poprvé vyšel v roce 1996 u nakladatelství Perseus (slovenské vydání se objevilo o tři roky dříve) a letos se v novém překladu objevilo u Bety, tradičního českého nakladatele všech Kingových knih posledních let. Autorská dvojice se do světa Talismanu o mnoho let později vrátila ve volném pokračování Černý dům (2001), které už také známe z českého překladu. Pro nové čtenáře máme obsáhlou ukázku z nového vydání...

Zimní příběh je prvním do češtiny přeloženým románem amerického prozaika, novináře a intelektuála Marka Helprina. Dílo vydané roku 1983 je zřejmě nejznámějším autorovým počinem a dostalo se mu příznivého přijetí jak u mainstreamových kritiků, tak i u těch žánrových (David Pringle zařadil tento titul mezi 100 nejlepších románů moderní fantasy). Kniha budí pozornost do dnešních dnů, důkazem budiž letošní filmová adaptace. S největší pravděpodobností se právě její zásluhou rozhodlo nakladatelství Jota po Zimním příběhu sáhnout a Helprinův opus nám se zpožděním třiceti let naservírovat. Čtenáře, který se do knihy pustí, čeká více než sedm set stran dlouhá legenda, kronika New Yorku 21. století...

Hluboké, atmosférické, plné významů jako vesmír sám. Právě takové je nové zpracování nesmrtelné sci-fi Stanisława Lema Solaris, které v těchto dnech vstupuje na pulty obchodů. Nezkrácená audiokniha o délce 9 hodin představuje na české zvukové scéně novum hned v několika rovinách. Text příběhu o planetě pokryté nevyzpytatelným oceánem citlivě dokreslují rozsáhlé ambientní plochy, zvukové efekty a melodie z dílny studia Needles. Nadstandardně pojatá nahrávka, která vychází v edici Načteno vydavatelství Tympanum, je zároveň i jedinečným setkáním napříč generacemi. Tvůrci se totiž rozhodli k původní nahrávce namluvené roku 1995 Richardem Honzovičem přizvat jeho dceru Renatu Volfovou.

Během léta a začátku podzimu se na herních webech rozhořela vášnivá diskuze o velikosti veletrhů. Zatímco v Evropě máme SPIEL v Essenu, Ve Spojených státech mají Gen Con v Indianapolis. Celé dohady jsou o to zajímavější, že každý veletrh používá jiný výpočet pro počet návštěvníků. Každopádně jsou oba veletrhy svou velikostí srovnatelné a návštěvníci se počítají v desítkách tisíců. Říjen tak už tradičně patří hráčům z celé Evropy, kteří se sjíždějí ze všech koutů do německého Essenu, aby se zde ponořili do hal naplněných herními novinkami. Čím byl letošní veletrh zvláštní, jaké novinky si připravili jednotliví vydavatelé a jaké recenze nás v nejbližší době čekají?

Aleš Kot. Nebo spíše Ales Kot. Tohle jméno momentálně hýbe světovým komiksem. Mladý rodák z Opavy se před pár lety odstěhoval do Ameriky... a když už tam jednou byl, rozhodl se splnit si svůj životní sen – stát se komiksovým scenáristou. Odvážná ambice, ale Kot tenhle téměř neuvěřitelný plán dokázal uskutečnit. Téměř okamžitě se prosadil komiksem Wild Children a brzy začal psát pro největší americká vydavatelství – DC, Marvel i Image. Do péče dostal mimo jiné i postavy z Batmanova světa a slavné Avengers. Ovšem to bylo jen rozpinkání před tím, než u Image rozjel svou vlastní sérii Zero. Ta se stala takovým hitem, že okamžitě vyšvihla Aleše Kota mezi ta nejžádanější jména v branži...

Vzpomínáte si na začátek filmu Malý velký muž? Jakýsi indiferentní týpek zapnul magnetofon, cívky se začaly otáčet. Dustin Hoffman v roli 121 letého Jacka Crabba se třaslavým hláskem pustil do vyprávění o svém životě mezi Indiány… Toto se však skutečně stalo. Vypravěčem ovšem nebyl Jack Crabb, ale Helena Valerová, kterou v jejích dvanácti letech unesli brazilští Janomamové. Její vyprávění v letech 1962 a 1963 nahrál na magnetofonové pásky italský antropolog Ettore Biocca. Později vzpomínky uspořádal a vydal knižně. Kniha u nás vyšla pod názvem Sama mezi Indiány. Jde o svědectví návštěvníka doby kamenné, který se nedobrovolně vydal tam a pak se vrátil zase zpátky.

Hlavním hostem letošního KomiksFEST!u bude Bulhar Alex Maleev, který se se svou expresivní kresbou dokázal prosadit v USA i v moderním superhrdinském komiksu. U nás je znám hlavně díky ceněným Bendisovým omnibusům s Daredevilem a na KomiksFEST!u se objeví i pokračování slavné Vrány Jamese O´Barra s podtitulem Mrtvá doba. Potkat ho bude možné hned dvakrát, jednou v rámci hlavní soboty 1. listopadu v MeetFactory a podruhé o den později v Comics Pointu v Anglické 14. Devátý ročník mezinárodního festivalu KomiksFEST! (Praha, 29. 10. – 2. 11. 2014) vás zároveň zve do MeetFactory na komiksovou bitvu mezi českými autory ze sdružení DRAWetc.

Hned zkraje přiznávám, že jsem se v případě Psích hvězd obával dalšího instantního bestselleru pro masy, ovšem tenhle román si naštěstí vůbec na nic nehraje a jeho největší výhodou je, že to nemá ani trochu zapotřebí. Debutující Peter Heller je srdcem dobrodruh a zkušený světoběžník, který o svých zážitcích a cestách napsal čtyři knihy a řadu článků nejen pro National Geographic, což je na jeho psaní znát v tomto nejlepším slova smyslu. Nejenže je po řemeslné stránce hotovým autorem, ale především může čerpat z vlastních zkušeností a to je pro každého spisovatele doslova k nezaplacení. Psí hvězdy jsou tak pro mě snad nejpříjemnějším překvapením letošní sezóny...

Romana Bílka dobře znáte z komiksových recenzí na našem webu. Ve spolupráci s kreslířem Pavlem Talašem se věnuje rovněž komiksu O sněhu a to v různých podobách. Podílel se na scénáři k dosud nejucelenější sněhové sbírce 100x O sněhu (2013) a má na svědomí rovněž scénář k sedmistránkovému kraťasu Inverze (2013). Je také otcem námětu k novému celobarevnému komiksu Hledání Jara (2014), který na knižní trh nedávno uvedlo naše nakladatelství Konektor XB-1. Mezitím na webzinu Vlčí Bouda najdete rovněž pravidelný strip Sněhulení a v současnosti se rodí příběhy Zrnka času určené pro ty nejmenší čtenáře. Jak je vidět, komiks O sněhu se má čile k světu a vy si ho nenechte ujít...

Tradice animovaného filmu je v Japonsku dlouhá a bohatá, a tak se není čemu divit, že nijak neustrnula a my se tak budeme věnovat i současným ostrovním tvůrcům. Slavnou tvorbu velikánů studia Ghibli jsme představovali více jak měsíc, avšak zmíníme-li aktuální dění na scéně japonské animované tvorby, na jejich jména i na jméno studia budeme narážet neustále. Odpočiňme si tedy na chvíli od celovečerních snímků plných zásadních sdělení, festivalových cen i odborných ocenění a představme si jednoho z tvůrců, kteří se věnují především žánrové seriálové tvorbě. Dobrodružství i bezbřehá fantazie chybět nebudou a stejně tak i strhující série, které si vysloužily obrovskou popularitu...