Série článků Zápisky žánrového rodiče si klade mimo jiné za cíl přiblížit čtenářům počiny, u kterých mohou trávit čas se svými ratolestmi či které by mohly být obohacením rodinných debat. I když se to totiž na první pohled nezdá, často se zmiňovaná díla dotýkají témat, která zajímavá jsou. A to nejen v minulém díle zmiňovaná kniha V Kalábrii. Jedním takovým počinem je i komiks Rainy Telgemeierové, který před nedávnem vydalo nakladatelství Paseka a na který jsme se zaměřili tentokrát. Autorka nám totiž není vůbec neznámá, v minulých dílech jsme vám zprostředkovali reakce recenzentek na její komiksové knihy Úsměv a Ségry. Tentokrát otevřeme knihu nazvanou Duchové a opět v ní nalezneme dvě sestry, trable s prvními láskami, sourozeneckým soužitím, ale i trochu tajemna či situace spojené se stěhováním do nového prostředí…

Catrina, hrdinka komiksu Duchové, se s rodinou stěhuje na severní pobřeží Kalifornie do malého městečka Bahia de la Luna a vyrovnává se se starostmi, které takové přestěhování přináší. Bohužel to ale není jediná potíž v jejím životě. Její mladší sestra Maya trpí vážnou nemocí, která ovlivňuje život celé rodiny, a ke všemu jí noví sousedé neustále tvrdí, že ve městě žijí duchové. Na jednoho teenagera je to skutečně příliš, a tak není divu, že toho má Catrina opravdu nad hlavu.

Raina Telgemeierová svou hrdinku skutečně nešetřila. Zajímavým faktem je, že Duchové jsou autorčiným prvním grafickým románem, který není autobiografický, ovšem nalezneme tu hned několik silných spojovacích témat s dřívějšími příběhy. Stěhování rodiny, sourozenecké soužití, první lásky. Oproti dřívějšku je tu ovšem také hned několik témat nových, která vůbec nejsou jednoduchá a jejichž zpracování by mohlo zavařit i zkušenějším autorům. Nevyléčitelná nemoc, umírání, nadpřirozené jevy. Zdánlivě nenáročný komiksový příběh o teenagerce Catrině se tak stává těžším čtením, než se na první pohled zdá. Jak se líbil třináctiletým recenzentkám?

Jedinec A – prvorozená z dvojčat, 13 let, je spíše skeptického charakteru, tíhnoucí ke komiksům (a to zejména stripům Peanuts), v oblibě má klasické pohádky, tvorbu Tima Burtona, ale i klasické sci-fi.

Hlavní hrdinka Cat je moc fajn holka. Sice se snaží působit na venek hrozně tvrdě, ale uvnitř je to tak citlivá holka, až mě to dojalo. Chápu ji. Fakt není lehké si hledat kamarády v takhle úplně novém prostředí a ani se jí nedivím, že byla nervózní, když všichni kolem ní začínali s tou duchařinou. Vím, že to asi zní divně, ale já na duchy věřím. Cat má zlaté srdce. Když se Maye něco stane, tak není sobecká a ihned bez rozmýšlení běží pro pomoc, což je dneska taky vzácnost. Příběh mě moc bavil. Líbil se mi. Ale teda fakt jsem ráda, že moje ségra nemá cystickou fibrózu, ale teď jen střevní chřipajznu.

Jedinec B – druhorozená z dívek dvojčat zcela propadla žánru high fantasy, který doplňuje četbou Terryho Pratchetta, ovšem nepohrdne ani dobrou hard sci-fi.

Cat je hezká teenagerka, která se kvůli složité situaci v rodině musí denně obětovat pro svou sestru. Asi největší oběť je pak pro ni odstěhování se do mlžného městečka Bahia de la Luna. Cat ztratí kamarády i prostředí, které zná. Je uzavřená a žije v neustálém strachu o menší Mayu. Někdy se ale bojí až příliš. Když se totiž něco sestře stane, strašně si to vyčítá. Městečko je ovšem moc zvláštní a pro strach z obvyklých věcí tu není místo. Moc se mi líbila radost malé Mayi. Připomínala mi Jedince A. Chutí do života byla totiž Catina mladší sestra skutečně obdivuhodná. Může mít vlastně tak malý a nemocný člověk tolik energie? Duchové jsou skvělý příběh. Najdete tu obětavost, lásku, přátelství, rodinu i vážné věci, které k životu patří.

Raina Telgemeierová si pro svůj první ne-autobiografický román vybrala nesmírně obtížné a vážné téma. Příběh rodiny, v jejímž středu je nemocné dítě, je nejen pozoruhodným zpracováním lidské blízkosti, vyprávěním o obavách, lásce, pocitech viny, ale i citlivým zpracováním vztahů k živým i zemřelým. Bylo nesmírně obohacující sledovat reakce mladých čtenářek, které se do románu začetly, ale ještě zajímavější byla diskuze, kterou kniha vyvolala. Autorka vyprávěla natolik citlivě a civilně, že dětem nepřišlo téma vůbec obtížné. Naopak vnímaly určitou přirozenost a jemnost. Pro dospělého čtenáře je ovšem kniha oproti tomu skutečně těžká. Pokud se rozhodnete sdílet nad ní rozhovory se svými ratolestmi, buďte připraveni nejen na otázky na tělo, ale i na to, že než se při čtení prokoušete ke konci, budete se muset několikrát rozdýchat a obnovit i zásobu papírových kapesníčků. Duchové mají prostě kouzlo, které otevírá i okoralá a zatvrzelá srdce dospěláků. A co je důležité – nečiní tak lacinou formou.

Raina Telgemeierová: Duchové

vázaná, překlad Michala Marková, 256 stran, 348 Kč

Související odkazy:

V Pasece řádí Duchové… (ukázka)

Zápisky žánrového rodiče – Raina Telgemeierová (komiks)