Podle průzkumů věří kolem padesáti procent obyvatel Velké Británie na duchy a dvacet procent dokonce tvrdí, že přímo zažilo paranormální jevy. Odborníci taková čísla vysvětlují často tím, že lidé potřebují věřit v něco mimo racionální svět, kterým jsme zahlceni. Ale určitě má nemalý vliv i britská mytologie, pohanské kulty a historie, neboť všechny tyto tradice jsou dodnes na ostrovní půdě živé. Důkazem mohou být umělci, kteří z nich stále vycházejí a nepůsobí ani zastarale, ani šíleně (a jestli ano, pak jen trochu…). Po několika článcích zaměřených na technologie a science fiction na chvíli ubereme z pedálu plynu a na skok se vrátíme do světa křehké fantasy.

Sharon Aurová, výtvarnice usazená v severním Walesu, jakoby vstoupila do moderní doby z úplně jiného dějinného období. Žije v oblasti stále venkovské a zemědělské, kde to má pár kroků do lesa nebo na opuštěnou pláž a kde není tak těžké uniknout chaosu současného světa. Záměrně se mu vyhýbá, a i když objevila vymoženosti internetu a blogování, stejně ji nejspíš potkáte na procházce přírodou nebo v dílně. Její tvorba není rozsáhlá, což se dá vysvětlit tím, že se nikam nežene a že na inspiraci trpělivě čeká. Patří mezi takové typy umělců, kteří zůstávají uzavření a jejichž tvorba se opakuje, ale o to hlouběji ji vytěží (a takové téma, jako je stará britská mytologie, by vydrželo nejspíš na celý jeden život). Druhou stránkou věci je pečlivost, s níž každý kus připravuje. Žádné pokusy, žádná plácání naslepo, ale dokud nemá jasný koncept, do práce se nikdy nepustí. Zato jí jediná soška zabere měsíce práce a spoustu drobné ruční výroby na komplikovaném oblečení a detailech, které si nedokáže odpustit ani za cenu, že jich bude příliš.

Přitom se do sochaření pustila až po třicítce, když už jí kreslení a malování přestalo uspokojovat a potřebovala najít novou formu vyjadřování. V tomto oboru je naprostým samoukem, ale rychle si našla osobitý projev. Klade velký důraz na anatomii postav a k jejich modelaci používá polymerovou hmotu, kterou doplňuje různými dalšími médii. Využije vše, co najde, zejména na kostýmech a dekoracích – látky, peří, kožešiny, sušené listí, větve. Čistě přírodní materiály, na nichž si zakládá (například všechny sošky mají dřevěný podstavec, po němž se pídí celé dny venku v přírodě), hrají hlavní roli, ale umí zapojit i obvod a baterii pro osvětlení (což se prý naučila tak, že rozebrala svítící dětskou hračku).

Podle ohlasů sběratelů mají největší úspěch ženské postavy, inspirované především mytologickými bytostmi Britských ostrovů. Do historie dobývání ostrovů Římany se ponořila sérií sošek s imaginární podobou starých místních kmenů. Aurová skutečně věří v mystický základ našeho světa, v němž se pojí dobro a zlo, což odráží ve svých dílech fantaskního charakteru. Často až po podrobnějším prohlédnutí lze odhalit ďábelské prvky jako špičaté uši, rohy, drápy místo nehtů. Kráse žen s dokonalými tvářemi a elegantními siluetami dodávají tak přirozenou protiváhu – temnotu, varování a drama skryté jinak hluboko v nitru.