Ocenění

Problém mimozemského kontaktu (ukázka)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 1 Červen 2017 22.55

Science fiction nepatří v Číně mezi nejváženější žánry. Kritici jí dlouhodobě nevěnovali pozornost a byla prohlašována literaturou pro mládež. Téma Problému tří těles, tedy kontakt s mimozemskou civilizací navázaný přímo na Zemi, není nové, ale je jen zřídka diskutované. Všechny proto překvapilo, když si v Číně Problém tří těles vysloužil takovou pozornost a zažehl diskuzi. To množství inkoustu a pixelů spotřebovaných na účet tohoto titulu bylo v žánru science fiction nevídané. Nejtypičtějšími čínskými čtenáři sci-fi jsou studenti středních a vysokých škol. Problém tří těles však přitáhl pozornost také IT expertů, kteří na nejrůznějších internetových fórech rozebírali vědecké teorie a detaily z knihy a vnímali je jako metafory pro bezohledné soupeření mezi čínskými internetovými společnostmi.

Liou Cch‘-sin

problem-tri-teles

Liou Cch‘-sin: Problém tří těles

vázaná, překlad Aleš Drobek, obálka Stephan Martiniére, 447 stran, 369 Kč

V Říši středu zuří Velká kulturní revoluce a Číňané, kteří nechtějí zůstat pozadu za Sověty a Američany, se v rámci tajného vojenského projektu pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a vznikají sekty, které vybízejí k návratu k přírodě. Objeví se nová počítačová hra pro virtuální realitu, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. A pomalu se začíná vyjevovat pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce.

Problém tří těles obdržel prestižní ocenění Hugo za román roku 2015. Třetí díl (s anglickým názvem Death’s End) je na tutéž cenu nominován letos. Následující dva díly trilogie vyšly v letech 2008 a 2010, jejich české vydání připravuje nakladatelství Host na podzim 2017 a léto 2018. V roce 2017 bude také do kin uvedena filmová adaptace Problému tří těles. Série uchvátila čtenáře nejen v Číně, práva byla prodána téměř do čtyřiceti zemí světa.

Ukázka z knihy:

Nejhorší z možných vesmírů a nejlepší z možných Zemí
Liou Cch‘-sin o Problému tří těles a science fiction v Číně

Science fiction nepatří v Číně mezi nejváženější žánry. Kritici jí dlouhodobě nevěnovali pozornost a byla prohlašována literaturou pro mládež. Téma Problému tří těles, tedy kontakt s mimozemskou civilizací navázaný přímo na Zemi, není nové, ale je jen zřídka diskutované.

Všechny proto překvapilo, když si v Číně Problém tří těles vysloužil takovou pozornost a zažehl diskuzi. To množství inkoustu a pixelů spotřebovaných na účet tohoto titulu bylo v žánru science fiction nevídané.

Dám vám pár příkladů. Nejtypičtějšími čínskými čtenáři sci-fi jsou studenti středních a vysokých škol. Problém tří těles však přitáhl pozornost také IT expertů, kteří na nejrůznějších internetových fórech rozebírali vědecké teorie a detaily z knihy a vnímali je jako metafory pro bezohledné soupeření mezi čínskými internetovými společnostmi.

V čínském literárním světě si Problému tří těles všiml i mainstream, kterému vždy dominovala realistická fikce. Problém tří těles byl jako nějaká příšera, která najednou vtrhla na scénu, literární kritici se cítili bezradní a zároveň jim bylo jasné, že knihu nemohou ignorovat.

Kniha ovlivnila vědce i techniky: Li Miao, kosmolog a zastánce strunové teorie, napsal na jejím základě knihu The Physics of Three Body, fanoušky se stalo i mnoho vesmírných inženýrů, a dokonce mě Čínská národní vesmírná agentura požádala o konzultace (a to i přesto, že v mém románu je stejná organizace popisována jako tak konzervativní a úzkoprsá, že se extremistický úředník musel zaplést do masových vražd, aby mohl prosadit nové nápady). Tento druh reakcí je pravděpodobně znám americkým čtenářům (např. The Physics of Star Trek nebo NASA spolupracující s tvůrci science fiction), v Číně je však poněkud nezvyklý a velmi kontrastuje s oficiální politikou potlačování sci-fi během osmdesátých let minulého století.

Od poloviny devadesátých let do dnešních dní zažívá čínská science fiction renesanci. Noví autoři a jejich nápady nemají s minulým stoletím mnoho společného. Čínská science fiction se stává různorodou a již o ní nelze hovořit jako o čistě „čínské“. Její současný stav je bližší světové podobě žánru. Ke stylům a tématům, jež se objevují například u amerických autorů, lze v čínské science fiction snadno najít paralely.

Zajímavé je, že nadšení z vědy, které je pro čínskou science fiction minulého století typické, nyní téměř vymizelo. Aktuální díla odrážejí nedůvěřivost a tíseň z technologického pokroku. Naše vyhlídky, které vykreslují, jsou temné a nejisté. A pokud se náhodou objeví světlá budoucnost, přichází po křivolaké cestě plné utrpení.

Když vyšel Problém tří těles, knižní trh se sci-fi literaturou byl úzkostný a depresivní. Dlouhodobé odsouvání tohoto žánru na okraj vedlo ke zmenšení a izolování okruhu žánrových čtenářů.

Fanoušci sami sebe vnímali jako národ na odlehlém ostrově, který je nepochopený okolním světem. Spisovatelé nedokázali čtenáře přitáhnout a cítili, že se musejí vzdát svého campbellovského sci-fi fundamentalismu a začít vyzdvihovat literárnost a realismus.

První dva díly mé trilogie se snažily o totéž. Velká část prvního dílu byla zasazena do období Kulturní revoluce a v druhém dílu byla Čína budoucnosti sociálně i politicky stejně institucionalizovaná jako Čína současná. Chtěl jsem zesílit u čtenářů dojem realističnosti, dát spekulativním prvkům nějaký základ v přítomnosti. Výsledkem bylo, že já i můj nakladatel jsme u třetího dílu měli jen malou víru v úspěch. Jak se příběh vyvíjel, nešlo ho nadále vztahovat k současným reáliím. Musel jsem popsat vzdálené budoucnosti a vzdálené kouty vesmíru — a jak víme, čínští čtenáři o toto nestáli.

S mým nakladatelem jsme se nakonec shodli, že jestliže je nemožné, aby třetí díl na trhu uspěl, bude asi nejlepší, když se přestanu snažit přitáhnout čtenáře, kteří si svou cestu ke science fiction ještě nenašli. Místo toho jsem napsal „čistý“ science fiction román, který mě, jako hardcore fanouška žánru, naplňuje. A tak jsem třetí díl vytvořil pro sebe. Naplnil jsem ho multidimenzionálními a dvoudimenzionálními vesmíry, uměle vytvořenými černými dírami a jeho časovou osu jsem rozšířil až k tepelné smrti vesmíru.

A proto pro nás bylo obrovským překvapením, že právě tento třetí díl, napsaný pro čistokrevné fanoušky žánru, přinesl popularitu celé sérii.

Science fiction je literatura možností. I vesmír, ve kterém žijeme, je jen jednou z možností. Pro lidstvo jsou některé vesmíry lepší než jiné a Problém tří těles ukazuje ten nejhorší možný. Vesmír, ve kterém je existence tak temná a těžká, jak si jen dovedete představit.

V Problému tří těles jsem psal o nejhorším z možných vesmírů s nadějí, že se můžeme pokusit o to, abychom z naší Země vytvořili nejlepší možnou verzi.

host-logo

1 061 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Jan Peregrin — 2.6.2017 @ 11.04

    Četl jsem v angličtině a mám smíšené pocity. Ty části odehrávající se ve virtuální realitě jsou velmi nápadité a neotřelé (a jeden fragment známe i z XB1), části zreálného světa, ať už z minulosti či současnosti, jsou celkem nudné a strohé, skoro jako by je psal někdo jiný..

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.