Ocenění

Lidstvo ztracené v Temném lese (recenze)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 18 Leden 2018 14.45

Čínský spisovatel Liou Cch’-Sin vzbudil svou trilogií Vzpomínka na Zemi celosvětovou pozornost zejména poté, co první díl nazvaný Problém tří těles získal věhlasnou cenu Hugo. V českém překladu Aleše Drobka jsme se nedávno dočkali druhého svazku série pod titulem Temný les. Autor v něm rozvíjí zajímavě rozehranou partii z prvního dílu, v níž má lidstvo zdánlivě zcela zanedbatelnou šanci na dlouhodobé přežití. Galaxie se dá koneckonců přirovnat právě k temnému lesu – a kdo si nedává dobrý pozor, může se v něm lehce ztratit. Zásadní otázka ovšem zní: Ztratí se v něm i čtenář?

Temny-les-obalka

Trisolaranská flotila je na cestě a za přibližně čtyři století dosáhne Země. Lidstvo nemá jak se účinně bránit a sofony, kvantově provázané částice ovládané v reálném čase Trisolarany, zmrazily svým zasahováním do zejména fyzikálních pokusů většinu vědeckého pokroku. Nadále se v přírodních a materiálových vědách rozvíjejí pouze aplikované obory. V takové situaci potkáváme celou řadu postav od několika, s nimiž jsme se seznámili už v Problému tří těles, po většinu přicházející na scénu poprvé v tomto svazku. Staneme se svědky zrodu Kosmických sil, zrad i hrdinství, vítězství důvtipu i značných obětí…

… a tady bych mohla skončit a vyznělo by to skvěle. Jenže by to nebyla recenze. Temný les mě postavil před problém, se kterým se čas od času setká každý recenzent: Jak čestně zmínit veškeré nebo alespoň hlavní výhrady k dílu, aniž byste ho nechtěně potopili? Temný les totiž rozhodně nestojí za potopení. Je zajímavý. Ale… není dobrý. Už k prvnímu dílu jsem měla připomínky (viz má tehdejší recenze), a ač se mi celkově líbil, byl tam prostor pro zlepšení. Toho se autor bohužel v pokračování nechopil, naopak mnohem více vyniklo to horší, co bylo přítomno už předtím. Logické problémy, které se Problémem tří těles spíše mihly a čtenář si mohl pomyslet, že se vyřeší později, se v Temném lese bohužel prohlubují.

Sofony se nechovají moudře…

Připomeňme si, že v prvním svazku se odhalila přítomnost sofonů na Zemi a v jejím okolí, tj. částic schopných na základě pokynů z Trisolaris ovlivňovat pozemské dění, například přečíst veškerá analogově i digitálně zaznamenaná data, sabotovat experimenty nebo někomu vykreslit obraz na sítnici. Ve druhém románu se dlouze řeší, že sofony zastavily pokrok v teoretickém výzkumu, ale aplikovaný stále pokračuje a je možné jej vytěžit, jak to jen půjde. Musím přiznat, že si nedovedu představit důvod, proč by sofony fatálně nezměnily i technologická data, nezapříčinily selhání sond, lodních počítačů… v zásadě čehokoli. Pokud jsem nepřehlédla nějaká zásadní omezení, sofony by v zásadě byly schopny nás poslat zpět do zcela analogové éry. Proč to neudělaly?

vzpominka-na-zemi-cina

Autor pro zápletku využívá neschopnost sofonů číst lidské myšlenky. OSN ustanoví čtveřici takzvaných meditátorů, jejichž úkolem je vymýšlet strategie proti Trisolaranům. Čím nečitelněji budou jejich požadavky zvenčí vypadat, tím lépe. Jde o zajímavý nápad, byť se nedokážu ubránit otázkám: Proč jen čtyři? A jelikož (nepatrný spoiler) typicky nepřijdou s ničím výrazně novým ani nepředvídatelným, proč vůbec u tohoto plánu zůstávat a nepoužít například strategii zahlcení protivníka informacemi (jako když si v prohlížeči nastavíte automatické procházení náhodných stránek po náhodný čas, abyste zabránili sledování vašich internetových návyků)? Nemohu také nepodotknout, že některé meditátorské plány ani nedávají smysl – jednoduše by fyzikálně nefungovaly, což snadno odpustíme rozpustilé space opeře, ale už ne tak lehce pokusu o hard SF.

Ani humanitní pohled nezůstal ušetřen. V prologu zasazeném z našeho pohledu do velmi nedávné minulosti se dozvídáme, že se ještě nikdo nepokusil o založení kosmické sociologie – modelování možných interakcí civilizací ve vesmíru. Román původně vyšel v roce 2006 a tou dobou už publikací, které se o to různým způsobem pokoušely, existovalo mnoho – prokazatelně vycházely už v 80. letech minulého století, a to v obrovském množství. Chápu, že se autor nechtěl soustředit na konkrétní z nich, ale zcela je ignorovat mi nepřipadá jako nejlepší přístup.

Temný les postav i linií…

Část z těchto nedostatků se dá připsat právě na vrub faktu, že román je už přes deset let starý. Na druhou stranu – omlouvá je to doopravdy? Mnohá díla si zachovávají stejnou cenu i po delší dobu. Navíc to nijak neospravedlňuje poněkud suchopárný tón mnoha scén, zejména rozličných politicko-vojenských jednání. Tamní postavy jsou alespoň z mého pohledu natolik nevýrazné, že se mi neustále pletly, a opravdu to nebylo zapříčiněno jmény. Političtí komisaři, velitelé, rádcové… Číňané či Američané… všichni jaksi splývali.

Přitom vůbec není pravda, že by Liou neuměl psát postavy. Umí psát některé postavy. Bohužel proporčně je jejich zastoupení v Temném lese nižší než v Problému tří těles. Vynikající je cynický astronom-sociolog Luo Ťi, který se stane nejnebezpečnějším meditátorem, a líčení geneze jeho imaginární lásky. Kdyby právě tato scéna představovala samostatnou povídku, šlo by o krásnou, precizně napsanou vinětu. V Temném lese vyčnívá jako jeden z lepších bodů celku a Luo Ťi je celkově jeden z prvků držících román nad vodou. Znovu se objevuje také archetypální policajt Ta’ Š, další z výraznějších postav série.

Remembrance-on-Earths-Past

Nemohu se zbavit dojmu, že kdyby Liou výrazně proškrtal politické debatní scény a občasné pokusy o zobrazení dopadu událostí na běžné lidi, byl by román díky větší kompaktnosti silnější. Takto působí díky počtu postav a linií a skákání mezi nimi příliš roztříštěně. Bohužel se vleče i celá závěrečná část, která by přitom měla potenciál pro svižné tempo. Hlavní obsah řady nudných pasáží by se dal zachovat i kompaktnějším, svižnějším stylem psaní nebo intertextovými prvky – tady si z autorů, kteří se zabývali podobnými SF motivy, nemohu nevzpomenout na Petera Wattse a Davida Brina. Slepozrakost i Existence mají se Vzpomínkou na Zemi tematicky leccos společného, avšak provedení by nemohlo být odlišnější. V tomto srovnání Problém tří těles zaostává, ale nikterak nedůstojně, ovšem Temný les zůstává daleko vzadu.

Jaký je tedy verdikt? Temný les nemohu s čistým svědomím doporučit jako knihu, u které by se čtenář bavil nebo inspiroval. Je ale z mnoha důvodů zajímavá, a pokud jste ochotni si ji přečíst z řekněme studijních důvodů, nejspíš vás na rozdíl od rekreačních čtenářů nezklame.

Liou Cch‘-sin: Temný les

vázaná, překlad Aleš Drobek, obálka Stephan Martiniére, 600 stran, 399 Kč

Související odkazy:

Problém mimozemského kontaktu (ukázka)

Je Problém tří těles skutečně problematický?

Svět se chystá na mimozemskou invazi… (ukázka)

host-logo

1 714 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 3 »

  1. Comment by AlesDrobek — 19.1.2018 @ 7.31

    Myslím, že na některé otázky, které v recenzi padají, autor odpovídá a na některé si lze odpověď představit.

    1. Proč sofony neškodí lidstvu i jinak? Sofony jsou elementární částice, které, jak v textu několikrát zazní, mají dost omezené možnosti, jak se v makrosvětě projevit. Neomezují se jen na sabotáž urychlovačů, v Problému tří těles je popsáno, že lidem škodí a matou je mnoha dalšími způsoby, ale všechno zřejmě nedokážou. Navíc nás ani do analogové éry posílat nemusejí. V poslední části je názorně popsáno, že když nám Trisolarané vzkázali, že jsme pro ně jen hmyz, tak nepřeháněli :)

    2. Proč jen čtyři meditátoři? Možná šlo o politický konsenzus, možná o ekonomickou úvahu (program je extrémně drahý), kdo ví. Navíc bychom se mohli stejně ptát u jakéhokoli čísla – proč zrovna XY. Osobně to jako problém nevidím.

    3. Nemyslím, že meditátoři nepřišli s něčím novým nebo nepředvídatelným. Tipoval bych, že většinu čtenářů jejich plány docela překvapí, až se pročtou k jejich odhalení. A ano, některé jejich nápady jsou technicky neproveditelné, ono to v textu přímo zazní. Jistý průvodce svému meditátorovi jasně řekne, že jeho plán je sice hezký, ale z fyzikálního hlediska nesmyslný. Tohle podle mě Liou Cch-sin udělal chytře.

    4. Ad kosmická sociologie – sci-fi literatura se tímto tématem určitě zabývala dávno před rokem 2006, ale seriózní akademici? Nemyslím, ale můžu se plést.

    Na recenzi mi každopádně přišlo zajímavé, že autorka vyzdvihuje ty části, které jiným recenzentům přišly nudné a zbytečné (popis Luo Ťiho smyšlené milenky) a naopak závěrečná část se jí vlekla. A já si přitom říkal „tak jestli předchozí dvě třetiny někoho nudily tak u té poslední části zaručeně nebude moct dát knížku z ruky“ :) Je holt vidět, že jako čtenáři si každý ceníme něčeho jiného. A je to dobře.

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 8 Thumb down 0

  2. Comment by Julie Nováková — 22.1.2018 @ 21.52

    Díky za odpověď! Chápu, jen rozdílně vnímáme (ne)problematičnost některých bodů. Temný les mi asi zkrátka z mnoha důvodů nesedl (o SETI mám dost načteno, paperů týkajících se testovatelných i bohužel netestovatelných hypotéz co do sociologie jiných civilizací jsem už viděla spoustu, a tak mi Temný les nepřišel tak překvapivý a inovativní jako jiným).

    Ad 1) Pokud umí změnit třeba spin nebo dráhu elementární částice tak, aby „vesmír blikl“, stoprocentně mají moc vyřadit velkou část civilizace z provozu. Chápu argument s hmyzem, který zazněl už v Problému tří těles, ale i tak mi to přijde trochu pohodlné.

    Ad 2) Pozor, měla jsem na mysli informační zahlcení – ne nutně reálné informace od skutečných meditátorů… Takový pokus o ddos útok :).

    Ad 3) Mě to bohužel moc nepřekvapilo (ani odhalení „já jsem váš průvodce a vím, jak je to doopravdy“), ale chápu, že v tom můžu být sama nebo jedna z mála.

    Ad 4) Následující reference jsou jen výběr. Přijde mi, že s jejich znalostí a znalostí románů jako Blindsight nebo Existence ztrácí Temný les dost překvapivosti, kterou jinak může zaujmout.

    Hart, M. H. (1975). Explanation for the absence of extraterrestrials on earth. Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society, 16, 128.

    Newman, W. I., & Sagan, C. (1981). Galactic civilizations: Population dynamics and interstellar diffusion. Icarus, 46(3), 293-327.

    Fogg, M. J. (1987). Temporal aspects of the interaction among the first galactic civilizations: The “interdict hypothesis”. Icarus, 69(2), 370-384.

    Turner, E. L. (1985). Galactic colonization and competition in a young galactic disk. In The Search for Extraterrestrial Life: Recent Developments (Vol. 112, pp. 477-482).

    Nicméně celkově jsem na Temný les viděla pozitivnější reakce než na Problém tří těles; je to zkrátka kousek, který není pro mě, a nezbylo mi než zmínit výhrady.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 3 Thumb down 0

  3. Comment by PMarek — 23.1.2018 @ 10.01

    Z mého pohledu jde o názorný příklad rozporu v přístupu a očekávání. Zatímco Vy přistupujete ke knize jako k vědeckému pojednání, já se chci bavit. Nemyslím to jako výtku, pochopitelně, výjimečně se povede obojí skloubit k plné spokojenosti. Mám-li v knize najít jen nové myšlenky a témata, zpravidla to bývá „těžké“ čtení a na něj musím mít chuť a náladu. Osobně mám za skvělou knihu Brinovu Existenci (u mě možná aktuálně v TOP 5), Slepozrakost se mi nečetla nejlépe, do čtení jsem se musel skoro nutit. A myšlenkově už na mé vnímání byla trochu „přes čáru“. Možná Vás právě nadchla novými pohledy, zatímco tady o nic moc inovativního nejde. Ale – popravdě – mě tyhle knihy ke srovnání s Temným lesem ani nenapadly. Na druhou stranu – proto nemohu psát recenze. S tím, že mě to strašně bavilo a těšil jsem se na čtení, bych asi nevystačil a taková „recenze“ nikoho nezajímá… Mně stačí ke štěstí prostě i to poměrně nenásilné připomenutí toho, jak bylo, je a mohlo by v budoucnu být v Číně, mnohými zmiňovaná naivita jednání mi spíše připadá jako jiný, čínský pohled a přístup. Číňané jsou jiní, kniha je taky jiná, než jsme zvyklí. A je skvělé, že tu vyšla. Moje očekávání naplnila měrou vrchovatou. Recenzi jsem si moc rád přečetl, s některými věcmi souhlasím, s některými ne. Proto jsem moc přivítal výše i „oponenturu“, i Vaší reakci, z níž vyplývá, že máte hodně načteno, ba nastudováno. Je skvělé, že to tady takhle probíhá. Kéž by tomu bylo tak i u jiných knížek. Jen houšť ! Je skvělé, že JE o čem diskutovat. Jsou knížky, které za to nestojí.

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 4 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.