Knihovny mohou být různé. Třeba i prokleté. A taková prokletá knihovna dovede nadělat spoustu problémů. Díky antologii povídek z dílen známých i méně známých českých autorů s názvem Legendy: Prokleté knihovny se však můžete na většinu ze zapeklitých nebezpečí, jež mohou poblíž nahromaděné síly slov vyvstat, připravit hezky v pohodlí domova třeba i s šálkem horkého nápoje. Kupříkladu zjistíte, že vypůjčené knihy není radno nevracet, protože by ostatní mohl přepadnout stesk a spolu s ním i náhlá touha po pomstě, a kromě jiného také konečně získáte odpověď na otázky, zda se může z knihovníka stát hrdina, nebo kam odchází spálené knihy…

Pro mnohé hráče videoher představovaly na přelomu tisíciletí komplexní vesmírné strategie označované jako 4X vrchol herních zážitků. I mezi stolními hrami se objevily ambiciózní projekty nabízející nespočet hodin zábavy. Jednu takovou vydala v roce 2011 také společnost GMT Games zaměřující se na válečnou tematiku. Jim Krohn představil světu svou hru Space Empires: 4X pro jednoho až čtyři hráče. S pomocí několika kartonových žetonů na šestiúhelníkové herní mapě se mu podařilo vyložit na stůl vše podstatné, co jsme mohli mít rádi na mnoha hodinách strávených u obrazovek počítačů. Podívejme se, v jaké podobě představil všechna čtyři X, tedy eXplore, eXpand, eXploit a eXterminate.

Také konec roku s sebou naštěstí přinesl štědrou nadílku pozoruhodných knižních obálek, z nichž jsme i tentokrát vybrali rozmanitou čtveřici prací domácích tvůrců. Rozhodování to bude jako obvykle těžké... Pro jistotu opět připomeneme bitevní pravidla – hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. A neváhejte se o ně podělit. Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovlivňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

Obsah čísla 1/2014

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 1. 2014

Vydavatel: XB1 s.r.o.

Pro nakladatele černý rok 2013 ukázal v závěrečném bilancování čtenářům překvapivě vlídnou tvář, i když opravdu výrazných titulů oproti minulým létům ubylo a přece jen se více sází takzvaně na jistotu. Hledají se i nové cesty, pomalý rozvoj prodeje elektronických knih doprovází vznik elektronických časopisů a čistě elektronicky vydávaných knih a sbírek. Slovenští nakladatelé začali publikovat česky a dávají šanci i českým tvářím. Oba tištěné žánrové časopisy přežily svůj ohlašovaný exitus a vycházejí kupodivu i nadále, ačkoli otázkou je, jak dlouho se jim to bude dařit. A knih se prodává čím dál méně, není divu, když má obyčejný člověk v našem státě mnohdy zcela jiné starosti…

V tomto předvánočním období, kdy u většiny obyvatelstva stále ještě pracuje horečné přemýšlení na téma Co jen koupit pod stromeček? – Co si jen přát? možná přijde vhod pár tipů na dlouhé zimní večery z pera slovenských autorů. Vždyť je koneckonců závěr roku, a tak by se slušelo také trochu bilancovat, ne? Co se tedy na Slovensku urodilo v roce 2013? V první řadě Juraj Červenák pokračoval v psaní dobrodružství černokněžníka Rogana a jeho věrného vlčího průvodce Goryvlada v historicky laděné fantasy Zlato Arkony 2. I když se autor nechal slyšet, že si na chvíli potřebuje od fantastiky oddechnout, a tak se nám zaběhl k historické detektivce, věříme, že se k Roganovi ještě někdy vrátí a nenechá nás čekat příliš dlouho.

V minulých dvou týdnech jsme se věnovali tvůrci, který si cestu k žánrovému filmu skutečně poctivě vyšlapal krok za krokem a který svým úspěchem dokonce změnil život mnoha lidí ve svém domovském státě. Pozoruhodného a houževnatého Petera Jacksona jsme opustili ve chvíli, kdy uvedl do kinosálu adaptaci Tolkienova Pána prstenů. Dílo, které dlouho odolávalo veškerým pokusům o audiovizuální zpracování, se podařilo nejen představit neznalým, ale také (přes malé výhrady) vyhovět fanouškům, kteří hrdiny znali a kteří sledovali jeho práci velmi kriticky a pozorně. V době uvedení trilogie se opět zvedla veliká vlna zájmu o knižní předlohu...

Rok se s rokem sešel a opět nastává čas bilancování a plánů do budoucna. Stejně jako loni jsem pro vás tedy sestavil „topku“ komiksů, které mě v roce 2013 upoutaly. Opět neobsahuje komiksové série, které se zatím nedobraly svému konci a až na jednu výjimku obsahuje pouze díla hraničící s nějakým druhem fantastiky. Čímž se mi do tohoto seznamu nevešla například nedávno vydaná historicky erotická Borgia, kterou rovněž vřele doporučuji. Musím konstatovat, že tento TOP TEN je seřazen podle abecedy, nikoli podle pořadí, jednoduše deset dobrých a přesných zásahů. Když jsem si udělal soupis, tak jsem zjistil, že bude obsahovat především dva osobní favority...

Japonská výtvarná scéna je pro nás, Středoevropany, těžko přehlédnutelná. Většinou máme šanci poznat jen umělce, kteří se nějakým způsobem prosadili v zahraničí, nejčastěji v anglicky mluvících zemích. Jistým vodítkem pro poznávání aktuálního dění pak mohou být žánrové ceny Seiun. I v nich se ale odráží, že Japonsku dnes vládne především manga, směr tak rozšířený, že si v něm smočil prsty snad každý místní fantasy výtvarník. Nejinak je tomu u Akihira Yamady (např. Record of Lodoss War, konkrétně část The Lady of Pharis, Beast of East, Tragedy of the Garden of Many Flowers), ovšem mnohem větší část jeho díla zabírají ilustrátorské a koncepční práce.

Tim Burton je vizionář, jenž už po celá desetiletí předává své osobité ponuré vize filmovým divákům a za tu dobu se mu podařilo získat si řady oddaných stoupenců. Snímky jako Beetlejuice, Batman, Střihoruký Edward, Mars útočí!, Ospalá díra, Planeta opic, Velká ryba, Karlík a továrna na čokoládu, Sweeney Todd, Alenka v říši divů či Temné stíny zná snad každý příznivec audiovizuální fantastiky. Ovšem Burton není pouze režisér, v útlé sbírce nazvané Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy nám přináší soubor básní a ilustrací, které by si jistě neměl nechat ujít žádný fanoušek jeho díla a netradičního pohledu na svět. Pokud mezi ně patříte i vy, pak tu pro vás máme výživnou ukázku...

Dnešní Batman je povětšinou pestrobarevnou přehlídkou soubojů a hrdinských póz, prsatých dlouhovlasých krásek a rychlých střihů, jednoduchých zápletek a supermoderních technických vychytávek. Vedle bohatého, přesto však ve výsledku nudně jednotvárného zástupu bleskově se střídajících superpadouchů se tu vedle Temného rytíře objevuje rovněž skvadra mladších hrdinů v čele s Robinem. A když už si scenáristé nevědí rady, vytasí se s dobře známými padouchy (vedle Jokera je to kupříkladu Two Face, Scarecrow, Penguin atd.) či chvilkovou alternací jiného hrdiny z DC univerza. Jednoduše recept na instantní moderní superhrdinský komiks…

Kdo občas zabrousil do světa videoher, nepochybně přinejmenším něco zaslechl o legendární sérii Fallout. Bizarní svět po třetí světové válce a jaderné zimě se stal legendou a nezapomenutelným zážitkem mnoha hráčů. Obdobný svět si mohou užít i vyznavači stolních her díky polskému vydavatelství Portal Games, které představilo sérii karetních her 51st State. Kromě první hry nesoucí název celé série vyšlo ještě samostatně hratelné rozšíření The New Era a menší rozšíření Winter. V dnešním článku se zaměříme na druhou jmenovanou hru, jelikož se jedná ve své podstatě o vylepšenou původní základní hru 51st State, která už prakticky není dostupná.

Joe Abercrombie přímo vletěl na světový a posléze i na český trh s krvavou a ke svým postavám nekompromisní fantasy trilogií První zákon, v níž nám zeširoka představil svůj svět plný vleklých válek, drsných sporů a temné magie. Svět, do něhož se vrátil samostatnými romány Nejlépe chutná za studena a Hrdinové. V nově vydaném román Rudá země se s ním alespoň na nějakou dobu loučí a už teď lze knize vytknout jednu zásadní chybu -  je příliš krátká na to, aby se čtenáři s Abercrombieho poutavým prostředím skutečně rozloučili. Snad se do něj autor vrátí hned po dopsání plánované série určené mladších čtenářům. Pro nedočkavce tu máme obsáhlou ukázku v podobě první kapitoly...

Každý týden vám přinášejí nové články a informace. Vlastně s nimi trávíte celý rok, aniž byste si toho byli mnohdy vědomi. Jenže co oni sami považují v žánru za to nejpozoruhodnější? Co by nám chtěli doporučit? Půjde o knihy, které bychom od nich nečekali? Půjde o knihy, které jsme snad sami dosud přehlíželi, a přitom bychom třeba rádi věděli, co na nich členy redakce webu XB-1 zaujalo? V redakčním speciálu naší nové série jsme požádali Michaelu Buriánkovou, Petru Kubátovou a Romana Bílka o to, aby čtenářům doporučili trojici knih fantastického žánru. Nemuselo jít o tituly, které snad pokládají za nejlepší, každopádně jde ale o knihy, které mají rádi a neváhají se o to s námi podělit…

Minulý týden jsme si připomněli jednoho z nejvýraznějších režisérů a producentů audiovizuální fantastiky současnosti, jehož začátky jsou už samy o sobě vskutku pozoruhodné. Točíte-li svůj celovečerní hororový debut čtyři roky na nekvalitní kameru, masky pečete v matčině troubě a štáb i herce obsazujete přáteli nebo příbuznými, rozhodně by vás neoznačili za člověka, který jeví málo nadšení pro svůj sen. Petera Jacksona, rodáka z Pukerua Bay, zpočátku sice mohli považovat za blázna, ale jeho vtipné a praštěné hororové nápady si brzy získaly širokou základnu fanoušků, a tak mohl natočit i snímek s vážnější tématikou. Dnes nastíníme jeho cestu za adaptací jedné z nejznámějších fantasy knih anglosaského světa...