Vládne Gothamu netopýr, nebo sova? (recenze)

Autor Martin Šust | Aktuality | Úterý 17 prosince 2013 9.05

Dnešní Batman je povětšinou pestrobarevnou přehlídkou soubojů a hrdinských póz, prsatých dlouhovlasých krásek a rychlých střihů, jednoduchých zápletek a supermoderních technických vychytávek. Vedle bohatého, přesto však ve výsledku nudně jednotvárného zástupu bleskově se střídajících superpadouchů se tu vedle Temného rytíře objevuje rovněž skvadra mladších hrdinů v čele s Robinem. A když už si scenáristé nevědí rady, vytasí se s dobře známými padouchy (vedle Jokera je to kupříkladu Two Face, Scarecrow, Penguin atd.) či chvilkovou alternací jiného hrdiny z DC univerza. Jednoduše recept na instantní moderní superhrdinský komiks…

Tenhle netopýří kolos zabírající dnes celou „netopýří rodinu“ mnoha měsíčních řad (u nás vycházejí v současnosti hned tři – Batman, Detective Comics a Temný rytíř, ale v zahraničí se objevují i další, ačkoli se Batmanovi nevěnují přímo) je přirozeně určen hlavně mladší generaci a ta si na nějaké pomalu se odhalující detektivní pátrání v noirových barvách příliš nepotrpí. Přesto tu ale máme, světe div se, Scotta Snydera a jeho Soví tribunál. Je třeba připomenout, že nejde o Snyderovu první návštěvu Gothamu. Tohle prohnilé město si obšlápl už v řadě Detective Comics od ledna do října roku 2011, tehdy ještě s Dickem Graysonem v roli nového Batmana (později se Snyderovy netopýří příběhy objevily souborně v albu The Black Mirror). A není snad nutné dodávat, že se jako gothamský scenárista osvědčil, a tak mu v rámci projektu Nové dvaapadesátky šéfové DC přiklepli rozjezd ústřední řady Batman a náš milý Scott chytil tuhle šanci vskutku za pačesy.

Batman je v komiksech poslední doby neotřesitelným vládcem Gothamu. Batman je Gotham samotný, je to symbol vznášející se nad městem a děsící zločince k smrti. Dobře známé padouchy v čele s Jokerem přemohl už mnohokrát a nakonec je poslal zase hezky zpátky do Arkhamu. Noví zlotřilci pak bohužel postrádají tajemné pozadí, kořeny, jež by z nich dělali něco víc než jen kanónenfutr pro věčně lačná scenáristická pera, potažmo klávesnice. Co kdyby se ale ukázalo, že Batman není zase tak jasným vládcem města? Že se hlouběji skrývá mocná a především prastará organizace, která už celá desetiletí město ovládá, aniž by si toho náš netopýr vůbec všiml? A že bohatá rodina Waynů s ní už po celá desetiletí prohrává svůj boj o duši metropole?

Právě tohle postupné odhalování neznámého nepřítele, odkrývání vrstev ve zdánlivě marném boji dělá z batmanovského opusu Scotta Snydera jednoho z nejlepších netopýřích komiksů posledních několika let. Především úvodní album nazvané Soví tribunál a nesoucí se ve znamení pečlivé, temně laděné expozice podpořené skvělou a pro moderní superhrdinský komiks překvapivě střídmou kresbou Grega Capulla je skutečným čtenářským zážitkem. Snyder už v Americkém upírovi dokázal, že umí přetvářet dobře známou moderní mytologii do čehosi nového a překvapivého, a ve svém Batmanovi to opět dokázal. Jeho příběh je sevřený, pečlivě vystavěný a veškerá příprava se mu posléze bohatě vyplácí, ačkoli se ve své druhé polovině přece jen začíná drolit a místy až rozpadat…

Ano, druhé album vydané pod názvem Soví město se svým starším bratříčkem srovnání bohužel tak úplně nesnese. Je to stále velice dobrý a na současnost nadprůměrný batmanovský komiks, ale je tu hned několik drobných „ale“. Především je tu samostatně sice obstojný, nicméně rušivý element vloženého příběhu Freezera, jenž narušuje sevřenou kompozici a působí spíše zbytečně, k celkovému dojmu ničím nepřispívá, což ještě podtrhuje fakt, že Capulla tu v kresbě vystřídal technicky sice zdatný, nicméně spíše řemeslný Jason Fabok. Uprostřed honu na zabijáky sovího tribunálu nám je v jednom místě také řečeno, že část děje se odehrává v rámci Dectective Comics a i když můžete arkhamovský příběh Tonyho Daniela (vydaný mezitím u konkurenčního BB/artu) s klidem oželet, opět to znamená narušení příběhové konzistence. Vrcholný souboj pak disponuje rodinným odhalením, jež můžeme považovat za falešné, přesto bych se bez téhle „limonády“ jednoznačně obešel. Těžko říct, jak dalece v tom má prsty sám Snyder – odskok do jiné řady přisuzuji spíše vydavatelské politice, u vložené epizody s Freezerem si už nejsem tak jist, přesto doufám, že i zde je v tom scenárista nevinně a jen odvedl co nejlepší práci za daných podmínek.

Jako celek však musím dvoualbum Soví tribunál a Soví město jednoznačně doporučit všem zapáleným batmanologům a nejen jim. Sám o sobě je to nadprůměrný superhrdinský komiks a jeho kvality vystoupí na povrch obzvláště ve srovnání s Detective Comics od Tonyho Daniela a raději ani nemluvě o Temném rytíři (i v něm se ovšem objevuje docela obstojná „soví“ epizoda). Snyder rozhodně nezklamal i přesto, že v závěru se mu scénář místy rozmělnil. I tak ale nezbývá než se těšit, až nám Crew koncem příštího roku naservíruje jeho Smrt v rodině a Batmanovi se do cesty znovu postaví šílený Joker. Uvidíme, jak si s tímhle stokrát opakovaným soubojem poradí. Už aby to bylo…