Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž se pravidelně objevuje na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako osmá nám rozhovor poskytla Jitka Jindřišková (*1985), která vystudovala historii a norštinu na Masarykově univerzitě. Je na volné noze a svůj čas dělí mezi řadu různorodých aktivit. Věnuje se literárnímu překladu a překladu filmových titulků, jazykovým redakcím a korekturám, výuce norštiny v jazykové škole, je místopředsedkyní kulturního institutu Skandinávský dům, kde má na starosti literární projekt, a spolupracuje s Masarykovým ústavem. V letech 2015 až 2016 koordinovala spolu s Michalem Švecem kampaň #ReadNordic. Žije s přítelem a dvěma morčaty v Praze.

Série článků Zápisky žánrového rodiče si klade mimo jiné za cíl přiblížit čtenářům počiny, u kterých mohou trávit čas se svými ratolestmi či které by mohly být obohacením rodinných debat. I když se to totiž na první pohled nezdá, často se zmiňovaná díla dotýkají témat, která zajímavá jsou. A to nejen v minulém díle zmiňovaná kniha V Kalábrii. Jedním takovým počinem je i komiks Rainy Telgemeierové, který před nedávnem vydalo nakladatelství Paseka a na který jsme se zaměřili tentokrát. Autorka nám totiž není vůbec neznámá, v minulých dílech jsme vám zprostředkovali reakce recenzentek na její komiksové knihy Úsměv a Ségry. Tentokrát otevřeme knihu nazvanou Duchové a opět v ní nalezneme dvě sestry, trable s prvními láskami, sourozeneckým soužitím...

Pokračování úspěšné série Grandville z pera Bryana Talbota staví proti inspektoru LeBrockovi ze Scotland Yardu úctyhodné protivníky. Ve třetí knize musí čelit politicko-uměleckému spiknutí obchodních magnátů a ve čtvrté se utká se zákeřnou náboženskou sektou. Nakladatelství Comics Centrum se tentokrát rozhodlo vydat obě knihy najednou. Čtenáři tak dostanou do rukou hned dvojitou porci Grandvillu a mohou se těšit na poslední, pátý díl série, který by měl být vydán na začátku příštího roku, tedy s pouhým ročním zpožděním za originálem. Talbot před čtenářem rozehrává alternativní steampunkovou fantazii v secesním hávu ve světě (takřka) plném antropomorfních zvířat a industriálních vymožeností parního věku...

Seriálová nadílka se obvykle koná dvakrát do roka a po té lednové, která nemusí být až tak bohatá, se nové příběhy na pokračování rozjíždějí stejně jako fotbalová sezóna až po prázdninové přestávce. Mnohdy je navíc důležitější oznámení další série zavedené značky než uvedení nové. Fanoušci vyhlížející velké finále Hry o trůny se tento rok rozuzlení nedočkají, na druhou stranu se vracejí Westworld, Příběh služebnice, Cizinka, Muž z Vysokého zámku, Jessica Jonesová či Daredevil a uvidíme, zda to letos ještě stihne potvrzená třetí sezóna Stranger Things. Z nových seriálů, pro něž se doposud neobjevily ukázky, vypadá zajímavě další pokus o televizní zpracování Zaklínače, reboot sci-fi seriálu Lost in Space a samozřejmě animovaná Hilda...

Mise na Heliosu je už jen temnou vzpomínkou. Lazarova legie i sám Conrad Harris si však stigma prvního setkání s mimozemským Artefaktem ponesou celý život – ten „pravý“, vlastní, ne duplikantí. Vojenská mašinerie však nebere na nic ohledy a Harrisův tým duplikantů je vyslán na další misi bez návratu. V neprobádaných hlubinách Maelstromu byl objeven další Artefakt, záhadný objekt vytvořený tajemnou rasou Fragmentů. Pro Harrise má tato mise ještě daleko větší význam, protože poblíž Artefaktu byla detekována tachyonová stopa ztracené pozemské lodi, na které se nacházela i jeho žena. Šance na její záchranu tedy stále ještě žije. Válka s Krelly je vyčerpávající, bez naděje na její brzký konec. A dalšího nepřítele není třeba hledat daleko, je přímo na Zemi...

Modrá škola (Praha Háje) opět přivítá fanoušky sci-fi, fantasy a hororu v hrách, filmech, seriálech, anime, comicsech, knihách, kostýmech. Připraveno je pro ně přes 550 pořadů. Hráči si užijí několik desítek konzolí a počítačů s videohrami, 40 stolů s deskovými a karetními hrami. Největší pražský festival popkultury proběhne od 1. do 6. února 2018 a bude tedy o dva dny delší než v minulém roce. Návštěvníci šestidenního festivalu si mohou zahrát pestrý výběr her – od videoher přes hudební, taneční, deskové, karetní, miniatur až po hry na hrdiny. Čeká je prezentace novinek, přednáškový program o videohrách, besedy s osobnostmi videoherní scény i turnaje o ceny. Pro fanoušky sci-fi je připraven program o Star Wars a Star Treku, Doctoru Who a podobně.

Ken Liu se narodil v Číně a když mu bylo jedenáct, spolu s celou rodinou emigroval do Spojených států, kde se mimo jiné stal úspěšným emisarem čínské fantastiky. Asijské kořeny ve svých literárních pracích rozhodně nezapře, jak už jste se ostatně mohli přesvědčit v některých z jeho mnoha povídek publikovaných na stránkách našeho časopisu. Připomeňme z nich například povídky „Mono no aware“ (XB-1 11/2015) či „Regulérní klient“ (XB-1 2/2016). Autor se u nás zprostředkovaně představil také jako překladatel, právě z jeho anglického překladu totiž vychází české vydání vřele přijatého románu Problém tří těles čínského spisovatele Lioua Cch’-sina z nakladatelství Host, které se v závěru loňského roku pustilo i do autorovy vlastní fantasy trilogie Dynastie Pampelišek…

„Byla jedna zeď. Nevypadala důležitě. Byla postavena z neopracovaných kamenů, nahrubo spojených maltou; dospělý přes ni snadno viděl a přelézt ji dokázalo i dítě. V místě, kde křížila cestu, neměla bránu, ale zdegenerovala v pouhou geometrii, čáru, myšlenku hranice. Ale ta myšlenka byla opravdová. Byla důležitá. Po sedm generací na tom světě nebylo nic důležitějšího než ta zeď. Jako všechny zdi, byla dvojznačná, měla dvě strany. To, co bylo uvnitř, a co venku, záleželo na tom, z které strany člověk stál.“ Tak začíná Vyděděnec (The Dispossessed, 1974), jeden z nejzásadnějších románů americké spisovatelky Ursuly Kroeber Le Guinové, která odešla z tohoto světa v pondělí 22. ledna 2018 ve věku požehnaných 88 let. Její dílo však zůstává...

Ukryti v knižních tirážích nejsou pouze překladatelé, které se vám snažíme pravidelně představovat v rámci našeho projektu Tváře překladu. Najdete v nich i řadu dalších profesí, kterým se chceme věnovat v rozhovorech vydávaných pod názvem Pohled za scénu. Začneme se stále ještě neokoukanou tváří marketingového pracovníka a příležitostného redaktora Lukáše Růžičky (*1988, Pardubice). Lukáš vystudoval žurnalistiku na FSV UK a řadu let publikoval články o komiksu v Pevnosti, Ikarii a Score, později se výrazněji prosadil na webu Komiksárium. Pracoval v Hospodářských novinách, od roku 2015 je zaměstnán v nakladatelství Paseka. Ve volném čase zkoumá dějiny amerického komiksu a stand-upu, sportuje a vymýšlí snídaňové recepty...

Obsah čísla 2/2018

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 6. 2. 2018

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Kvalitních komiksových crossoverů není zase tolik a na pultech tuzemských knihkupectví už vůbec ne. Dobře vyvážit střet dvou specifických univerz vyžaduje nejen nemalou dávku odvahy a tvůrčí invence, ale také uvážlivý cit pro dané světy a vcítění se do duše oddaných fanoušků. Pokud podobné věci tvůrci projektu opomenou, může se stát, že je výsledné dílo čtenáři označeno za bezduchou slátaninu. Mnozí příznivci komiksu jistě zpozorněli, když se u nás v závěru loňského roku objevil příběh spojující legendárního netopýřího ochránce a miliardářského průmyslníka s newyorskými milovníky pizzy a zmutovanými válečníky z kanálu. Batman / Želvy nindža je poměrně horkým zbožím, které by se sháněním čtenářů nemělo mít problém...

Filmový rok 2017 je za námi. Do dějin kinematografie vstoupí pravděpodobně jen s pár význačnými milníky mezi něž patří desátý film Christophera Nolana, mrazivé drama ze zasněženého Wyomingu a z řad komiksových adaptací drsný nostalgický western. Továrna na sny však jede bez oddechu dál a už nějaký čas do světa vysílá ukázky filmů, podle nichž se mohou diváci začít rozhodovat, na co se vydají do kina v roce 2018. Dosud se sice neobjevily trailery k filmům Solo: A Star Wars Story, The Predator, Raubíř Ralf 2 a karty zatím neodhalil ani Venom, Aquaman, Ant-Man, či další X-Men, přesto však lze prohlásit, že většina velkých produkcí letošní sezóny svůj signál k divákům už vyslala. Tak se dejme do toho, čeká vás pěkná řádka trailerů a teaserů...

Letošní zimní sezóna je na nová anime trochu slabší, podíváme se proto raději na nejlepší kousky, které už sice nepatří k těm nejnovějším, ještě ale zdaleka neřekly poslední slovo. Ohlédneme se za japonskými i světovými skvosty, které na tokijském festivalu v Ikebukuro v loňském roce dobyly srdce kritiků – a rozhodně by vás tedy neměly minout ani s delším časovým odstupem. Kritici na Tokyo Anime Awards loni opět udělovali ceny ve dvou oddělených kategoriích, v zahraniční a domácí produkci. Z celého světa Japonsko nejvíce okouzlila Evropa – konkrétně Francie a Švýcarsko. Loňský ročník Tokyo Anime Awards Festival byl na vítěze opravdu pestrý a ocenil snímky skvělé nejen důmyslností provedení...

Čínský spisovatel Liou Cch’-Sin vzbudil svou trilogií Vzpomínka na Zemi celosvětovou pozornost zejména poté, co první díl nazvaný Problém tří těles získal věhlasnou cenu Hugo. V českém překladu Aleše Drobka jsme se nedávno dočkali druhého svazku série pod titulem Temný les. Autor v něm rozvíjí zajímavě rozehranou partii z prvního dílu, v níž má lidstvo zdánlivě zcela zanedbatelnou šanci na dlouhodobé přežití. Galaxie se dá koneckonců přirovnat právě k temnému lesu – a kdo si nedává dobrý pozor, může se v něm lehce ztratit. Zásadní otázka ovšem zní: Ztratí se v něm i čtenář? Trisolaranská flotila je na cestě a za přibližně čtyři století dosáhne Země. Lidstvo nemá jak se účinně bránit a sofony, kvantově provázané částice ovládané v reálném čase Trisolarany...

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž se pravidelně objevuje na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako sedmý nám rozhovor poskytl Konstantin Šindelář (*1981), jenž se narodil v Moskvě, ale od svých sedmi let žije v České republice. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Masarykově univerzitě, pracuje v IT firmě a ve volném čase překládá. Začínal jako překladatel z angličtiny, ale později se přeorientoval na překlady ruské fantastické literatury, ať už té starší (Strugačtí, Bulyčov), anebo novodobé (Petrosjanová, Perumov). Většina jeho překladů vyšla u nakladatelství Triton, v posledních letech začíná ale spolupracovat i s dalšími nakladatelstvími. Je ženatý, má tři děti a bydlí v Pozořicích...