Nakladatelství Argo se mnohdy ve spolupráci s Tritonem s oblibou věnuje legendárním dílům světové fantastiky. Stačí jmenovat Asimovovu Nadaci, Beaglova Posledního jednorožce, Holdstockův Les mytág či romány Philipa K. Dicka, Briana W. Aldisse, Roberta A. Heinleina, Arthura C. Clarka, Dana Simmonse… Koncem minulého roku do svého repertoáru zařadili také jeden z nejpopulárnějších SF románů všech dob, jenž byl ve své době odměněn cenami Hugo a Nebula. Řeč je samozřejmě o Enderově hře v posledních letech poněkud kontroverzního Orsona Scotta Carda. Ať už si o jeho názorech a osobě myslíte cokoli, tuto klasiku byste si rozhodně neměli nechat ujít…

První česky lokalizovaná desková hra Sid Meier’s Civilization vyšla v roce 2010 a s deseti tisíci vyrobenými kusy se jednalo o značný úspěch. Hra šla poměrně do hloubky a tomu odpovídala i komplexnost a délka pravidel, což jistě potěšilo mnoho zkušených deskoherních stratégů, na druhou stranu to ale také odradilo řadu příležitostnějších hráčů, pro které mohla být hra příliš náročná. Také to byl jeden z důvodů vydání nové Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit, která je jak herně, tak i po stránce pravidel o poznání jednodušší, nicméně rovněž méně komplexní a oproti předchozímu dílu citelně postrádá atmosféru původní předlohy…

Nakladatelství Comics Centrum vydalo koncem minulého roku dva nové komiksy ze slavného Hellboy Universa. Obě knihy jsou na dalších komiksech zcela nezávislými úvody do nových sérií i do světa postav, které se v samotném Hellboyovi a Ú. P. V. O. sem tam mihnou, anebo se objevují v historických zmínkách. Jedná se o Humra Johnsona a o sira Edwarda Greye, řečeného Lovec čarodějnic. Jak si proslulý Mike Mignola s úvodem nových sérií poradil a co má společného viktoriánský lovec čarodějnic s newyorským, tak trochu pulpovým mstitelem z dob Hitlerovy stoupající slávy? Fanouškům Hellboye je odpověď předem jasná. Kromě pulpového a občas lehce steampunkového ladění obou komiksů...

Román Chlapec na mostě je splněným přáním snad všech čtenářů předešlého dílu – postapokalyptického thrilleru s okouzlujícím a nevinně znějícím názvem Všemi dary obdarovaná. Pokračování nenavazuje přímo tam, kde předchozí román skončil. Britský spisovatel a komiksový scenárista Mike Carey se naopak vrací o dvacet let do minulosti a popisuje začátek pátrání po léku na epidemii, která z lidí dělá tzv. hladovce, krutá stvoření, které zajímá pouze krmení. A co jiného by pro ně mohlo být tím nejlepším krmením, než právě všudypřítomní lidé? Stejně jako ve Všemi dary obdarované, ani zde není nouze o napínavé situace a samozřejmě nechybí ani oblíbení zdivočelí vetešáci, kteří jsou sice nadále lidmi, ovšem hrozbou nejsou o nic menší...

Knižní klub před časem vydal románovou trilogii Propast času stále ještě poměrně nového českého autora Romana Bureše. Pokud zalovíme ve vodách domácí science fiction, můžeme ji s klidem prohlásit za poměrně originální, což není zrovna málo. Autor se v ní (minimálně na začátku) ptá, co by se stalo, kdyby… kdyby se promísil čas? Kdyby se mladičká českobudějovická rodačka ocitla ve středověku nebo dokonce ve starověkém Římě? A co kdyby tyto civilizace začaly žít vedle sebe a do toho se jim navíc při jejich šarvátkách začala pod nohy plést dobyvačná Británie nebo muslimové z daleké budoucnosti? Přestože to všechno zní jako jeden velký chaos, autor se s ním docela umně vypořádal, ačkoli ve výsledku to není tak povedené, jak by se snad mohlo zprvu zdát...

Fanoušci osmdesátkové popkultury se konečně dočkali. Koncem minulého měsíce přišlo do kin filmové zpracování oblíbené knihy Ernesta Clina, Ready Player One. Filmovou verzi si nevzal na starost nikdo jiný než samotný mistr nejen osmdesátkové kinematografie, Steven Spielberg. A přestože se filmová adaptace svou knižní předlouhou pouze lehce inspirovala a vytknout se jí dá leccos, rozhodně se jedná o podařený blockbuster, který divák může vidět víc než jednou a pokaždé v něm najde něco nového. Příběh je docela jednoduchý a dnes už se nedá nazvat ani příliš originálním, stejně jako předloha je ovšem plný „easter eggů“, které tu mnohdy hrají patřičně důležitou roli. Některé jsou na první pohled očividné, jiné zase důmyslně ukryté...

Vášeň pro historii a fantastiku spojuje české autorky Františku Vrbenskou a Lucii Lukačovičovou, proslulé nejen pro svou literární tvorbu, ale rovněž díky popularizaci zmíněných témat prostřednictvím přednášek a publicistiky. A právě zmíněná vášeň stojí za napsáním historické fantasy s lákavým názvem Hořící kůň, jejíž děj je zasazen do atraktivního prostředí arabského Španělska počátku jedenáctého století. Kniha oplývá opojnou atmosférou a takřka hmatatelnou láskou obou autorek k tématu i prostředí, která jsou v domácí literatuře poměrně unikátní. Sám příběh pak sleduje osudy chlapce Iranzua – zpočátku poněkud naivního lučištníka, jenž se pro záchranu svého smrtelně zraněného koně vzdá vojenské kariéry a vykročí na riskantní dráhu zloděje koní...

Je to už pár let, co se bývalá vojenská základna v Bratronicích proměnila na druhý domov prapodivných deviantů a ztracených existencí z pustin postapokalyptického světa. Junktown: Město, ve kterém je možné téměř všechno. V jednu chvíli utrácíte v kasinu svá drahocenná Zetka a ani nevíte jak, už se rvete v aréně o svou čest, nebo v náboženské válce hájíte svou víru: Atom, nebo Benzín?  Ve dvou bunkrech, které slouží jako hlavní stage, probíhají různorodá vystoupení přes zavěšování lidí na háky až po rockʼnʼrollové nebo metalové koncerty. Zdá se vám to na váš vkus moc divoké? Nebojte, Junktown myslí i na ty, kterým vyhovuje spíše klidnější zábava. Můžete se schovat třeba do kina, kde si v klidu vychutnáte klasické postapo fláky...

Steampunkové dobrodružství chorvatského spisovatele Aleksandra Žiljaka s názvem Poseidonia uvedlo v líbivém kabátku na český trh nakladatelství Gorgona. Román sleduje příběhy dvou proslulých lupiček Ireny Orletzové a Belindy Meredithové, které se pro své zlodějské kousky nerozpakují využívat svých ženských půvabů, jimž se autor věnuje dosti zevrubně. Evropa je zde na hranici války se Spojenými státy, a tak když Scotland Yard obávané zlodějky konečně chytí, místo aby je okamžitě poslal za mříže, vyšle je na výzvědy na jedinečnou loď amerického boháče, o kterém se proslýchá, že má prsty snad ve všem důležitém, co se v zemi nepřítele děje. Na lodi neuvěřitelných rozměrů se dvojice zlodějek rychle setkává s hrozbou sobě rovnou...

Přestože u nás v posledních letech prožívá steampunková subkultura své vrcholné časy, děl z žánru prodchnutého opojnou chutí čaje, zvuky parních strojů a podmanivou atmosférou viktoriánského Londýna u nás dosud příliš nevychází. Naší nejplodnější steampunkovou spisovatelkou je nepochybně Petra Slováková, ke které se nyní připojuje Daniel Tučka, autor Umrlčího tance a množství pozoruhodných povídek. Jeho nedávno vydaný první díl obsáhlého a do tří knižních svazků rozděleného románu Pelyněk je dobrodružný steampunkový příběh pojednávající o omamné magii a knihách, o dalekých exotických krajích a částečně také o střetu kultur. Zvítězí v něm magie dálného Raabu, jenž se snaží ovládnout Archipelag, zemi našich hrdinů, nebo...

Osm dní Šakala nás opět zavádí do tajemného světa Šedého Domu na Hřebenech, jenž na první pohled slouží jako obyčejná internátní škola pro postižené děti, avšak jeho dlouholetí a převážně dětští obyvatelé dobře vědí, že Dům je vše, jen ne obyčejný a že jeho tradice by se měly za všech okolností dodržovat. Druhý díl trilogie Dům, ve kterém... arménské spisovatelky Mariam Petrosjanové vydaný nakladatelstvím Fragment pokračuje ve stejně podivném duchu jako předchozí svazek Smečka ze čtvrtého pokoje, tentokrát však čeká obyvatele Domu několik podstatných změn – nejenže nad chlapci visí hrůza z návratu do venkovního světa, ale navíc se po letech do jejich každodenních životů vrací děvčata, která leckomu zamotají hlavu…

Režisér a scenárista Joss Whedon, jenž se v posledních letech proslavil především spoluprací s filmovým studiem Marvel, pro které natočil například kasovní trhák Avengers, si získal srdce žánrových fanoušků už před dvaceti lety, kdy se na obrazovkách objevily první díly jeho upírského seriálu Buffy, přemožitelka upírů. Ovšem Whedonovým nejoceňovanějším, přesto však předčasně zrušeným seriálem, je westernová sci-fi Firefly, kterou vytvořil v roce 2002 pro americkou televizní stanici Fox, která ho po čtrnácti natočených dílech pro nízkou sledovanost zrušila. Brzy se však ukázalo, že neutěšenou sledovanost nezpůsobila neatraktivnost seriálu, ale problematická politika nejen vysílacích časů samotné stanice...

Fascinace představou konce světa je v lidech zakotvena odpradávna a snad proto je postapokalyptický subžánr pro čtenáře stále přitažlivý. Za vůbec první postapokalyptickou knihu je považován román Poslední muž Mary Shelleyové z roku 1826 a rozjímání nad koncem světa se nevyhnul ani Edgar Alan Poe v povídce „Rozhovor Eirose s Charmionem“ z roku 1839. Od té doby autoři fantastiky, ať už knižní, filmové či herní, prozkoumávají různé vize života po konci světa pravidelně. V posledních letech se takových knih vyrojilo dost i u nás. Vedle Vladimíra Šlechty, který je společně s Miroslavem Žambochem v postapokalyptickém subžánru jedním z našich nejplodnějších autorů, se do průzkumu života po konci civilizace pustil se svým Spadem i František Kotleta...

Každý má svůj sen. Pro Michaela Bronce, autora trilogie Tři kapitáni a majitele nakladatelství Straky na vrbě, to bylo vydání vlastní knihy. Pro koordinátora Arnošta Kodexe, hlavní postavu úvodního dílu série s názvem Mračna nad Arénou a nejmocnějšího muže na Zemi, je to nalezení mytického pokladu – Pravého kovu, o němž dlouhá léta kolují pouhé zvěsti a o jehož existenci mají všichni značné pochybnosti. Sám Arnošt začíná víru v jeho nalezení pomalu ztrácet a hledání odsouvá plný pochybností, zda se snad nehoní za pouhým přeludem. Až do okamžiku, než se mu kousek kovu mihne přímo před nosem společně se slušnou řádkou problémů ohrožujících stabilitu celé planety, pro jejíž ochranu se rozhodne povolat staré kamarády...

Před třemi miliony let, v dobách, kdy se opolidé přetahovali o jídlo s antilopami a divokými vepři, v časech, kdy měli neustále blízko ke svému zániku, když ještě jejich těla nebyla dostatečně silná ani rychlá, aby v konkurenci silnějších tvorů přežila, se stalo cosi nevídaného. První opočlověk – ne zcela svým přičiněním – objevil důležitou konkurenční výhodu oproti ostatním druhům – používání nástrojů. A spolu s jeho objevem započal úsvit lidstva… Tak začíná 2001: Vesmírná odysea, legendární příběh autorů Arthura C. Clarka a Stanleyho Kubricka, kteří v něm sledují vývoj lidstva až k cestám do hlubin vesmíru. V prosinci loňského roku u nás první díl slavné tetralogie vyšel už po sedmé, tentokrát ve spolupráci nakladatelství Argo a Triton...