Ocenění

Fantasy na malířském plátně: John Jude Palencar

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Středa 26 Březen 2014 7.30

John Jude Palencar a draci, to je spojení, které se tohoto výtvarníka drží poslední dekádu jako klíště. Navzdory tomu, že za svoji dosavadní kariéru vytvořil stovky ilustrací, i u nás je nejznámější obálkami k sérii Odkaz Dračích jezdců od Christophera Paoliniho. Eragon a všechny další díly románového cyklu se těší celosvětové oblibě a i když je zdobily různé titulky, ty Palencarovy natolik vyčnívají nad ostatní, že se staly doslova jejich značkou. Místo dramatického a majestátního zpodobení draků v celé jejich obří kráse zvolil Palencar portréty, které vystihují osobnost každého z dračích protagonistů. Nejzajímavější je vznik prvního obrazu ze série, Safiry. Modrý drak má zamyšlený, nejednoznačný výraz, jehož přímou inspirací byla slavná Mona Lisa od Leonarda da Vinciho. Obzvlášť její matoucí oči byly přesně tím, co chtěl Palencar vystihnout, aby charakterizoval komplikovanost drakovy povahy. Svému vzoru se přiblížil i technikou, tedy metodou malby vaječnými temperami, oblíbenou u středověkých a renesančních mistrů. Už několikrát dostal zajímavou finanční nabídku na odkoupení tohoto obrazu do soukromé sbírky, ale Safiry si cení natolik, že si ji rozhodl ponechat jen pro sebe.

Palencar pochází z Clevelandu, z okrajové části města, kde vedle sebe žijí komunity ze všech koutů Evropy – Řekové, Němci, ale i Češi a Slováci. Stejně jako nebylo toto prostředí nijak luxusní a stylové, ani v pozdějších letech nevyhledával nikdy domov v nějaké rušné umělecké metropoli a stále žije v klidném Ohiu. V šedesátých letech běželo na amerických televizních kanálech několik seriálů (například The Twilight Zone), jež publikum pravidelně zásobovaly směsí všech možných žánrů – detektivkou, fantasy, science fiction, napínavými tajemnými příběhy i hororem. Obzvlášť na ty poslední má živé vzpomínky, když sedával jako přikovaný k malé černobílé obrazovce v kuchyni svojí babičky. Ve věku náctiletých zabředl do knih H. P. Lovecrafta a postupně objevil díky hororu i méně děsivé oblasti fantastiky. Ostatně napětí a hrůza jsou pro něj tvůrčím palivem dodnes, při malování si vytváří kulisu pouštěním strašidelných filmových trháků.

Navzdory širokému záběru Palencarových ilustrací (fantasy, science fiction i horor) existuje jedna věc, která je všechny spojuje. Velice nerad dělá tzv. vyprávěcí obálky. Tedy takové, na nichž vyžaduje vydavatel co nejdramatičtější děj a nejlépe ještě se všemi hlavními postavami. Rozhodně preferuje použití symbolů, alegorie, tajemství a především jednoduchosti (v tomto směru obdivuje Alfreda Hitchcocka, který byl mistrem v tom, kolik toho divákovi odhalit a jak ho navnadit, aby byl zvědavý na samotný film). Proto se snaží o obálky, které čtenáři nasadí brouka do hlavy a tím jej přitáhnou ke knize.

O Paoliniho románech jsme hovořili už na začátku, ovšem Palencar úzce spolupracoval i s dalšími autory: Jacqueline Ann Careyovou (série Kushiel, kterou i s původními obálkami vydává nakladatelství Triton), Lynn Flewellingovou (trilogie Tamir), Marion Zimmer Bradleyovou (cyklus Avalon). Vydavatelé ho vyhledávají i pro díla tak známých spisovatelů jako jsou David Brin, Stephen King, Ursula Le Guinová, nemluvě o antologiích H. P. Lovecrafta. Palencar se může pochlubit rovněž tím, že se jeho ilustrace objevily na knihách ve třiceti zemích světa. Kromě toho vydává kalendáře a výtvarné publikace, které prodává už jen jeho jméno a kvalita obrazů. Tu ostatně dosvědčuje i obsáhlá kolekce ocenění, v níž najdeme téměř dvě desítky nominací a čtyři vítězství při udílení Chesley Awards, či čtyřnásobnou nominaci na World Fantasy Award.

237 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Kim — 26.3.2014 @ 7.54

    Hmm tak takhle bych to chtěl umět

    Líbí/nelíbí: Thumb up 2 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.